Jolanda Kodra - Jolanda Kodra

Jolanda Kodra
Jolanda Kodra zemřela v roce 1963.png
narozenýIolanda Guazzoni
(1910-03-18)18. března 1910
Řím, Itálie
Zemřel16. srpna 1963(1963-08-16) (ve věku 53)

Jolanda Kodra (1910–1963) byla albánská spisovatelka a překladatelka, jedna z prvních spisovatelek v albánském jazyce, jakož i překladatelka albánských spisovatelů do italského jazyka, jako např. Ndre Mjeda, Migjeni, Petro Marko, a Sterjo Spasse.[1]

Život

Jolanda Kodra se narodila jako Italská Iolanda Guazzoni v roce 1910 ve městě Řím, Itálie, a byla neteří Enrico Guazzoni, italský scenárista a filmový režisér. Pokračovala ve studiu v klasické lyceum, když se setkala s Malo Kodrou, původem z Gjirokastër, který byl studentem v Římě. Přivedl ji k učiteli fitness Albánie v roce 1931. Brzy se to naučila Albánec a začal nejen dobře komunikovat, ale také publikovat poezii v albánštině a literární kritiku ve známých časopisech Hylli i Dritës, Pererpjekja shqiptare, Fryma, Njeriu a Tomori na Naim Frashëri, Gjergj Fishta, Migjeni, a Ndre Mjeda.[2] Kodra pracoval zejména na Migjeni a Mjeda, které později přeložila do italštiny. Byla jednou z prvních žen, které publikovaly v Albánii ve společnosti Selfixhe Ciu a Musine Kokalari.[1]

Po druhé světové válce pracovala jako překladatelka za do italštiny i ruštiny, mimo jiné od spisovatelů jako Petro Marko a Sterjo Spasse. Nebylo jí dovoleno ani učit komunistický režim ani se vrátit do své domovské země až do roku 1962, rok před svou smrtí.[2]

Pracujte jako překladatel

Kodra přeložil do italštiny téměř kompletní dílo Migjeni „Na jeho poezii pracovala ve verzi z roku 1957, kterou vydal Skënder Luarasi, a dokončil je v roce 1962 s názvem Poesie e próza. Jedinou chybějící skladbou je Kanga e fundit. Rovněž vynechala Migjeniho poznámky a některé titulky některých poezií, jako např Dityramb Nietzsche-an, Melodisë kombëtare (K národní melodii) a věnování. Její překlady šedesátých let jsou velmi cenné, protože dnes je těžké je najít. Kodra je velmi věrný původnímu textu jako překladatel, který byl v těch letech pro překladatele nutností. Z tohoto důvodu dochází v překladech Kodry k emocionálnímu posunu.[3]

Reference

  1. ^ A b Jorgaqi, Nasho (8. března 2015). „Nasho Jorgaqi: Zërat e parë femërorë të letërsisë shqipe“. Shqiptarja. Citováno 14. listopadu 2015.
  2. ^ A b Rozhovor Shekulli (19. května 2010). „Jolanda Guazzoni në shkrime dhe kujtime“. Ylli Press, převzato ze Shekulli. Citováno 14. listopadu 2015.
  3. ^ „MIGJENI ITALISHT NGA JOLANDA KODRA“. Gazeta shqip. 20. května 2010. Citováno 14. listopadu 2015.