Okanaganský jazyk - Okanagan language - Wikipedia
| Okanagan | |
|---|---|
| Colville | |
| n̓səl̓xcin̓, Nsyilxcən | |
| Rodilý k | Kanada, Spojené státy |
| Kraj | Jižní vnitrozemí Britské Kolumbie, Středo-severní stát Washington |
| Etnický původ | Okanagan, Colville, Jezera, Methow |
Rodilí mluvčí | 600 (2007–2014)[1] 2,000 Reproduktory L2 (2007) údaj pro USA možná přehnaný |
Salishan
| |
| Dialekty |
|
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | ok |
| Glottolog | okan1243[2] |
Okanagannebo Colville-Okanagannebo Nsyilxcən, je Salish jazyk který vznikl mezi domorodým obyvatelstvem na jihu Vnitřní plošina region se sídlem především v Povodí řeky Okanagan a Povodí řeky Columbia v předkoloniálních dobách v Kanada a Spojené státy. Po Britech, Američanech a Kanadech kolonizace v průběhu 19. století a následná represe všech salishanských jazyků používání Colville-Okanagan drasticky pokleslo.
Colville-Okanagan je velmi ohrožený a málokdy se o něm učí jako o za prvé nebo druhý jazyk. Asi 150 hluboce plynulý mluvčí Colville-Okanagan Salish zůstávají, z nichž většina žije v Britské Kolumbii.[3] Jazyk je aktuálně umírající a nemá číslo první jazyk reproduktory mladší 50 let. Colville-Okanagan je druhý nejrozšířenější Salish jazyk po Shuswap.
Historie a popis
Historicky Colville-Okanagan pochází z jazyka, kterým se mluvilo v Povodí řeky Columbia a nyní se nazývá Proto Southern Interior Salish. V důsledku počátečního rozšíření Colville-Okanagan před evropským kontaktem vyvinul jazyk tři samostatné dialekty: Colville, Okanagan a Lakes. Z hlediska slovní zásoby a gramatiky existuje nízký stupeň dialektické divergence. Variace se primárně omezuje na výslovnost.
Drtivá většina slov Colville-Okanagan pochází z Proto-Salish nebo Proto-Interior Salish. Mnoho slov Colville-Okanagan je sdíleno nebo je vypůjčeno od sousedů Salish, Sahaptian, a Kutenai jazyky. Novější výpůjční slova jsou z Angličtina a francouzština. Colville-Okanagan byl výlučně ústní forma komunikace až do konce 19. století, kdy kněží a lingvisté začali přepisovat jazyk pro seznamy slov, slovníky, gramatiky a překlady. Colville-Okanagan je aktuálně napsáno Latinské písmo za použití Americká fonetická abeceda.
V Colville-Okanagan je samotný jazyk známý jako n̓səl̓xcin̓ nebo nsyilxcn. Řečníci z n̓səl̓xcin̓ obsadil severní část povodí Kolumbie od řeky Methow na západě až po jezero Kootenay na východě a na sever podél řeky Columbia a Šípových jezer. Ve městě Colville-Okanagan nsyilxcn- mluvící skupiny jsou seskupeny pod etnickou značkou syilx. Colville-Okanagan je jazykem dědictví Lower Similkameen Indian Band, Indická kapela Upper Similkameen, Westbank First Nation, Indická kapela Osoyoos, Penticton Indian Band, Indická kapela Okanagan, Indická kapela horní Nicola a Colville, Sanpoil, Okanogan, Jezera, Nespelem, a Methow kapely Konfederované kmeny rezervace Colville.
Revitalizace
V roce 2012 představila CBC zprávu o rodině, která učí své děti n̓səl̓xcin̓ doma.[4]
Pět neziskových organizací, které podporují získávání jazyka Colville-Okanagan a revitalizace jsou jazykovou asociací Paul Creek v Keremeos, Britská Kolumbie, En'owkin Center v Penticton, Britská Kolumbie, Hearts Gathered Waterfall Montessori ve městě Omak Washington, Salish School of Spokane v Spokane, Washington, a Inchelium Language and Culture Association v Inchelium.
Revitalizace ve Spojených státech
Snahy o revitalizaci Colville-Okanagan ve Spojených státech se omezují převážně na výuku pro děti. Konfederované kmeny rezervace Colville se však soustřeďují na podporu zachování jazyka. Mezi činnosti, kterých se Konfederace účastní, je přidělování místních i federálních finančních prostředků na projekty ochrany přírody. Cílem Konfederovaných kmenů je vytvořit tři jazykové programy, rozvíjet jazykové slovníky, poskytovat překladatelské služby a osnovy a zřídit jazykové kurzy s pravidelnou účastí 30 a více lidí. Ačkoli úsilí Konfederace je chvályhodné, omezení 150 skutečně rodilých mluvčích jsou evidentní. Revitalizace jazyků v rozsahu, který Konfederace navrhuje, je omezena počtem rodilých mluvčích dostupných pro tyto projekty.[5]
