Tygří jazyk - Tigre language

Tigre Geʽez
ትግረ (Tigre) / ትግሬ (Tigrē) / ትግራይት (Tigrayit) / ኻሳ (Xasa)[1]
Rodilý kEritrea
Etnický původTygr
Rodilí mluvčí
250 000 - 1,05 milionu (2014)[2]
Tygří abeceda (Geʽez skript ), Arabské písmo
Oficiální status
Uznávaná menšina
jazyk v
Kódy jazyků
ISO 639-2tygr
ISO 639-3tygr
Glottologtigr1270[3]
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Tigre Geʽez (Tygr: ትግረ tygr nebo ትግሬ tigrē), známější v Eritrea jeho autonymem Tigrayit (ትግራይት), je Afroasiatický jazyk mluvený v Africký roh. Patří do severní etiopské subdivize Jižní semitské jazyky a je primárně mluvený Tygří lidé v Eritreji.[4] Spolu s Tigrinya, to je věřil být nejvíce blízko příbuzný živý jazyk k Bože, který se stále používá jako liturgický jazyk Etiopská pravoslavná církev Tewahedo a Eritrejská pravoslavná církev Tewahedo. Tigre má lexikální podobnost, 71% s Ge’ez a 64% s Tigrinya.[5] Jak 1997, Tigre mluvil přibližně 800 000 Tigre lidí v Eritreji.[6] Tygři obývají hlavně západní Eritreji, i když také pobývají na severní vysočině Eritreje a její rozšíření do přilehlé části Súdánu, stejně jako eritrejské pobřeží Rudého moře severně od Zula.

Lidé z Tigre nesmí být zaměňováni se svými sousedy na jihu, s Tigrayany z Eritreje a Etiopie, kteří mluví tigrinijsky. Tigrinya je také odvozen z mateřského jazyka Geʽez, ale je zcela odlišný od Tigre navzdory podobnosti názvu.

Dialekty

Existuje několik dialektů Tigre, některé z nich jsou; Mansa '(Mensa), Habab, Barka (Beni-Amir), Semhar, Algeden, Senhit (Ad-Tekleis, Ad-Temariam, Bet-Juk, Marya Kayah, Maria Tselam) a Dahalik, kterým se mluví v souostroví Dahlak. Srozumitelnost mezi dialekty je nad 91% (kromě Dahalik), kde srozumitelnost mezi Dahalik a ostatními dialekty je mezi 24% a 51%.[7]

Číslice

  • 1. ḥate ሐተ nebo ḥante ሐንተ
  • 2. kili’ē ክልኤ
  • 3. sel'ās ሰለአስ
  • 4. „arbaʽe አርበዕ
  • 5. ḥams ሐምስ nebo ḥamus ሐሙስ
  • 6. si'es ስእስ nebo sus ሱስ
  • 7. sebuʽi ሰቡዕ
  • 8. seman ሰመን
  • 9. siʽe ሰዕ
  • 10.ʽasir ዐስር
  • 11. ʽasir-hatte ዐስር-ሐተ
  • 12. ʽasir-kil'e ዐስር-ክልኤ
  • ...
  • 20. ʽisra ዕስረ
  • 20. ʽisra w ḥate ዕስረ ወሐተ
  • 21. ʽisra w kili’ē ዕስረ ወክልኤ
  • ...
  • 30. selasa ሰለሰ
  • 31. selasa w ḥate ሰለሰ ወሐተ
  • ...
  • 40. arbaʽa አርበዐ
  • 41. arbaʽa w ḥate አርበዐ ወሐተ
  • ...
  • 50. ḥamsa ሐምሰ
  • 51. ḥamsa w ḥate ሐምሰ ወሐተ
  • ...
  • 100. mi'et ምእት
  • 200. kil'e miʽet ክልኤ ምእት
  • 300. seles miʽet ሰለአስ ምእት
  • ...
  • 1000. 'alf አልፍ

Fonologie

Tigre tyto dva zachoval faryngální souhlásky Ge'ez. Inventář samohlásek Ge'ez byl téměř zachován, kromě dvou samohlásek, které jsou foneticky blízko [ɐ] a [a] se zdá, že se vyvinuly do dvojice fonémů, které mají stejnou kvalitu (stejnou artikulaci), ale liší se délkou; [a] vs. [A]. Původní phonemic rozlišování podle kvality přežívá v Tigrinya. Samohláska [ɐ], tradičně pojmenovaná „samohláska prvního řádu“, se nejčastěji přepisuje A v semitské lingvistice.

