Vlk Leslau - Wolf Leslau

Vlk Leslau (hebrejština: וולף לסלאו; narozen 14. listopadu 1906 v Krzepice, Visla Land, Polsko; zemřel 18. listopadu 2006 v Fullerton, Kalifornie ) byl učencem Semitské jazyky a jedna z nejvýznamnějších autorit v semitských jazycích Etiopie.
Mládež a vzdělávání
Leslau se narodil v roce Krzepice, malé městečko nedaleko Čenstochová, Polsko.[1] Když byl dítě, jeho rodina byla velmi chudá a po uzavření smlouvy tuberkulóza obvykle musel mít u sebe teploměr, aby sledoval jeho tělesnou teplotu, i když důvody nejsou známy. On byl osiřel ve věku 10, a byl vychován jeho bratrem, a dostal ješiva vzdělávání.[2]
Aby se vyhnul vojenské službě v polské armádě, vzdal se polského občanství (stal se osoba bez státní příslušnosti ) a emigroval do Vídeň,[2] kde by se zabýval Semitské studie na Vídeňská univerzita až do roku 1931.[3] Poté šel do Sorbonna studovat pod Marcel Cohen. Jeho studia zahrnovala většinu z Semitské jazyky, počítaje v to hebrejština, Aramejština, Akkadština, Soqotri a Etiopský.[4]
Válečné roky
Leslau zatkla francouzská policie a poslala do internačního tábora v Pyreneje kde strávil tuhou zimu v letech 1939-1940 se svou ženou a dítětem. Později byl přesunut do Camp des Milles, a koncentrační tábor u Aix-en-Provence.[5] S pomocí mezinárodní skupiny pomoci však uprchl s rodinou před Nacisté převzal tábor v roce 1942.[6]
Útěk do Spojené státy, později se stal a naturalizovaný Občan USA.[7] Usadil se New York City a obdržel Guggenheimovo společenství[8] pokračovat ve studiu semitských jazyků v Etiopie. Cestoval po celé zemi a nahrával ohrožené etiopské jazyky. Pro jeden jazyk Gafat, Leslau dokázal lokalizovat pouze čtyři reproduktory. Krátce nato vyhynul.
Kariéra ve Spojených státech a terénní práce
Po výuce na Asia Institute, Nová škola sociálního výzkumu, a po dobu 4 let v Brandeis University,[3] nastoupil na fakultu University of California, Los Angeles v roce 1955. Zasloužil se o zřízení Katedry blízkovýchodních studií a Katedry Centrum pro studia na Blízkém východě.[4]
Etiopie
Leslau se specializoval na dříve nezaznamenané a nestudované Semitské jazyky Etiopie. Jeho první cesta do Etiopie v roce 1946 byla financována z Guggenheimovo společenství.[3]
Jižní Arábie a Jemen
V roce 1950 Leslau cestoval do Jižní Arábie a Jemenu. Tam dělal terénní nahrávky na shromážděních jihoarabských beduínů a jemenských Židů. V roce 1951 byly nahrávky vydány Folkways Records tak jako Hudba Jižní Arábie v jejich „etnické“ sérii, FE-4221. Záznamy, stejně jako poznámky k nahrávce Leslau, jsou k dispozici ke stažení z Smithsonian Folkways.[9]
Uznání a odchod do důchodu
V roce 1965 Leslau obdržel Haile Selassie Cena za Etiopská studia v Addis Abeba od etiopského císaře Haile Selassie.[10] Pozici emeritního profesora na UCLA zastával až do své smrti ve věku 100 let. Ve výzkumu a psaní zůstal aktivní až do své smrti. Naučil se používat a Počítač Macintosh ve věku 80 let.[11]
Leslau zemřel v pečovatelském domě v Fullerton, Kalifornie v roce 2006.[5]
Částečná bibliografie
- 1938: Lexique Soqotri (sudarabique moderne) avec srovnání a vysvětlení étymologiques. Paříž: Klincksieck.
- 1941: Dokumenty tigrigna: grammaire et textes. Paříž: Libraire C. Klincksieck.
