Bench language - Bench language
| Lavice | |
|---|---|
| Bencnon | |
| Výslovnost | ohnutýʂnon |
| Rodilý k | Etiopie |
| Kraj | Zóna Bench Maji, SNNPR |
Rodilí mluvčí | 348 000 Bench Non, 8 000 Mer, 490 She (2007)[1] |
| Dialekty |
|
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | bcq |
| Glottolog | benc1235[2] |
| Linguasphere | 16-BBA-a |
Lavice (Bencnon, Shenon nebo Mernon, dříve volal Gimira [3]) je severní Omotický jazyk podskupiny "Gimojan", kterým mluví přibližně 174 000 lidí (v roce 1998) v EU Zóna Bench Maji z Jižní národy, národnosti a národy, na jihu Etiopie kolem měst Mizan Teferi a Shewa Gimira. V dizertační práci z roku 2006 popsal Christian Rapold tři variace Bench (Benchnon, Shenon a Mernon) jako „... vzájemně srozumitelné ... variace jednoho a stejného jazyka“,[3] zatímco Blench (2006)[je zapotřebí objasnění ] považuje tyto tři jazyky za odlišné.[Citace je zapotřebí ]
Bench má neobvyklou odchylku od většiny ostatních jazyků v Africe souhláska retroflex fonémy.[4] Jazyk je také pozoruhodný v tom, že má šest fonemické tóny, jeden z mála jazyků na světě, které ho mají tolik.[5] Lavička má hvízdající forma používá se především u mužských reproduktorů, což umožňuje komunikaci na větší vzdálenosti než při mluvené lavici. Píšťalka může být vytvořena pomocí rtů nebo vyrobena z prohlubně vytvořené oběma rukama. Kromě toho může být tato forma jazyka komunikována prostřednictvím 5řetězce krar.[6]
Fonologie
Fonemický samohlásky Bench jsou / já a o u /.
Existuje šest phonemic tóny: pět úrovňových tónů (v literatuře očíslovaných 1 až 5, přičemž 1 je nejnižší) a jeden stoupající tón 23 /˨˧/. Horní tón je někdy realizován jako vysoký stoupající 45 [˦˥].[7] Na samohlásku Ó, oni jsou / ő ó ō ò ȍ ǒ /
Souhlásky jsou:
| Bilabiální | Koronální | Palato- alveolární | Retroflex | Velární | Glottal | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nosní | m | n | |||||
| Plosive | Neznělý | p | t | k | ʔ | ||
| Vyjádřený | b | d | ɡ | ||||
| Účel | pʼ | tʼ | kʼ | ||||
| Složitý | Neznělý | ts | tʃ | tʂ | |||
| Účel | tsʼ | tʃʼ | tʂʼ | ||||
| Frikativní | Neznělý | s | ʃ | ʂ | h | ||
| Vyjádřený | z | ʒ | ʐ | ||||
| Rhotic | r | ||||||
| Přibližně | l | j | |||||
Mohou nastat všechny tyto případy palatalizováno, ale pouze dříve /A/, což naznačuje alternativní analýzu šesté phonemic samohlásky / ja /. Labializované souhlásky jsou hlášeny pro [p, b, s, ɡ,] a [ʔ], ale jejich fonemický stav je nejasný; vyskytují se až poté / i /.
Pro foném / p / realizace [pʰ] a [f] jsou ve volné variaci; / j / má allophone [w] před samohláskami.
Struktura slabiky je (C) V (C) (C) (C) + tón nebo (C) N (C), kde C představuje libovolnou souhlásku, V jakoukoli samohlásku, N jakoukoli nosovou a závorky volitelným prvkem. Klastry CC se skládají z a pokračovatel následuje a plosivní, frikativní nebo afrikát; v klastrech CCC musí být první souhláska jednou z / r / / j / / m / / p / nebo / pʼ /, druhý také / n / nebo neznělá frikativa a třetí / t / nebo / k /.
Gramatika
Podstatná jména
Množné číslo může být volitelně vytvořeno přidáním přípony [-n̄d]; nicméně, tito jsou zřídka používá kromě s určitými podstatnými jmény. Např.: [wű īŋɡn̄d] „její příbuzní“; [ātsn̄dī bá ka̋ŋɡ] "všichni lidé".
