Čarodějnické zkoušky v Dánsku - Witch trials in Denmark

The Čarodějnické zkoušky v Dánsku jsou špatně zdokumentovány, s výjimkou regionu Jylland v období 1609–1687. Nejintenzivnějším obdobím v dánských čarodějnických perzekucích byla 20. léta 16. století.

Dějiny

Právní situace

Čarodějnictví bylo poprvé kriminalizováno v Dánsku v krajských zákonech Scanie a Zélandu od roku 1170, které se řídily současným principem, že magie byla zakázána pouze v kombinaci s vraždou, což byl běžný princip v jiných současných zákonech proti čarodějnictví ve středověku.[1] Zda byl někdo ve středověku v Dánsku popraven za čarodějnictví, není známo kvůli chybějící dokumentaci.

V 16. století jsou v Dánsku dokumentovány první známé popravy za čarodějnictví. Zákon se nezměnil, ale přístup k čarodějnictví se stal přísnějším, stejně jako praxe zákona.

V Köbenhavnske vybrání z roku 1547 bylo konstatováno, že výpověď zločince není právním důvodem pro rozsudek smrti, a to mučení bylo zakázáno před rozsudkem o vině.[1] The Kalundborgské vybrání od roku 1576 zakázal výkon jakékoli exekuce vydané místním soudem, dokud nebyl potvrzen vrchním soudem.[1] Zákon z roku 1576 měl až do roku 1617 mírný účinek na čarodějnické perzekuce v Dánsku.[1]

Čarodějnický zákon z roku 1617 roztřídil čarodějnické zločiny do dvou kategorií: ti, kteří používají magii, aniž by se stýkali s ďáblem, by měli být vyhoštěni, zatímco ti, kteří se stýkali s ďáblem a kteří s ním uzavřeli smlouvu, by měli být popraveni spálením bez ohledu na to, zda kouzlo prováděli nebo ne.[1] Čarodějnický zákon z roku 1617 platil až do roku 1686.

Čarodějnické procesy

Dánské procesy s čarodějnicemi nejsou dobře zdokumentovány. Až na několik výjimek, například slavný Kodaňský soud s čarodějnicemi (1589) a Køge Huskors (1608–1615) je zachována pouze dokumentace regionu Jylland z období 1609–1687 dostatečně dobře, aby umožnila řádné šetření. Dokumentace o čarodějnických procesech v jiných částech Dánska se dochovává pouze částečně nebo vůbec.

V roce 1530 byly dvě ženy, „manželky Larse Kyllinga a Jørgena Olsena“, popraveny upálením za čarodějnictví Bornholm a tedy první zdokumentované popravy za čarodějnictví v dnešním Dánsku. Ostrov Bornholm však v té době nebyl dánský a prvními čarodějnickými popravami v Dánsku byly proto Karen Grottes a Bodil Lauritzen v roce 1540. V roce 1543 proběhl velký čarodějnický proces v r. Malmö, soustředěný kolem Gyde Spandemager, přitahoval pozornost.

Soud s čarodějnicemi v Kodaň v roce 1589 proti Anna Koldings a její obvinění spolupachatelé byli spojeni s prvním slavným čarodějnickým procesem ve Skotsku, Čarodějnické procesy v Severním Berwicku z roku 1590.

Jylland, 1609–1687

V letech 1609 až 1687 bylo na Jyllandu provedeno 494 čarodějnických poprav.[1] Většina z nich, 297, se uskutečnila v letech 1617–1625, což bylo období intenzivních lovů čarodějnic v Dánsku.[1]

Po panice čarodějnic ve 20. letech 20. století se případů stalo méně, pravděpodobně proto, že hlavními oběťmi během velkého lovu čarodějnic byli marginalizovaní lidé považovaní za podivné a pokládané za členy čarodějnictví, a že tato kategorie byla zabita a méně lidí tohoto druhu bylo ponecháno na směrování čarodějnických obvinění směrem k.[1] V letech 1656 až 1687 byla za čarodějnictví na Jyllandu popravena pouze jedna osoba a v roce 1686 byli popraveni čtyři lidé jako poslední lidé popravení za tento zločin v této oblasti Dánska. 80 procent všech popravených byly ženy.[1] Nejznámějším případem regionu byl případ Maren Spliid v roce 1641, který patřil k nejznámějším obětem dánského lovu čarodějnic.

