Eurovision Song Contest 1989 - Eurovision Song Contest 1989
| Eurovision Song Contest 1989 | |
|---|---|
 | |
| Termíny | |
| Finále | 6. května 1989 |
| Hostitel | |
| Místo | Palais de Beaulieu Lausanne, Švýcarsko |
| Moderátor | |
| Hudební ředitel | Benoit Kaufman |
| Režie: | Alain Bloch |
| Výkonný vedoucí | Frank Naef |
| Výkonný producent | Raymond Zumsteg |
| Hostitelský hlasatel | Swiss Broadcasting Corporation (SRG SSR) |
| Zahajovací akt | "Ne partez pas sans moi " a "Kde teď bije mé srdce "provádí Celine Dion |
| Intervalový akt | Guy Tell |
| webová stránka | eurovize |
| Účastníci | |
| Počet vstupů | 22 |
| Debutující země | Žádný |
| Vracející se země |  Kypr |
| Nevratné země | Žádný |
| |
| Hlasování | |
| Systém hlasování | Každá země udělila svým 10 oblíbeným písním 12, 10, 8–1 bodů |
| Nul body |  Island |
| Vítězná píseň |  Jugoslávie"Rock Me " |
The Eurovision Song Contest 1989 byl 34. ročník Soutěž Eurovision Song Contest. Konalo se dne 6. Května 1989 v Lausanne, Švýcarsko, po Celine Dion vítězství v Dublin v předchozím roce. Program představila Lolita Morena a Jacques Deschenaux. Riva, zastupující Jugoslávie, vyhrál s písní "Rock Me To bylo jediné vítězství Jugoslávie jako jednotného státu.[1] Navíc to bylo první vítězství jednoho z balkánský a to byla první vítězná píseň, která byla uvedena v jedné z Slovanské jazyky.
Umístění
Lausanne je město v Francouzsky mluvící část Švýcarska a hlavní a největší město České republiky kanton z Vaud. Město leží na břehu Ženevské jezero (francouzština: Lac Lémannebo jednoduše Le Léman).[2] Tváří v tvář francouzskému městu Évian-les-Bains, s Pohoří Jura na jeho severozápad. Lausanne se nachází 62 kilometrů severovýchodně od Ženeva.
Palais de Beaulieu, kongresové a výstavní centrum, bylo vybráno jako hostitel soutěže v roce 1989. Střed zahrnuje 1844 sedadel Théâtre de Beaulieu koncertní, taneční a divadelní sál. Théâtre de Beaulieu, které bylo slavnostně otevřeno v roce 1954, je největším divadlem ve Švýcarsku. Soutěž Eurovision Song Contest se konala v hale 6 + 7 Palais, napravo od hlavního sálu a divadla.
Přehled soutěže
The Spojené království Ray Caruana, zpěvák skupiny Živá zpráva byl otevřený o příchodu na místo toho, co považoval za mnohem méně hodnou píseň.[3] Byli poraženi o 7 bodů.
Dva z účinkujících, Nathalie Pâque a Gili Natanael, měli v době soutěže 11 a 12 let. Kvůli špatné publicitě kolem jejich účasti, Evropská vysílací unie zavedlo pravidlo, že žádný umělec se nesmí účastnit před rokem svých 16. narozenin.[4]
Vítěz z předchozího roku, Celine Dion, zahájila show napodobeným představením své vítězné písně a napodobeným představením svého prvního singlu v angličtině, “Kde teď bije mé srdce ". Píseň se o rok později stala hitem první desítky v USA - čímž se účinně dostala do mezinárodního úspěchu.[1]
Vracející se umělci
Pouze jeden umělec se letos vrátil, aby reprezentoval svou zemi podruhé. Marianna Efstratiou z Řecka byla v roce 1987 doprovodnou zpěvačkou řecké skupiny „Bang“.
Vodiče
Každé představení (kromě Rakouska, Islandu a Německa) mělo a dirigent kdo vedl orchestr. Na rozdíl od většiny let a podobně jako v roce 1988 se dirigenti uklonili po každé písni, ne dříve.
