Omotické jazyky - Omotic languages
 | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek ve švédštině. (Listopad 2018) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
| Omotický | |||
|---|---|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Etiopie | ||
| Jazyková klasifikace | Afroasijský
| ||
| Pododdělení | |||
| ISO 639-5 | omv | ||
| Glottolog | Žádný | ||
 Omotické jazyky: Sousední jazyky:
| |||
The Omotické jazyky jsou skupina jazyků, kterými se mluví v jihozápadní Etiopie. The Ge'ez skript se používá k psaní některých omotických jazyků, Latinské písmo pro některé další. Jsou spravedliví tmelivý a mít komplex tónový systémy (například Bench language ). Jazyky mají kolem 6,2 milionu reproduktorů. Tato skupina je obecně klasifikována jako skupina patřící do skupiny Afroasiatická jazyková rodina, ale někteří to zpochybňují.
Přijímají čtyři samostatné „omotické“ skupiny Glottolog 4.0 a Güldemann (2018): Ta-Ne-Omotic, Dizoid (Maji), Mao, a Aroid („South Omotic“).[1]
Jazyky
The Severní a South Omotic větve ("Nomotic" a "Somotic") jsou všeobecně uznávané, s určitým sporem o složení North Omotic. Hlavní debata je o umístění Mao jazyky. Bender (2000) klasifikuje omotické jazyky následovně:
- South Omotic / Aroid (Hamer-Banna, Aari, Deseticent, Karo )
- North Omotic / Non-Aroid
Kromě terminologie se to liší od Fleming (1976) zahrnující jazyky Mao, jejichž příslušnost byla původně kontroverzní, a zrušení skupiny „Gimojan“.[je zapotřebí objasnění ] Existují také rozdíly v subklasifikaci Ometo, která zde není uvedena.
Hayward (2003)
Hayward (2003) odděluje jazyky Mao jako třetí větev Omotic a rozbíjí Ometo – Gimira:
Blench (2006)
Blench (2006) uvádí agnostickou klasifikaci:[2]
Bosha † je nezařazeno; Etnolog uvádí jej jako dialekt Kafy, ale konstatuje, že může jít o odlišný jazyk.
Klasifikace
Omotic je obecně považován za nejodlišnější větev Afroasijské jazyky. Greenberg (1963) ji klasifikoval jako západní větev Cushitic. Fleming (1969) tvrdil, že by místo toho měl být klasifikován jako samostatná pobočka Afroasiatic, názor, který Bender (1971) vytvořil ke spokojenosti většiny lingvistů,[3] ačkoli několik lingvistů udržuje západokushitské postavení[4] nebo jen to South Omotic tvoří samostatnou větev s North Omotic zbývající část Cushitic. Blench (2006) poznamenává, že Omotic sdílí slovní zásobu související s medem se zbytkem afroasiatické, ale nikoli slovní zásoby související s dobytkem, což naznačuje, že k rozdělení došlo před příchodem pastevectví. Několik vědců vzbudilo pochybnosti, že omotické jazyky jsou vůbec součástí afroasiatické jazykové rodiny,[5][6] a Theil (2006) navrhuje, aby se s Omoticem zacházelo jako s nezávislou rodinou.[7] Obecná shoda, založená především na morfologických důkazech, však je, že členství v Afroasiatiku je dobře zavedené.[8][9][10]
Glottolog
Hammarström a kol. v Glottolog nepovažuje Omotic za sjednocenou skupinu a rovněž nepovažuje žádnou z „Omotických“ skupin za součást Afroasiatického kmene. Glottolog přijímá jako nezávislé jazykové rodiny následující.
- Ta-Ne-Omotic
- Dizoid (Maji)
- Mao
- Aroid (Ari-Banna; „South Omotic“)
Tyto čtyři rodiny přijímá i Güldemann (2018), který podobně pochybuje o platnosti Omotic jako jednotné skupiny.[1]
Rekonstrukce
Bender (1987: 33-35)[11] rekonstruuje následující protoformy pro Proto-Omotic a Proto-North Omotic, druhý z nich se považuje za původ z Proto-Omotic.
