Inuinnaqtun - Inuinnaqtun
| Inuinnaqtun | |
|---|---|
| Rodilý k | Kanada (Nunavut a Severozápadní území ) |
Rodilí mluvčí | 1310 (2016 sčítání lidu)[1] |
Eskymák - Aleut
| |
| Oficiální status | |
Úřední jazyk v | Nunavut[2] Severozápadní území[3] |
| Regulováno | Inuit Tapiriit Kanatami[Citace je zapotřebí ] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | ikt |
| Glottolog | copp1244[4] |
 Inuitské dialekty. Inuinnaqtun je olivově zelená. | |
Inuinnaqtun (IPA:[inuinːɑqtun]; nativně význam jako skutečné lidské bytosti / národy), je domorodý Inuitský jazyk z Kanada a dialekt Inuvialuktun.[5] Velmi úzce souvisí s Inuktitut, a někteří učenci, jako např Richard Condon věřit, že Inuinnaqtun je vhodněji klasifikován jako dialekt Inuktitut.[6] Vlády Severozápadní území a Nunavut rozpoznat Inuinnaqtun jako úřední jazyk kromě Inuktitut.[3] Zákon o úředních jazycích Nunavut, schválený Senát Kanady dne 11. června 2009 uznal Inuinnaqtun jako jeden z úředních jazyků Nunavut.[2]
Inuinnaqtun se používá především v komunitách Cambridge Bay a Kugluktuk na západě Kitikmeot Region Nunavut. Mimo Nunavut se to mluví v osada z Ulukhaktok, kde je také známý jako Kangiryuarmiutun.[7] Je psán pomocí Římský pravopis.[5]
Inuinnaqtunské fráze
Značka stop Nutqarrit
| Angličtina | Inuinnaqtun | výslovnost |
|---|---|---|
| Ahoj | Ilaanilu | / ilaːnilu / |
| Dobré ráno | Ublaami | / ublaːmi / |
| Jak se máte? | Qanuritpin | / qanuɢitpin / |
| jsem v pohodě | Naammaktunga | / naːmːaktuŋa / |
| jsem dobrý | Nakuyunga | / nakujuŋa / |
| Co ty? | Ilvittauq | / ilvitːauq / |
| Co to děláš? | Huliyutin? | / hulijutin / |
| Co budeš dělat? | Huliniaqpin? | / huliniaqpin / |
| Nebudu nic dělat | Huliniahuanngittunga | / huliniahuaŋːitːuŋa / |
| Miluji tě | Piqpagiyagin | / piqpaɡijaɡin / |
| Nevím | Nauna | / nauna / |
| Ano / ano | II | / iː / |
| Ne | Imannaq | / imanːaq / |
| Kdo jsi? | Kinauvin? | / kinauvin / |
| Odkud jsi? | Namirmiutauyutin? | / namiɢmiutaujutin / |
| Kde jsem? | Namiitunga? | / namiːtuŋa / |
| Kdo je ten člověk? | Kina taamna? | / kina taːmna / |
| Kde je obchod? | Nauk niuvirvik? | / nauk niuviɢvik / |
| Kolik to je? | Una qaffitaalauyuk? | / una qafːitaːlaujuk / |
| Máš telefon? | Talafuutiqaqtutin? | / talafuːtiqaqtutin / |
| Máte fotoaparát? | Piksaliutiqaqtutin? | / piksaliutiqaqtutin / |
| Můžete to snížit? | Una pilakaalaaqtan? | / una pilakaːlaːqtan / |
| Nechtěl byste se jít projít? | Pihuuyarumayutin? | / pihuːjaɢumajutin / |
| To je hezké | Una pinniqtuq | / una pinːiqtuq / |
| jdu do práce | Havagiarniaqpunga | / havaɡiaɢniaqpuŋa / |
| jdu teď domů | Angilrauniaqpunga | / aŋilɢauniaqpuŋa / |
| mám hlad | Kaagliqpunga | / kaːɡliqpuŋa / |
| Potřebuji pomoc (pomoz mi) | Ikayullannga | / ikajulːaŋːa / |
| Ty mám rád | Aliagiyatka taapkua | / aliagijakta / taːpkua / |
| Uvidíme se zítra | Aqaguttauq | / aqaɡutːauq / |
| Jmenuji se... | Atira ... | / atiɢa / |
| mám dceru | Paniqaqpunga | / paniqaqpuŋa / |
| Mám syna | Irniqaqpunga | / iɢniqaqpuŋa / |
| dík | Quana | / quana / |
| Děkuji | Quanaqqutin | / quanaqːutin / |
| Děkuji mnohokrát | Quanaqpiaqqutin | / quanaqpiaqːutin / |
| Nemáš zač | Ilaali | / Ilaːli / |
| Můžu se tě zeptat? | Apirillaglagin? | / apiɢilːaɡlaɡin / |
| Jeden | Atauhiq | / atauhiq / |
| Dva | Malruuk | / malɢuːk / |
| Tři | Pingahut | / piŋahut / |
| Čtyři | Hitaman | / hitaman / |
| Pět | Talliman | / talːiman / |
| Nůž | Havik | / havik / |
| Vidlička | Kapuraut | / kapuɢaut / |
| Lžíce | Aluut | / aluːt / |
| Talíř | Akkiutaq | / akːiutaq / |
| Pohár | Qallut | / qalːut / |
| To je vše! | Taima! | / taima / |
Reference
- ^ „Census in Brief: The Aboriginal languages of First Nations people, Métis and Inuit“. www12.statcan.gc.ca. Citováno 2017-11-12.
- ^ A b Konsolidace zákona o úředních jazycích (S.Nu. 2008, c.10) (NIF) a Konsolidace zákona o ochraně jazyka Inuitů
- ^ A b Zákon o úředních jazycích území Northwest Territories, 1988 (ve znění pozdějších předpisů 1988, 1991-1992, 2003)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Inuinnaqtun“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b „Iñuvialuktun / Inuvialuktun / Inuinnaqtun“. languagegeek.com. Citováno 2010-01-20.
- ^ Condon, Richarde; Julia Ogina; The Holman Elders (1996). "Úvodní slovo". Severní měděný Inuit. University of Toronto Press / University of Oklahoma Press. str. xix. ISBN 0-8020-0849-6. Citováno 2011-02-09.
... většina obyvatel Holmanu mluví centrálním arktickým dialektem, Inuinnaqtun ...
- ^ IRC - jazyky
Další čtení
- Harnum, Betty, Janet McGrath a Margo Kadlun. Lekce Inuinnaqtun Fáze 1: Měděný dialekt jazyka Inuitů. Cambridge Bay, NW.T .: Kitikmeot Inuit Association, 1982.
- Harper, Kenn. Aktuální stav systémů psaní pro Inuktitut, Inuinnaqtun a Inuvialuktun. [Yellowknife, N.W.T.]: Northwest Territories, Culture and Communications, 1992.
- Inuinnaqtun anglický slovník. Cambridge Bay, Nunavut: Nunavut Arctic College, 1996.
externí odkazy
- Inuinnaqtun / anglický slovník (2010)
- Glosář podmínek luku a lovu, Dědictví Kitikmeot z Wayback Machine
- Služební kniha západních Eskymáků pro použití v diecézi řeky Mackenzie Anglikánský liturgický text v Inuinnaqtun
| Aleut |  | |
|---|---|---|
| Inuit1 | ||
| Yupik | ||
| Viz také | ||
| ||