Jazyk onondaga - Onondaga language

Jazyk onondaga (Onoñdaʼgegáʼ nigaweñoʼdeñʼ, IPA:[onũdaʔɡeɡáʔ niɡawẽnoʔdẽʔ], doslovně "Onondaga je náš jazyk") je jazyk Onondaga První národ, jeden z původních pěti kmenů, které tvoří Ligu Ligy Irokézové (Haudenosaunee).

Tímto jazykem se mluví v Spojené státy a Kanada, primárně na rezervaci v centru Stát New York a blízko Brantford, Ontario.

Využití a revitalizace

Onondaga Nation Language Center (tzv Neʼ Eñhadiweñnayeñdeʼnhaʼ, nebo „poznávají jazyk“) se věnuje revitalizaci jazyků od roku 2010. Děti se jazyk Onondaga učí ve škole Onondaga Nation School a kurzy jsou k dispozici také pro dospělé. V září 2015 bylo oznámeno, že patnáct dospělých vstoupí do třídy ponoření na plný úvazek do jazyka Onondaga, poté se stanou učiteli jazyka.^[4]

Fonologie

Tato tabulka ukazuje (souhlásku) fonémy které se nacházejí v Onondaga.

Dva plosivy, / t /, / k / jsou alofonicky vyjádřil se [d] a [ɡ] před samohláskami a rezonanční (spodní řádek grafu označený jako „sonorant“) a v tomto případě se píše ⟨d⟩ a ⟨g⟩. Jazyk je značně palatalizován a přidružen.

Onondaga má pět ústní samohlásky, / i e o æ a / (/ æ / je někdy reprezentován ortograficky jako ⟨ä⟩) a dva nosní samohlásky, /E/ a / ũ /. Nosní samohlásky, podle tradice Iroquoianist, jsou hláskovány ogoneks ve vědecké literatuře a v Ontariu (⟨ę⟩ a ⟨ǫ⟩ nebo ⟨ų⟩). V New Yorku jsou zastoupeny následujícím ⟨ñ⟩ (⟨eñ⟩ a ⟨oñ⟩). Samohlásky mohou být krátké i dlouhé. Když délka samohlásky pochází z nyní ztracené souhlásky * r, je phonemic. Délka samohlásky je psána následovně dvojtečka, ⟨꞉⟩ nebo vyvýšená tečka (půl tlustého střeva) ⟨ꞏ⟩.

Morfologie

Onondaga je polysyntetický jazyk, vykazující velké skloňování a odvozovací morfologii na verbálních formách (včetně začlenění podstatného jména ). Nominální formy mají menší morfologii. Navíc existují částice, které jsou monomorfní.

Slovní morfologie

Slovesa Onondaga lze rozdělit do tří hlavních tříd podle jejich aspektových vlastností (popsáno níže). Jedná se o aktivní slovesa, pohybová slovesa a stativní slovesa. Musíme rozlišovat mezi časem a aspektem. Čas označuje, kdy se událost odehrává, ať už v minulosti, v současnosti nebo v budoucnosti. Aspekt odkazuje na samotnou událost, například na to, zda je dokončena nebo probíhá nebo se opakuje opakovaně.

V Onondagě jsou čtyři aspekty. Prvním je obvyklý aspekt (HAB). Tento aspekt se používá k označení události, která se koná opakovaně nebo průběžně. Druhým je přesný aspekt (PUNC) (také známý jako dokonalý aspekt). Tento aspekt odkazuje na celou událost v její úplnosti. Při použití v minulém čase je událost popsána jako „nad a hotovo“. Nemůže popsat událost, která je přerušená nebo neúplná. Třetím aspektem je stativ (STAT) (také známý jako nedokonalý), který odkazuje na událost, která probíhá nebo je neúplná, nebo pokud se vyskytuje v minulém čase, má určitý vliv na přítomnost. A konečně je tu i záměrný aspekt (PURP), který odkazuje na bezprostřední akci a obvykle implikuje záměr nebo vůli ze strany subjektu. Aktivní slovesa se mohou objevit u kteréhokoli z prvních tří aspektů. Pohybová slovesa se mohou objevit u kteréhokoli ze všech čtyř aspektů. Stativní slovesa se mohou objevit pouze se stativním aspektem.

Slovní šablona

Typické sloveso Onondaga se skládá z několika morfémů (komponent). Následující tabulka uvádí pořadí morfémů. Povinné morfémy se objevují tučně a volitelné morfémy jsou standardním písmem. Všimněte si, že některé „volitelné“ morfémy jsou povinné s určitými kořeny sloves. Povinné morfémy se však musí objevit na každém slovesu.

Každá z následujících částí popisuje tvary, které mohou tyto morfémy nabývat.

Před pronominální předpony

Modální před pronominální předpony

Prepronominální předpony vyjadřují různé koncepty a nápady. První koncept je modalita, který vyjadřuje stupeň naléhavosti, jistoty nebo pravděpodobnosti události. V Onondaga existují tři modální předpony. Modální předpony se zobrazují pouze s přesným aspektem. Objeví se také, pokud existuje přípona modalizátoru. První z nich se běžně nazývá budoucí modální předpona (FUT). Tato předpona vyjadřuje události, které se v době, kdy mluvčí hovoří, dosud nestaly. Druhým je faktická modální předpona (FACT). Tato předpona označuje, že řečník ví, že se událost skutečně stala. Obvykle má čtení z minulého času (protože jsme si obvykle jisti pouze událostmi, které se staly v minulosti). Třetí je optativní modální předpona (OPT). Tato předpona vyjadřuje myšlenku, že by se událost měla nebo měla stát. Používá se také k vyjádření nepravdivých událostí nebo událostí, ke kterým mohlo dojít, ale ne. Zde jsou nějaké příklady.

(36) a. ęhayę́꞉twaʔ ę- ha- yętw- aʔ FUT- 3.SG.M.AG- rostlina- PUNC „Zasadí to.“

b. waʔhayę́꞉twaʔ waʔ- ha- yę꞉tw- aʔ FAKT - 3.SG.M.AG- rostlina- PUNC „Zasadil to.“

C. ahayę́twaʔ a- ha- yę꞉tw- aʔ OPT- 3.SG.M.AG- rostlina- PUNC „Mohl by to zasadit.“

Následující tabulka obsahuje seznam forem tří modálních prepronominálních předpon a označuje, kdy použít který formulář.

Nemodální před pronominální předpony

Kromě modálních předpon existuje také sada předpon, které vyjadřují řadu konceptů, z nichž některé nemají jasně odlišný význam, ale jejich význam se liší v závislosti na kontextu. Seznam zahrnuje opakující se, cislocativní, dualické, translokační, partitivní, shodné, kontrastní a negativní.

Opakující se

Opakující se morfém přidává význam dělat něco znovu nebo opakovat nějakou věc. Základní forma opakujícího se morfému je / s- /. Zde jsou nějaké příklady. Příklad (37) má prepronominální předponu / sa- /, což je kombinace opakující se a faktické nálady. Příklad (38) má prepronominální předponu / ęs- /, což je kombinace opakujících se a budoucích. Tyto kontrastují s příkladem (39), který nemá opakující se morfém.

(37) sahayę́꞉twaʔ sa– ha– yętw– aʔ REP.FACT- 3. SG.M- rostlina-PUNC „Znovu ji zasadil.“

(38) ęshayę́꞉twaʔ ęs– ha– yętw– aʔ REP.FUT- 3.SG.M- rostlina-PUNC „Zasadí to znovu.“

(39) waʔhayę꞉꞉waʔ waʔ– ha– yętw– aʔ FAKT - 3. SG.M- rostlina-PUNC „Zasadil to.“

Cislocative

Cislocative (CLOC) morfém se používá k označení pohybu směrem k reproduktoru. Může to také znamenat, že konkrétní událost je určena v čase. V některých případech je význam cislocativu nepředvídatelný. Některé z nich jsou uvedeny níže. Existují dvě formy cislocativu.

/ t- / výchozí
/ di- / použito s jakoukoli 2. osobou nebo 1. osobou včetně, kromě 2.SG.AG

Translokační

Translokační (TLOC) morfém se používá k označení pohybu od mluvčího. Forma translokace je / he- /

Dualic

Dualic (DUC) nemá konkrétní význam. Forma dualismu je / de- /, ale mění se, když se objeví v kombinaci s jinými prepronominálními předponami. Kdykoli se objeví se stopkou slovesa, změní význam nepředvídatelným způsobem. Obvykle však existuje určitá představa, že existují dva něco nebo nějaká vzájemná aktivita, jako je obchodování. Některé kořeny sloves se také musí objevit s dualickou prepronominální předponou. V příkladech (41) a (42) je duální předpona povinná. V příkladu (43) přidává duální předpona význam stát se dvěma kusy.

(41) deyǫshę́th was de- yǫ- ashęthw-as DUC- 3.SG.F- cry-HAB 'She is crying'

(42) dehahahíyaʔks de- ha- ahah- iyaʔk- s DUC- 3.SG.M- road- cross- HAB „Crosses a road.“

(43) dehá꞉yaʔks de- ha- yaʔk- s DUC- 3.SG.M- break- HAB „Rozbije to na dvě části.“

(44) há꞉yaʔks ha- yaʔk- s 3.SG.M- break- HAB „Zlomí to.“

Pronominální předpony

V Onondaga existují tři řady zájmenných předpon. Existuje přechodná řada, která se používá u přechodných sloves. Nepřechodná slovesa používají buď řadu agentů, nebo řadu pacientů. Jak uvidíme, volba mezi posledními dvěma je často složitá. Fonologický tvar pronominální předpony závisí na totožnosti následujícího zvuku. Tak vznikne několik řad zájmenných předpon, které jsou označeny podle následujícího segmentu. Patří mezi ně řada c (pro pronominální předpony, které předcházejí souhlásku), řada a (pro pronominální předpony, které předcházejí / a /), řada e, řada ę, řada o, řada and a i -série. A konečně, zájmenné předpony se skloňují pro osobu, počet a pohlaví. Diskutujeme postupně o každém z nich.

Onondaga rozlišuje tři osob: první (já nebo my), druhý (vy) a třetí (on, ona, to nebo oni). První osobou může být buď výhradní (EXCL), který vylučuje posluchače, nebo inclusive (INCL), který zahrnuje posluchače.

Tady, když říká John, to nezahrnuje osobu, s níž mluví. Jinými slovy, Mary nemůže chodit do kina. Toto použití se nazývá exkluzivní pro první osobu. Angličtina nedělá rozdíl mezi inkluzivní a exkluzivní my, ale Onondaga ano. Zvažte následující dvě slova. Pronominální předpona / dn- / označuje dvojí předmět zahrnující první osobu a zájmenná předpona / agn- / označuje dvojí výlučný předmět první osoby.

(45) weʔdnek weʔ– dn– ek– Ø FACT- 1.DU.INCL- eat- PUNC „My dva (ty a já) jsme to jedli.“

(46) waʔagnek waʔ– agn– ek– Ø FAKT - 1.DU.EXCL- jíst- PUNC „My dva (někdo jiný a já) jsme to jedli.“

V Onondaga se také rozlišují tři čísla: singulární (pro jednu entitu, SG), duální (pro dvě entity, DU) a množné číslo (pro tři nebo více entit, PL). V lescích je singulární číslo označeno SG, dvojí je označen DU a množné číslo je označeno PL.

(47) waʔsek waʔ– s– ek– Ø FAKT- 2. SG- jíst- PUNC „Vy jste to (zpívali) snědli.“

(48) weʔsnek weʔ– sn– ek– Ø FAKT - 2.DU- eat- PUNC „Vy dva jste to snědli.“

(49) weʔswek weʔ– sw– ek– Ø FACT- 2.PL- eat- PUNC 'Všichni jste to snědli.'

Onondaga navíc rozlišuje tři pohlaví, která jsou realizována pouze ve třetí osobě. První z nich je mužský (M), který se používá k označení mužských lidí a určitých zvířat, ať už samostatně nebo ve skupině. Druhý je ženský (F). Toto se používá k označení žen, některých zvířat nebo nějaké neznámé osoby. Někdy se tomu říká ženský-neurčitý. Pro skupiny lidí, které obsahují muže i ženy, se používá mužský rod. Třetí je kastrovat (N), který se používá k označení většiny zvířat a neživých předmětů. Ve starších textech se kastrát za určitých okolností používá k označení lidských žen, ačkoli toto použití již není běžné. Další diskuse viz Abrams (2006: 17). (Abbott, 1984 také popisuje dvě ženská pohlaví v Oneidě.) Zde je několik příkladů.

(50) a. waʔek waʔ- e- k- Ø FAKT - 3. SG.F- jíst- PUNC 'Snědla to.' NEBO „Někdo to snědl.“

b. waʔwek waʔ- we- k- Ø FACT- 3.SG.N- eat- PUNC „Něco / snědlo to.“

C. waʔhek waʔ- he- k- Ø FAKT - 3.SG.M- jíst- PUNC „Něco / snědlo to.“

Nakonec pozorujeme, že pro nepřechodná slovesa existují dvě řady předpon, agentská řada (AG) a pacientská řada (PAT). Obecně platí, že slovesa, která zahrnují aktivní, účelný pohyb nebo aktivitu ze strany subjektu, jsou konjugovaná s agentovou řadou. Slovesa, která zahrnují nedobrovolnou akci nebo stavy, jsou konjugovaná s řadou pacientů. Existuje však tolik výjimek z tohoto zevšeobecňování, že je třeba se jednoduše naučit pro každé nepřechodné sloveso, zda to vezme agenta nebo řadu pacientů. Pro nepřechodná slovesa, která berou řadu agentů, existuje další pravidlo. Když se tato slovesa objevují se stativním aspektem, používají spíše řadu pacientů než řadu agentů. Toto pravidlo nemá žádné výjimky.

Existuje šest tříd konjugací, které závisí na počátečním zvuku následujícího morfému (tj. První zvuk kořene slovesa nebo začleněného podstatného jména, pokud existuje).

C-kmen

Následující tabulka uvádí zájmenné předpony stonků, které začínají souhláskou. Všimněte si, že (y) nebo (w) v závorkách zmizí, když jim předchází pre-pronominal předpona.

Nepřechodná série agentů

Nepřechodná řada pacientů

Transitivní série

A-Stem

Následující tabulka uvádí zájmenné předpony stonků, které začínají souhláskou. Všimněte si, že (y) nebo (w) v závorkách zmizí, když jim předchází pre-pronominal předpona.

Nepřenosná, agentská řada

Nepřechodná řada pacientů

Transitivní série

E-kmen

Následující tabulka uvádí zájmenné předpony stonků, které začínají souhláskou. Všimněte si, že (y) nebo (w) v závorkách zmizí, když jim předchází pre-pronominal předpona.

Nepřechodná série agentů

Nepřechodná řada pacientů

Transitivní série

Ę-Kmen

V následující tabulce jsou uvedeny zájmenné předpony stonků, které začínají řetězcem / ę /. Všimněte si, že (y) nebo (w) v závorkách zmizí, když jim předchází pre-pronominal předpona.

Nepřenosná, agentská řada

Nepřechodná řada pacientů

Transitivní série

O-kmen

Následující tabulka uvádí zájmenné předpony stonků, které začínají souhláskou. Všimněte si, že (y) nebo (w) v závorkách zmizí, když jim předchází pre-pronominal předpona.

Nepřechodná série agentů

Nepřechodná řada pacientů

Transitivní série

Ǫ-Kmen

Následující tabulka uvádí zájmenné předpony stonků, které začínají souhláskou. Všimněte si, že (y) nebo (w) v závorkách zmizí, když jim předchází pre-pronominal předpona.

Nepřechodná série agentů

Nepřechodná řada pacientů

Transitivní série

I-Stem

Následující tabulka uvádí zájmenné předpony stonků, které začínají souhláskou. Všimněte si, že (y) nebo (w) v závorkách zmizí, když jim předchází pre-pronominal předpona.

Nepřechodná série agentů

Nepřechodná řada pacientů

Transitivní série

Reflexní a semireflexivní

Tato část pojednává reflexní věty jako „John viděl sám sebe“ a „Máme se rádi“ a vzájemné věty jako „Máme se rádi“. Základní forma reflexivního značkovače (REFL) je / atat- / a objevuje se hned za pronominální předponou a před začleněným podstatným jménem, ​​pokud existuje. Reflektivní se obvykle vyskytuje pouze na přechodných slovesech, ale protože v události je pouze jeden účastník, používáme nepřechodnou řadu zájmenných předpon. Zde je příklad reflexivního a regulárního (nereflexivního) tranzitivu pro srovnání.

(56) a. waʔgadadaehsę́thwaʔ waʔ- k- atat- aehsęthw- aʔ FAKT - 1. SG.AG- REFL- kop- PUNC „Kopl jsem do sebe.“

b. waʔsgaehsę́thwaʔ waʔ- sk- aehsęthw- aʔ FAKT - 2. SG.AG:1.SG.PAT- kop- PUNC „Nakopal jsi mě.“

V nereflexivní přechodné formě existuje zájmenná předpona, / sk- /, která označuje předmět („vy“) a předmět („já“). V reflexivní formě je pouze jeden účastník aktu kopání („já“), takže se používá nepřechodná forma pronominální předpony, / k- /.

Reflexivní akce je něco, co děláte sami sobě. Vzájemná akce je něco, co si lidé navzájem dělají. Reciproční musí zahrnovat alespoň dva lidi. Jsou tvořeny reflexním markerem a dualickou prepronominální předponou popsanou v části 3.4.1.1.2.4. Zde je příklad.

(57) waʔthyadadyǫ́dyahdęʔ waʔ- t- hyatat- yǫtya- ht- ʔ FACT- DUC- 3.DU.AG- REFL- smích- CAUS- PUNC „Dva se navzájem rozesmáli.“

The semireflexivní (SRFL) se objevuje za různých okolností, které nelze snadno určit. Obvyklá forma semireflexivu je / at- /, ale určité kořeny sloves mají různou podobu. Zde jsou uvedeny některé z běžnějších situací, ve kterých se používá semireflexiv.

Zaprvé, když je předmětem akce část vlastního těla člověka, obvykle se používá semireflexe. Zde je příklad se semireflexivem i bez něj. Opět si všimněte, že formulář se semireflexivem používá nepřechodnou pronominální předponu, zatímco formulář bez semireflexivu používá přechodnou pronominální předponu.

(58) a. waʔgadnęntshagetsgwaʔ waʔ- k- at- nęntsh- a- getsgw- aʔ FACT- 1.SG.AG- SRFL- rameno- JOIN- zvýšit- PUNC „Zvedl jsem ruku.“

b. waʔkhenęntshagetsgwaʔ waʔ- khe- nęntsh- a- getsgw- aʔ FAKT - 1.SG.AG:3.SG.F.PAT- paže- PŘIPOJIT se-zvednout- PUNC „Zvedl jsem jí paži.“

Zadruhé, semireflexiv se používá u sloves péče.

(59) John waʔhadyaʔdohaeʔ John waʔ- ha- at- yaʔt- ohae- ʔ John FACT- 3.SG.M.AG- SRFL- body- wash- PUNC „John se umyl (sám).“

Nakonec se semireflexiv používá k popisu událostí nebo akcí, které jsou vnitřně způsobené nebo spontánní.

(60) a. waʔwadehnhóhwak waʔ- w- at- ehnhohw- aR- k FACT- 3.SG.NT.PAT- SRFL- dveře- použít- PUNC „Dveře zavřené.“

 b. odųhwejiyáʔgi꞉h o- at- ųhwęjy- yaʔk- ih 3.SG.NT.PAT- SRFL- earth-break- STAT „Země se propadla.“

waʔdyųdetgwęʔdaʔnéꞏgaꞏʔ

waʔ-d-yų-adet-gwęʔd-ʔnegaꞏ-aʔ

faktická změna režimu.stavu-sebe-břicha-prasknutí.jeden.bod.v.času

„tleskala, odhalila tajemství“ [doslovně ‚rozbila si břicho ']

Konstituční morfémy jsou odděleny spojovníky ve druhém řádku příkladu. Každý z nich je co nejpřesněji přeložen do třetího řádku. Je důležité si uvědomit, že žádný z morfémů komponent není samostatným slovem, protože je nelze vyslovit nebo pochopit samostatně.

Druhým způsobem, jakým lingvisté klasifikují morfologii jazyků, je to, jak se kombinují morfémy slova. Tento rozdíl je mezi jazyky, které jsou fúzní a jazyky, které jsou tmelivý. Fúze probíhá dvěma způsoby: jeden morfém může mít v daném slově dvě nebo více funkcí (nebo významů) nebo sousedící morfémy mohou ovlivňovat tvar toho druhého takovým způsobem, že je obtížné rozdělit slovo do morfémů. Jazyk je aglutinační, pokud morfémy skládající slovo mají každý svůj vlastní význam a lze je snadno oddělit od souseda. Onondaga je fúzní (ve druhém smyslu tohoto pojmu). Fúze převládá zejména na hranici mezi předponami a stonkem. Zde probíhají určité fonologické procesy, které mění tvary jednoho nebo obou sousedících morfémů. Například:

gędéꞏih

ga-idęꞏ-ih

kastrovat.agent.prefix-help.out-stative.aspect

„pomáhá to.“

Jazyky jsou také klasifikovány podle nejvýznamnějších morfologických procesů, které projevují. V Onondaga jsou dvěma hlavními morfologickými procesy prefixování a přípona. Předpony a přípony jsou vázané morfémy, tj. Jsou to morfémy, které se nemohou vyskytovat izolovaně. Slovesa onondaga musí minimálně začínat v zájmenné předponě a skloňovat pro aspekt. Například:

hayęthwas

ha-yęthw-as

třetí. osoba. singulární. maskulin. agent-rostlina-obvyklé. hledisko

"on rostliny"

Podstatná jména musí minimálně začínat jmenovitou předponou a končit příponou podstatného jména. Například:

ganáʔjyaʔ

ga-naʔjy-aʔ

kastrovat.agent-vědro-podstatné jméno. přípona

"vědro"

Nominální morfologie

Základní podstatné jméno se skládá z následujících tří morfémů v tomto pořadí: předpona podstatného jména, kořen a přípona podstatného jména.

Podle Woodburyho (2003) jsou podstatná jména v Onondaga rozdělena do dvou hlavních tříd. Jsou to nelidské a lidské. Neživá podstatná jména se dále dělí na přirozená a vytvořená člověkem. Předpona (NPRE) podstatného jména závisí na těchto třídách. U neživých podstatných jmen je předpona buď / o- / pro přírodní objekty nebo / ka- / pro objekty vytvořené člověkem. Přípona tvořící podstatné jméno závisí také na třídě podstatných jmen. Je to / aʔ / pro nelidská podstatná jména a / -h / pro lidská podstatná jména.

Začlenění podstatného jména

Podstatné jméno začlenění je proces skládání, ve kterém jsou dva kmeny, podstatné jméno a slovesný kmen, kombinovány do nového kmene, který je ohýbán slovesnou morfologií a který funguje jako sloveso. Podstatná jména zaujímající sémantické role nebo tematické vztahy, pacienta, tématu, věcného tématu, umístění, cíle, cesty nebo nástroje jsou způsobilé k začlenění. Z nich jsou nejčastěji začleněna podstatná jména označující sémantické pacienty a témata. Sémantičtí agenti, původci a příjemci nejsou způsobilí k začlenění.

První příklad ukazuje, že nominální kořen -nęh- „kukuřice“ byl začleněn do slovního komplexu tvořícího jediné slovo. Druhý příklad ukazuje podstatné jméno / onęhaʔ / („corn“) jako samostatné slovo a předchází mu částice neʔ, částice, která označuje následující slovo nebo frázi jako nominální.

waʔhanęhayę́thwaʔ

waʔ-ha-nęh-yęthw-aʔ

věcný. režim-on-kukuřice-rostlina-přesný. aspekt

„zasadil kukuřici“ [doslovně, „zasadil kukuřici“].

waʔhayęthwaʔ neʔ onęhaha

waʔ-ha-yęthw-aʔ neʔ o-nęh-aʔ

věcný. režim-on-rostlina-přesný. aspekt nominální. částice it-kukuřice-podstatné jméno. přípona

‚zasadil (kukuřici) '

Začlenění podstatných jmen je v Onondaga vysoce produktivní proces. Jeho produktivita je však atributem jednotlivých podstatných jmen a sloves. Každé podstatné jméno a každé sloveso je lexikálně označeno, pokud jde o jeho inkorporační vlastnosti.^{[Citace je zapotřebí ]} Některá podstatná jména začleňují často, to znamená, že se mohou kombinovat s mnoha různými slovesy, jiná téměř nikdy. Mezi slovesy, která mohou začlenit - a některá vůbec nejsou - je kontinuum produktivity. Ve své nejproduktivnější podobě mohou slovesa obsahovat jedno z libovolného počtu podstatných jmen, ve skutečnosti se některá slovesa mohou vyskytovat pouze společně se začleněným podstatným jménem. Slovesa ve své nejproduktivnější podobě mohou obsahovat pouze jedno podstatné jméno. Mezi těmito extrémy jsou další typy: slovesa, která mohou obsahovat pouze omezenou skupinu podstatných jmen; kombinace sloves a podstatných jmen, která jsou vysoce idiomatická - často označují konvencionalizované činnosti (např. anglické „shromážděné informace“) - takže oddělení podstatného jména, i když je interpretovatelné, je vnímáno jako nevhodné.

Použití začlenění podstatného jména se řídí různými faktory diskurzu. Často se používá jako způsob doplňování informací.^{[Citace je zapotřebí ]}

Slovosled

Slovosled je obvykle zdarma v Onondaga (ačkoli viz formace otázek níže). Závisí to na různých faktorech diskurzu.

Tvorba otázek

Otázky, které mají na začátku What, Whery, Why začněte tázacím slovem:

gaę nų tganųhsáꞏyęʔ

gaę nų t-ga-nųhs-yę-ʔ

kde místo zde-to-dům-be.lying-stative.aspect

"Kde je dům?"

wadę́ nihsaꞏdyéꞏhaʔ

wadęʔ ni-hs-adyéꞏ-haʔ

co tedy - uděláš - obvyklé

"Co to děláš?"

Ano-žádné otázky se tvoří připojením částice otázky k dotazované položce:

Sędáʔwih khęh.

sa-idáʔw-ih khęh.

you-be.asleep-stative.aspect question.particle

"Spíš?"

Viz také

• Onondaga (kmen)

Reference

• Abrams, Percy. 2006. Onondaga Pronominal Prefixes, Katedra lingvistiky, State University of New York v Buffalu: Ph. D. Disertační práce.
• Chafe, Wallace L. 1970. Sémanticky založená skica Onondaga. Publikace Indiana University v antropologii a lingvistice. Memoir 25 z International Journal of American Linguistics.
• Michelson, Karin. 1988. Srovnávací studie jezerně-irokézského přízvuku. Dordrecht: Kluwer.
• Woodbury, Hanni. 1975a. „Onondaga Noun Incorporation: Some Notes on the Interdependence of Syntax and Semantics.“ International Journal of American Linguistics 41 (1): 10-20.
• Woodbury, Hanni. 1975b. Podstatné jméno Incorporation v Onondaga, Katedra lingvistiky, Yale University: Ph. D. Disertační práce.
• Woodbury, Hanni. 2002. Slovník onondaga-angličtina / angličtina-onondaga. Toronto: University of Toronto Press.
• Woodbury, Hanni, 2018. Referenční gramatika jazyka Onondaga . Toronto: University of Toronto Press.

externí odkazy

• Jazyk Geek: Onondaga