Ernest Koliqi - Ernest Koliqi - Wikipedia
Ernest Koliqi | |
---|---|
Portrét Ernesta Koliqiho | |
narozený | Shkodër, Osmanská říše | 20. května 1903
Zemřel | 15. ledna 1975 Řím, Itálie | (ve věku 71)
Jméno pera | Borizani, Hilushi nebo Hilush Vilza |
obsazení |
|
Jazyk | |
Žánr | |
Podpis |
Ernest Koliqi (20. května 1903 - 15. ledna 1975) byl Albánec novinář, politik, překladatel, učitel a spisovatel.[1] Spolu s Mitrush Kuteli je považován za zakladatele moderny Albánská próza běžně známé pod jména pera Borizani, Hilushi nebo Hilush Vilza.[2]
Životopis
Narozen v Shkodra, kde také navštěvoval své první lekce v místním Jezuitská vysoká škola. V roce 1918 ho jeho otec poslal studovat na jezuitskou školu „Cesare Arici“,[3] v Brescia;[4] a poté v Bergamo.[3] Pak na Univerzita v Padově, a stal se zběhlý v albánské lidové historii. Začal psát pod pseudonymy, jako např Hilushi, Hilush Vilza a Borizani. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století byl Koliqi zakladatelem předních časopisů v Albánii, například časopisu Illyria časopis a další, které se zabývaly geografií a kulturou v zemi. V té době byl také ministrem školství Albánské království v době druhá světová válka, když poslal dvě stě učitelů, aby v Albánii založili albánské školy Kosovo.
Jako spisovatel byl mnoho jeho literárních děl zakázán, přestože měl politické vazby, a proto byly kvůli jeho politickým názorům zakázány právě z tohoto důvodu. Stal se kreativním v próze a společně s Mitrush Kuteli je považován za zakladatele moderní albánské prózy. Přeložil do albánštiny díla velkých italských básníků: Dante Alighieri, Petrarch, Ludovico Ariosto, Torquato Tasso, Giuseppe Parini, Vincenzo Monti, a Ugo Foscolo. Vyznamenal se v překladu antologie italské poezie v roce 1963.
Ve svých knihách jako např Hija e Maleve (Angličtina: Stín hor), 1929, Tregtar flamujsh (Angličtina: Obchodník s vlajkami), 1935 a Pasqyrat e Narçizit (Angličtina: Zrcadla Narcisu), 1936, Koliqi přináší albánské literatuře jedinečnou duchovnost.
Zemřel v Římě v roce 1975.
Funguje
Literární práce
- Skanderbegovo volání (Albánec: Kushtrimi i Skanderbeut), (1924)[5]
- Stín hor (Albánec: Hija e maleve) (1929)
- Stopy ročních období (Albánec: Gjurmat e stinëve) (1933)
- Vlajkový obchodník (Albánec: Tregtar flamujsh) (1935)
- Zrcadla Narcisu (Albánec: Pasqyrat e Narçizit) (1936)
- Symphony of Eagles (Albánec: Symfonia e shqypeve) (1936)
- Albánská populární epopej (Albánec: Epika popullore shqiptare), Disertační práce na univerzitě v Římě. (1937)[5]
- Ploty probuzení (Albánec: Kangjelet e Rilindjes) (1959)
- Chuť kvašeného chleba (Albánec: Shija e bukës mbrume) (1960)
- Albánie (1965)
Překlady
Jiné dědictví
- Zakladatel a ředitel společnosti Shkëndija magazine, (anglicky: Jiskra);[6]
- Zakladatel a vydavatel Shêjzat (Angličtina: Plejády), Řím, 1957-1973.[6]
Reference
- ^ Encyklopedie Britannica
- ^ Hamiti, Sabri (2013). Letërsia moderne shqipe. Tiranë: Uet press. p. 413. ISBN 9789995639457.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ^ A b Petro Vuçani (1975). „Jeta dhe veprat e Koliqit“. Shêjzat: 14–18. Citovat deník vyžaduje
| deník =
(Pomoc) - ^ Robert Elsie (2010). „Kuteli, Mitrush“. Historický slovník Albánie. Strašák Press. p. 234. ISBN 9780810873803.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ^ A b Gjovalin Shkurtaj; Enver Hysa: Gjuha Shqipe se chová jako shqiptarët jashtë atdheut
- ^ A b Elsie 2010, str. 235