Siltʼe jazyk - Siltʼe language
| Siltʼe | |
|---|---|
| ስልጥኘ | |
| Rodilý k | Jižní národy, národnosti a regiony národů, Etiopie |
| Etnický původ | Siltʼe lidé |
Rodilí mluvčí | 940 000 řádných Siltʼe (sčítání lidu 2007)[1] 125 000 mluvčích dialektu Wolane |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | Buď:stv - Siltʼedobře - Wolane |
| Glottolog | bahno1239[2] |
Siltʼe (ስልጥኘ [siltʼiɲɲə] nebo የስልጤ አፍ [jəsiltʼe af]) je Etiopský semitský jazyk mluvený centrálně Etiopie. Člen Afroasiatická rodina, jeho reproduktory jsou Siltʼe, kteří obývají hlavně Siltʼe Zone v Jižní národy, národnosti a regiony národů. Mluvčí wolanského dialektu obývají hlavně Kokir Gedebano okres Gurage Zone, stejně jako sousední Seden Sodo okres Region Oromia. Někteří se také usadili v městských oblastech v jiných částech země, zejména Addis Abeba.
Řečníci a dialekty
Dialekty jazyka Siltʼe zahrnují: Azernet-Berbere, Silti, Wuriro, Ulbareg a Wolane. Existuje přibližně 940 000 rodilých mluvčích Siltʼe (sčítání lidu z roku 2007); 125 000 reproduktorů Wolane.
Zvuky a pravopis
Souhlásky a samohlásky
Siltʼe má poměrně typickou sadu souhlásek pro Etiopská semitština Jazyk. Existují obvyklé vyhazovací souhlásky, vedle obyčejných neznělých a znělých souhlásek a všech souhlásek, kromě / h / a / ʔ /, může být geminated, to znamená prodlouženo. Siltʼe samohlásky se však značně liší od typické sady sedmi samohlásek v jazycích, jako jsou Amharština, Tigrinya a Bože. Siltʼe má soubor pěti krátkých a pěti dlouhých samohlásek, které jsou typické pro nedaleké východní kushitské jazyky, které mohou být původem systému Siltʼe. Existuje značný alofonní variace krátkých samohlásek, zejména pro A; nejčastější alofon z /A/, [ə], je uveden v tabulce. Všechny krátké samohlásky mohou být devoiced předcházející pauze.
Níže uvedené grafy ukazují fonémy Siltʼe. Pro vyjádření souhlásek Siltʼe používá tento článek modifikaci systému, který je společný (i když ne univerzální) mezi lingvisty, kteří pracují na etiopských semitských jazycích, ale poněkud se liší od konvencí Mezinárodní fonetická abeceda. Pokud se symbol IPA liší, je to v grafech uvedeno v závorkách. Symboly / p / a / ʔ / (ráz) se objevují v závorkách, protože v systému hrají jen okrajovou roli, / p /, protože se v azarnatském dialektu a jen v několika slovech vyskytuje / ʔ /, protože (jako v Amharština ), je často vynechán.
| Bilabiální / Labiodentální | Zubní / Alveolární | Palato-alveolární / Palatal | Velární | Glottal | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Zastaví / Afrikáty | Neznělý | (p) | t | t͡ʃ ⟨C⟩ | k | (ʔ) |
| Vyjádřený | b | d | d͡ʒ ⟨Ǧ⟩ | ɡ | ||
| Účel | tʼ | t͡ʃʼ ⟨C⟩ | kʼ | |||
| Fricatives | Neznělý | F | s | ʃ ⟨Š⟩ | h | |
| Vyjádřený | z | ʒ ⟨Ž⟩ | ||||
| Nasals | m | n | ɲ ⟨Ñ⟩ | |||
| Přibližné | w | l | j Ano | |||
| Klapka / trylek | r | |||||
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Vysoký | i, ii | u, uu | |
| Střední | e, ee | [ə] ⟨A⟩ | o, oo |
| Nízký | aa |
Pravopis
Minimálně od 80. let je Siltʼe napsána v Geʽez skript, původně vyvinutý pro dnes již vyhynulý jazyk Geʽez a dnes nejznámější v jeho použití pro Amharština a Tigrinya.
