Jazyk Siar-Lak - Siar-Lak language - Wikipedia
| Siar | |
|---|---|
| Lak | |
| ep warwar anun dat | |
| Rodilý k | Papua-Nová Guinea |
| Kraj | Nové Irsko Provincie |
Rodilí mluvčí | 2100 (2000 sčítání lidu)[1] |
Austronesian
| |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | sjr |
| Glottolog | siar1238[2] |
Siar, také známý jako Lak, Lamassa nebo Likkilikki, je Austronesian jazyk mluvený Provincie Nové Irsko v jižním ostrůvku ostrova Papua-Nová Guinea. Lak je v podskupině Patpatar-Tolai, která pak spadá do skupiny New Ireland-Tolai v západním oceánském jazyce, což je podskupina v rodině Austronesianů.[3] Siarští lidé se udržují a vyživují rybolovem a zahradnictvím.[4] Domorodí lidé nazývají svůj jazyk ep warwar anun dat, což znamená „náš jazyk“.[5]
Fonologie
Siar-Lak obsahuje patnáct souhlásek a pět samohlásek, což nezahrnuje výslovnosti střední a vysoké samohlásky / é / a / ó /.
| Bilabiální | Zubní-alveolární | Palatal | Velární | |
|---|---|---|---|---|
| Neznělé Plosive | p | t | k | |
| Vyjádřený Plosive | b | d | G | |
| Nosní | m | n | ŋ | |
| Frikativní | ɸ | s | ||
| Postranní | l | |||
| Trylek | r | |||
| Přibližně | w | y |
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Vysoký | i | u | |
| Středně vysoká | E | Ó | |
| Střední | E | Ó | |
| Nízký | A |
Samohláska / ẹ / může být považována za vyslovovanou mezi vysokou samohláskou / I / a střední samohláskou / E /, stejně jako / ọ / mezi vysokou samohláskou / U / a střední samohláskou / O /, podle domorodců v Papui-Nové Guineji.[4] „ẹ“ lze napsat jako „é“ a „ọ“ také jako „ỏ“. Vědět, která samohláska se používá při psaní, je kritické, protože dvě podobná slova mohou mít úplně jiný význam. Například „rowoi“ znamená „nosit ve zbrani“, zatímco „rówói“ znamená „létat“. Také „toh“ má význam „být schopen“, zatímco „tóh“ znamená „cukrová třtina“. [4]
Stres a fonotaktika
Důraz je kladen na poslední slabiku v každém slově. Mezi příklady slov rozdělených na slabiky a přeložených patří:
| Siar-Lak | Angličtina |
| mam.su.ai | "kýchnutí" |
| ar. plyn | "horský vrchol" |
| far.bón | "Chvála" |
| fet.rar | "Mladá žena" |
Slabické struktury
Siar Lak ve svém slovníku obsahuje čtyři různé typy slabikových vzorů, které zahrnují V (samohláska), VC (souhláska samohlásky), CV (souhláska samohláska) a CVC (souhláska souhláska samohláska). Některé příklady zahrnují:
| Siar Lak | Angličtina | ||
|---|---|---|---|
| PROTI | u | "vy" | |
| cíl | "zasadit" | ||
| a.i.nói | "vyplnit" | ||
| VC | ep | "článek" | |
| ar. plyn | "hora" | ||
| la.un | "žít" | ||
| životopis | ma | "Nyní" | |
| kó.bót | "ráno" | ||
| ka.bu.suk | "můj nos" | ||
| la.tu | "zítra" | ||
| CVC | Póp | "louže" | |
| gósgós | "tančit" | ||
| la.man.tin | "skvělý" | ||
| ka.kau | "plazit se" |
Numerický systém
| Siar | Angličtina |
|---|---|
| já tik | Jeden |
| já ru | Dva |
| já také | Tři |
| já v | Čtyři |
| já lim | Pět |
| vyhrál jsem | Šest |
| já jsem | Sedm |
| já jsem | Osm |
| já siwok | Devět |
| sanguli nebo i tik ep bónót | Deset |
| Siar | Angličtina |
|---|---|
| i tik ep bónót | Deset |
| i ru ru bónót | Dvacet |
| i tól ep bónót | Třicet |
| i ve společnosti ep bónót | Čtyřicet |
| i lim ep bónót | Padesáti |
| vyhrál jsem ep bónót | Šedesát |
| já jsem ep bónót | Sedmdesát |
| i wol ep bónót | Osmdesát |
| i siwok ep bónót | Devadesát |
| i tik ep mar | Sto |
Pravopis
Ortografie je způsob, jakým jsou slova psána, za použití příslušných písmen z konkrétního jazyka při dodržování pravidel používání. Pokud se na začátku slova použije foném souhlásky / φ /, toto slovo začíná písmenem „f“, ale pokud se nachází na konci slova, nahradí se písmenem „h“. Příkladem je „ep φun ", což dělá frázi „ep fun“, což znamená „banán (rostlina)“, ale když je nalezena na konci slova, jako v „ep yaφ ", stává se „ep yah“, což znamená „oheň“.[4]
Zájmena
| Jednotné číslo | Dvojí | Zkušební / Paucal | Množný | ||
|---|---|---|---|---|---|
| První (exkluzivní) | ya (u) / a | mara (u) | mató ~ matól | se setkal | |
| První (včetně) | Dara (u) | datól | dat | ||
| Druhý | u | aura (u) | amtól | amat | |
| Třetí | Osobní | i | dira (u) | diat | dit |
| Neosobní | di | ||||
| Neživý, mši | v |
Příklad věty:
Yau, rak al an ka-sai an Kokopo.
1s 1s want 1s. POT at DIR-west at Kokopo
„Pokud jde o mě, chci jít do Kokopo.“[4]
Slovesové fráze
Dva typy slovesných frází zahrnovaly nepřechodná a přechodná slovesa. Nepřenosné sloveso se používá, když neexistuje žádný přímý objekt, zatímco přechodné sloveso se používá, když probíhá akce přímého objektu. Nepřechodné sloveso o jídle by bylo "angan", zatímco přechodné sloveso k jídlu by bylo „yan“.
Reference
- Rowe, Karen (2005). Základy gramatiky Siar-Lak. Data Papers on Papua New Guinea Languages 50. Ukarumpa: Summer Institute of Linguistics.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lean, G. A. (1991). Počítací systémy Papuy Nové Guineje: Svazek 1: Provincie New Ireland (2. vydání, svazek 1). Lae, Papua Nová Guinea: Katedra matematiky a statistiky Papua Nová Guinea University of Technology.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Frowein, Friedel Martin (2011). Gramatika jazyka Siar, oceánského jazyka provincie Nového Irska, Papua Nová Guinea (Disertační práce). La Trobe University. hdl:1959.9/529829.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
| Tento článek o Meso-melanéské jazyky je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |