Jazyk Proto-Siraya - Proto-Siraya language
The Jazyk Proto-Siraya (PS) je rekonstruovaný předchůdce Jazyky Sirayaic, jedna z poboček pod Austronéské jazyky. Oba Blust (1999) a Li (2010) se domnívá, že Proto-Siraya patří East Formosan jazyky, spolu s Kavalanic a Amis jazyky[1][2].
Proto-Siraya zahrnuje nejméně tři jazyky: Siraya, Taivoan, a Makatao. Li tvrdil, že Proto-Siraya se mohla rozdělit od ostatních východosmosanských jazyků asi před 3500 lety a začala se rozvíjet v dnešní době Siraya, Taivoan a Makatao před 3000 lety[2].
Klasifikace
Raleigh Farrell (1971) věří, že v té době bylo v jihozápadní pláni Tchaj-wanu nejméně pět původních obyvatel[3]:
- Siraya
- Tevorang-Taivuan
- Takaraian (nyní klasifikován jako Makatao )
- Pangsoia-Dolatok (nyní klasifikovaný jako Makatao)
- Longkiau (nyní klasifikován jako Makatao)
Na základě nejnovějších korpusů se Li (2010) pokusil o dva klasifikační stromy[2] pro jazyky Sirayaic:
1. Strom založený na počtu fonologických inovací
2. Strom založený na relativní chronologii zvukových změn
Rekonstrukce
Adelaar publikoval svou rekonstrukci fonologie Proto-Siraya v roce 2014[4]:
| Labiální | Alveolární | Palatal | Velární | Glottal | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Neznělá zastávka | p | t | k | |||||||
| Hlasová zastávka | b | d | ||||||||
| Nosní | m | n | ŋ | |||||||
| Neznělí spiranti | s | h | ||||||||
| Vyjádřili spiranty | proti | ð | ɣ | |||||||
| Postranní | r, ł | |||||||||
| Polosamohlásky | w | y | ||||||||
| Výška | Přední | Centrální | Zadní | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zavřít | i | u | |||||
| Střední | ə | ||||||
| Otevřeno | A |
Zvukové změny
Na základě srovnání dostupných korpusů navrhl Adelaar (2014) souhrn zvukových korespondencí mezi Proto-Austronesianem a Proto-Siraya[4], srovnávaný se Sirayou nebo Taivoanem v 17. století, doprovázený dalšími třemi jazyky East Formosan, Basay, Kavalan a Amis, které navrhl Li (2004)[5]:
| Proto-Austronesian | Proto-Siraya | Siraya (UM) | Siraya nebo Taivoan (evangelium) | Basay | Kavalan | Amis |
| * str | * str | p | p | p | p | p |
| * t, * C. | * t | t | t | t | t | t |
| *C | -- | |||||
| * k | * k | k | k | k, h / _a | k, q | k |
| * q | Ó | Ó | Ó | Q | ||
| * b | * b | b / v | b / v | b | b | F |
| * d | * ð | s / d, -s-, -s | d / r, -r-, -r / d | |||
| * -D | -- | r, l | z | d | ||
| * z | * d | d | d | r, l | z | d |
| * j | * n | n | n | n | n | n |
| *G | -- | |||||
| * m | * m | m | m | m | m | m |
| * n | * n | n | n | n | n | n |
| * ñ | ? * n | n | n | n | n | d |
| * ŋ | * ŋ | ŋ | ŋ | ŋ | ŋ | ŋ |
| * h | Ó | Ó | Ó | h,? | ||
| * S. | * s | Ø, -s- | Ach- | s | s | s |
| * s | * s | s / h-, -s / h / x-, -x | s / h-, -s / h / x-, -Ø | C | s | C |
| * R. | *X | X | h / Ø-, -h / Ø-, -x | r, l | r, l, R. | l |
| * l | * r | r | r | C | r, l, R. | l |
| * r | -- | |||||
| * N | * ł | l | l | n | n | d |
| * w | * w, * u | w | w | w | w | proti |
| * y | * y | y | y | y | y | y |
| *A | *A | A | A | A | a, i / * q | A |
| * ə | * ə | Ó | Ó | |||
| * i | * i | i, -i / e | i, -i / e | i | i | i |
| * u | * u | u | u / aw-, -u-, -u / aw | u | u | u |
Srovnávací tabulka
Níže je uveden graf srovnávání seznam čísel 1–10 v jazycích Sirayaic, včetně různých dialektů jazyka Siraya, Taivoan a Makatao, kterými se mluví od Tainan po Pingtung na jihozápadním Tchaj-wanu a od Hualien po Taitung na východním Tchaj-wanu[6]:
| Austronesian Seznam čísel 1-10 | Dialekty | Autonymum | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Proto-Austronesian | * əsa *je | * duSa | * təlu | * Səpat | * lima | * ənəm | * pitu | * walu | * Siwa | * (sa-) puluq | |||