Itálie – Mario Natale
Izrael – Shaike Paikov
Irsko – Noel Kelehan
Holandsko – Harry van Hoof
krocan – Timur Selçuk
Belgie – Freddy Sunder
Spojené království – Ronnie Hazlehurst
Norsko – Pete Knutsen
Portugalsko – Luís Duarte
Švédsko - Anders Berglund
Lucembursko – Benoît Kaufman
Dánsko – Henrik Krogsgård, Benoît Kaufman
Rakousko – Žádný vodič
Finsko – Ossi Runne
Francie – Guy Matteoni
Španělsko – Juan Carlos Calderón
Kypr – Charis Andreadis
Švýcarsko – Benoît Kaufman
Řecko – George Niarchos
Island – Žádný vodič
Německo – Žádný vodič
Jugoslávie - Nikica Kalogjera
Výsledek
Struktura hlasování
Každá země měla porotu, která za své nejlepší desítky udělila 12, 10, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1 bodů. Došlo také ke změně pravidla v případě rovnosti hlasů; před rokem 1989 obě země znovu hrály své písně, dokud nebylo přijato konečné rozhodnutí. Avšak od roku 1989, pokud by na konci hlasování došlo k nerozhodnému výsledku, byla by za vítěze prohlášena země, která získala nejvíce dvanácti. Pokud se nerozhodla remíza, vítězem se stala země, která zaznamenala nejvíce desítek. A pokud by i poté došlo k nerozhodnému výsledku, obě země by byly prohlášeny za společné vítěze.
Výsledkový list
| Poroty | ||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Itálie | 56 | 7 | 10 | 12 | 6 | 2 | 4 | 7 | 8 | |||||||||||||||
| Izrael | 50 | 1 | 7 | 3 | 2 | 5 | 5 | 5 | 7 | 5 | 3 | 7 | ||||||||||||
| Irsko | 21 | 7 | 3 | 3 | 2 | 4 | 2 | |||||||||||||||||
| Holandsko | 45 | 10 | 3 | 3 | 1 | 4 | 4 | 7 | 6 | 1 | 6 | |||||||||||||
| krocan | 5 | 1 | 4 | |||||||||||||||||||||
| Belgie | 13 | 5 | 5 | 2 | 1 | |||||||||||||||||||
| Spojené království | 130 | 6 | 7 | 4 | 7 | 1 | 12 | 12 | 10 | 12 | 1 | 8 | 6 | 12 | 10 | 2 | 2 | 12 | 6 | |||||
| Norsko | 30 | 2 | 2 | 5 | 8 | 2 | 6 | 4 | 1 | |||||||||||||||
| Portugalsko | 39 | 4 | 2 | 1 | 3 | 7 | 6 | 2 | 8 | 6 | ||||||||||||||
| Švédsko | 110 | 6 | 6 | 4 | 8 | 8 | 6 | 12 | 12 | 2 | 5 | 8 | 3 | 8 | 2 | 8 | 12 | |||||||
| Lucembursko | 8 | 5 | 3 | |||||||||||||||||||||
| Dánsko | 111 | 5 | 1 | 10 | 12 | 6 | 4 | 10 | 10 | 2 | 12 | 3 | 7 | 12 | 6 | 10 | 1 | |||||||
| Rakousko | 97 | 12 | 8 | 3 | 12 | 7 | 4 | 1 | 2 | 10 | 8 | 12 | 8 | 5 | 5 | |||||||||
| Finsko | 76 | 10 | 8 | 6 | 10 | 1 | 4 | 4 | 3 | 10 | 7 | 3 | 10 | |||||||||||
| Francie | 60 | 3 | 5 | 6 | 4 | 5 | 1 | 8 | 3 | 5 | 3 | 7 | 5 | 2 | 3 | |||||||||
| Španělsko | 88 | 8 | 2 | 7 | 7 | 4 | 10 | 8 | 8 | 4 | 10 | 10 | 10 | |||||||||||
| Kypr | 51 | 2 | 3 | 1 | 6 | 6 | 8 | 2 | 4 | 7 | 12 | |||||||||||||
| Švýcarsko | 47 | 4 | 4 | 10 | 8 | 8 | 3 | 2 | 1 | 7 | ||||||||||||||
| Řecko | 56 | 1 | 1 | 5 | 6 | 10 | 1 | 4 | 12 | 12 | 4 | |||||||||||||
| Island | 0 | |||||||||||||||||||||||
| Německo | 46 | 7 | 2 | 5 | 1 | 5 | 6 | 7 | 1 | 6 | 3 | 3 | ||||||||||||
| Jugoslávie | 137 | 12 | 12 | 8 | 12 | 10 | 12 | 7 | 4 | 8 | 5 | 10 | 10 | 7 | 3 | 5 | 5 | 6 | 1 | |||||
12 bodů
Níže je uveden souhrn všech 12 bodů ve finále:
|
|
Komentátoři
Televize
Zúčastněné země
- Itálie - Gabriella Carlucci (Raiuno )[7]
- Izrael - Žádný komentátor (IBA televize )
- Irsko – Ronan Collins a Michelle Rocca (RTÉ 1 )
- Holandsko – Willem van Beusekom (Nederland 3 )[8]
- krocan – Bülend Özveren (TV1 )
- Belgie – Holandský: Luc Appermont (BRT TV1 ),[9] Francouzština: Jacques Mercier (RTBF La Une )[10]
