Kumanovo dialekt - Kumanovo dialect
The Kumanovo dialekt (Makedonština: Кумановски дијалект, Kumanovski dijalekt) je členem východní podskupiny severní skupiny dialekty z Makedonský jazyk. Patří k takzvaným Prizren-Timokovým dialektům, známým také jako Torlakian.[1] Dialekt je typický pro severní dialekt Makedonský jazyk a je velmi dobře známý z důvodu použití některých případů, například lokálního případu. Kumanovským dialektem se mluví hlavně ve městě Kumanovo a okolní vesnice. Dialekt úzce souvisí se sousedním Kriva Palanka dialekt. Kumanovský dialekt lze nalézt v literárních dílech, jako je slavná hra „Lenče Kumanovče“, kterou napsal Vasil Iljoski v roce 1928.[2] Kumanovský dialekt je obzvláště populární jako zdroj humoru v mluvených médiích, zatímco tištěná média mají tendenci upřednostňovat západní dialektové formy pro vtipné anekdoty a citace v místních zprávách.[3] Nejvýznamnějším příkladem, kde se vtipem používá dialekt Kumanovo, je festival Tumba Fest.
Fonologická charakteristika
- použití A místo E: трева / treva> трава / trava;
- použití písmene U místo písmene A jako reflexu praslovanského * ǫ: рака / raka> рука / ruka (ruka), пат / pat> пут / put (silnice);
- stará slabičná L se změní na U / LU / LA: волк / volk> вук / vuk (vlk), сонце / sonce> сл'нце / sl'nce (slunce).
- použití patra J na začátku slova: јазик / jazik> език / ezik (jazyk), [4]
Morfologické charakteristiky
- použití přípony -V v množném čísle třetí osoby: тие имаа / tie imaa> они имава / имасва / oni imava / imasva (měli);
- použití přípony E pro množná ženská podstatná jména namísto přípony -I: торби / torbi> торбе / torbe (tašky).
- Použití KUDE namísto KADE (kde).
- Použití formulářů gu a ga místo formulářů jít a i: њега га виде / njega ga vide (viděl jsem ho).[5]
Osobní zájmena
Osobní zájmena | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Číslo | Osoba | Předmět Jmenovaný | Přímý doplněk Akuzativ | Nepřímý doplněk | ||||
žádná předložka Dativ | předložka | |||||||
úplný | krátký | úplný | krátký Přivlastňovací | |||||
Jednotné číslo | První | .а | мене | já | на мене | ми | мене | |
Druhý | ти | тебе | те | на тебе | ти | тебе | ||
Třetí | Mužský | он | њега | га | на њега | му | њега | |
Ženský | она | њума | гу | на њума | v | њума | ||
Neutrum | оно | њега | га | на њега | му | њега | ||
Množný | První | ми | нас | - | на нас | ни | нас | |
Druhý | ви | v | v | на вас | ви | v | ||
Třetí | они | њима | ги | на њима | ги | њима |
Přivlastňovací zájmena
Přivlastňovací zájmena | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Číslo | Osoba | Mužský | Ženský | Neutrum | Množný | Krátká forma | |||||
jmenovaný | šikmý | jmenovaný | šikmý | jmenovaný | šikmý | jmenovaný | šikmý | ||||
Jednotné číslo | První | мој | моега | моја | моју | мое | мое | мои | мои | ми | |
Druhý | твој | твоега | твоја | твоју | твое | твое | твои | твои | ти | ||
Třetí | Mužský | његов | његовога | његова | његову | његово | његово | његови | његови | му | |
Ženský | њојан | њојнога | њојна | њојну | њојно | њојно | њојни | њојни | v | ||
Neutrum | његов | његовога | његова | његову | његово | његово | његови | његови | му | ||
Množný | První | - | нашега | ne | ne | ne | ne | наши | наши | ни | |
Druhý | ваш | вашега | ваша | вашу | ваше | ваше | ваши | ваши | ви | ||
Třetí | .ини | .инога | .ина | .ину | .ино | .ино | .ини | .ини | им |
Ukazovací zájmena
Ukazovací zájmena | ||||
---|---|---|---|---|
Případ | Mužský | Ženský | Neutrum | Množný |
Jmenovaný | тăј, овăј, онăј | тај, овај, онај | тој, овој, оној | тија, овија, онија |
Šikmý | тога, овога, онога | туј, овуј, онуј | тој, овој, оној | тија, овија, онија |
Nominální skloňování
Nominální skloňování | ||||
---|---|---|---|---|
Rod | Jmenovaný | Šikmý | ||
Mužský (sg.) | муж | мужа | ||
Mužský (pl.) | мужи | мужи | ||
Ženský (sg.) | жена | жену | ||
Ženský (pl.) | жене | жене | ||
Kastrovat (sg.) | дете | дете | ||
Kastrovat (pl.) | деца | деца |
Adjektivní skloňování
Adjektivní skloňování: добар ('dobrý') | ||||
---|---|---|---|---|
Rod | Jmenovaný | Šikmý | ||
Mužský (sg.) | добар | доброга | ||
Mužský (pl.) | добри | добри | ||
Ženský (sg.) | добра | добру | ||
Ženský (pl.) | добри | добри | ||
Kastrovat (sg.) | добро | добро | ||
Kastrovat (pl.) | добри | добри |
Příklady dialektu
- Píseň, která je velmi dobře známá v Republika Makedonie a typické pro kumanovský dialekt:
- Три невесте тикве брале, бре
- три невесте тикве брале, бре
- три невесте тикве брале, бре, бре, бре
- тикве брале, бре.
- Куде брале туј заспале, бре
- куде брале туј заспале, бре
- куде брале туј заспале, бре, бре, бре
- туј заспале, бре.
Fráze
- Кумановци не се претопуев лăко, на свој дијалект зборив куде и да су
- Kumanovci ne se pretopuev lăko, na svoj dijalekt zboriv kude i da su („Lidé z Kumanova nelze snadno asimilovat, mluví svým vlastním dialektem, ať jsou kdekoli“)
- Полăко ќе научиш англиски да пишуеш и читаш неголи кумановски
- Polăko ḱe naučiš angliski da pišueš i čitaš negoli kumanovski („Naučíte se psát a číst anglicky snadněji než kumanovský dialekt“)
Reference
- ^ Balkan Sprachbund morfosyntaktické rysy, Olga Mišeska Tomić, Springer, 2006, ISBN 1-4020-4487-9, str. 118-120.
- ^ s.65, Makedonski jazik za srednoto obrazovanie- S.Bojkovska, D.Pandev, L.Minova-Ǵurkova, Ž.Cvetkovski- Prosvetno delo AD- Skopje 2001
- ^ např. m.24.1.82: 5, 7 v181, University of Chicago, Library
- ^ s.252, Makedonski jazik za srednoto obrazovanie- S.Bojkovska, D.Pandev, L.Minova-Ǵurkova, Ž.Cvetkovski- Prosvetno delo AD- Skopje 2001
- ^ p.252- 253, Makedonski jazik za srednoto obrazovanie- S.Bojkovska, D.Pandev, L.Minova-Ǵurkova, Ž.Cvetkovski- Prosvetno delo AD- Skopje 2001