| Anglický lesk | Proto- Omotický | Proto-sever Omotický |
|---|---|---|
| popel | *ohyb | |
| pták | * kaf | |
| kousat | * sats ' | |
| prsa | * t’iam | |
| dráp | * ts’ugum | |
| zemřít | * seno | |
| Pes | * kan | |
| vejce | * ɓul | |
| oheň | * tam | |
| tráva | * maata | |
| ruka | * kuc | |
| hlava | *na- | |
| slyšet | * si- | |
| ústa | * ne- | |
| nos | * si (n) t ‘ | |
| vykořenit | * ts’ab- | |
| had | * šooš | |
| stát (vb.) | * jo | |
| tento | * kʰan- | |
| ty (2. SG) | * ne (n) | |
| voda | * haats ' | |
| my (1.PL) | *jeptiška) | |
| vy (2.PL) | * int- | |
| zelená | * c’il- | |
| Dům | * kyet | |
| vlevo, odjet | * hadr- | |
| slon | * daŋgVr | |
| sestra, matka | * ind | |
| podpaží | * šoɓ- | |
| loď | *gong- | |
| hrob | * duuk | |
| zvracení | * c’oš- |
Srovnávací slovník
Ukázka základní slovní zásoby 40 omotických jazyků od Blažka (2008):[12]
| Jazyk | oko | ucho | nos | zub | jazyk | ústa | krev | kost | strom | voda | jíst | název |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Basketo | af | Waytsi | sints | ačči | B ɪnts'ɨrs | ne · na | suuts | mεk'εts | B měsíce | B waːtse | Moy- | B sumsa |
| Dokka | af | Waytsi | sits | ačči | ɨrs'ɪns | ne · na | su · ts | mik'әts | rukavice | wa · tsi | m- | suntsa |
| mužský | ‚Aːpi | Waizi | sied’i | „Ači | „Ɪndɪrsi | daŋka | suguti | mεgεtsi | mitsi | waːtsi | mo- | sunsi |
| Wolaita | ayf-iya; Ayp'-iya | hajtta | pane | acca; A acc'a | int'arsa | doona | suutta; Ch maččamié | mek'etta | mitta | Hatta | m- | sunta |
| Kullo | ayp'-iya | haytsa | siid'-iya | acc'a | ins'arsa | doona | sutsa | mek'etsa | barzap'-iya | hatsa | m- | sutta |
| Cancha | ayp'e | sena | zplodit | acc’a | ins’arsa | doona | suts | mek'etsa | mits | haats | m- | sunts |
| Malo | „Áɸe | hʌje | boční | „Áčʰә | „Irɪnti | dɔnʌ | sútsʰ | mεk’ɨ́ts ‘ | mɪts | „Átsә | m- | sʊns |
| Gofa | ayp'e | haytsa | siide | acc'a | intsarsa | doona | sutsa | mek'etta | mitsa | klobouk | m- | suntsa |
| Zala | ayfe | h) aytsa | boční | ačča | int'arsa | duna | tsutsa | mitsa | hatsa | maa- | ||
| Gamu | ayp'e | haytsa | siire | acc'a | ins'arsa | doona | suuts | mek'ets | mitsa | klobouk | m- | sunts |
| Dache | ayfe | seno | siyd'e | eso | .ntsεrs | duna | suts | mek'ets | šara | klobouk | m- | sunts |
| Dorze | ayp'e | Waye | zplodit | acc'a | ins'arsa | duuna | suts | mek'etsa | mits | haats | m- | sunts |
| Oyda | ápe, ayfe | B haːye | boční | ‘Ač, pl. o · či | iláns | B doːna | suts | mεk'εts | mɪns'a | haytsi | mu'- | suntsu |
| Zayse | „Áaɸε | waayέ | kuŋké | „Podle“ | mezi svými | baadέ | súuti | mεk'έεte | mits'a | wáats'i | m- | č'úuč'e |
| Zergulla | „Ano | wai | kuŋki | 'eso | „Insәre | haː'e | suzts | nεkεtε | mintsa | waːtse | m- | suːns |
| Ganjule | „Áaɸε | waašέ | kuŋkε | gaggo | ints'úrε | baadέ | súuti | mεk'έtε | mits'i | waats'i | m- | ts'únts'i |
| Gidicho | „Áaɸε | waašέ | kuŋké | gaggo | ints'úrε | baadέ | súuts'i | mεk'εte | míts'i | wáats'i | m- | ts'únts'i |