- 1945: Krátká gramatika Tigré. Publikace American Oriental Society, Offprint Series, No. 18. New Haven.
- 1945: Dokumenty Gafat: Záznamy jiho-etiopského jazyka. Americká orientální série, č. 28. New Haven.
- 1950: Etiopské dokumenty: Gurage. New York: Publikace Viking Fund v antropologii, č. 14.
- 1951: Falasha Anthology. Yale Judaica Series, sv. 6. New Haven & London: Yale University Press. (ISBN 0-300-03927-1)
- 1956: Étude deskriptive et comparative du Gafat (éthiopien méridional). Paříž: Klincksieck, xx + 277 str.
- 1958: Etiopské a jižní arabské příspěvky k hebrejskému lexikonu. Berkeley: Univ. of California Press, 76 str.
- 1958: Sloveso v Harari. Berkeley: Univ. of California Press, x + 86 str.
- 1965: Amharská konverzační kniha. Wiesbaden: Harrassowitz. (ISBN 3-447-00553-X)
- 1965: Etiopané mluví. Studium kulturního pozadí. Část 1: Harari. Blízkovýchodní studia, č. 7. Berkeley: University of California Press.
- 1965: Komentovaná bibliografie semitských jazyků Etiopie. Haag: Mouton.
- 1966: Ethiopians Speak: Studies in Cultural Background. Část 2: Chaha. Publikace University of California. Blízkovýchodní studia, č. 9, 219 s.
- 1967: Amharic učebnice. Wiesbaden: Harrassowitz. (ISBN 3-447-00554-8)
- 1968: Ethiopians Speak: Studies in Cultural Background. Část 3: Soddo. Publikace University of California. Near Eastern Studies, sv. 11.
- 1969: Hebrejští příbuzní v amharštině. Wiesbaden: Harrassowitz. (ISBN 3-447-00555-6)
- 1973: Anglicko-amharský kontextový slovník. Wiesbaden: Harrassowitz, XVIII + 1503 str. (ISBN 3-447-01482-2)
- 1976: Stručný amharský slovník. (Reedice vydání: 1996) Berkeley a Los Angeles: University of California Press. (ISBN 0-520-20501-4)
- 1979: Etymologický slovník Gurage (etiopský). 3 obj. Wiesbaden: Otto Harrassowitz. (ISBN 3-447-02041-5)
- 1981: Ethiopians Speak: Studies in Cultural Background. Část 4: Muher. Äthiopistische Forschungen, č. 11. Wiesbaden: Franz Steiner Verlag. (ISBN 3-515-03657-1)
- 1982: Gurage Folklore: Přísloví, víry a hádanky. Studien zur Kulturkunde, č. 63. Wiesbaden: Franz Steiner Verlag. (ISBN 3-515-03513-3)
- 1983: Ethiopians Speak: Studies in Cultural Background. Část 5: Chaha a Ennemor. Äthiopistische Forschungen, č. 16. Wiesbaden: Franz Steiner Verlag.
- 1987: Srovnávací slovník Ge‛ez (Classical Ethiopic): Gǝ‛ǝz-English / English-Gǝ‛ǝz s indexem semitských kořenů. Wiesbaden: Harrassowitz, xlix + 813 str.
- 1988: Padesát let výzkumu: Výběr článků o semitských, etiopských semitských a kushitických. Wiesbaden: Harrassowitz, XLV + 503 str. (ISBN 3-447-02829-7)
- 1989: Stručný slovník Gǝ‛ǝz (Classical Ethiopic). Wiesbaden: Harrassowitz, 247 s.