Zájmena
Osobní zájmena
| Angličtina | šikmý | předmět | lokální | vokativ |
|---|---|---|---|---|
| Já | [tá] | [opálení] | [tȁtʼn̄] | |
| vy (sg.) | [ní] | [nēn] | [nȉtʼn̄] | [wȍ] (m.), [hȁ] (f.) |
| ty (hon.) | [jnt] | [jnt] | [jnt] | |
| on | [jı̋] | [jīs] | _ | |
| on (hon.) | [své] | [své] | [své] | |
| ona | [wű] | [wus] | _ | |
| ona (hon.) | [ɡēn] | [ɡēn] | [ɡēn] | |
| sám sebe | [bá] | [zákaz] | [bȁtʼn̄] | |
| my (kromě) | [nú] | [jeptiška] | [nȕtʼn̄] | |
| my (vč.) | [nı̋] | [nīn] | [nȉtʼn̄] | |
| vy (pl.) | [jìntȁjkʼn̄] | [jìntȁjkʼn̄] | [jìntȁjkʼn̄] | |
| ony | [ı̋tsȁjkʼn̄] | [ı̋tsȁjkʼn̄] | [ı̋tsȁjkʼn̄] |
Slovo [bá] jde mírně nad rámec bytí a zvratné zájmeno; může označit jakoukoli třetí osobu, která odkazuje na předmět věty, např .:
[jȉsī bá nebo ùtùē] on.S vlastní ovce prodat[je zapotřebí objasnění ]
- „prodal své (vlastní) ovce“
[bȍdám hāŋkʼá bājístāɡùʂn̄ pāntsʼà ěz] silnice.abl jdi sám já sámstat.det.když leopard-NPMk[je zapotřebí objasnění ] velký viz. he. Fin[je zapotřebí objasnění ]
- „když šel po silnici, uviděl velkého leoparda“
Šikmá forma je základní a slouží jako objektová, přivlastňovací a příslovečná. Forma předmětu má tři varianty: normální (uvedená výše), důrazná - používá se, když je předmět ve větě obzvláště prominentní, zejména věta - původně - a redukovaná, používá se jako součást slovesné fráze. Termín „lokální“ znamená „do svého bydliště nebo na vlastní místo či dům“, např .:
[kȁrtá tȁtʼn̄ tā hāŋkʼùē] návrat I. do mého domu Já go.I.Fin[je zapotřebí objasnění ]
- "Šel jsem domů"
Determinanty
Hlavními determinanty jsou „that, the“ (mask. [ùʂ], fem. [č], pl. [konec]) a „toto“ (mask. [hàʂ], fem. [hàn], pl. [ruka]). Jako přípony slovesa nebo ablativní či lokální fráze označují relativní klauzi. Např.:
[ātsn̄dà] [hàndīs] [hǎrám] [špatný] [átsn̄dȁ?] osoba.pl.NPMk tyto.Ó co.abl samostatný udělat.fut.Inl[je zapotřebí objasnění ]?
- „jak mohu oddělit tyto lidi?“
[átsín kétn̋ jískèn] žena Dům.loc být. že
„žena, která je v domě“
Demonstrace
The demonstrace zahrnout [háŋ] "tady", [ek] "tam (poblíž)", [úhyb] "tam (daleko)", [ne] "tam dole", [ne] "tam nahoře". Sám nebo s příponami determinátoru [ùʂ] nebo [àʂ] přidány, tyto funkce fungují jako ukazovací zájmena „tato osoba“, „tato osoba“ atd. Se značkou podstatného jména [-A], stávají se ukázkovými adjektivy. Např.:
- „když se přiblížil k muži ...“
- "tito chlapci tam dole"
Čísla
Čísla jsou:
| 1 | [rohož] |
| 2 | [nám] |
| 3 | [káz] |
| 4 | [ód] |
| 5 | [ùtʂ] |
| 6 | [sàpm̄] |
| 7 | [nàpm̄] |
| 8 | [njàrtn̄] |
| 9 | [ìrstn̄] |
| 10 | [ta̋m] |
| 100 | [bǎl] |
| 1000 | [wňm] |
20, 30 atd. Se tvoří přidáním [tàm] „deset“ (se změnou tónu) na jednotku. Ve složených číslech [-A] se přidává ke každému číslu, tedy:
- 13 [ta̋má kázá]
- 236 [nám bǎlá kāztàmá sàpm̄á]
Když základní číslovka funguje jako přídavné jméno, přípona [-tak jako] lze přidat (např. [njāʔà kázās] "tři děti"). Řadové číslovky jsou tvořeny příponou [-nás] kardinálovi, např .: [ódnás] "Čtvrtý".
Přídavná jména
Přídavná jména se někdy zesilují změnou tónu nahoru; např. [ěz] „velký“ → [e̋z] "Velmi velký".
Slovesa
Slovesa s jednoslabičnými kořeny mohou mít tři různé formy jejich aktivních stonků: singulární imperativ, kterým je pouze kořen; minulý kmen, obvykle identický s kořenem, ale někdy vytvořený přidáním -k (se změnami předchozí souhlásky); a budoucí stopka, obvykle identická s kořenem, ale někdy se vytvoří změnou tónu ze střední 3 na vysokou 4 nebo ze spodní 1 na horní 5. Některé mají kauzální (vytvořené přidáním [-tak jako] nebo [-̏S]a změna středního tónu na vysoký) a pasivní (vytvořené přidáním [-n̄], [-t]nebo [-̏K] k příčinným) formám. Slovní podstatná jména jsou tvořena od kmene, někdy se změnou tónu nebo doplněním nebo [-t].