| Kachama | „Áaɸε | uwaašέ | kuŋkέ | gaggo | ints'úrε | baadέ | súuts'ε | mέk‘έtee | mits'i | wáats'i | m- | ts'únts'i |
| Koyra | „Áɸε | waayέ | siid'ε | gaggo | ‚Únts'úrε | ‘Áaša | súuti | mεk’έεte | míts'e; Ce akka | wáats'e | múuwa | súuntsi |
| Chára | áːpa | wóːya | sínt'u | áč'a | ‚Íns'ila | noːná | súːta | mertá | mítsa | jako | ḿ-na | sumá |
| Lavice | ap | (seno | sint ' | plyn; san | oči | ne | sut | Mert | inč | tak' | m ‘ | součet |
| Ona | af | ai | sint ' | plyn | ets ' | ne | sut | mεrt | příloha | tak' | mma | součet |
| Yemsa | aafa; kema | odo | siya | a'ya | terma | poledne | Anna | mega | já jsem | aka | mě | suna |
| Bworo | aawa | waaza | šint'a | gaša | albeera | noona | ts'atts'a | mak'әttsa | mitta | aatsa | maa- | šuutsa |
| Anfillo | před | waːjo | šiːnto | gaːššo | εrɪːtso | ne | ts'antso | šaušo | mɪːtso | yuːro | m | šiːgo |
| Kafa | affo, aho | wammo; kendo | muddo | gašo | eč'iyo | nono; koko | sakra | šawušo | met'o | ač'o | mammo; č’okko | šiggo |
| Moka | á · p̱o | wa · mmo | šit'ó | gášo | häč'awo | ne · ne | Damo | ša · wúšo | mit'ó | à · č'o | ma̱ · (hä) | šəgo |
| Dizi | ab-u | aːi | sin-u | ažu | yabɪl | εd-u | yεrm-u | nás | wɪč | aːi | m- | sɪm-u |
| Vojenská čepice | áːb | ano | B sɪnt ' | áːč'u | érb | atd | yärm | uːsu | íːnču | áːy | m̥̀- | součet |
| Nayi | „Aːf | B haːy | hřích | B acu | B yalb | eːdu | yarbm | 'nás | B incus | B hai | m- | součet |
| Mao | áːfέ | wáːlέ | šíːnt'έ | àːts'ὲ | ánts'ílὲ | pɔɔnsὲ | hándέ | máːlt’έ | ‚Íːntsὲ | hːːtsὲ | hà míjà | jèːškέ |
| Seze | aːb, áːwi | wέὲ | šíːnté | háːts'έ, haːnsì | jántsílὲ / t'agál | waːndè | hámbìlὲ | bàk’ílí | „Innsì | háːns'ì | máːmɔ́ | nìːší |
| Hozo | abbi | wεεra | šini | ats'i | S wìntəlә | Waandi | hambilε | bak’ilε | S ’íːnti | haani | maa | iiši |
| Deseticent | 'Afe,' aɸe | k'aːme | nʊkʊ | F baŋgɪl; ɪts; kәsɪl | „Ɨdәm | 'Afe; Aplikace B | maχse; F dzumt | k’oss; F k | „Aχe; B haːɣo | naχe; B nәːɣ- | „Ɨčɨn | mɨze; F naːb |
| Hamer | api, afi | k'a (ː) m- | nuki | ‚Ats ' | ‘Ad’ab | ap- | zum’i | leːfi | ak'- | noko | kʊm- | nam- |
| Banna | afi | k'ami | nuki | atsi | adʌb / adɪm | afa | zump'i | lεfi | Haka / haːk'a | noko | své-; kum- | na (a) bi |
| Karo | afi | k'ami | nuki | asi | attәp ' | M ‘apo | mәk'әs | lefi | aka | nuk'o | isidi | |
| Ari | afi | k'ami | nuki | atsi; B kasel geegi | Adim | afa | zom'i | lεfi | ahaka | noɣa; B nɔk'ɔ | své- | nami |
| Ubamer | a · fi | ɣ / k'a · mi | nuki | atsi | obdiv | afa | mək'əs ~ -ɣ- | lεfí | aɣa | luk'a, luɣa | 'své- | na · mi |
| Galila | a · fi | k'a · mi | nuki | ači | obdiv | afa | mәk'әs | lεfí | aɣa / aháɣa | lu · /a / lo · ɣa | ič- | la · mi |
Viz také
Poznámky
- ^ A b Güldemann, Tom (2018). "Historická lingvistika a genealogická klasifikace jazyků v Africe". V Güldemann, Tom (ed.). Jazyky a lingvistika Afriky. Řada Svět lingvistiky. 11. Berlín: De Gruyter Mouton. str. 58–444. doi:10.1515/9783110421668-002. ISBN 978-3-11-042606-9.