Navzdory snahám konfederace nelze jazykovou revitalizaci z krátkodobého hlediska reprodukovat v tak velkém měřítku. Salish School of Spokane ve Washingtonu zaujímá menší přístup k revitalizaci. Tato škola se stará o obyvatele mluvící jazykem Colville-Okanagan v kmenových oblastech severovýchodního Washingtonu. Úsilí této školy spadá do kategorie školy s úplným ponořením. Cílovou demografickou skupinou Salish School jsou děti ve věku od jednoho do deseti let. Tím se Salish School of Spokane zařazuje do revitalizační skupiny dětí. Programy školy jsou navrženy tak, aby urychlily přirozenou plynulost v Okanaganu před dosažením věku 10 let. Škola to dělá tak, že nabízí kurzy v Okanaganu od 9:00 do 15:15. Podle školních očekávání a učebních osnov se od dětí očekává, že budou mluvit okanagansky po celou dobu svého pobytu ve škole. Kromě toho se škola zavázala k aktivní strategii učení, to znamená, že děti se učí běžným dětským rytmům (hlavy, ramena, kolena a prsty na nohou), které zapojují tělo studenta.[6]
Salish School of Spokane se snaží nepadnout do pasti monopolizace výukových zdrojů. Na rozdíl od Walshových příkladů kmenů, které se rozhodly nesdílit materiály, udržuje Salishova škola řadu zvukových zdrojů a učebních osnov, aby urychlila Okanaganovu revitalizaci. Spolu s tímto úsilím škola nejen poskytuje osnovy, ale také pomáhá je rozvíjet a překládat. Salish School spolupracuje s organizacemi, jako je Paul Creek Language Association, nezisková organizace se sídlem v Britské Kolumbii, na kurikulárním projektu N̓səl̓xcin̓.[7] Projekt N̓səl̓xcin̓ si klade za cíl vytvořit základní plány lekcí, ze kterých mohou učitelé Okanaganu čerpat. Projekt stojí v čele s Christopherem Parkinem a jeho překladem je především plynná starší Sarah Petersonová s další pomocí Hazel Abrahamsonové a Hermana Edwardsa. Účast rodilých mluvčích zajišťuje jasný význam a vysokou věrnost jazyku Okanagan. Projekt se skládá ze šesti učebnic rozdělených do tří úrovní: začátečník, středně pokročilý a pokročilý.[7] Každá úroveň se skládá z jazykové knihy, která obsahuje řadu zvukových nahrávek, jazyků a výukového softwaru pro usnadnění výuky jazyků. Každá úroveň navíc obsahuje knihu literatury. Kniha literatury poskytuje životně důležitou funkci zajišťování zábavy pro studenty jazyků, když jsou mimo vyučování, a také posiluje konstrukci vět pro Okanagana. Projekt také obsahuje denní kvízy, průběžné testy a ústní i písemné závěrečné zkoušky k vyhodnocení.[7] Nejdůležitější je, že učební plán vyvinutý v rámci projektu Nulumsəl̓xcin̓ Curriculum Project je k dispozici v elektronické podobě online zdarma.[8]
Revitalizace v Kanadě
Aby povzbudil zájem o výuku povolání, En'Owkin klade velký důraz na své různé certifikační programy. Osvědčení o revitalizaci domorodých jazyků je nabízeno v Centru En'Owkin a vyučuje ho lingvistka Maxine Baptiste. Kurz zahrnuje poplatek, ale certifikát je nabízen ve spolupráci s University of Victoria.[9] Centrum dále nabízí certifikaci, aby se stal Certified Assistant pro předškolní vzdělávání, který je ve spolupráci s Nicola Valley Institute of Technology. Certifikát nekvalifikuje jednoho na výuku na sekundární úrovni, ale zajišťuje zaměstnatelnost v jeslích a pre-K.[9] Strategie, která stojí za těmito dvěma certifikáty, zajišťuje, že potenciální učitelé mají snadný přístup k vysokoškolským kreditům z center vyššího vzdělávání, jako je University of Victoria, a potenciální asistenti vzdělávání mohou být zapojeni do vzdělávání dětí, čímž se brzy vytvoří plynulost v Okanaganu. Nakonec En'Owkin Center klade velký důraz na své programy připravenosti na vysokou školu. Důležitost těchto programů nespočívá jen v přípravě úspěšných studentů, ale také v začlenění kurzů Colville-Okanagan do učebních osnov pro mladé dospělé až dospělé studenty. William Cohen ve svém článku poznamenává, že mnoho domorodých studentů má ve škole špatný výkon a míra předčasného ukončování studia na střední škole pro domorodé studenty středních škol je velmi vysoká.[10]
V roce 2015 byl v Britské Kolumbii vyvinut jazykový dům Syilx. Cílem domu je vytvořit 10 plynulých reproduktorů Nsyilxcen za čtyři roky.[11] V tomto programu strávili účastníci během čtyř let 2 000 hodin učením Nsyilxcen prostřednictvím různých vyučovacích metod, pravidelných hodnocení, častých návštěv starších a úplného ponoření.[11] Po dokončení programu v roce 2020 Syilx Language House doufá, že se rozšíří rozvojem dalších jazykových domů napříč Okanagan a zvýší cíl vytvoření 100 nových reproduktorů Nsyilxcen v kohortě 2020.[11]
Pravopis
| Dopis | Jméno dopisu | IPA | Vysvětlení v angličtině | Příklad Nsyilxcn |
|---|---|---|---|---|
| A | A | /A/ | jako ve slově fAtam | anwí (jsi to ty) |
| C | ci | / t͡ʃ / | jako ve slově church | cʕas (pád) |
| C | c̓a | / t͡ʃʼ / | jako ve slově cats | c̓ałt (studený) |
| ə | ə | / ə / | jako ve slově elEpřízrak | əcxʷuy (jde) |
