Eichstättské čarodějnické procesy - Eichstätt witch trials
The Eichstättské čarodějnické procesy byla série čarodějnické procesy která se konala v Knížecí biskupství v Eichstättu (německy: Hochstift Eichstätt, Fürtsbistum Eichstätt), Bavorsko, Německo, mezi lety 1532 a 1723. Jejich výsledkem byla poprava nejméně 224 lidí (197 žen a 27 mužů) a patřili k největším čarodějnickým procesům v Německu. Pokusy byly prováděny hlavně se souhlasem Princ biskup Johann Christoph von Westerstetten mezi lety 1613 a 1630. Poslední známá poprava v Eichstättu byla provedena v roce 1723.
Fáze pronásledování
Počáteční fáze před rokem 1562
První známé popravy za čarodějnictví v Eichstättu byly provedeny v roce 1532, kdy byly dvě ženy odsouzeny k smrti. Totéž se stalo další ženě v roce 1535. Margreth Auerhamerinová byla vyloučena z biskupství v roce 1551, protože nepřiznala žádné čarodějnictví, z něhož byla obviněna.
První fáze 1562–1590
První větší pronásledování se stalo pod autoritou Princ-biskup Martin von Schaumberg (1560–1590) a postihly pouze ženy v horních exclavech („Oberes Stift“) knížecího biskupství, zejména v roce 1590. Nejméně 24 žen bylo uvězněno a 23 popraveno, jedna propuštěna.
Druhá fáze 1603–1612
Během vlády knížete-biskupa Johann Konrad von Gemmingen (1595–1612) nejméně 20 žen z nižších exclaves („Unteres Stift“) bylo zabito za čarodějnictví, většinou 1603.
Třetí fáze 1613–1630
Zdaleka největší fáze pronásledování takzvaných čarodějnic v knížectví-biskupství v Eichstättu začala 1613, kdy Johann Christoph von Westerstetten stal se tam princem-biskupem. V letech 1611 a 1612 bylo v jeho moci již v jeho pravomoci popraveno asi 260 čarodějnic Ellwangen kde byl probošt od roku 1603. Stejně jako v Ellwangenu byly perzekuce v Eichstättu vedeny systematicky a stále více ovlivňovaly střed biskupství a také muže. 80% všech obětí padlo do jeho vlády. Po popravě jedné ženy v roce 1613 bylo každoročně provedeno 3 až 25 poprav od roku 1616 do roku 1630. Celkem bylo obviněno nejméně 199 lidí a 176 (150 žen a 26 mužů) z nich popraveno za čarodějnictví v knížectví-biskupství Eichstätt v těchto 18 letech.
Masivní pronásledování skončilo náhle v červenci 1630, kdy byl císařem Svaté říše římské Ferdinand a bavorský kurfiřt Maximilián zakázáno hon na čarodějnice v Franský kruh na Diet Regensburg (1630). Westerstetten opustil Eichstätt 1631 a šel do Ingolstadt kde zemřel v roce 1637.
Poslední popravy po 1700
Asi o 75 let později byl 15letý chlapec jménem Balthasar Gorck v roce 1705 odsouzen k trestu smrti za čarodějnictví. Poslední známá poprava v Eichstättu zasáhla Walburga Rung, dívku ve věku 22 let, 22. listopadu 1723.
Srovnání s ostatními městy
Vzhledem k velkému počtu obětí ve srovnání s malým počtem obyvatel patří Eichstätt do centra pronásledování čarodějnictví v Svatá říše římská po Würzburg, Bamberg a Fulda. To je ještě úžasnější, protože sousední město Ingolstadt s právnickou fakultou mělo pouze 11 poprav čarodějnic. Odporci pronásledování čarodějnic se zjevně mohli usadit v Ingolstadtu, zatímco příznivci v Eichstättu.
Oběti
Doposud existují důkazy o tom, že 249 osob bude obviněno a uvězněno za čarodějnictví v knížectví-biskupství v Eichstättu v letech 1532 až 1723. Skutečný počet může být vyšší, pravděpodobně o 10% více. 224 (90%) bylo prokazatelně provedeno. 219 (88%) obětí byly ženy a 30 (12%) muži. Na počátku perzekuce byly postiženy pouze ženy z venkovských komunit. Postupem času se pronásledování přesunulo do centra a do města Eichstätt a zasáhlo stále více společenských vrstev. Mezi oběťmi bylo šest radních (Ratsherren), deset starosty (Bürgermeister) a pět správců (Kastner), respektive jejich manželky a mnoho žen, jejichž manželé pracovali jako biskup pro biskupa. Věk obětí, kdy byli zatčeni, byl zaznamenán pouze u 87 osob a často nebyl přesně uveden. Rozsah trval od 12 do 77 let s průměrnou hodnotou 49. Polovina lidí byla mladší než 50 let.
| Skupina | Ženy | Muži | Celkový |
|---|---|---|---|
| 1. Provedeno (# 1-222) | 197 | 27 | 224 |
| 2. Spuštění není jisté (# U0a-U9) | 10 | 2 | 12 |
| 3. Zemřel ve vězení (# H1-H4) | 3 | 1 | 4 |
| 4. Vydáno (# F1-F6) | 8 | 0 | 8 |
| 5. Vyloučen z biskupství (# L1) | 1 | 0 | 1 |
| Součet | 219 | 30 | 249 |
Seznam všech obětí lze nalézt tady.
Zdroje
- Durrant, Jonathan Bryan (2007). Čarodějnictví, pohlaví a společnost v raném novověku v Německu. BRILL. ISBN 978-90-04-16093-4. Citováno 2013-12-13.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Josef Auer a Heinrich Stürzl, „Hinrichtungen wegen Hexerei in Eichstätt von 1585-1723“, Blätter des Bayerischen Landesvereins für Familienkunde 76 (2013): 225–283. ISSN 0005-7118
- Stürzl Heinrich: Zur Hexenverfolgung im Oberen Stift des Hochstifts Eichstätt. Nachtrag zu: Hinrichtungen wegen Hexerei in Eichstätt. V: Blätter des Bayerischen Landesvereins für Familienkunde. Selbstverlag, Mnichov. 2016: 79: 123–140. ISSN 0005-7118