- Spojené království – Terry Wogan (BBC 1 )[11]
- Norsko – John Andreassen (NRK )[12]
- Portugalsko - Ana Zanatti (RTP1 )[13]
- Švédsko – Jacob Dahlin (Kanal1 )[14]
- Lucembursko - Valérie Sarn (RTL Télévision )[15]
- Dánsko – Jørgen de Mylius (DR TV )[16]
- Rakousko - Ernst Grissemann (FS1 )[17]
- Finsko – Heikki Harma (YLE TV1 )[18]
- Francie – Lionel Cassan (Anténa 2 )[15]
- Španělsko - Tomás Fernando Flores (TVE2 )[19]
- Kypr - Neophytos Taliotis (RIK )[20]
- Švýcarsko – Němec: Bernard Thurnheer (DRS ), Francouzština: Thierry Masselot (TSR ), Italština: Giovanni Bertini (TSI )
- Řecko – Dafni Bokota (ET1 )[21]
- Island - Arthúr Björgvin Bollason (Sjónvarpið )[22]
- Německo – Thomas Gottschalk (Erstes Deutsches Fernsehen )[23]
- Jugoslávie – Oliver Mlakar (TVZ 1 a TVB2 ), Marjeta Keršič Svetel (TVLJ1 )
Nezúčastněné země
Rádio
Některé zúčastněné země neposkytly pro tuto akci rozhlasové vysílání; ti, kteří to udělali, jsou uvedeni níže.
- Itálie - Antonio De Robertis (Rádio Rai 2 )
- Izrael - Yigal Ravid (Reshet Gimel )
- Irsko – Larry Gogan (RTÉ Radio 1 )
- Holandsko - Lex Harding (Rádio 3 )
- krocan - Fatih Orbay (TRT Radyo 3 )
- Belgie – Holandský: Ann Lepère (BRT Radio 2 ), Francouzština: Claude Delacroix (RTBF La Première )
- Spojené království – Ken Bruce (BBC Radio 2 )
- Norsko - Erik Heyerdahl (NRK P2 )
- Portugalsko - TBC (Anténa RDP 2 )
- Švédsko – Kent Finell a Janeric Sundquist (SR P3 )[14]
- Lucembursko - André Torrent (Rádio RTL )
- Dánsko - Kurt Helge Andersen (DR P3 )
- Rakousko - Hans Leitinger (Hitradio Ö3 )
- Finsko - Jake Nyman a Kati Bergman (YLE 2-verkko )
- Francie – Patrick Sabatier (France Inter )
- Kypr - Pavlos Pavlou (CyBC Radio Two )
- Řecko - Dimitris Konstantaras (Proto Programma )
- Německo – Peter Urban (Rádio NDR 2 )
Mluvčí
- Itálie - Pepi Franzelin
- Izrael - Yitzhak Shim'oni[24]
- Irsko - Eileen Dunne
- Holandsko - Joop van Os
- krocan - Canan Kumbasar
- Belgie - Ploegaerts[25]
- Spojené království - Colin Berry
- Norsko - Sverre Christophersen[26]
- Portugalsko - Margarida Mercês de Mello[13]
- Švédsko - Agneta Bolme-Börjefors[14]
- Lucembursko - Jean-Luc Bertrand
- Dánsko - Bent Henius
- Rakousko - Tilia Heroldová
- Finsko - Vyřešte Herlina[27]
- Francie - Marie-Ange Nardi[28]
- Španělsko - Matilde Jarrín
- Kypr - Anna Partelidou[20]
- Švýcarsko - Michel Stocker[29]
- Řecko - Fotini Giannoulatou[30]
- Island - Erla Björk Skúladóttir[22]
- Německo - Gabi Schnelle
- Jugoslávie - Dijana Čulić
Členové národní poroty
- Irsko – Geraldine Cooper
- Belgie – Jan Demulder
- Spojené království – Carol Kelly
- Portugalsko – Vasco da Camara Pereira
- Španělsko – Luis Merino (student, fanoušek Eurovize a prezident AEV), Blanca Andreu (básník), Javier Tomeo (dramatik), Ángeles Fernández (student), Antonio Banderas (herec), Isabel Mestres (herečka), Luis Miguel Calvo (torero), Emma Penella (herečka), Antonio Ozores (herec), Pitita Ridruejo (spisovatel), Javier Clemente (fotbalový trenér), Dolly Fontana (vztahy s veřejností), Carlos Ferrando (novinář), Tatiana Magdalena García (kadeřník), Félix Cábez (scénárista), Charo Pascual (fyzik a meteorolog)[31]
- Švýcarsko – Chantal Oes, Pierre Gumy
Viz také
Reference
- ^ A b „Eurovision Song Contest 1989“. Eurovision.tv. Citováno 8. července 2013.