| h | ha | / h / | jako ve slově hšikovný | hiw̓t (krysa) |
| i | je | / i / | jako ve slově see | ixíʔ (to / pak) |
| k | Kut | / k / | jako ve slově kite | kilx (ruka) |
| k̓ | k̓it | / kʼ / | je vyslovován jako tvrdý k | k̓ast (špatný) |
| kʷ | kʷup | / kʷ / | jako ve slově queen | kʷint (vzít) |
| k̓ʷ | k̓ʷap | / kʷʼ / | je vyslovován jako tvrdý kʷ | k̓ʷck̓ʷact (silný) |
| l | li | / l / | jako ve slově love | kulhat (šťastný) |
| l̓ | əl̓ | / lˀ / | prohlásil jako náhle zastavil l | sl̓ax̌t (přítel) |
| ł | łu | / ɬ / | vyslovováno jako slurpy l | łt̓ap (odraz / skok) |
| ƛ̓ | .i | / t͡ɬʼ / | vyslovuje se jako kliknutí tl ze strany úst | ƛ̓lap (stop) |
| m | mi | / m / | jako ve slově mom | mahúyaʔ (racooon) |
| m̓ | əm̓ | / mˀ / | prohlásil jako náhle skončil m | stim̓ (co) |
| n | nu | / n / | jako ve slově nÓ | naqs (jeden) |
| n̓ | ən̓ | / n / | vyslovit jako náhle zastavil n | n̓in̓wiʔs (později) |
| str | pi | / p / | jako ve slově strop | pn̓kin̓ (když) |
| p̓ | p̓a | / pʼ / | vyslovuje se jako prasknutí str | p̓um (hnědá) |
| q | Qi | / q / | vyslovuje se jako k hluboko v krku | qáqnaʔ (babička) |
| q̓ | q̓u | / qʼ / | vyslovuje se jako tvrdý q | q̓aʔxán (bota) |
| qʷ | qʷa | / qʷ / | vyslovuje se jako q se zaoblenými rty | qʷacqn (klobouk) |
| q̓ʷ | q̓ʷʕay | / qʷʼ / | vyslovuje se jako tvrdý q se zaoblenými rty | q̓ʷmqin (paroh) |
| r | ri | / r / | vyslovuje se na jazyku | yirncút (udělej se dokola) |
| s | sas | / s / | jako ve slově sister | síyaʔ (saskatoon / sarvis / June berry) |
| t | ti | / t / | jako ve slově top | tum̓ (matka) |
| t̓ | t̓a | / tʼ / | vyslovuje se jako tvrdý t | t̓ínaʔ (ucho) |
| u | u | / u / | jako ve slově soon | uł (a) |
| w | wa | / w / | jako ve slově walk | wikn (viděl jsem to) |
| w̓ | .w̓s | / s / | prohlásil jako náhle skončil w | sw̓aw̓ásaʔ (tetička) |
| X | xu | /X/ | vyslovuje se jako měkký h v zadní části krku | xixəw̓tm (dívka) |
| X | x̌a | / χ / | vyslovováno jako hrdelní h hluboko v zadní části krku | x̌ast (dobrý) |
| X | xʷi | /X/ | vyslovuje se jako h v zadní části krku, ale se zaoblenými rty | xʷuy (jít) |
| X | x̌ʷay | / χʷ / | vyslovováno jako hrdelní h v zadní části krku, ale se zaoblenými rty | x̌ʷus (pěna) |
| y | yi | / j / | jako ve slově yellow | yus (tmavě / fialová) |
| y̓ | y̓u | / jˀ / | prohlásil jako náhle skončil y | c̓sy̓aqn (hlava) |
| ʔ | .T | / ʔ / | je zástava dechu v zadní části krku jako ve slově uh-oh | ʔaʔúsaʔ (vejce) |
| ʕ | ʕay | / ʕ / | vyslovuje se jako zkratka A hluboko v zadní části krku | ʕaymt (naštvaný) |
| ʕ̓ | ʕ̓aw | / ʕˀ / | prohlásil jako náhle skončil ʕ | ʕ̓ac̓nt (podívejte se) |
| ʕʷ | ? | / ʕʷ / | vyslovováno jako nazálně ou v zadní části krku | kaʕʷm (modli se) |
Fonologie
Souhlásky
Souhrnný soupis Okanagan:[12]
| Bilabiální | Alveolární | Palatal | Velární | Uvular | Hltan | Glottal | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| centrální | afrikát | postranní | prostý | labiální | prostý | labiální | prostý | labiální | |||||
| Nosní | prostý | m | n | ||||||||||
| ráz | mˀ | nˀ | |||||||||||
| Stop | prostý | str | t | ts ~ tʃ | k | kʷ | q | qʷ | ʔ | ||||
| ejec. | pʼ | tʼ | tsʼ | tɬʼ | kʼ | kʷʼ | qʼ | qʷʼ | |||||
| Frikativní | s ~ ʃ | ɬ | X | X | χ | χʷ | h | ||||||
| Přibl. Mant | prostý | l | j | ɣ[A] | w | ʕ[b] | ʕʷ | ||||||
| ráz | lˀ | jˀ | wˀ | ʕˀ | ʕˀʷ | ||||||||
| Trylek | prostý | r | |||||||||||
| ráz | rˀ | ||||||||||||
- ^ Vyskytuje se pouze v některých dialektech.[13]
- ^ Někdy realizováno jako uvular klapka v jižním Okanagan dialektu.[14]
Samohlásky
Samohlásky nalezené v jezerech jsou: [i], [a], [u], [ə] a [o]. [Ə] je jediná nepřízvučná varianta plných samohlásek v Okanaganu, zatímco [o] samohláska se vyskytuje pouze ve vypůjčených slovech. Stres dopadne pouze na plné samohlásky [i], [a] a [u] v Okanaganu.
Morfologie
Morfologie Okanagan je poměrně složitá. Jedná se o jazyk označující hlavu, který se spoléhá většinou na to, že gramatické informace jsou umístěny přímo na predikát pomocí přípon a klitiků. Kombinace derivačních a inflexních přípon a předpon, které jsou přidány do kmenových slov, vytvářejí kompaktní jazyk.[15]
Značky osob
Okanagan prokazuje velkou flexibilitu při jednání s osobami, počtem a pohlavím. Jazyk kóduje osobu pomocí řady předpon a přípon a používá svůj číselný systém v tandemu s pluralizovanými zájmenami ke sdělení počtu aktérů ve větě. Například:
tkaˀkaˀɬis
k- kaˀ- kaˀɬis
num.classifier plural.redup tři
„Jsou tři lidé“ [15]
V tomto příkladu klasifikace / k / označuje, že slovo obsahuje číselný klasifikátor.
