Michel Serres - Michel Serres
Michel Serres | |
---|---|
Michel Serres dovnitř Rennes, Únor 2011 | |
narozený | |
Zemřel | 1. června 2019 | (ve věku 88)
Alma mater | École Navale École Normale Supérieure University of Paris |
Éra | Současná filozofie |
Kraj | Západní filozofie |
Škola | Kontinentální filozofie Francouzská epistemologie[1] |
Instituce | University of Paris I Stanfordská Univerzita |
Hlavní zájmy | Epistemologie Filozofie vědy |
Pozoruhodné nápady | Hermes, posel bohů, stojí za komunikaci, která probíhá mezi vědou a uměním[2] |
Michel Serres (Francouzština:[sɛʁ]; 1. září 1930 - 1. června 2019) byl Francouz filozof, teoretik a spisovatel. Jeho práce jsou pozoruhodné pro diskusi o tématech jako smrt, andělé a čas. Oni jsou také známí pro začlenění próza a mnohostranné perspektivy. Serres měl jedinečný přístup k překladu svých děl z účtů, spíše než z autoritativních singulárních překladů.
Život a kariéra
Syn bargemana, Serres, vstoupil do francouzské námořní akademie École Navale, v roce 1949 a École Normale Supérieure v roce 1952. He agregované v roce 1955 poté, co studoval filozofie. Několik dalších let strávil jako námořní důstojník, než konečně přijal svého doktorát (doctorat ès lettres ) v roce 1968 od University of Paris (s prací nazvanou Le Système de Leibniz et ses modèles mathématiques), a začal učit v roce 1969 na University of Paris I.
Jako dítě byl Serres na vlastní oči svědkem násilí a devastace války. „Bylo mi šest pro moje první mrtvá těla,“ řekl Bruno Latour.[5] Tyto formativní zkušenosti ho důsledně vedly k vyhýbání se stipendium na základě modelů války, podezření a kritika.
Během příštích dvaceti let si Serres získal reputaci lektora vázajícího kouzla a autora pozoruhodně krásných a záhadných próz tak závislých na zvucích francouzštiny, že je považován za prakticky nepřekládatelný. Vzal za své předměty tak různorodá témata jako mýtické Severozápadní průchod, pojem parazit a exploze Raketoplán Challenger. Obecněji se Serres zajímal o vývoj a filozofie vědy který se nespoléhá na a metajazyk ve kterém je privilegován jediný účet vědy a je považován za přesný. K tomu se spoléhal na koncept překlad mezi účty spíše než vypořádání na jednom jako autoritativní. Z tohoto důvodu se Serres spoléhal na postavu Hermes (v jeho dřívějších pracích) a andělé (v novějších studiích) jako poslové, kteří překládají (nebo mapují) tam a zpět mezi doménami (tj. mezi mapami).
V roce 1990 byl Serres zvolen do Académie française, jako uznání jeho postavení jednoho z nejvýznamnějších francouzských intelektuálů. Byl to vliv na intelektuály jako např Bruno Latour a Steven Connor. Působil jako profesor francouzštiny v Stanfordská Univerzita.[6][7]
V rozhovoru s Hans Ulrich Obrist, Serres projevil zájem o vznik nového politická filozofie který řeší digitální v kontextu 21. století: „Myslím si, že z tohoto místa žádného zákona, kterým je internet, brzy vznikne nový zákon, zcela odlišný od toho, který organizoval náš starý metrický prostor.“[8]
Serres byl hlasovým nadšencem volně přístupný zejména znalosti Wikipedia.[9]
V roce 2012 byl Serres oceněn Cena Meistera Eckharta a v roce 2013 mu byla udělena Cena Dana Davida. Zemřel 1. června 2019 ve věku 88 let.[10]
Publikace
- 1968: Le Système de Leibniz et ses modèles mathématiques, Presses universitaires de France, rééd. 1982
- 1969: Hermès I, la komunikace, Éditions de Minuit, dotisk. 1984
- 1972: Hermès II, l'interférence, Éditions de Minuit
- 1974: Hermès III, la traduction, Éditions de Minuit
- 1974: Mladistvé. Sur Jules Verne, Éditions de Minuit
- 1975: Auguste Comte. Leçons de philosophie pozitivní, (ve spolupráci), tome I, Éditions Hermann
- 1975: Esthétiques sur Carpaccio, Hermann
- 1975: Feux et signaux de brume. Zola, Grasset, ISBN 2-246-00258-3
- 1977: Hermès IV, La distribuce„Éditions de Minuit, dotisk. 1981
- 1977: La Naissance de la physique dans le texte de Lucrèce, Éditions de Minuit
- 1980: Hermès V, Lepass du Nord-ouest, Éditions de Minuit, Paříž
- 1980: Le Parasite, Grasset
- 1982: Genèse, Grasset
- 1983: Odpojení, Flammarion
- 1983: Řím. Le livre des fondations, Grasset
- 1985: Les Cinq Sens Grasset; dotisk. Fayard, 2014
- 1987: L'Hermafrodit, Flammarion
- 1987: Sochy, François Bourin
- 1989: Éléments d'histoire des sciences, (ve spolupráci), Bordas
- 1990: Le Contrat naturel, François Bourin, Paříž (Přirozená smlouva (1995), University of Michigan Press (Anglický překlad Elizabeth MacArthur a William Paulson)[11]
- 1991: Le Tiers-instruit, François Bourin
