Skopje-Veles dialekt - Skopje-Veles dialect

Umístění dialektu Skopje-Veles mimo jiné makedonských dialektů

The Skopje-Veles dialekt (Makedonština: Скопско-велешки дијалект, Skopsko-veleški dijalekt) je členem ústřední podskupiny západní skupiny dialekty z Makedonský jazyk. Dialektem hovoří větší skupina lidí ve městech Skopje a Veles a v okolních vesnicích: Volkovo, Katlanovo, Petrovec a Čaška mezi ostatními. Tento dialekt má historický význam Makedonský jazyk jak mnozí považují za a prestižní dialekt.[Citace je zapotřebí ] 2. srpna 1945 byl skopjsko-veleský dialekt společně s ostatními dialekty ústřední skupiny oficiálně regulován jako základ standardního makedonského jazyka. Mnoho makedonských spisovatelů a lingvistů psalo tímto dialektem a považovalo to za standard Makedonský jazyk.[Citace je zapotřebí ] Jeden z nich byl Krste Petkov Misirkov a ve své knize Pro makedonské záležitosti napsal, že tento dialekt by měl být standardem Makedonský jazyk. Píše o dialektu Skopje-Veles a dál Prilep-bitolský dialekt[1]

Interní migrace do hlavního města Skopje v padesátých a šedesátých letech vedl k vývoji nové městské slang kde se nově příchozí lidé pokoušeli začlenit prvky dialektu Skopje-Veles do své vlastní řeči, často zaměňující místní prvky s těmi z Srbochorvatština. Jazykový kontakt se srbochorvatštinou, pak více prestižní jazyk v SFR Jugoslávie, také během tohoto období dosáhl své výšky. Tento odrůda byl popsán jako „kreolizovaný forma srbštiny "[2] (srov. také Surzhyk na Ukrajině, Trasianka v Bělorusku) a liší se od „autentického“ dialektu Skopje-Veles.

Fonologická charakteristika

  • Použití /proti/ místo toho archaického /X/: страх (strah)> страв (strav; strach);
  • důraz hlavně na antepenultimate slabiku ve Veles, a méně ve Skopje;
  • použití tvrdého (patra) l;
  • použití intervocal /proti/: човек (čovek; man);
  • použití tvrdého zvuku њ (nj) (v ostatních dialektech ústřední skupiny je tento zvuk měkký);
  • použití písmen ќ a ѓ (v ostatních dialektech ústřední skupiny se nachází shluk јќ a јѓ): куќа (kuḱa) - кујќа (kujḱa; dům).

Morfologické charakteristiky

  • použití předložky во (vo) nebo в (v);
  • použití gramatické konstrukce mít + minulé příčestí: имам работено (imám raboteno; pracoval jsem);
  • použití tří článků.

Příklady dialektu Skopje-Veles

Báseň "Hlas z Makedonie" od Kole Nedelkovski je pravděpodobně jedním z nejznámějších textů psaných v dialektu Skopje-Veles.

Skopjský dialekt

И кога о́тишол та́му, прет ку́ќата имало една‿ја́бука. . Се‿качил на јабуката. И‿иско́чило ламн’ичето и вика: „И, ма́мо, какоф сра́шен јунак има на ја́буката“. „Ка́ко ги‿јадд, ќе́рко, јабуките, али со‿све‿ли́стот, а́ли ѓи‿о́дбира “? „Не‿.и‿одбира, не “. „Е, не‿е сра́шен за‿на́с, ви́кни‿го‿„“. Коа‿го‿викнале та́му, и‿она ту́рила сла́ма да‿за́пали о́ѓин да‿му‿на́прави вечера, и му‿ви́ка: „Наве́дни‿се‿“у́наче “. Он се‿на́веднал и‿она го‿га́лтнала. И‿исто и‿со‿фто́ријот бра́т та́ка. И ќе́лчо че́кал, че́кал, бра́ќава ѓи‿нема. Ќи́нисал да‿иде и о́н. И‿го‿сре́тнал симиџи́јата и му‿ви́ка: „Ка́де, бре‿ќе́лчо “? „Ó‿то́ва се́ло и́ма една‿ламн’а, ќ‿идам да‿.а‿уте́пам ...[3]

Veles dialekt

Еден та́тко си‿имал тро́јца синови. Сино́вите рекле: „Та́тко, веднага саккаме да‿не‿же́ниш “. Он им‿ре́кол: „Зе́мете по‿едно ста́пче, фрлете од‿ри́дот, и на‿ко́ја ку́ќа ќе‿ви‿па́дне, от‿ту́ка не́веста ќе‿зе́мете “. Фрли ста́риот, у‿арна ку́ќа му‿се‿по́годи; фрли среѓниот, и‿не́му та́ка, а‿-‿ма́лиот мо́ре. Два́јцата бра́ќа би́ле сре́ќни, а‿во́ј на́јмалиов не́среќен. Се́днал на‿кра́ј на‿мо́рето и‿му‿кажује на‿го́спода: „Го́споди, што́ ќе‿зе́мам од‿мо́ре, цел све́т да‿ми‿се‿сме́е “. Бра́ќата си‿ги‿зе́доја неве́стите и‿се́а ќе‿одат да‿видат шо ќе‿зе́ме ма́лиот. Оти́доа до‿мо́ре и‿ги‿пу́штија чинѓе́лите за‿со‿ни́м не́што да‿изма́кнат. Во мо́рето и́мало една‿ма́јка и‿ќе́рка. Ма́јката си‿.а‿че́шла ќе́рката и му‿вика на‿свато́вите: „Кре́нете‿си‿ги чинѓе́лите, не‿сме‿ста́сани „...[3]

Reference

  1. ^ s. 68-69, Gramatika na makedonskiot literaturen jazik, Blaže Koneski, Kultura, Skopje, 1967
  2. ^ Jazyky a lingvistika v Evropě: Komplexní průvodce Hans Henrich, Bernd Kortmann, Johan van der Auwera, Walter de Gruyter, 2011, ISBN  3110220261, str. 420.
  3. ^ A b Бојковска, Стојка; Минова-Ѓуркова, Лилјана; Пандев, Димитар; Цветковски, Живко (prosinec 2008). Саветка Димитрова (ed.). Општа граматика на македонскиот јазик (v makedonštině). Скопје: АД Просветно Дело. 436–437. OCLC  888018507.

Viz také