Čarodějnické zkoušky ve Finsku - Witch trials in Finland
The Čarodějnické zkoušky ve Finsku byly prováděny v souvislosti se Švédskem (Finsko tehdy bylo součástí Švédska) a bylo jich relativně málo, s výjimkou 60. a 70. let 16. století, kdy velký hon na čarodějnice zasáhl Finsko i Švédsko. Finsko se od většiny Evropy lišilo tím, že neobvykle velkou část obviněných tvořili muži, což mělo společné s čarodějnické procesy na Islandu.[1]
Dějiny
Mnoho materiálu chybí v dokumentaci místních soudů i v dokumentech Turku a čísla pro čarodějnické procesy proto nejsou známa. Zachovaná dokumentace uvádí, že ve Finsku proběhlo v letech 1520 až 1699 710 čarodějnických procesů, které vyústily v 115 rozsudků smrti.[1]
Během tohoto období bylo Finsko součástí švédského práva a podle švédského práva. Čarodějnictví bylo kriminalizováno ve Švédsku - Finsku v Krajské právo z roku 1350, který uváděl trest smrti za čarodějnictví, pouze pokud by byl spojen s vraždou (maleficium) a až do poloviny 17. století byly případy čarodějnictví pouze jeden nebo dva ročně a velmi zřídka vedly k trestu smrti.[1] V průběhu 17. století se však výklad zákona pod vlivem biblického práva stal přísnějším a definice čarodějnictví jako čarodějnictví a Paktu se Satanem se staly běžnějšími.[1]
Čarodějnické procesy
Na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí s výjimkou Islandu byla většina popravených za čarodějnictví ve Finsku muži: ze 641 osob obviněných za čarodějnictví ve Finsku bylo 325 žen, ale z 277 popravených za čarodějnictví bylo 133 mužů.[1] Důvodem bylo to, že ve Finsku byla tradiční profese lidového léčitele nebo mazaný lid a praxe magie byla přičítána častěji mužům než ženám, a že tato kategorie byla nejčastějším cílem čarodějnických procesů.[1]Typickým finským procesem s čarodějnicemi byl známý mazaný muž obviněný soukromou osobou z ublížení na dobytku nebo jídle pomocí magie.[1]
Největší čarodějnické procesy ve Finsku byly ty z Země v 60. letech 16. století a ti v Österbotten v letech 1674–1678, kdy bylo obviněno 157 až 200 osob, z nichž nejméně 41 bylo popraveno.[1] Tento hon na čarodějnice byl silně ovlivněn honem na čarodějnice provedeným ve Švédsku v té době a lišil se od běžných finských čarodějnických procesů, protože zahrnovaly Pakt se Satanem, Čarodějnický sabat a dětské svědky, kteří tvrdili, že byli uneseni čarodějnicemi, a většina popravených byla žena, z nichž žádná nebyla ve Finsku běžná.[1]
Přerušení
Podobně jako ve Švédsku i po velkém lovu čarodějnic v 70. letech 16. století vymřely perzekuce a rozsudky smrti za čarodějnictví. Zatímco obvinění a procesy s čarodějnicemi jako takové byly ve Finsku běžné i po tomto - 22 lidí bylo ve skutečnosti obviněno v letech 1693–1697 - právní soudy nebyly ochotné vydat rozsudek smrti za čarodějnictví po roce 1678 a často se vykládalo přiznání čarodějnictví jako znamení šílenství.[1]