Fonémy Tigre jsou zobrazeny níže v obou Mezinárodní fonetická abeceda Symboly (IPA) (označené v závorkách IPA) a symboly běžné (i když ne univerzální) mezi lingvisty, kteří pracují na Etiopské semitské jazyky. Pro dlouhou samohlásku /A/, symbol 'ā' se používá pro Raz (1983). Tři souhlásky, / p, p ', x /, se vyskytují pouze v malém počtu výpůjček, proto jsou psány v závorkách.

Jako v jiných Etiopské semitské jazyky, phonemic status / ə / je sporné; je možné to považovat za epentetický samohláska, která se zavádí k rozpadu shluků souhlásek.

Souhláska délka

Délka souhlásky je v Tigre phonemic (to znamená, že pár slov lze odlišit pouze délkou souhlásky), i když existuje jen málo takových minimálních párů. Některé souhlásky se nevyskytují dlouho; mezi ně patří faryngeální souhlásky, glotální souhlásky, / w /, a / j /. V tomto jazyce vznikají dlouhé souhlásky téměř výlučně od geminace jako morfologické proces; v kořenech slov je jen málo, pokud vůbec, dlouhá souhláska. Geminace je obzvláště prominentní v morfologii slovesa.

Gramatika

Tyto poznámky používají pravopis, který převzal Camperio (1936 - viz bibliografie) a který se, zdá se, blíží italským pravidlům.

Podstatná jména jsou dvou pohlaví, mužského a ženského rodu.

  • Neurčitý článek: mužský uoro አሮ např. uoro ennas አሮ እነስ - muž; ženský hatte ሐተ např. hatte sit ሐተ እሲት - žena.
  • Definitivní článek, „the“, když je vyjádřen, je la ለ např. ለጸሐይ ወ ለወርሕ - slunce a měsíc.

Jak bychom mohli očekávat od semitského jazyka, konkrétně ženské formy, pokud existují, jsou často tvořeny prvkem s t:

  • mužský: አድግ adig - osel, osel; ženský: እድግሀት edghet - prdel;
  • mužský: ከልብ Kelb - Pes; ženský: ከልበትkelbet - fena;
  • mužský: ከድመይ kedmay - sloužící muž; ከድመይት kadmaiet - sloužící žena;
  • mužský: መምበ mamba - pán, pán; መምበይት mambait - paní, paní.

Podobným způsobem mohou zvukové změny také označit rozdíl mezi jednotným a množným číslem:

  • ነጉስ negus - král; negüs[je zapotřebí objasnění ] - králové;
  • በሐር 'Bahar - moře; አብሑር abhur - moře;
  • እሲት ' esit - žena; አንስ ans - ženy;
  • ወለት welet - dívka; አዋልድ āwalid - dívky;
  • መሆር mehor - hříbě, hříbě; አምሁር amhur - hříbata, hříbata;
  • ነቢ nebi - prorok; ነቢያት nabiat - proroci;
  • በገዐት bege’āt - jedna ovce; አበግዕ ābagi - ovce, množné číslo;
  • አርዌ arwē - Had; አረዊት ārewīt - hadi, množné číslo;
  • ሖግ prase - chodidlo; ሐነግ hanag - chodidla; množný
  • እገር eger - chodidlo; አእጋር ´’igar chodidla; množný
  • አዘን ezen - ucho; አእዛን ésenz - uši;
  • ሰዐት saat - hodina; ሰዓታትsaatat - hodiny;
  • አንፍ anif - nos; አንፎታት anfotat - nosy;
  • ህዳይ hdai - svatba; ህዳያት hdayat - svatby;
  • አብ ab - otec; አበውAbew - otcové;
  • እም em - matka; እመወት emewat - matky;
  • ኮኮብ kokob - hvězda; kewakeb - hvězdy;
  • ጓነ gane - cizinec; ganötat - cizinci;
  • ረአስ rass - hlava; አርእስ ares - hlavy;
  • ጸፍርts'efir - tlapka, kopyto; አጸፍርatsfar - drápy, kopyta;
  • ከብድ kaböd - břicho; አክቡድAcbud - břicha.
  • ልበስ labas- ልበሰት läbasatoblečení

Osobní zájmena rozlišují „ty, mužský“ a „ty, ženský“ v jednotném i množném čísle:

  • አነ ana - Já, já
  • እንታ enta - ty, singulární, mužský
  • እንቲ enti - ty, singulární, ženská
  • ህቱ hötu - on, on, to (mask.)
  • ህታ höti - ona, ona, to (fem.)
  • ሕነ hénna - my nás
  • እንቱም öntu - ty, množné, mužské
  • እንትን öntön - ty, množné, ženské
  • ህቶም hötom - oni, oni, mužní
  • ህተን höten - oni, oni, ženští

Posesivní zájmena se objevují (a) jako přípona podstatného jména, (b) jako samostatná slova:

  • můj - (a) -tj የ příklad: chitabié My- moje kniha; b) nai ናየ s podstatnými jmény mužského rodu; naie ናየ se ženskými podstatnými jmény;
  • vaše (zpěv. mas. a fem.) - (a) -cá ካ příklad: chitabcá ክታብካ- vaše kniha; (b) s mask. naica ናይካ, s fem. naichi ናይኪ;
  • jeho - (a) -ù ቡ příklad chitabù ክታቡ - jeho kniha; (b) s mask. naiu ናዩ, s fem. naiua ናያ;
  • naše - (a) -na ና příklad chitabna ክታብና - její kniha; (b) s mask. naina ናይና , s fem. naina ናይና;
  • vaše (pl. mask. & fem.) - (a) -cum ኩም (A) -cın ክን příklad chitabcum ክታብኩም / ክታብክን - vaše kniha; (b) s mask. naicum ናይኩም , s fem. naicün ናይክን;
  • jejich - -om ቦም příklad chitabom Their- jejich kniha; (b) s mask. naium, ናዮም s fem. naiön ናየን.

Sloveso být":

  • ana halleco (o) tu - አና ሀለኮ Jsem; negativní: ihalleco I'm- nejsem;
  • enta halleco (o) tu - እንታ ህሌካ vy (zpěv. Mask.) Jste; neg. ihalleco ኢሀለኮ- ty nejsi;
  • enti hallechi tu - እንቲ ሀሌኪ vy (zpěv. Fem.) Jste; neg. ihalleco ኢሀለኮ;
  • hötu halla tu ህቱ ሀላ- on je; neg. ihalla ኢሀላ;
  • höta hallet tu ህታ ሀሌት - ona je; neg. ihallet ኢሀሌት;
  • hena hallena tu ሕና ሀሌና - my jsme; neg. ihallena ኢሀሌና;
  • entum hallecum tu እንቱም ሀሌኩም- vy (pl. Mask.) Jste; neg. ihallecum ኢሀሌኩም;
  • entim hallechen tu እንትን ሀሌክን- vy (pl. Fem.) Jste; neg. ihallecum ኢሀሌክን;
  • hötön hallaa tom ህተን ሀሌያ- jsou (mask.) Jsou; neg. ihallao ኢሀሌያ;
  • hötön halleia ten ህተን ሀሌያ - jsou (fem.); neg. ihallao ኢሀሌያ.

Sloveso „být“, minulý čas:

  • ...Alco ዐልኮ- Byl jsem; negativní: iálco ኢዐልኮ- Nebyl jsem;
  • ...alca ዐልካ- vy (zpěv. Mask.) Jste byli; neg. iálca ኢዐልካ;
  • ...alchi ዐልኪ- vy (zpěv. Fem.) Jste byli; neg. iálca ኢዐልኪ;
  • ...ala ዐላ- byl; neg. iála ኢዐላ;
  • ...alet ዐለት- byla; neg. iállet ኢዐለት;
  • ...Alna ዐልና- byli jsme; neg. iálna ኢዐልና;
  • ...alcum ዐልኩም- vy (pl. Mask.) Jste byli; neg. iálcum ኢዐልኩም;
  • ...alchen ዐልክን- vy (pl. Fem.) Jste byli; neg. iálcum ኢዐልክን;
  • ...alou ዐለው- oni (mask.) Byli; neg. iálou ኢዐለው;
  • ...alaia ዐለያ- oni (fem.) Byli; neg. iáleia ኢዐለያ.

Sloveso „mít“:

  • Uoro chitab bi-e ዎሮ ኪታብ ብየ - Mám knihu
  • Uoro chitab bö-ca ዎሮ ክታብ ብካ- Máš (zpívat masc.) Knihu,

a tak dále, přičemž v každém případě je poslední slovo:

  • ...be-chi ብኪ - vy (zpěv. Fem.) Atd.
  • ...bu ቡ - on ...
  • ...ba በ - ona ...
  • ...be-na ብና- my ...
  • ...be-cum You- vy (pl. Mask.) ...
  • ...be-chin ብክን- vy (pl.fem.) ...
  • ...bom ቦም- oni (mask.) ...
  • ...ben በን- oni (fem.) ...