- ^ Blench, 2006. Afroasijské jazyky: Klasifikace a referenční seznam
- ^ Hayward (2000: 85)
- ^ Lamberti (1991), Zaborksi (1986)
- ^ I. M. Diakonoff (1998) Journal of Semitic Studies 43: 209: „Je zcela zřejmé, že kulturní vazby mezi proto-semitskými a africkými větvemi afrasiánské makrodiny musely být skutečně velmi brzy přerušeny. Gramatická struktura [Common Semitic] (zejména ve slovesu) ) je zjevně blízký společnému berbersko-libyjskému (CBL), stejně jako Bedauye. (Bedauye lze docela pravděpodobně klasifikovat jako rodinu odlišnou od zbytku kušitštiny.) Stejné gramatické isoglosy jsou poněkud slaběji mezi semitským a (druhým?) kušitským jazykem. Prakticky mizí mezi semitským a omotickým jazykem, kterým se dříve říkalo západní kušitština, ale které ve skutečnosti nemusí být vůbec afrasiánské, jako jejich sousedé núbijské a meroitské jazyky. “
- ^ Newman (1980)
- ^ Rolf Theil (2006) Je Omotic Afro-Asiatic? s. 1–2: „Tvrdím, že prokazuji, že nebyly předloženy žádné přesvědčivé argumenty [pro zahrnutí Omotic (OM) do afroasijského (AA)] a že OM by měl být považován za samostatnou jazykovou rodinu. Žádná bližší genetika byly prokázány vztahy mezi OM a AA než mezi OM a jakoukoli jinou jazykovou rodinou. “
- ^ Gerrit Dimmendaal (2008) "Jazyková ekologie a jazyková rozmanitost na africkém kontinentu", v Jazyk a lingvistický kompas 2/5: 841: „Přestože byla sporu o její afroasiatické příslušnosti, přidělení Omotic v této rodině je nyní dobře zavedené, založené na potvrzení morfologických vlastností, které tato rodina sdílí s ostatními afroasiatickými větvemi.“
- ^ Ehret, Christopher (17.12.2010). Dějiny a svědectví jazyka. University of California Press. ISBN 978-0-520-94759-7.
- ^ Lecarme, Jacqueline (01.01.2003). Výzkum v afroasiatické gramatice dva. Nakladatelství John Benjamins. ISBN 978-90-272-4753-7.
- ^ Bender, Lionel M. 1987. „První kroky k proto-omotice“. Současné přístupy k africké lingvistice 3 (1987): 21-36.
- ^ Blažek, Václav. 2008. Lexikostatistické srovnání omotických jazyků. V Bengtson, ed., 57–148.
Citované zdroje
- Bender, M. Lionel. 2000. Srovnávací morfologie omotických jazyků. Mnichov: LINCOM.
- Fleming, Harolde. 1976. Omotický přehled. v Nesemitské jazyky Etiopie, vyd. M. Lionel Bender, str. 299–323. East Lansing, MI: Michiganská státní univerzita.
- Newman, Paul. 1980. Klasifikace Chadic v rámci Afroasiatic. Universitaire Pers Leiden.
Obecná omotická bibliografie
- Bender, M. L. 1975. Omotic: nová rodina afroasiatických jazyků. (University Museum Series, 3.) Carbondale, IL: Southern Illinois University.
- Blench, Roger. 2006. Archeologie, jazyk a africká minulost. AltaMira Press
- Hayward, Richard J., ed. 1990. Omotické jazykové studie. London: School of Oriental and African Studies.
- Hayward, Richard J. 2003. Omotic: „prázdná čtvrť“ afroasiatické lingvistiky. v Research in Afroasiatic Grammar II: selected papers from the 5th conference on Afroasiatic languages, Paris 2000, vyd. Jacqueline Lecarme, str. 241–261. Amsterdam: John Benjamins.
- Lamberti, Marcello. 1991. Cushitic a její klasifikace. Anthropos 86(4/6):552-561.
- Zaborski, Andrzej. 1986. Lze Omotic překlasifikovat na West Cushitic? V Gideon Goldenberg, ed., Etiopská studia: Sborník ze 6. mezinárodní konference str. 525–530. Rotterdam: Balkema.
externí odkazy
- Je Omotic Afro-Asiatic? Rolf Theil