Navíc se Okanagan do značné míry spoléhá na použití přípon k označení pohlaví. Okanagan zachází s pohlavím stejným způsobem, připojením determinátoru i ‚člověka 'k větě lze sdělit pohlaví předmětu nebo subjektu:
wikən iˀ sqəltmixw
wik- -ən iˀ sqəltmixw
viděl 1 sg det man "viděl jsem muže"
V tomto příkladu existuje kombinace 2. singulárního markeru s „manželkou“. Výraz „ona“ je zakódován do významu slova začleněním přípony pohlaví na konec věty.
Značky osob v Okanaganu jsou připojeny k slovesům, podstatným jménům nebo adjektivům. Značka použitá v závislosti na tranzitivitě sloves a dalších podmínkách uvedených níže. Použitý tvůrce osob do značné míry závisí na případu použitém ve větě.
Absolutní případ
Absolutní markery v Okanaganu lze použít, pouze pokud je predikát věty nepřechodný. Například [Kən c'k-am] (počítám) je v Okanaganu dokonale životaschopný, ale * [Kən c'k-ən-t] * (Počítám to) není proto, že sloveso 'count' je přechodné. Značky osob se nikdy neobjeví bez doprovodného nepřechodného slovesa.[15]
| Značky osob | Jednotné číslo | Množný |
|---|---|---|
| 1. místo | kən | kwu |
| 2. místo | kw | str |
| 3. místo | nula | (...- əlx) |
Přivlastňovací případ
Jednoduché přivlastňovací prostředky v Okanaganu jsou převážně výsledkem prefixace a circumfixace u slovesa. Okanagan však používá jednoduché přivlastňovací prostředky jako tvary aspektů na slovesu velmi složitým způsobem. Tato praxe je převážně k vidění v jižních vnitrozemských Salish jazycích.[15]
Stonek: Kilx 'ruka'
| Přivlastňovací | Příklad | Použití | Morfologický proces | Překlad |
|---|---|---|---|---|
| 1. SG | inkilx | in-kilx | předpona | má ruka |
| 2. SG | ankilx | an-kilx | předpona | vaše ruka |
| 3. SG | iʔ kilxs | iʔ⟩kilx⟨s | kružnice | jeho / její⟩ ruka⟨ |
| 1. PL | já kilxtət | iʔ⟩kilx⟨tət | kružnice | Naše⟩ruce⟨ |
| 2. PL | iʔ kilxəmp | iʔ⟩kilx⟨əmp | kružnice | Your.PL⟩hand⟨ |
| 3. PL | iʔ kilxsəlx | iʔ⟩kilx⟨səlx | kružnice | Jejich⟩⟩⟨ |
Pokud dojde k prefixaci s -in / an v 1. a 2. osobě jednotného čísla, / n / může být odstraněno níže:
isxʷuytnin-s-xʷuy-tan1sgposs-nom -go- inst "Jsou to moje stopy."
akɬtkɬmilxʷan- kɬ- tkɬmilxʷ2sgposs-to be-woman „Je to vaše žena, která má být.“
anik'mənan-nik'mən2sgposs-nůž "tvůj nůž"[15]
Ergativní případ
V případě sloves Okanagan morfologie zpracovává tranzitivitu různými způsoby. První je sada pravidel pro slovesa, která mají pouze jeden přímý objekt, přechodná slovesa. Pro ergativní případ existují dvě varianty osobních značek, stresovaná a nepřízvučná.
Vystresovaný a nepřízvučný
| Zdůraznil | Nepřízvučný | |
|---|---|---|
| 1. SG | -v | -n |
| 2. SG | -xw | -Xw |
| 3. SG | -je | -s |
| 1. PL | - jsem | -m |
| 2. PL | -ip | -p |
| 3. PL | -isəlx | -səlx |
Stopka: c'k-ən-t je ekvivalentem přechodného slovesa „count“.
| Příklad | Použití | Překlad | |
|---|---|---|---|
| 1. SG | c̓kəntin | c'k-an-t-ín | Počítám to |
| 2. SG | c̓kəntixʷ | c'k-an-t-íxw | Počítáte to |
| 3. SG | c̓kəntis | c'k-ən-t-ís | Počítá to |
| 1. PL | c̓kəntim | c'k-ən-t-ím | Počítáme to |
| 2. PL | c̓kəntip | c'k-an-t-íp | Počítáte to (PL) |
| 3. PL | c̓kəntisəlx | c'k-an-t-ísəlx | Počítají to |
wikn̓t (viz) je příkladem silného -nt- přechodného slovesa minulost / přítomnost, kde 'XX' identifikuje nenastávající kombinace a '-' identifikuje sémantické kombinace, které vyžadují reflexivní příponu -cut-
| Tranzitivní skloňování | Zkušený: | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | Množný | ||||||||
| 1 | 2 | 3 | 1 | 2 | 3 | ||||
| Vykonavatel | Sg | 1 | -- | wikn̓tsn̓ | wikn̓ | XX | wikłəm̓n̓ | wikn̓əl̓x | |
| 2 | kʷuʔ wikn̓txʷ | -- | wikn̓txʷ | kʷuʔ wikn̓txʷ | XX | wikn̓txʷəl̓x | |||
| 3 | kʷuʔ wiks | wikn̓ts | wiks | kʷuʔ wikn̓tm̓ | wikłəm̓s | wiksəl̓x | |||
| Pl | 1 | XX | wikn̓tst | wikn̓tm̓ | -- | wikłəm̓t | wikn̓tm̓əl̓x | ||
| 2 | kʷuʔ wikn̓tp | XX | wikn̓tp | kʷuʔ wikn̓tp | -- | wikn̓tpəl̓x | |||
| 3 | kʷuʔ wiksəl̓x | wikn̓tsəl̓x | wiksəl̓x | kʷuʔ wikn̓tm̓əl̓x | wikłəm̓səl̓x | wikn̓tm̓əl̓x | |||
Akuzativ
Existují dvě sady přípon slovesa, z nichž každá obsahuje dva členy, které diktují složení slovesa. První sada se skládá z přípon –nt- a -ɬt-. Druhá sada se skládá z –st- a x (i) t-, kde „i“ je zdůrazněná samohláska.