Slovesa s víceslabičnými kořeny mají alespoň dvě formy, jednu s nepřechodným nebo pasivním významem a jednu s přechodným nebo příčinným významem; první končí v [-n̄], druhý v [-tak jako]. Pasiv může být vytvořen zakončením na [-āsn̄]. Slovesná podstatná jména se utvářejí bez holého kmene [-n̄] nebo [-tak jako].
Složená slovesa se tvoří s [màk] „říct“ nebo [màs] „Cause to say“, formace běžná v etiopských jazycích.
Primární časy jsou jednoduchá minulost (vytvořená z minulého kmene), budoucnost (budoucí kmen plus [-n̄s-]), přítomný dokonalý (z přítomného příčestí stonku); negativní (budoucí kmen plus [-árɡ-].) Např .: [šunka] → [hāŋkʼùē] "on šel"; [hámsm̄sùē] "půjde"; [hāŋkʼńsùē] "odešel".
Existují čtyři odpovídající příčestí: minulé (vytvořené z minulého kmene), přítomné dokonalé (vytvořené z minulého kmene s příponou [-ńs-], [-ńɡ]nebo [-áŋkʼ-]), nedokonalý (vytvořený z budoucího kmene se stativní příponou.) [-āɡ-]) a záporné (vytvořené z budoucího kmene se zápornou příponou) [-árɡ-] nebo [-ù-] nebo značka osoby / čísla.) Pořadí přípon je: root- (čas) - (negativní) - (foc. pn.) - značka osoby / čísla.
Pravopis a literatura
Latinský pravopis byl přijat v roce 2008.[1] Dříve byl Nový zákon byl publikován v jazyce Bench pomocí pravopisu založeného na Etiopská osnova. Tóny nebyly indikovány. Souhlásky Retroflex byly označeny takovými technikami, jako je použití dalších symbolů ze šlabikáře („nigus s ") a vytváření nových symbolů (přidání extra paže na levé straně pro" t ").
Poznámky
- ^ A b Lavice v Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Lavice". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Rapold 2006
- ^ Breeze 1988.
- ^ Wedekind 1983, 1985a, 1985b.
- ^ Wedekind 1983
- ^ Toto je východoasijská konvence číslování tónů a opak literatury pro jiné africké jazyky, kde 1 je vysoký a 5 je nízký. Tomuto problému se zde vyhneme použitím IPA diakritiky.
Reference
- Breeze, Mary J. 1986. „Osobní zájmena v Gimiře (Benchnon).“ In Ursula Wiesemann (ed.), Pronominální systémy, 47-69. Tübingen: Gunter Narr.
- Breeze, Mary J. 1988. „Fonologické rysy Gimiry a Dizi.“ V publikaci Marianne Bechhaus-Gerst a Fritz Serzisko (eds.), Cushitic - Omotic: referáty z Mezinárodního symposia o kushitských a omotických jazycích, Kolín nad Rýnem, 6. – 9. Ledna 1986473-487. Hamburk: Helmut Buske Verlag.
- Breeze, Mary J. 1990. „Náčrt fonologie a gramatiky Gimiry (Benchnon)“. v Richard J. Hayward (vyd.), Omotické jazykové studie, 1-67. London: School of Oriental and African Studies, University of London.
- Rapold, Christian. 2006. Směrem k gramatice Benchnona. Disertační práce, Leiden University.
- Wedekind, Klaus. 1983. „Šestibarevný jazyk v Etiopii: Tónová analýza Benč non (Gimira).“ Journal of Ethiopian Studies 16: 129-56.
- Wedekind, Klaus. 1985a. „Proč má Bench (Etiopie) dnes pět úrovňových tónů.“ V dílech Ursula Pieper a Gerhard Stickel (eds.), Studia linguistica diachronica et synchronica881-901. Berlín: Mouton.
- Wedekind, Klaus. 1985b. „Myšlenky při kreslení mapy jazyků tónů.“ Afrikanistische Arbeitspapiere 1: 105-24.
- Wedekind, Klaus. 1990. „Gimo-Jan nebo Ben-Yem-Om: Benč - fonémy, tóny a slova Yemsa.“ V Richard J. Hayward (ed.), Studium omotického jazyka p. 68-184. London: School of Oriental and African Studies, University of London.
externí odkazy
- Rapold, Christian. 2006. Směrem k gramatice Benchnona. Disertační práce, Leiden University. (Webová stránka univerzity obsahuje odkaz na stažení souboru PDF s holandským shrnutím.) https: //www.universiteitleiden.nl/en/research/research-output/humanities/towards-a-grammar-of-benchnon
- Wedekind, Klaus. 1983. Šestónový jazyk v Etiopii
- Wedekind, Klaus. 1985a. http://www.kwedekind.de///Eingang1///PdfFiles/1985_WhyBenchHasFiveLevelTonesToday.pdf
- Wedekind, Klaus. 1985a. http://www.kwedekind.de///Eingang1///PdfFiles/1985_Thoughts_when_Drawing_a_Map_of_Tone_Languages.pdf
- Atlas světa jazykových struktur informace: http://wals.info/languoid/lect/wals_code_gim
- Web udržovaný komunitou Bench, týkající se kultury a jazyka, v jazyce Bench