Tichá byla ta píseň - Oh, soft was the song

Tichá byla ta píseň je píseň se slovy uživatele Gilbert Parker zhudebnil anglický skladatel Edward Elgar v roce 1910, jako jeho op. 59, č. 3. Je to druhý a poslední verš básně V moři který Parker publikoval v 1. svazku řady básní s názvem Žhavé uhlíky. Skladby Opus 59 byly součástí cyklu písní šesti romantických písní Parkera, který nebyl nikdy dokončen - č. 1, 2 a 4 nebyly nikdy složeny. Ostatní písně byly Byla to nějaká zlatá hvězda? a Soumrak. Písně byly původně psány s klavírním doprovodem, ale toto bylo později znovu skladatelem přeloženo na plný orchestr.

Písně byly složeny v období od prosince 1909 do ledna 1910 a publikovány společností Novello's v roce 1910. Elgarův přítel Edward Speyer mu poslal jako vánoční dárek několik hudebních partitur Beethoven Smyčcový kvartet, a když Elgar poděkoval Speyerovi, přidal k jeho dopisu[1] citát z Beethovenova op. 59 č. 3.[2]

První představení bylo Muriel Foster na Jaeger Pamětní koncert[3] v Queen's Hall dne 24. ledna 1910.

Text

OH, MĚKKÁ BOLA PÍSNĚ

Jemná byla píseň v mé duši a jemná mimo myšlenku byly tvé rty,
A ty jsi byl můj, a Eden znovu dobytý byl můj:
A cesta, kterou jdu, je cesta tvých nohou a dech, který dýchám
Musí to být od tebe a život ze života tvého.

Nahrávky

Reference

  • Kennedy, Michael, Elgarův portrét (Oxford University Press, 1968) ISBN  0-19-315414-5
  • Young, Percy M. (1973). Elgar O.M .: studie hudebníka. London: Collins. OCLC  869820.
  • Parker, Sir Gilbert, (1894) "Žhavé uhlíky" Gutenbergův volný text

externí odkazy

Poznámky

  1. ^ Elgar Speyer 15. prosince 1909
  2. ^ Obě díla op. 59 č. 3
  3. ^ Elgarův přítel August Jaeger zemřel 18. května 1909 a hudbu k pohřbu poskytl Dr. Walford Davies. Organizace pamětního koncertu si vyžádala čas a tento koncert byl až o osm měsíců později.