Sloveso „mít“: minulý čas, jako příklad používá ženské podstatné jméno:

  • Hatte bēt álet-ilu ሐተ ቤት ዐልት እሉ - Měl dům
  • Hatte bēt álet-ilka ሐተ ቤት ዐልት እልካ- Vy (zpívejte. Mask.) Jste měli dům,

a tak dále, přičemž v každém případě je poslední slovo:

  • ...el-ki እልኪ - vy (zpěv. fem.) jste měli dům,
  • ...álet-ollu He እሉ - měl atd.
  • ...el-la She እላ - měla ...
  • ...ilna We እልና- měli jsme ...
  • ...elkum You እልኩም - ty pl. masc.) měl ...
  • ...el-k-n ዐለት እልክን - vy (pl. Fem.) Jste ...
  • ...el-om ዐለት እሎም- oni (mask.) měli ...
  • ...el-len ዐለት እለን - oni (fem.) Měli ...

Vzorek

  • ሐየት እት ልርእው ፣ እብ አሰሩ ሐዙው Když vidí lva, hledají ho skrz jeho stopy.
  • ህኩይ ድራሩ ንኩይ Líná večeře je méně
  • ህግየ ፍ’ደት ምን ገብእ። አዚም ደሀብ ቱ Když je mluvení povinností, mlčení je zlaté
  • ፣ ኖርቱ ወቅዌት ጽልመት ፣ Znalosti jsou jas a nevědomost temnota.

Další vzorky

  • ሐል ክም እም ኢትገብእ ወጸሓይ ወርሕ ክም አምዕል
  • ለኢልትሐሜ ኢልትሐመድ ፣
  • ለቤለ ለአሰምዕ ወለዘብጠ ለአደምዕ ፣
  • ሐሊብ መ ውላዱ ሔሰዩ ፣
  • ሐምቅ ሐምቁ ምን ረክብ ዜነት ለአፈግር ፣
  • ምስል ብርድ አከይ ፍርድ

Psací systém

Asi od roku 1889 se Ge'ez skript (Etiopské písmo) bylo použito k psaní jazyka Tigre. Dříve používané reproduktory Tigre arabština obecněji jako lingua franca.[8] Bible byla přeložena do jazyka Tigre.[9]

Ge'ez skript

Viz také: Ge'ez skript § Úpravy do jiných jazyků

Ge'ez skript je abugida, přičemž každý znak představuje kombinaci souhlásky + samohlásky. Ge'ez a jeho scénář se také nazývají Ethiopic. Skript byl mírně upraven tak, aby psal Tigre.

Skript Tigre Ge'ez
 AuiAEəÓwäwiwamywə
hሀሁሂሃሄህሆ 
lለሉሊላሌልሎ 
ḥሐሑሒሓሔሕሖ 
mመሙሚማሜምሞ 
rረሩሪራሬርሮ 
sሰሱሲሳሴስሶ 
šሸሹሺሻሼሽሾ 
ḳቀቁቂቃቄቅቆቈቊቋቌቍ
bበቡቢባቤብቦ 
tተቱቲታቴትቶ 
Cቸቹቺቻቼችቾ 
ḫኀኁኂኃኄኅኆኈኊኋኌኍ
nነኑኒናኔንኖ 
ʾአኡኢኣኤእኦ 
kከኩኪካኬክኮኰኲኳኴኵ
wወዉዊዋዌውዎ 
ʿዐዑዒዓዔዕዖ 
zዘዙዚዛዜዝዞ 
žዠዡዢዣዤዥዦ 
yየዩዪያዬይዮ 
dደዱዲዳዴድዶ 
ǧጀጁጂጃጄጅጆ 
Gገጉጊጋጌግጎጐጒጓጔጕ
ṭጠጡጢጣጤጥጦ 
Cጨጩጪጫጬጭጮ 
p̣ጰጱጲጳጴጵጶ 
ṣጸጹጺጻጼጽጾ 
Fፈፉፊፋፌፍፎ 
pፐፑፒፓፔፕፖ 
 AuiAEəÓwäwiwamywə