- 1990: Arabština Loanwords v etiopské semitštině. Wiesbaden: Harrassowitz. (ISBN 3-447-03000-3)
- 1992: Gurage Studies: Shromážděné články. Wiesbaden: Harrassowitz, xxix + 744 str. (ISBN 3-447-03189-1)
- 1995: Reference Grammar of Amharic. Harrassowitz, Wiesbaden. (ISBN 3-447-03372-X)
- 1997: Etiopské dokumenty: Argobba. Gramatika a slovník. Wiesbaden: Harrassowitz. (ISBN 3-447-03955-8)
- 1999: Etiopské dokumenty Zway. Äthiopistische Forschungen, č. 51. Wiesbaden: Harrassowitz. (ISBN 3-447-04162-5)
- 2000: Úvodní gramatika amharštiny. Wiesbaden: Harrassowitz, xix + 232 str. (ISBN 3-447-04271-0)
- 2001: (s Thomasem L. Kanem) Amharský kulturní čtenář. Wiesbaden: Harrassowitz. (ISBN 3-447-04496-9)
- 2004: Sloveso v Mäsqanu ve srovnání s jinými Gurage Dialects. Wiesbaden: Harrassowitz. (ISBN 3-447-04905-7)
Festschriften
- Segert, Stanislav & András J. E. Bodrogligeti (eds.), Etiopská studia: Věnováno Wolfu Leslauovi u příležitosti jeho sedmdesátých pátých narozenin, 14. listopadu 1981, přáteli a kolegy. Wiesbaden: Harrassowitz 1983, xii + 582 s. (ISBN 3-447-02314-7).
- Kaye, Alan S. (vyd.), Semitská studia na počest Wolfa Leslaua u příležitosti jeho 85. narozenin, 14. listopadu 1991. 2 sv. Wiesbaden: Harrasowitz 1991, lxviii. + 1719 str. (ISBN 3-447-03168-9).
- Hudson, Grover (vyd.), Eseje o gurageovském jazyce a kultuře: věnováno Wolfu Leslauovi u příležitosti jeho 90. narozenin, 14. listopadu 1996. Wiesbaden: Harrassowitz 1996, 239 s. (ISBN 3-447-03830-6).
externí odkazy
- Stewart, Jocelyn Y. (23. listopadu 2006). „Vlk Leslau, 100; profesor UCLA vyhledal a zaznamenal etiopské jazyky“. Los Angeles Times. Archivovány od originál dne 2006-11-24. Citováno 2006-11-23.
- Hudson, Grover (24. listopadu 2006). „Nekrolog: Wolf Leslau, 1906-2006“. Seznam lingvistů.
- „Vzpomínka na přítele Etiopie: Vlk Leslau, 1906-2006“. Informační centrum Walta.
Reference
- ^ „Vlk Leslau, in memoriam“.
- ^ A b „Vlk Leslau“ (webová stránka). Citováno 2009-04-07.
- ^ A b C „Seznam lingvistů 17.3470: nekrolog: Wolf Leslau, 1906-2006“. Citováno 2009-04-07.
- ^ A b „Vzpomínka na přítele Etiopie: Vlk Leslau, 1906-200“.
- ^ A b Stewart, Jocelyn Y. (23. listopadu 2006). „Vlk Leslau, 100; profesor UCLA vyhledal a zaznamenal etiopské jazyky - Los Angeles Times“. Los Angeles Times.
- ^ Kaye, Alan S. (2007). „Vlk Leslau“. Jazyk. 83 (4): 870–875. doi:10.1353 / lan.2008.0014. S2CID 210073062.
- ^ Guthe, C. E. (1950). Mezinárodní adresář antropologů. 3. vydání. Washington, D.C .: Národní rada pro výzkum. strana 108.
- ^ „Vlk Leslau - Pamětní nadace Johna Simona Guggenheima“.
- ^ https://folkways.si.edu/music-of-south-arabia/islamica-world/album/smithsonian
- ^ „Historie cen Haile Sellassie za etiopská studia 2. (18-OCT-02) Asia Africa Intelligence Wire“. Asia Africa Intelligence Wire. 18. října 2002.
- ^ „Centrum UCLA pro studia Blízkého východu :: Wolf Leslau a Stanford J. Shaw“.
- Devens, Monica S. „„ Při příležitosti 100. výročí narození Vlka Leslaua “, v: Aethiopica 9 (2006), s. 220–221.
- Müller, Walter W. „Zum Gedenken an Wolf Leslau“, v: Aethiopica 10 (2007), s. 210–218.
- Fikre Tolossa. Vlk Leslau (1906-2006). 2007. International Journal of Ethiopian Studies 3.1: 121-123.