Veřejnost na Jyllandu se nezajímala o Satanovu sabat nebo Ďáblovy smlouvy, na které se vyšetřovatelé soustředili hlavně, ale obecně směřovala svá obvinění k lidem, které obviňovali z toho, že jim pomocí magie ublížili nebo na jejich zvířatech nebo majetku.[1] Podle čarodějnického zákona mohl být rozsudek smrti vynesen pouze za trestný čin Ďáblova paktu a takového přiznání bylo možné dosáhnout pouze použitím mučení, které bylo před rozsudkem o vině zakázáno. V praxi se však soudci přizpůsobili běžnému názoru a odsoudili lidi k smrti pouze na základě čarodějnictví.[1] Většinu obviněných tvořily chudé ženy, které měly dlouhou pověst v řešení magie a které obviňovaly sousedky.

Konec

V roce 1686 bylo místním soudům zakázáno vykonávat popravy bez potvrzení od nejvyššího národního soudu. Anne Palles, který byl popraven v Kodani v roce 1693, byl označován jako poslední osoba popravená za čarodějnictví v Dánsku.

Anne Pallesová byla poslední ženou, která byla v Dánsku legálně popravena za čarodějnictví, ale její případ nebyl posledním dánským soudem s čarodějnicemi. Posledním velkým soudem s čarodějnicemi v Dánsku byl Vražený čarodějnický soud z roku 1698, ve kterém bylo několik žen odsouzeno k smrti obviněných z toho, že způsobily záchvaty čarodějnictvím. Poté, co se ukázalo, že záchvaty jsou nepravdivé, byli odsouzení osvobozeni. Poté se dánské úřady zdráhaly přijmout další obvinění z čarodějnictví. Když místní soud v Schelenburg Odsoudil dvě ženy, které byly upáleny na čarodějnictví v roce 1708, byl rozsudek vrchním soudem zrušen.

Anne Pallesová byla označována za poslední „čarodějnici“ popravenou v Dánsku. Byla také pravděpodobně poslední ženou, která měla být popravena za čarodějnictví v Dánsku: poslední osobou, která měla být legálně popravena za čarodějnictví v Dánsku, byl ve skutečnosti muž, granátník Johan Pistorius[2], v roce 1722. Dlouho poté byly v Dánsku vyneseny rozsudky smrti za čarodějnictví. V roce 1733 byl student a v roce 1752 farmář odsouzen na doživotí s nucenými pracemi za satanskou smlouvu a až v roce 1803 dostali dva řemeslníci tresty smrti za stejný zločin, ačkoli žádný z rozsudků nebyl skutečně vykonán.

Lidé byli v Dánsku také lynčováni pro čarodějnictví dlouho poté, co formální pronásledování skončilo: nejznámějšími případy byly případy Dorte Jensdatter, který byl zadržen vesničany, kteří ji svázali ve svém vlastním domě a spálili poté, co ji obvinili z toho, že způsobila smrt magií, a poslední lynčování čarodějnictví, ve kterém Anna Klemens byl lynčován poté, co byl a mazaná žena v Brigstedu v Horsens v roce 1800.

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k Ankarloo, Bengt & Henningsen, Gustav (ed.), Skrifter. Bd 13, Häxornas Europa 1400-1700: historiska och antropologiska studier. Stockholm: Nerenius & Santérus, 1987
  2. ^ Tyge Krogh, Louise Nyholm Kallestrup a Claus Bundgård Christensen, Kulturní historie kriminality v Dánsku, 1500 až 2000