Hlavní rozdíl mezi dvěma sadami spočívá v tom, jak začleňují přípony, aby zůstaly gramaticky správné. V případě skupiny –nt-, -ɬt- budou všechny částice a přípony spojující se s kmenem a příponou slovesa stejné pro oba. Přípona –nt- se připojuje ke stopce přechodného slovesa pomocí přípon. Přípona –nt- může odkazovat pouze na dvě osoby: herce a primární cíl.
q̓y̓əntin q'y'-ənt-in (něco píšu)
Přípona -ɬt- je ditransitivní protějšek –nt- a funguje téměř stejně. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že se týká tří osob: herce a dvou dalších aktérů nebo cílů. Kromě toho se -ɬt- dále odlišuje od svého ditransitivního bratrance -x (i) t-, protože nevyžaduje, aby byla součástí slovesa klitika.
Na rozdíl od této skupiny -st- a –x (i) t- fungují podle jedinečných pravidel. Přípona –st-, podobně jako její protějšek, musí být přidána k slovesnému kmeni pomocí sufixace, je také přechodná a odkazuje na aktéra a primární cíl, ale implikuje odkaz na třetí osobu nebo sekundární cíl bez výslovného uvedení.
q̓y̓əstin q'y'--st-in. (Píšu to [pro sebe])
Přípona -x (i) t- ditransitive sdílí všechny rysy -ɬt- s jedinou výjimkou, že vyžaduje připojení klitika k přední části slovesného kmene. Důvodem klitiky v Okanaganu je přidání důrazu nebo zaměření na druhý objekt, zatímco -ɬt- nerozlišuje.[16]
Predikáty a argumenty
Každá věta v Okanaganu může být rozdělena do dvou částí: skloňované predikáty, které jsou vyžadovány pro každou větu, a volitelné argumenty. Okanagan umožňuje maximálně dva argumenty na konstrukci věty. Ty jsou označeny pronominálními značkami v predikátu. Každý argument je do věty vložen pomocí počátečního determinátoru; jediná výjimka z počátečních determinantů je v případě vlastních jmen, která nepotřebují determinátory k jejich zavedení. Predikáty mohou být jakékoli lexikální kategorie. K větě v Okanaganu mohou být pomocí doplňků přidány další argumenty. Okanagan je jedinečný mezi většinou salishských jazyků pro zařazení doplňku.[15]
Obliques
Okanagan má jeden šikmý marker, který slouží k jeho přizpůsobení několika různým funkcím v závislosti na kontextu, ve kterém se používá. Šikmá značka „t“ může být použita k označení objektu nepřechodného slovesa, jako v níže uvedeném případě.
kˀn ˀiɬən t sɬiqwJím maso obl. Jedl jsem (nějaké) maso [15]
„T“ může také označovat agenta v pasivní konstrukci a lze jej použít k označení ergativního agenta přechodných sloves. Nakonec lze šikmé „t“ použít k označení funkcí, včetně času a nástroje:
kən txam t sx̌əx̌c'iˀI hřebenová obl hůlka „česala jsem si vlasy hůlkou“ [15]
„T“ se také může shodovat s určujícím činitelem „i instrument“ v případě instrumentálů a pasivních činitelů:
tʕapəntís [iʔ [t swlwlmínk]] .shoot-DIR-3SG.ERG DET OBL gunOstřelil to zbraní.
Mike cúmqs-nt-m [iʔ [t tkɬmílxʷ]]. Mike kiss-DIR-PASS DET OBL žena Žena byla políbena ženou.[17]
Doplňky
Okanagan má k dispozici řadu doplňků, které objasňují jeho predikáty, mezi nimi jsou poziční doplňky, které pouze označují místo predikátu. Kromě pozičních doplňků existuje celá řada označených doplňků, doplňků používaných v Okanaganu, které vyjadřují další význam prostřednictvím řady částic.[18]
První z označených doplňků je předpona / yi /. / Yi / je z větší části volitelný doplněk, který se používá v určitých případech, s výjimkou případů, kdy se používá vlastní podstatné jméno. V takových případech není předpona / yi / povolena. Když se použije / yi /, znamená to definitivní referent.[18]
wikən yiʔ sqilxʷ „Viděl jsem / ty lidi.“ Sekvenční doplňky se skládají z částic / ɬ / a / ɬa /. / ɬa / vyjadřuje časovou posloupnost, zatímco / ɬ / představuje podřízený prvek.
way̓ x̌ast ɬ kʷ cxʷuy̓ "Je dobré, když / že přijdete."
way̓ x̌ast ɬa kʷ cxʷuy̓ „Bude dobré, když / až přijdeš.“
Okanagan také obsahuje řadu doplňků o umístění, které odkazují na to, kdy nebo kde se něco stalo. Je to referenční bod. / L / a varianta / l / částice se používají k navázání predikátu na čas nebo místo.[18]xʷuy̓ lə sənkʷəkʷəʔac. "Šel v noci"
Ablativní doplňky v Okanaganu přicházejí ve formě / tl / částice. Spolu se směrovými doplňky, / k̓ / a / k̓l /, mohou reproduktory Okanagan indikovat pohyb.[18] Ablativní doplněk / tl / slouží pouze k označení ‚vzdálení se od '. Například ve větě níže je ablativ „z (za oceán)“.
Kʷ scutxx tl sk̓ʷətikənx "Říkal jsi [že je] ze Seattlu?"
