Pákistán východní železnice - Pakistan Eastern Railway
Nativní jméno | پاکستان مشرقی ریلویز পাকিস্তান পূর্বাঞ্চলীয় রেলপথ |
---|---|
Státní podnik | |
Průmysl | |
Předchůdce | Assam Bengálsko železnice |
Nástupce | Bangladéšská železnice |
Založený | 1. února 1961[1] |
Zaniklý | 1971 |
Hlavní sídlo | , |
Oblast sloužila | Východní Bengálsko (s omezenou službou do Indie ) |
Majitel | Vláda Pákistánu |
Rodič | Ministerstvo železnic |
The Pákistán východní železnice (Urdu: پاکستان مشرقی ریلویز, bengálský: পাকিস্তান পূর্বাঞ্চলীয় রেলপথ) byla jednou ze dvou divizí Pákistánské železnice která působila v letech 1961 až 1971. Společnost měla sídlo v Chittagong.[2] Se vznikem Bangladéše se to stalo Bangladéšská železnice.[3]
Dějiny
Když Pákistán získala nezávislost na Británie v roce 1947 Assam Bengálsko železnice byla rozdělena mezi Pákistán a Indie. Přibližně 2603,92 kilometrů železniční trati spadlo dovnitř Východní Bengálsko území v Pákistánu. Železnice byla poté přejmenována na Východní bengálská železnice, pod kontrolou federální vlády. Dne 1. Února 1961 byla východní bengálská železnice přejmenována na Pákistán východní železnice a v následujícím roce byla kontrola nad pákistánskou východní železnicí převedena z federální vlády na vládu východního Pákistánu. To bylo umístěno pod správu Pákistán východní železnice rady s účinkem od finančního roku 1962-63 na základě prezidentského nařízení ze dne 9. června 1962.[4]
Nástupci
S Bangladéš Osamostatněním v roce 1971 se Pákistánská východní železnice přejmenovala na Bangladéšská železnice.
Viz také
Reference
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 9. února 2017. Citováno 28. listopadu 2016.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ "Dějiny". Bangladéšské železnice. Archivovány od originál dne 15. listopadu 2007. Citováno 24. února 2012.
- ^ Fida, Quazi Abul (2012). "Železnice". v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.
- ^ Rao, MA (1988). Indické železnice, Nové Dillí: National Book Trust, s. 39