- ^ „03 - Suisse sud-ouest“. Švýcarská národní mapa 1: 200 000 - Švýcarsko na čtyřech listech. Federální topografický úřad, swisstopo, švýcarské federální ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu. 2009. Archivovány od originál dne 11. dubna 2014. Citováno 17. dubna 2014.
- ^ „Velké finále: 1989“. BBC.co.uk. Citováno 8. července 2013.
- ^ O'Connor, John Kennedy (2010). „Eurovision Song Contest“: Oficiální historie. Carlton Books Ltd. ISBN 1847325211.
- ^ „Eurovision Song Contest 1989“. Diggiloo drozd. Citováno 5. března 2012.
- ^ „Eurovision Song Contest 1989“. 4Lyrics.eu. Citováno 16. září 2020.
- ^ „Anna Oxa e Fausto Leali Avrei voluto Eurofestival 1989“. Youtube. Citováno 2012-08-10.
- ^ „Welkom op de site van Eurovision Artists“. Eurovisionartists.nl. Citováno 2012-08-10.
- ^ Adriaens, Manu & Loeckx-Van Cauwenberge, Joken. Blijven kiken !. Lannoo, Belgie. 2003 ISBN 90-209-5274-9
- ^ „La Yougoslavie Decroche L'Eurovision“. Archives.lesoir.be. Citováno 2012-08-10.
- ^ Eurovision Song Contest 1989 BBC Archives Archivováno 17. října 2015, na Wayback Machine
- ^ „Hvem kommenterte før Jostein Pedersen? - Debattforum“. Nrk.č. Archivovány od originál 2. listopadu 2012. Citováno 2012-08-10.
- ^ A b „Comentadores Do ESC - escportugalforum.pt.vu | o fóru eurovisivo português“. 21595.activeboard.com. Archivovány od originál 21. dubna 2012. Citováno 2012-08-10.
- ^ A b C „Infosajten.com“. Infosajten.com. Archivovány od originál dne 18. července 2012. Citováno 2012-08-10.
- ^ A b Christian Masson. „1989 - Lausanne“. Songcontest.free.fr. Citováno 2012-08-10.
- ^ „Forside“. esconnet.dk. Archivovány od originál dne 2012-03-24. Citováno 2012-08-10.
- ^ [1] Archivováno 24. Října 2007 v Wayback Machine
- ^ „Selostajat ja taustalaulajat läpi vuosien? • Viisukuppila“. Viisukuppila.fi. Citováno 2012-08-10.
- ^ „FORO FESTIVAL DE EUROVISIÓN • Ver Tema - Uribarri comentarista Eurovision 2010“. Eurosongcontest.phpbb3.es. Archivovány od originál dne 2012-03-17. Citováno 2012-08-10.
- ^ A b Savvidis, Christos (OGAE Kypr)
- ^ „Η Δάφνη Μπόκοτα και η EUROVISION (1987-2004)“. Retromaniax.gr. Archivovány od originál dne 2012-09-12. Citováno 2012-08-10.
- ^ A b „Söngvakeppnin: Fjórir valdir til að syngja bakraddir“. Mbl.is. Citováno 2012-08-10.
- ^ „Eurovision Song Contest 1989“. Ecgermany.de. Citováno 2012-08-10.
- ^ „פורום אירוויזיון“. Sf.tapuz.co.il. 1999-09-13. Archivovány od originál 8. října 2011. Citováno 2012-08-10.
- ^ Video na Youtube[mrtvý odkaz ]
- ^ Dyrseth, Seppo (OGAE Norsko)
- ^ „Selostajat ja taustalaulajat läpi vuosien? • Viisukuppila“. Viisukuppila.fi. Citováno 2012-08-10.
- ^ „Concours Eurovision de la Chanson • Consulter le sujet - Porte-paroles des jurys des pays francophones“. Eurovision.vosforums.com. Citováno 2012-08-10.
- ^ Baumann, Peter Ramón (OGAE Švýcarsko)
- ^ „Εκφωνητές της ΕΡΤ για τις ψήφους της Ελλάδας στην EUROVISION - strana 3“. Retromaniax.gr. Archivovány od originál dne 11. 9. 2012. Citováno 2012-08-10.
- ^ „000webhost.com - poskytovatel webhostingu zdarma“. Eurofestival.host22.com. Archivovány od originál dne 15. 8. 2011. Citováno 2012-08-10.
externí odkazy
| Soutěže | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Země | |||||
| Porotci | |||||
| Národní výběry |
| ||||
| Další ocenění | |||||
| Speciální show |
| ||||
| |||||
Kategorie