Une voix dans le désert - Une voix dans le désert

Une voix dans le désert („Hlas v poušti“) je recitace s a soprán sólista a orchestr, autor anglického skladatele Edward Elgar v roce 1915 jako jeho Op. 77. Francouzská slova pocházejí od belgického básníka Émile Cammaerts.

Poprvé byl vyroben v Londýně v Londýně Shaftesbury Theatre ze dne 29. ledna 1916 s recitací belgického dramatického umělce Carlo Liten,^[1] sopranistka Olga Lynn,^[2] a orchestr pod taktovkou skladatele.

Slova byla přeložena do angličtiny Cammaertsovou manželkou, Značka Tita.

Práce byla publikována jako klavírní redukce (vokální party s klavírním doprovodem) společností Elkin & Co. v roce 1916.

Synopse

Realita byla strašná. V srpnu 1914 byla německá armáda napadena Belgií: velká města byla zničena, masakr na obou stranách byl nevyčíslitelný a Král Albert a jeho armáda byli vyhnáni na břeh řeky Yser v Západní Flandry.

The Pall Mall Gazette v recenzi Une voix dans le désert popsal scénu na jevišti:

Je noc, kdy se zvedne opona, která ukazuje otlučené obydlí, stojí osamoceně v pusté zemi a záblesky táborových ohňů podél Yser v dálce a v popředí maskovaná postava muže, který monologuje podívanou na Elgarovu hudbu. Pak přestane a z chaty se ozve hlas rolnické dívky, zpívající píseň naděje a důvěry v očekávání dne, kdy bude válka ukončena [“Quand nos bourgeons se rouvriront „(„ Až se jaro znovu zaokrouhlí “)] ... Poutník stojí napjatý, když poslouchá odvážnou píseň dívky, a pak, když znovu komentuje její nádhernou odvahu a nepřemožitelnou duši, opona pomalu klesá.^[3]

Text

anglický překlad Hlas v poušti Sto metrů od zákopů, Blízko bitevní fronty, Stojí tam malý domek, Osamělý a pustý. Ani člověk, ani pták, ani pes, ani kočka, Pouze let vran po železniční trati, Zvuk našich bot na blátivé silnici A podél Yser, blikající ohně. Nízká došková chata Se zavřenými dveřmi a roletami, Střecha roztrhaná skořápkou, Osamělý z povodní ... Ani výkřik, ani zvuk, ani život, ani myš, Jen klid velkých hřbitovů, Pouze kříže - křivé dřevěné kříže - Na široké osamělé pláni. Chata znázorňující šedou barvu Proti chladné černé obloze Slepý a hluchý ve větru Dne umírání A zvuk našich kroků uklouzl Na kamenech, jak jdeme kolem ... Najednou v tichém vzduchu Teplé a jasné, čisté a sladké, Jako slunce na zlatém mechu, Silný a něžný, hlasitý a jasný, Jako modlitba Skrz střechu zazvonil dívčí hlas, A chata zpívala! Sopránové sólo Až se jaro znovu zaokrouhlí, Vrby červené a střapce šedé Když jaro znovu přijde, Naše krávy pozdraví den, Zazní vítězný roh Bílá míza a zelenající se kopí Zní to tak hlasitě a dlouho, Dokud mrtví ještě jednou uslyší. Uslyšíme naše kovadliny, Silná paže a nahá prsa A na našich klidných loukách Kosa nikdy nebude odpočívat. Ev'ry church will ope its door, Antverpy, Ypres a Nieuport, Zvony pak budou zvonit, Nepřátelský umíráček zvoní. Zní to rýčem a lopatou, Dixmude a Ramscapelle [fr ] A vesele leskne stěrku, Zatímco vzduchem se houpačka houpá. Z přístavů budou naše lodě klouzat. Ukotvení a ukotvení uklouzlo Skřivan vysoko bude stoupat Nad našimi řekami dokořán. A pak naše hroby rozkvetou, Srdeční choroba a zlatá tyč A pak naše hroby rozkvetou Pod Božím pokojem. Ani dech, ani zvuk, ani duše, Pouze kříže, křivé dřevěné kříže ... „Pojď, už je pozdě „Je to jen rolnická dívka S jejím otcem, který tam žil. . . . Neodejdou, nic jim nedovolí podvolit se, Zemřou, říkají, Dříve než opustit jejich pole. “ Ani dech, ani život, ani duše, Pouze let vran po železniční trati, Zvuk našich bot na blátivé cestě ... A podél Yseru záblesky požárů.	Français Une voix dans le désert C'était sur le front, A cent pas des tranchées, Une petite maison Morne et désolée. Pas un homme, pas une poule, pas un chien, pas un chat, Rien qu'un vol de corbeaux le long du Chemin de fer, Le bruit de nos bottes sur le pavé gras, Et la ligne des feux clignotant sur l 'Yser. Une chaumine restée là, Porte fermée et volets clos, Un trou d'obus dans le toit, Plantée dans l'eau comme ... un flot. Pas un cri, pas un bruit, pas une vie, pas un chat, Rien que le silence des grands cimetières Et le signe monotónní des croix, des croix de bois, Par la plaine solitaire. Une chaumine toute grise Sur le ciel noir, Aveugle et sourde dans la brise Du soir, Et le bruit amorti de nos pas Glissant sur le pavé gras ... Puis, tout à coup, Chaude, grave et douce, Comme le soleil sur la mousse, Tendre et fière, forte et claire, Comme une prière, Une voix de femme sortit du toit Et la maison chanta! Sopránové sólo Quand nos burgeons se rouvriront, Saules rouges et gris šatony Quand nos burgeons se rouvriront, Nos vaches meugleront. Elles sonneront du cor Coqs rouges et fumiers d'or Elles sonneront si fort, Qu'elles réveilleront les morts. Frapperont nos marteaux, Bras nus et torses chauds Et ronfleront nos scies, Autour de nos prérie. S'ouvriront nos églises, Nieuport, Ypres et Pervijze \| Pervyse, Et tonneront nos cloches Le dur tocsin des Boches.^[4] Tinteront nos truelles Dixmude et Ramscapelle Et reluiront nos pelles Et cogneront nos pioches. Glisseront nos bateaux, Goudron noir et mouette Chantera l'alouette Le long de nos canaux, Hrobky Et Fleuriront nos Mésanges et pigeons bleus Hrobky Et Fleuriront Nos, Sous le soleil de Dieu. Plus un souffle, plus un bruit, plus un chat, Rien que la signe des croix de bois ... „Venez donc, il est tard, ne nous arrêtons pas, Ce n'est qu'une paysanne restée là Avec syn vieux. . . . . . . . père. Rien ne peut les convaincre, ils ne veulent pas partir, Ils disent qu'ils aiment mieux mourir Que de quitter leur terre. “ Plus un souffle, plus une vie, plus un chat, Rien qu'un vol de corbeaux le long du Chemin de fer, Le bruit de nos bottes sur le pavé gras, ... Et la ligne des feux clignotant sur l'Yser.