| Proto-Siraya | * saat | * ðusa | * turu | * səpat | * rǐma | * nəm | * pitu | * kuixpa | * ma-tuda | * saat ki tian | |||
| 17. století | Siraya | Utrecht[poznámka 1] | -- | saat | sa-soa | tu-turo | pa-xpat | ri-rima | ni-nam | pi-pito | kuxipat | matuda | keteang |
| Siraya (pravděpodobně) | Evangelium[poznámka 2] | -- | saat | ruha | turu | xpat | rima | nom | pitu | kuixpa | matuda | Kitian | |
| 20. století | Siraya | Kongana[Poznámka 3] | Siraiya | sasaat | duha | turu | tapat | tu-rima | tu-číslo | pitu | pipa | kuda | keteng |
| Siraya (pravděpodobně) | Moatao[poznámka 4] | Siraiya | je | rusa | tao | usipat | hima | lomu | pitu | vao | siva | masu | |
| Taivoan | Suannsamna[poznámka 5] | -- | sa'a | zua | také | sipat gaspa | urima | urumu | upitu | uwaru | hsiya | -- | |
| Taivoan | Siaolin[poznámka 6] | Taibowan | tsaha saka | ruha luha | tohu | paha ' limta | hima | lom Lanlan | kito | kipa | matuha matsuha | kaipien kaitian | |
| Taivoan | Dazhuang[poznámka 7] | Taivoan Taiburan | tsatsa'a | Raruha | tato'o | tapat | tarima | tanum | tyausen | rapako | ravasen | kaiten | |
| Makatao | Laopi[poznámka 8] | Makatao | saka | Bailung | kutung | lumta | rima | langalan | kimseng | kalasin | kabaitya | kaiten | |
| Makatao | Kanapo[poznámka 9] | -- | na-saad | ra-ruha | ra-ruma | ra-sipat | ra-lima | ra-hurum | ra-pito | ra-haru | ra-siwa | ra-kaitian | |
| Makatao | Bankim[poznámka 10] | -- | saat | laluha | taturu | hapat | lalima | anum | papitu | -- | tuda | saatitin | |
Poznámky
- ^ Osvědčeno v Utrechtských rukopisech psaných v 17. století.
- ^ Osvědčeno v evangeliu sv. Matouše v 17. století, které Li (2010) považuje spíše za jazyk Taivoan spolu s dialektem Moatao než za Sirayu.
- ^ Ověřeno a zaznamenáno v Kongana (崗 仔 林), komunita Siraya v dnešní době Zuojhen, Tainan.
- ^ Vyšetřeno a zaznamenáno Ino. Kanori v Moatao (麻豆), komunitě Siraya, která se dnes nachází Madou, Tainan.
- ^ Vyšetřeno Ino, Kanori v Suannsamna (山 杉林), a Sia-urie -Taivoan komunita se nachází v dnešní době Shanlin, Kao-siung.
- ^ Včetně slovní zásoby doložené v Siaolin (小林) a Alikuan (阿里 關), protože taivoanští lidé emigrovali z Alikuanu do Siaolinu až koncem 19. století a měli k sobě velmi blízký vztah. Obě komunity patří do Tevorangh-Taivoan.
- ^ Atestováno v Dazhuang (大 庄), komunitě v Hualien, založené převážně taivoanskými lidmi imigrovanými ze Siaolinu a Laulong, a také někteří Makatao lidé a velmi málo lidí Siraya v 19. století.
- ^ Vyšetřován v Marunu nebo Laopi (老 埤) na počátku 20. století, komunita Makatao v dnešní době Neipu, Pingtung.
- ^ Zkoumáno a zaznamenáno v Kanapo (加 蚋 埔) na počátku 20. století, komunita Makatao se sídlem v dnešní době Gaoshu, Pingtung.
- ^ Vyšetřováno v Bankim (萬 金), komunitě Makatao, která se dnes nachází Wanluan, Pingtung, na konci 19. století Steere.
Reference
- ^ Blust, Robert (1985). „Austronesian Homeland: A Linguistic Perspective“. Asijské perspektivy. 26: 46067.
- ^ A b C Li, Paul Jen-kuei (2010). 珍惜 台灣 南島 語言. Taipei: 前衛 出版. ISBN 978-957-801-635-4.
- ^ Ferrell, Raleigh (1971). „Domorodé národy jihozápadních tchajwanských plání“. Bulletin Ústavu etnologie. 32: 217–235.
- ^ A b Adelaar, Alexander (2014). Proto Siraya Phonology: A Reconstruction. Cahiers de Linguistique Asie Orientale.
- ^ Li, Paul Jen-kuei (2004). Počátky východních Formosanů: Basay, Kavalan, Amis a Siraya. Taipei: Academia Sinica.
- ^ Tsuchida, Shigeru; Yamada, Yukihiro; Moriguchi, Ysunekazu (1991). Jazykové materiály formosanských sinicizovaných populací I: Siraya a Basai. Tokio: Tokijská univerzita, katedra lingvistiky.