Dvě částice směrového doplňku představují jak směr k něčemu, tak směr ke konkrétnímu místu. / k / znamená pohyb k něčemu:
k̓ incitxʷ „do mého domu“ (ne směrem k němu)
Část / k̓l / částice upravuje tuto větu tak, že určuje dům jako místo, kam se subjekt musí přesunout. K̓əl incitxʷ „To my home“ (tam konkrétně)
Klasifikace
Slovesa mohou reagovat mnoha různými způsoby, když je přípona připojena ke kořenové stopce slova. Níže je uvedeno několik způsobů, kterými jsou modifikovány nepřechodné kořeny.[12]
-t může označovat přirozenou charakteristiku kořene c̓ik̓ „vypálit“ c̓ik̓t „vypálit“
-lx označuje, že je subjekt zapojen do aktivityqiclx "běh"
-ils vyjadřuje stav mysli.nk̓wpils "osamělý"
-p vyjadřuje nedostatek kontrolního kmitočtu subjektu „ztmavení“
Přechody:
-n zahrnuje akci subjektu na předmět kʔuʔ caʔntis „udeřil mě“
-s zahrnují akci nebo stav vyplývající z activity.kʷu cˀaistixʷ
-cut označuje, kdy akce subjektu směřuje k sobě samému. tarqncut „nakopni se“
Přechodné stonky bez označení osob označují imperativynlk̓ipnt „otevřít“
Intranzitivy mohou vyjádřit imperativ pomocí přípony –x: xʷuyx „go“
Prostor, čas, modalita
Systém Okanagan do značné míry spoléhá na své přípony, aby prokázal čas, prostor a čas. Níže jsou ukázány různé přípony, které se připojují ke kořenům, aby kódovaly význam. Z následujících dvou příkladů jsou možné pouze v tranzitivním paradigmatu –n.[12]
ks- nerealizovaná akce
ikstxt̓ám "postarám se o něj"
səc- past perfectˁi-səc-txt'-am „Dávám na něj pozor.“
Následující příklady jsou pro nepřenosné.
-k Nerealizované: vyjadřuje úmyslnou budoucí akci nebo stav. (Chystám se ...) Kn kʷal̓t „Je mi teplo“
-aʔx Pokračování: Akce nebo stav, který právě probíhá kn scpútaʔx „Oslavuji“
Směrové předpony
ɬ- Pohyb zpět
c- Pohyb směrem k reproduktoru
kɬ- dolů a pod [12]
Předložkové značení malých písmen u šikmých předmětů
tl̓ ze zdroje.
k tol to, at, goal, recipient, dative.
k̓ pro, prospěšné.
pokračuji, lokálně.
nˁəɬ s, komitativní.
ˁ to s, instrumentální [12]
Viz také
Reference
- ^ Okanagan na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Okanagan“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Gordon, Raymond G. Ed. (2005). Salishan: Ethnologue Archivováno 04.11.2012 na Wayback Machine. Ethnologue: Languages of the World, 15. vydání. Získaný 14. dubna 2014.
- ^ „First Voices: přinášení domorodých jazyků na jídelní stůl. Rodina Bent, která žije poblíž Pentictonu, učí své malé děti anglicky i Nsyilxcen“. Svítání na jih - hráč CBC. 2012-06-20. Citováno 2012-08-05.
- ^ Konfederované kmeny rezervace Colville Archivováno 2014-04-24 na Wayback Machine. Citováno 8. května 2014
- ^ Salish School of Spokane. Citováno 1. května 2014
- ^ A b C Johnson, Sʔímlaʔx Michele K. (květen 2017). „Dýchat život novým řečníkům: osnovy Nsyilxcn a Tlingit, přímé získávání a hodnocení“. Kanadská moderní jazyková recenze. 73 (2): 109–132. doi:10,3 138 / cmlr. 3549. ISSN 0008-4506.
- ^ Projekt kurikula Nsəlxcin. (2011). Interior Salish: Trvalé jazyky kolumbijské plošiny. Citováno 8. května 2014
- ^ A b En'owkin Center. Citováno 8. května 2014
- ^ Cohen, William Alexander (2010). University of British Columbia. „Škola selhala Kojotovi, takže Fox vytvořil novou školu: Domorodé znalosti okanaganů mění pedagogickou pedagogiku.“ Citováno 8. května 2014.
- ^ A b C Johnson, Sʔímlaʔx Michele K. (2017-11). „Syilx Language House: Jak a proč dodáváme 2 000 hodin dekolonizace v Nsyilxcn“. Kanadská moderní jazyková recenze. 73 (4): 509–537. doi: 10,3 138 / cmr. 4040. ISSN 0008-4506
- ^ A b C d E Pattison, Lois Cornelia. „Douglas Lake Okanagan: Fonologie a morfologie.“ University of British Columbia. 1978.
- ^ Paul D., Kroeber (1999). Rodina Salish Language: Rekonstrukce syntaxe. Lincoln: University of Nebraska Press. str. 8.
- ^ „Uvular-faryngeální rezonanty v interiéru Salish.“ M. Dale Kinkade. International Journal of American Linguistics, sv. 33, No. 3 (Jul., 1967), str. 228–234
- ^ A b C d E F G h Baptiste, Maxine Rose. Okanagan wh-otázky. Diss. University of British Columbia, 2001.
- ^ Mattina, Anthony. Přechodný systém Colville-Okanagan. International Journal of American Linguistics, sv. 48, č. 4 (říjen 1982), str. 421-435
- ^ Lyon, John (2013). „Šikmí značení příbuzní v jižní vnitrozemí Salish: důsledky pro analýzu pohybu“. Canadian Journal of Linguistics. 58 (2): 349–382. doi:10.1017 / S0008413100003066.
- ^ A b C d Mattina, Anthony. „Colvilleova gramatická struktura.“ University of Hawaii. Květen 1973.
Bibliografie
Jazykové výukové texty
- Peterson, Wiley a Parkin. (2004). Nsəlxcin 1: Počáteční kurz v Colville-Okanagan Salish. Jazyková asociace Paul Creek.
- Peterson a Parkin. (2005). Captíkʷł 1: Nsəlxcin Stories for Beginners. Jazyková asociace Paul Creek.
