Ernest Koliqi - Ernest Koliqi - Wikipedia

Ernest Koliqi
Portrét Ernesta Koliqiho
Portrét Ernesta Koliqiho
narozený(1903-05-20)20. května 1903
Shkodër, Osmanská říše
Zemřel15. ledna 1975(1975-01-15) (ve věku 71)
Řím, Itálie
Jméno peraBorizani, Hilushi nebo Hilush Vilza
obsazení
  • Politik
  • učitel
  • překladatel
  • spisovatel
Jazyk
Žánr
PodpisPodpis Ernesta Koliqiho

Ernest Koliqi (20. května 1903 - 15. ledna 1975) byl Albánec novinář, politik, překladatel, učitel a spisovatel.[1] Spolu s Mitrush Kuteli je považován za zakladatele moderny Albánská próza běžně známé pod jména pera Borizani, Hilushi nebo Hilush Vilza.[2]

Životopis

Narozen v Shkodra, kde také navštěvoval své první lekce v místním Jezuitská vysoká škola. V roce 1918 ho jeho otec poslal studovat na jezuitskou školu „Cesare Arici“,[3] v Brescia;[4] a poté v Bergamo.[3] Pak na Univerzita v Padově, a stal se zběhlý v albánské lidové historii. Začal psát pod pseudonymy, jako např Hilushi, Hilush Vilza a Borizani. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století byl Koliqi zakladatelem předních časopisů v Albánii, například časopisu Illyria časopis a další, které se zabývaly geografií a kulturou v zemi. V té době byl také ministrem školství Albánské království v době druhá světová válka, když poslal dvě stě učitelů, aby v Albánii založili albánské školy Kosovo.

Jako spisovatel byl mnoho jeho literárních děl zakázán, přestože měl politické vazby, a proto byly kvůli jeho politickým názorům zakázány právě z tohoto důvodu. Stal se kreativním v próze a společně s Mitrush Kuteli je považován za zakladatele moderní albánské prózy. Přeložil do albánštiny díla velkých italských básníků: Dante Alighieri, Petrarch, Ludovico Ariosto, Torquato Tasso, Giuseppe Parini, Vincenzo Monti, a Ugo Foscolo. Vyznamenal se v překladu antologie italské poezie v roce 1963.

Ve svých knihách jako např Hija e Maleve (Angličtina: Stín hor), 1929, Tregtar flamujsh (Angličtina: Obchodník s vlajkami), 1935 a Pasqyrat e Narçizit (Angličtina: Zrcadla Narcisu), 1936, Koliqi přináší albánské literatuře jedinečnou duchovnost.

Zemřel v Římě v roce 1975.

Funguje

Literární práce

  • Skanderbegovo volání (Albánec: Kushtrimi i Skanderbeut), (1924)[5]
  • Stín hor (Albánec: Hija e maleve) (1929)
  • Stopy ročních období (Albánec: Gjurmat e stinëve) (1933)
  • Vlajkový obchodník (Albánec: Tregtar flamujsh) (1935)
  • Zrcadla Narcisu (Albánec: Pasqyrat e Narçizit) (1936)
  • Symphony of Eagles (Albánec: Symfonia e shqypeve) (1936)
  • Albánská populární epopej (Albánec: Epika popullore shqiptare), Disertační práce na univerzitě v Římě. (1937)[5]
  • Ploty probuzení (Albánec: Kangjelet e Rilindjes) (1959)
  • Chuť kvašeného chleba (Albánec: Shija e bukës mbrume) (1960)
  • Albánie (1965)

Překlady

  • Velcí básníci Itálie (Albánec: Poetët e mëdhenj të Italisë) ve dvou svazcích, 1932 a 1935;
  • Horská loutna (Albánec: Lahuta e Malcís) jeho části v italštině.

Jiné dědictví

  • Zakladatel a ředitel společnosti Shkëndija magazine, (anglicky: Jiskra);[6]
  • Zakladatel a vydavatel Shêjzat (Angličtina: Plejády), Řím, 1957-1973.[6]

Reference

  1. ^ Encyklopedie Britannica
  2. ^ Hamiti, Sabri (2013). Letërsia moderne shqipe. Tiranë: Uet press. p. 413. ISBN  9789995639457.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  3. ^ A b Petro Vuçani (1975). „Jeta dhe veprat e Koliqit“. Shêjzat: 14–18. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  4. ^ Robert Elsie (2010). „Kuteli, Mitrush“. Historický slovník Albánie. Strašák Press. p. 234. ISBN  9780810873803.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  5. ^ A b Gjovalin Shkurtaj; Enver Hysa: Gjuha Shqipe se chová jako shqiptarët jashtë atdheut
  6. ^ A b Elsie 2010, str. 235