Tento pravopisný systém rozlišuje pouze mezi sedmi samohláskami. Některé z krátkých a dlouhých rozdílů v Siltʼe proto nejsou označeny. V praxi to pravděpodobně nezasahuje do porozumění, protože jich je relativně málo minimální páry na základě délky samohlásky. V písemném Siltʼe je sedm samohlásek Geʽez mapováno na deset samohlásek Siltʼe takto:
- A → A: አለፈ alafa 'prošel'
- u → u, U u: ሙት mut 'smrt', muut 'věc'
- i →
- ii: ኢን iin 'oko'
- konečné slovo i: መሪ mari 'přítel'
- i ukončení podstatného jména zastavit: መሪከ marika 'jeho přítel'
- neosobní dokonalé sloveso i přípona: ባሊ baali „lidé řekli“; በባሊም babaalim „i kdyby lidé řekli“
- A → aa: ጋራሽ gaaraaš „váš (f.) dům“
- E → E, ee: ኤፌ eeffe ‚zakryl '
- ǝ →
- i (kromě výše uvedených): እንግር ingir 'chodidlo'
- souhláska nesledovaná samohláskou: አስሮሽት asroošt 'dvanáct'
- Ó → Ó, oo: ቆጬ kʼočʼe 'želva', kʼoočʼe 'on cut'
Vitalita jazyka
Meshesha Make Jobo uvádí, že používání jazyka Siltʼe je u některých domén nahrazeno používáním amharštiny některými mluvčími. Poukazuje na velké politické a sociální faktory, mnohé z národní úrovně. Poukazuje také na menší místní faktory, jako je nedostatek tvůrčích žánrů.[3]
Reference
- ^ Siltʼe v Etnolog (18. vydání, 2015)
Wolane v Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Silte – Wolane“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Meshesha Make Jobo. 2016. Domorodý jazykový posun ve Siltie: Příčiny, důsledky a směry revitalizace. Časopis jazyků a kultury 7(7): 69-78.
Bibliografie
- Dirk Bustorf 2011: Lebendige Überlieferung: Geschichte und Erinnerung der muslimischen Siltʼe Äthiopiens. S anglickým shrnutím. Wiesbaden: Harrassowitz (Aethiopistische Forschungen 74).
- Cohen, Marcel (1931). Études d'éthiopien méridional. Société Asiatique, Collection d'ouvrages orientaux. Paris: Geuthner.
- Drewes, A.J. (1997). „The Story of Joseph in Sltlti Gurage“, in: Grover Hudson (ed.), Eseje o jazyce a kultuře Gurage: věnováno Wolfu Leslauovi u příležitosti jeho 90. narozenin, 14. listopadu 1996, Wiesbaden: Harrassowitz, str. 69–92.
- Gutt, E.H.M. & Hussein Mohammed (1997). Slovník Siltʼe – Amharic – Angličtina (se stručnou gramatikou od E-A Gutt). Addis Abeba: Addis Abeba University Press.
- Gutt, E.-A. (1983). Studie fonologie Silti. Journal of Ethiopian Studies 16, s. 37–73.
- Gutt, E.-A. (1991). "Aspects of number in Siltʼi grammar", v: Sborník z 11. mezinárodní konference etiopských studií (Addis Abeba), s. 453–464.
- Gutt, E.-A. (1997). „Stručná gramatika Siltʼe“, in: Gutt, E.H.M. 1997, str. 895–960.
- Leslau, W. (1979). Etymologický slovník Gurage (etiopský). 3 obj. Wiesbaden: Otto Harrassowitz. ISBN 3-447-02041-5
- Wagner, Ewald (1983). „Seltʼi-verse in arabischer Schrift aus dem Schlobies-Nachlass“, in: Stanislav Segert & András J.E. Bodrogligeti (eds.), Etiopské studie věnované Wolfu Leslau, Wiesbaden: Harrassowitz, s. 363–374.