- Peterson a Parkin. (2007). Nsəlxcin 2: Intermediate Course in Okanagan Salish. Jazyková asociace Paul Creek.
- Peterson a Parkin. (2007). Captíkʷł 2: More Nsəlxcin Stories for Beginners. Jazyková asociace Paul Creek.
- Peterson a Parkin. (V tisku). Nsəlxcin 3. Jazyková asociace Paul Creek.
- Peterson a Parkin. (V tisku). Captíkʷł 3. Jazyková asociace Paul Creek.
- Manuel, Herbert a Anthony Mattina. (1983). Primátor výslovnosti Okanagan. Lingvistická laboratoř University of Montana.
Vyprávění, zpěvníky, slovníky a seznamy slov
- Doak, Ivy G. (1983). 1908 Okanagan Word Seznamy James Teit. Missoula, Montana: Katedra antropologie, University of Montana, 1983.
- Mattina, Anthony a Madeline DeSautel. (2002). Dora Noyes DeSautel ła: kłcaptikʷł: Okanagan Salish Narratives. Příležitostné referáty University of Montana v lingvistice 15.
- Seymour, Peter, Madeline DeSautel a Anthony Mattina. (1985). The Golden Woman: The Colville Narrative of Peter J. Seymour. Tucson: University of Arizona Press.
- Seymour, Peter, Madeline DeSautel a Anthony Mattina. (1974). Příběh Petera J. Seymoura Blue Jaye a jeho švagra Vlka.
- Lindley, Lottie a John Lyon. (2012). 12 textů Upper Nicola Okanagan. ICSNL 47, UBCWPL sv. 32, Vancouver BC.
- Lindley, Lottie a John Lyon. (2013). 12 Více příběhů Upper Nicola Okanagan. ICSNL 48, UBCWPL sv. 35, Vancouver BC.
- Mattina, Anthony. Slovník Colville-Okanagan. Missoula, Mont: Katedra antropologie, University of Montana, 1987.
- Pierre, Larry a Martin Louie. (1973). Seznam utajovaných slov pro jazyk Okanagan. MS, Penticton, B.C.
- Purl, Douglas. (1974). Příběh Petera J. Seymoura: Blue Jay a Vlk. ICSL 9, Vancouver, B.C.
- Jednoho dne, James B. (1980). Slovník Colville v indickém jazyce. Ed.D. disertační práce, University of North Dakota, Grand Forks. DAI 41A: 1048.
- Peterson a Parkin n̓səl̓xcin iʔ‿sn̓kʷnim: Písně pro začátečníky v Okanagan Salish. Jazyková asociace Paul Creek.
- Peterson a Parkin n̓səl̓xcin iʔ‿sn̓kʷnim 2: More Songs for Beginners in Okanagan Salish. Jazyková asociace Paul Creek.
- Peterson a Parkin. n̓səl̓xcin iʔ‿sn̓kʷnim 3: Ještě více písní pro začátečníky v Colville-Okanagan. Jazyková asociace Paul Creek.
Jazykové popisy a recenze
- Arrowsmith, Gary L. (1968). Colville Phonemics. Diplomová práce, University of Washington, Seattle.
- Baptiste, M. (2002). Wh-Otázky v Okanagan Salish. Diplomová práce, University of British Columbia, Vancouver, B.C.
- Barthmaier, Paul. (2004). Intonační jednotky v Okanaganu. Str. 30–42 Gerdts and Matthewson (eds.) 2004.
- Barthmaier, Paul. (2002). Transitivita a lexikální přípony v Okanaganu. Papíry pro ICSNL 37 (Gillon, C., N. Sawai a R. Wojdak, eds.). UBCWPL 9: 1–17.
- Charlie, William M., Clara Jack a Anthony Mattina. (1988). „Dvouhlavá osoba“ Williama Charlieho: Úvodní poznámky k oratoři Colville-Okanagan. ICSNL 23 (s.p.), Eugene, Oregon.
- Dilts, Philip. (2006). Analýza „středního“ markeru Okanagan -M. Papíry pro ICSNL 41 (Kiyota, M., J. Thompson a N. Yamane-Tanaka, eds.). UBCWPL 11: 77–98.
- Doak, Ivy G. (1981). Poznámka o množném čísle doplňování v Colville Okanagan. Str. 143–147 (Anthony) Mattina and Montler (eds.) 1981.
- Doak, Ivy G. (2004). [Recenze Dory Noyes DeSautel ła 'kłcaptíkwł ([Anthony] Mattina a DeSautel [eds.] 2002.] AL 46: 220–222.
- Doak, Ivy a Anthony Mattina. (1997). Formuláře Okanagan -lx, Coeur d'Alene -lš a Cognate. IJAL 63: 334–361.
- Fleisher, Mark S. (1979). Poznámka k Schuhmacher's Inference of wahú 'v Colville Salish. IJAL 45: 279–280.
- Galloway, Brent D. (1991). [Recenze slovníku Colville-Okanagan ([Anthony] Mattina 1987).] IJAL 57: 402–405.
- Harrington, John P. (1942). Polní poznámky Lummi a Nespelem. Cívka mikrofilmu č. 015, zbývající data podle Harrington 1910.
- Hébert, Yvonne M. (1978). Sandhi v salishanském jazyce: Okanagan. ICSL 13: 26–56, Victoria, B.C.
- Hébert, Yvonne M. (1979). Poznámka k aspektu v (jezero Nicola) Okanagan. ICSL 14: 173–209, Bellingham, Washington.
- Hébert, Yvonne M. (1982a). Přechodnost v (jezero Nicola) Okanagan. Ph.D. disertační práce, University of British Columbia, Vancouver, B.C. DAI 43A: 3896.
- Hébert, Yvonne M. (1982b). Aspekt a tranzitivita v (jezero Nicola) Okanagan. Syntax and Semantics 15: 195–215.