Nahrávky

Zřídka slyšel Elgar & Forgotten War Music, Mnichovský symfonický orchestr, Douglas Bostock vedení, na štítku ClassicO.
Elgar: War Music Richard Pascoe (vypravěč), Teresa Cahill (soprán), Barry Collett (dirigent), Rutland Sinfonia
CD s knihou Ach, moji koně! Elgar a velká válka^[5] má mnoho historických nahrávek včetně Une voix dans le désert s Quand nos bourgeons se rouvriront, nahrávka z roku 1985 s Alvar Lidell (vypravěč), Valerie Hill (sopranistka) a Kensingtonský symfonický orchestr pod vedením Leslie Head
Elgar - Bax - Pro padlé, 2016 (CD HLL7544) nahrává živě 7. dubna 2016 orchestr a sbor Hallé, kond. Mark Elder, nahrávka obsahující „The Spirit of England“, op. 80 (The Hallé, Elder Mark, soprán Rachel Nicholls ), „Grania a Diarmid“, op. 42 (mezzosopranistka Shaw Madeleine) a Arnold Bax In Memoriam (pouze pro orchestr) vždy 2016

Poznámky

^ Carlo Liten se narodil v roce 1879 v belgických Antverpách jako belgický otec a italská matka. Byl to významný divadelní herec a recitátor, v té době známý v Evropě a Americe. Vystupoval v Elgarově Zvonkohra, Le drapeau belge a Une voix dans le désert. Po první světová válka účinkoval ve třech filmech „Nejsilnější“ (1920), „L'Affaire du train“ (1921) a „Les Mystères de Paris "(1922). Řekl o něm John Palmer (asistent redaktora v Londýně." Sobotní recenze ) ten Liten „měl ten nejúžasnější hlas v paměti jakéhokoli žijícího člověka ... pro rezonanci, obslužnost a kouzlo to nejpozoruhodnější, jaké jsem kdy od jakéhokoli herce slyšel. získáme vzácnou osobnost. “
^ Olga Lynn (1882–1961) byla slavná učitelka zpěvu spojená s operou v Covent Garden. Její autobiografie je „Oggie, The Memoirs of Olga Lynn“, hospoda. Weidenfeld a Nicolson, 1955.
^ The Pall Mall Gazette, 31. ledna 1916
^ Boche: Francouzský slang, což znamená „darebák“, urážlivý výraz používaný francouzskými vojáky na německé vojáky v první světové válce.
^ Foreman, Lewis (ed.),Ach, moji koně! Elgar a velká válka, Elgar Editions, Rickmansworth, 2001 ISBN 0-9537082-3-3

Reference

Kennedy, Michael, Elgarův portrét (Oxford University Press, 1968) ISBN 0-19-315414-5
Moore, Jerrold N. „Edward Elgar: Kreativní život“ (Oxford University Press, 1984) ISBN 0-19-315447-1

externí odkazy

Une voix dans le desert: Skóre na Projekt mezinárodní hudební skóre

[1] Carlo Liten se narodil v roce 1879 v belgických Antverpách jako belgický otec a italská matka. Byl to významný divadelní herec a recitátor, v té době známý v Evropě a Americe. Vystupoval v Elgarově Zvonkohra, Le drapeau belge a Une voix dans le désert. Po první světová válka účinkoval ve třech filmech „Nejsilnější“ (1920), „L'Affaire du train“ (1921) a „Les Mystères de Paris "(1922). Řekl o něm John Palmer (asistent redaktora v Londýně." Sobotní recenze ) ten Liten „měl ten nejúžasnější hlas v paměti jakéhokoli žijícího člověka ... pro rezonanci, obslužnost a kouzlo to nejpozoruhodnější, jaké jsem kdy od jakéhokoli herce slyšel. získáme vzácnou osobnost. “

[2] Olga Lynn (1882–1961) byla slavná učitelka zpěvu spojená s operou v Covent Garden. Její autobiografie je „Oggie, The Memoirs of Olga Lynn“, hospoda. Weidenfeld a Nicolson, 1955.

[3] The Pall Mall Gazette, 31. ledna 1916

[4] Boche: Francouzský slang, což znamená „darebák“, urážlivý výraz používaný francouzskými vojáky na německé vojáky v první světové válce.

[5] Foreman, Lewis (ed.),Ach, moji koně! Elgar a velká válka, Elgar Editions, Rickmansworth, 2001 ISBN 0-9537082-3-3

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]