Viz také

Poznámky

  1. ^ "Tygří abeceda a výslovnost". Omniglot. Citováno 16. června 2017.
  2. ^ Elias, David (23. května 2014). „1“. Tigre Language of Gindaˁ, Eritrea. BRILL. str. 1. ISBN  9789004271203. Citováno 4. června 2020.
  3. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tigre". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  4. ^ "Tigre language". Encyklopedie Bratannica.
  5. ^ https://www.ethnologue.com/language/tig
  6. ^ Číslo eritrejského sčítání lidu citované společností Ethnologue.
  7. ^ Číslo eritrejského sčítání lidu citované společností Ethnologue.
  8. ^ "Tigré". Etnolog. Citováno 30. října 2017.
  9. ^ Senai W. Andemariam. 2012. Příběh překladu Bible do Tǝgre. Ityopis 2:62-88. Webový přístup

externí odkazy

Bibliografie

  • Camperio, Manfredo. Manuale Pratico della Lingua Tigrè, Hoepli, Milano, 1936.
  • Beaton, A.C. a A. Paul (1954). Gramatika a slovník jazyka Tigre (jak mluví Beni Amer). Chartúm: Publikační kancelář.
  • Elias, David L. (2005). Tigre of Habab: Short Grammar and Texts from the Rigbat People. Ph.D disertační práce. Harvardská Univerzita.
  • Elias, David L. (2014). Tigre Language of Gindaˁ, Eritrea: Krátká gramatika a texty. (Studies in Semitic Languages ​​and Linguistics, 75.) Brill.
  • Leslau, vlku. (1945) Krátká gramatika Tigré. Publikace American Oriental Society, Offprint Series, No. 18. New Haven: American Oriental Society.
  • Leslau, vlku. (1945), „The Verb in Tigré“, v: Journal of the American Oriental Society 65/1, s. 1–26.
  • Leslau, vlku. (1945), „Grammatical Sketches in Tigré (North Ethiopic): Dialect of Mensa“, v: Journal of the American Oriental Society 65/3, s. 164–203.
  • Leslau, vlku. (1948), „Supplementary comments on Tigré grammar“, in: Journal of the American Oriental Society 68/3, s. 127–139.
  • Littmann, E. (1897), „Die Pronomina in Tigré“, v: Zeitschrift für Assyriologie 12, s. 188–230, 291-316.
  • Littmann, Enno. (1898), „Das Verbum der Tigre-Sprache“, v: Zeitschrift für Assyrologie 13, s. 133–178; 14, s. 1–102.
  • Littmann, Enno. (1910–15). Publikace Princetonské expedice do Habeše, 4 obj. ve 4, Leyden.
  • Littmann, Enno. a Höfner, Maria. (1962) Wörterbuch der Tigrē-Sprache: Tigrē-Deutsch-Englisch. Wiesbaden: Franz Steiner Verlag.
  • Nakano, Aki'o a Yoichi Tsuge (1982). Slovník Beni Amer Dialect of Tigre. Tokio: Ústav pro studium jazyků a kultur Asie a Afriky.
  • Palmer, F.R. (1956). „„ Otevřenost “v Tigre: problém v prozodickém tvrzení“, v: Bulletin Školy orientálních a afrických studií 18/3, str. 561–577.
  • Palmer, F.R. (1961). "Relative clauses in Tigre", v: Slovo 17/1, s. 23–33.
  • Palmer, F.R. (1962). Morfologie podstatného jména Tigre. London: Oxford University Press.
  • Raz, Shlomo. (1980). "Tigre syntax and Semitic Ethiopian", v: Bulletin Školy orientálních a afrických studií 43/2, s. 235–250.
  • Raz, Shlomo. (1980). "The morfhology of the Tigre verb (Mansaʿ dialect)", in: Journal of Semitic Studies 25/1, s. 66–84; 25/2, s. 205–238.
  • Raz, Shlomo. (1983). Tygří gramatika a texty. Malibu, Kalifornie, USA: Undena Publications.
  • SALEH MAHMUD IDRIS. (2015). Srovnávací studie tigerských dialektů, Semitica et Semitohamitica Berolinensia, 18 (Aachen: Shaker Verlag, 2015)
  • Sundström, R. (1914). „Some Tigre texty“, v: Le Monde Orientale 8, s. 1–15.
  • Voigt, Rainer (2008), „Zum Tigre“, in: Aethiopica (International Journal of Ethiopian and Eritrean Studies), svazek 11, Wiesbaden: Harrasowitz Verlag 2008, s. 173–193.
  • Voigt, Rainer a Saleh Mahmud Idris. Zu einer neuen Grammatik des Tigre. Aethiopica 19 (2016, hospoda 2017), 245–263.