Rudolf Burger - Rudolf Burger

Rudolf Burger (narozen 8. prosince 1938 v Vídeň ) je rakouský filozof.

Život a kariéra

Burger se narodil v roce okupace a připojení Rakouska k nacistické Německo, volala Anschluss. Jeho rodiče byli aktivní komunisté. Ukončil svá studia fyzika na Technická univerzita ve Vídni a poté pracoval jako asistent u Ústav aplikované fyziky, kde uzavřel svůj doktorát v roce 1965.

Po práci v Institut Ludwiga Boltzmanna pro fyziku kondenzovaných látek ve Vídni přešel Burger na Battelle Institute v Frankfurt. Tam byl součástí týmu pro plánování výzkumu. Také se stal členem plánovací komise Germanys Federální ministerstvo školství a výzkumu v Bonn.

Od roku 1973 do roku 1990 vedl oddělení Burger výzkum v humanitní vědy a společenské vědy v rakouském Ministerstvo vědy. V roce 1979 Burger dosáhl svého habilitace v sociologie vědeckých poznatků V roce 1987 se stal profesorem na University of Applied Arts v Vídeň, kde byl jmenován do křesla pro filozofie v roce 1991. V letech 1995 až 1999 působil Burger jako rektor této univerzity. V roce 2007 odešel do důchodu.

Od 80. let Burger zahájil nebo se účastnil několika intelektuálních a politických diskusí v Rakousku. Jeho eseje jsou publikovány v deníku Die Presse, v týdeníku profil, stejně jako v intelektuálních časopisech jako FORVM, Leviatan nebo Merkur.

Postavení

Burger je velmi ceněn pro svůj elegantní styl jako esejista a svou zanícenou lásku k intelektuální kritika. Jeho cynismus vyvolal některé spory, počínaje rokem 1990, kdy otevřel Günther Anders sympozium města Vídně řečeno o moralistické vydírání, srovnávající Anderse a Heidegger, srovnávající jejich filozofii a nakonec konstatující:

I když - jako biologický druh - není člověk sám o sobě žádnou hodnotou, nýbrž - po Boží smrti - jen faktem. Vždy záleží jen na svobodná bytost a struktura vztahů s těmi, se kterými žijeme, milujeme, nenávidíme. A toto okolí je omezené, také ve stínu bomby.

— Rudolf Burger, zahajovací projev na sympoziu Günthera Anderse[1]

Filozof Konrad Paul Liessmann bránil Andersi a odpověděl: [...] proto okolnosti tančí; ale kde je růže?.[2] V roce 1992 Burger kritizoval rakouskou zahraniční politiku na Balkáně jako válečný štváč (v němčině: kriegsgeil) a zároveň požádal, aby nechal strany války zbavit krví.[3] Tyto komentáře vyvolaly celonárodní polemiku. V roce 2000 Burger kritizoval Čtvrteční ukázky proti Schüssel /Haider koalice jako protifašistický karneval[4] a znovu rozpoutala národní debatu. Nakonec v roce 2001 rozhněval mnoho kritických intelektuálů svou žádostí zapomenout a uzavřít debaty o vině a vzpomínce.[5] Historik Heribert Schiedel jej proto pojmenoval černý a modrý dvorní filozof,[6] černá s odkazem na ÖVP, modrá až FPÖ.

Knižní publikace

  • (vyd., s Michaelem Benediktem): Die Krise der Phänomenologie und Pragmatik des Wissenschaftsfortschritts. Vídeň 1986
  • Vermessungen. Eseje zur Destruktion der Geschichte. Sonderzahl, Wien 1989, ISBN  3-85449-017-8.
  • In der Zwischenzeit. Adnoten zu Politik und Philosophie. Springer, Wien und New York 1996, ISBN  3-211-82782-X.
  • Ptolemäische Vermutungen. Aufzeichnungen über die Bahn der Sitten. Zu Klampen, Lüneburg 2001, ISBN  3-934920-06-3.
  • Kleine Geschichte der Vergangenheit. Eine pyrrhonische Skizze der historischen Vernunft. Štýrsko, Wien 2004, ISBN  3-222-13149-X.
  • Re-Theologisierung der Politik? Wertedebatten und Mahnreden. Zu Klampen, jaro 2005, ISBN  3-934920-56-X.
  • Im Namen der Geschichte. Vom Mißbrauch der historischen Vernunft. Zu Klampen, jaro 2007, ISBN  978-3-86674-015-0.
  • Jenseits der Linie. Ausgewählte philosophische Erzählungen. Sonderzahl-Verlag, Vídeň 2008, ISBN  978-3-85449-304-4.
  • Das Elend des Kulturalismus. Antihumanistische Betrachtungen. Zu Klampen, jaro 2011, ISBN  978-3-86674-147-8.

externí odkazy

Reference

  1. ^ Rudolf Burger: Die Philosophie des Aufschubs, in: FORVM, 444, V. XXXVII, 15. prosince 1990, 16-19
  2. ^ Konrad Paul Liessmann: Der Aufschub der Philosophie, in: FORVM, 444, V. XXXVII, 15. prosince 1990, 19-22
  3. ^ profil, 20. srpna 1992
  4. ^ Rudolf Burger: Austromanie oder Der antifaschistische Karneval, in: Merkur 5/2000.
  5. ^ Rudolf Burger: Die Irrtümer der Gedenkpolitik. Ein Plädoyer für das Vergessen, in: Europäische Rundschau, 2/2001, 3-13
  6. ^ [1] Formen des Vergessens: Von der Leugnung über die Relativierung zur Desavouierung