- 1991: Discours de réception de Michel Serres à l'Académie française et réponse de Bertrand Poirot-Delpech, François Bourin
- 1992: Éclaircissements, (rozhovory s Bruno Latour ), François Bourin
- 1993: La Légende des Anges, Flammarion
- 1993: Les Origines de la géométrie, Flammarion
- 1994: Atlas, Julliard
- 1995: Éloge de la philosophie en langue française, Fayarde
- 1997: Nouvelles du monde, Flammarion
- 1997: Le trésor. Dictionnaire des sciences, (ve spolupráci), Flammarion, Paříž
- 1997: À odlišný vzhled, (ve spolupráci), Hermann
- 1999: Výplaty věd, (ve spolupráci), Le Pommier
- 2000: Hergé, mon ami, Éditions Moulinsart
- 2001: Hominescence, Le Pommier
- 2002: Variace sur le corps„Le Pommier, 1999; Edice texte seul, Le Pommier
- 2002: Konverzace, Jules Verne, současná věda a současnost, verze 1re, Revue Jules Verne 13/14, Centrum mezinárodní Jules-Verne, Amiens
- 2003: L'Incandescent, Le Pommier
- 2003: Jules Verne, la science et l'homme contemporain, Le Pommier
- 2004: Rameaux, Le Pommier
- 2006: Récits d'humanisme, Le Pommier
- 2006: Petites chroniques du dimanche soir, Le Pommier
- 2006: L'Art des ponts: homo pontifex, Le Pommier
- 2007: Le Tragique et la Pitié. Discours de réception de René Girard à l'Académie française et réponse de Michel Serres, Le Pommier
- 2007: Petites chroniques du dimanche soir 2, Le Pommier
- 2007: Carpaccio, les esclaves libérés, Le Pommier
- 2008: Le Mal propre: polluer pour s'approprier?„Le Pommier, kol. «Manifestes»
- 2008: La Guerre mondiale, Le Pommier
- 2009: Écrivains, savants et philosophes písmo le tour du monde„Le Pommier, kol. «Les Essais»
- 2009: Temps des krize, Le Pommier, kol. «Manifestes», ISBN 978-2746505926
- 2009: Van Cleef et Arpels, Le Temps poétique, s Franco Cologni a Jean-Claude Sabrier, Cercle d'Art, kol. «La kolekce»
- 2009: Petites chroniques du dimanche soir 3, Le Pommier
- 2010: Biogée, Éditions-dialogues.fr / Le Pommier
- 2011: Hudba„Éditions Le Pommier ISBN 978-2746505452
- 2012: Petite Poucette „Éditions Le Pommier ISBN 978-2746506053
- 2012: Andromaque, veuve noire„Éditions de l’Herne
- 2013: Les Temps nouveaux (kazeta), Le Pommier
- 2014: Pantopie, de Hermès à Petite Poucette (avec Martin Legros et Sven Ortoli), Le Pommier
- 2014: Petites Chroniques du dimanche tome VI, Le Pommier
- 2014: Yeux, Le Pommier ISBN 978-2746507791
- 2015: Le gaucher boiteux: puissance de la pensée, Le Pommier
- 2015: Écrivains, savants et philosophes písmo le tour du monde, Le Pommier
- 2015: Du bonheur, aujourd'hui (s Michelem Polaccem), Le Pommier
- 2015: Samota. Dialog sur l'engagement (s Jean-Françoisem Serresem), Le Pommier
- 2016: De l'impertinence, aujourd'hui (s Michelem Polaccem), Le Pommier
- 2016 : Darwin, Bonaparte et le Samaritain: une philosophie de l'histoire, Paříž, Le Pommier
- 2017 : De l'Amitié, aujourd'hui (avec Michel Polacco), Paříž, Le Pommier
- 2017 : C'était mieux avant!, Paříž, Le Pommier
- 2018 : Défense et illustration de la langue française aujourd'hui, (avec Michel Polacco), Paříž, Le Pommier
- 2019 : Morales espiègles, Paříž, Le Pommier
Poznámky
- ^ Konverzace o vědě, kultuře a čase: Rozhovor Michela Serresa Bruno Latour, University of Michigan Press, 1995, s. 8.
- ^ Schrift (2006), s. 181.
- ^ M. Serres, „La réforme et les sept péchés,“ L'Arc, 42: „Bachelard special edition“ (1970).
- ^ Schrift (2006), str. 180.
- ^ Konverzace o vědě, kultuře a čase: Rozhovor Michela Serresa Bruno Latour, University of Michigan Press, 1995, s. 2.
- ^ Stanfordská fakulta
- ^ Webová stránka fakulty Stanford
- ^ 032c.com. „MICHEL SERRES“. Citováno 17. července 2014.
- ^ Quand l'académicien Michel Serres valide Wikipedia - Framablog
- ^ [1]
- ^ „Přirozená smlouva“. University of Michigan Press. Citováno 6. března 2015.
Reference
- Alan D. Schrift (2006), Francouzská filozofie dvacátého století: klíčová témata a myslitelé, Blackwell Publishing.
externí odkazy
Média související s Michel Serres na Wikimedia Commons
- Online spolupráce týkající se práce Serres
- umění, psaní: michel serres (1995) Rozhovor s Serres Hari Kunzru včetně krátké výměny vztahů mezi Serres a Deleuze.
- Web Stevena Connora s odkazy na jeho psaní na Serres
- (francouzsky) Rozhlasový rozhovor podle Robert P. Harrison
- (francouzsky) L'Académie française
- Michel Serres hovoří s Françoisem-Bernardem Huygheem v kurýru UNESCO
- (francouzsky) Serres mluví o wikipedii velmi nadšeně
- Michel Serres, jeden z francouzských „nemortelů“, říká „velkému récitu“ ve Stanfordu autor: Cynthia Haven, Stanfordova zpráva, 27. května 2009.
- issuu.com
- Nekrolog v radikální filozofii Podzim 2019 Lucie Kim-Chi Mercier