- Hébert, Yvonne M. (1983). Podstatné jméno a sloveso v salishanském jazyce. KWPL 8: 31–81.
- Hill-Tout, Charlesi. (1911). Zpráva o etnologii Okanák.ēn v Britské Kolumbii, vnitřní divizi Salish Stock. JAIGBI 41: 130–161. Londýn.
- Kennedy, Dorothy I. D. a Randall T. [Randy] Bouchard. (1998). "Severní Okanagan, jezera a Colville." Str. 238–252 z Walker, Jr. (sv. Vyd.) 1998.
- Kinkade, M. Dale. (1967). O identifikaci pervitinů (Salish). IJAL 33: 193–197.
- Kinkade, M. Dale. (1987). [Recenze Zlaté ženy: Colvillovo vyprávění Petera J. Seymoura (Mattina 1985).] Western Folklore 46: 213–214.
- Kroeber, Karl a Eric P. Hamp. (1989). [Recenze The Golden Woman: The Colville Narrative of Peter J. Seymour (Mattina, ed.).] IJAL 55: 94–97.
- Krueger, John R. (1967). Miscellanea Selica V: English-Salish Index and Finder List. AL 9 (2): 12–25.
- Lyon, John (2013). Predikce a rovnice v Okanagan Salish: Syntax a sémantika RP a neverbální predikce University of British Columbia, PhD Disertační práce. (http://hdl.handle.net/2429/45684 )
- Lyon, John. (2013). Oblique Marked Relatives in Southern Interior Salish: Implications for the Movement Analysis. Canadian Journal of Linguistics 58: 2. str. 349–382.
- Mattina, Anthony a Clara Jack. (1982). Okanaganská komunikace a jazyk. ICSNL 17: 269–294, Portland, Oregon.
- Mattina, Anthony a Clara Jack. (1986). Podmínky příbuzenství Okanagan-Colville. ICSNL 21: 339–346, Seattle, Washington. [Publikováno jako Mattina a Jack 1992.]
- Mattina, Anthony a Nancy J. Mattina (1995). Okanagan ks- a -kł. ICSNL 30, Victoria, B.C.
- Mattina, Anthony a Sarah Peterson. (1997). Zdrobněliny v Colville-Okanagan. ICSNL 32: 317–324, Port Angeles, Washington.
- Mattina, Anthony a Allan Taylor. (1984). Salish slovník Davida Thompsona. IJAL 50: 48–83.
- Mattina, Nancy J. (1993). Některé lexikální vlastnosti Colville-Okanagan Ditransitives. ICSNL 28: 265–284, Seattle, Washington.
- Mattina, Nancy J. (1994a). Kořeny, základy a stonky v Colville-Okanagan. ICSNL 29, Pablo, Montana.
- Mattina, Nancy J. (1994b). Argumentová struktura podstatných jmen, jmenování a jmenovatelů v Okanagan Salish. Příspěvek prezentovaný na 2. výročním semináři University of Victoria Salish Morphosyntax, Victoria, B.C.
- Mattina, Nancy J. (1994c). Poznámky k slovosledu v Colville-Okanagan Salish. NWLC 10: 93–102. Burnaby, B.C .: Simon Fraser University.
- Mattina, Nancy J. (1996a). Aspekt a kategorie ve formování slova Okanagan. Ottawa: National Library of Canada = Bibliothèque nationale du Canada, 1997. ISBN 0-612-17011-X
- Mattina, Nancy J. (1996b). Anticausatives v Okanagan. Příspěvek prezentovaný na 4. výroční konferenci University of Victoria Salish Morphosyntax Conference, Victoria, B.C.
- Mattina, Nancy J. (1999a). Budoucnost v Colville-Okanagan Salish. ICSNL 34: 215–230, Kamloops, B.C. [Všimněte si také (Nancy) Mattiny 1999c.]
- Mattina, Nancy J. (1999b). Směrem k historii inflekční budoucnosti v Colville-Okanagan Salish. University of California Santa Barbara Occasional Papers in Linguistics 17: 27–42. Santa Barbara: University of California Santa Barbara.
- Mattina, Nancy J. (2004). smiyáw sucnmínctәxw: Coyote Proposes. Str. 289–299 of Gerdts and Matthewson (eds.) 2004.
- O'Brien, Michael. (1967). A Phonology of Methow. ICSL 2, Seattle, Washington.
- Pattison, Lois C. (1978). Douglas Lake Okanagan: Fonologie a morfologie. Diplomová práce, University of British Columbia.
- Petersen, Janet E. (1980). Colville Lexical Suffixes and Comparative Notes. SLEČNA.
- Ray, Verne F. (1932). The Sanpoil and Nespelem: Salish Peoples of Northwestern Washington. UWPA 5. Seattle.
- Schuhmacher, W. W. (1977). The Colville Name for Hawaii. IJAL 43:65–66.
- Spier, Leslie. (1938). The Sinkaietk or Southern Okanagan of Washington. General Series in Anthropology, no. 6. Menasha, Wisconsin: George Banta Publishing.
- Turner, Nancy J., Randy Bouchard, and Dorothy D. Kennedy. (1980). Ethnobotany of the Okanagan-Colville Indians of British Columbia and Washington. Occasional Paper Series 21. Victoria: British Columbia Provincial Museum.
- Vogt, Hans. (1940). Salishan Studies. Comparative Notes on Kalispel, Spokane, Colville and Coeur d'Alene. Oslo: Skrifter utgitt av Det Norske Videnskaps-Akademi i Oslo, II, Hist.-filos. Klasse, No. 2, Jacob Dybwad.
- Watkins, Donald. (1972). A Description of the Phonemes and Position Classes in the Morphology of Head of the Lake Okanagan. Ph.D. dissertation, University of Alberta, Edmonton.
- Watkins, Donald. (1974). A Boas original. IJAL 40:29–43.
- Young, Philip. (1971). A Phonology of Okanogan. M.A. thesis, University of Kansas.
