Jeeves ve hře - Jeeves in the Offing - Wikipedia

Jeeves ve hře
JeevesInTheOffing.jpg
První britské vydání
AutorP. G. Wodehouse
ZeměSpojené státy
JazykAngličtina
SérieJeeves
ŽánrKomiksový román
VydavatelSimon & Schuster (NÁS)
Herbert Jenkins (SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ)
Datum publikace
4. dubna 1960
Typ médiaTisk
PředcházetJeeves a feudální duch  
NásledovánTuhý horní ret, Jeeves  

Jeeves ve hře je komiksový román podle P. G. Wodehouse, poprvé publikováno ve Spojených státech dne 4. dubna 1960 autorem Simon & Schuster, Inc., New York, pod názvem Jak máš pravdu, Jeevesive Spojeném království dne 12. srpna 1960 Herbert Jenkins, Londýn.[1]

Osmý Jeeves román, Jeeves ve hře zaznamenává další návštěvu Bertie Wooster k jeho Teta Dahlia na Brinkley Court a zahrnuje opakující se znaky Sir Roderick Glossop a Bobbie Wickham. Je to jediný román, který se objevuje Aubrey Upjohn, bývalý ředitel Přípravná škola Malvern House, jako hlavní postava.

Spiknutí

Starý kamarád Bertie šel do přípravné školy s, Sleď Reginald "Kipper", pobývá s Bertiem týden. Bertie dychtivě přijímá pozvání od své tety, Teta Dahlia k ní domů, Brinkley Court, protože Jeeves se chystá jít Herne Bay na dovolené. Manžel tety Dahlie, Bertie Strýček Tom, se snaží uzavřít obchodní dohodu s Američanem jménem Homer Cream. Zatímco oni dva jsou uvnitř Harrogate V Brinkley Court pobývají manželka pana Cream Adela Cream, autorka záhadných příběhů, a jejich syn Wilbert Cream. Šibalský Roberta "Bobbie" Wickham, a Aubrey Upjohn, který byl kdysi Bertie a Kipperovým despotickým ředitelem, tam také bude, spolu s Phyllis Mills. Je Upjohnova nevlastní dcera a kmotřenka tety Dahlie. Upjohn doufá, že se po vystoupení na gymnáziu Market Snodsbury postaví v místních volbách, a Phyllis svůj projev zadává.

„Jeeves!“ Zakřičel jsem a pak jsem si vzpomněl, že už dávno odešel s větrem. Hořká myšlenka, protože pokud vůbec někdy došlo k situaci, kdy jeho rady a rady byly zásadní, takhle. bylo to tak To nejlepší, co jsem mohl udělat, když jsem to zvládl sólo, bylo vyslovit duté g. a pohřbít obličej do rukou.

- Bertie vidí oznámení o zakázce[2]

Před odchodem do Brinkley Court se Bertie dozví, že Kipper, který pracuje pro týdenní noviny a je pomstychtivý vůči Upjohnovi, napsal ostrou anonymní recenzi na nedávno vydanou knihu Upjohna. Jeeves říká Bertie, že Willie Cream je notoricky známý problémový playboy známý jako „Broadway Willie“. Poté, co Jeeves odejde, Bertie uvidí nepříjemné oznámení Časy s tím, že je zasnoubený s Bobbie.

U Brinkley Court Bertie najde Wilberta Cream číst poezii Phyllis. Poté najde Bobbie, která ho ujistí, že oznámení o zasnoubení mělo jen vyděsit její matku, která nemá ráda Bertieho, aby schválila muže, kterého si Bobbie opravdu chce vzít, Reginalda Herringa.

Zatímco její pravidelný komorník Seppings je na dovolené, psychiatr Sir Roderick Glossop pracuje v utajení pro tetu Dahliu jako komorník jménem Swordfish. Upjohn naléhá na svou dceru Phyllis, aby si vzala Wilberta. Teta Dahlia neschvaluje Williinu pověst, takže na její příkaz je Glossop tam, aby sledoval chování Wilberta. Bertie se snaží držet Wilberta daleko od Phyllis. Dopisem Jeeves informuje Bertieho, že Willie Cream je kleptoman. Strýčka Tomova stříbrná kravička zmizí.

Zatímco je Bobbie pryč, Kipper přijde k Brinkley Court. Byl zasnoubený s Bobbie, ale myslí si, že to skončilo poté, co viděl oznámení o sňatku pro Bertie a Bobbie. Ulevilo se mu, když mu Bertie řekla, že oznámení bylo falešné. Glossop hledá Wilberta Creama v místnosti pro kravičku a spojuje se s Bertiem. Bobbie ukončí zasnoubení s Kipperem poté, co si přečetla rozzlobený dopis, který napsal, když poprvé viděl oznámení o sňatku, a prohlásila, že si vezme Bertieho. Bertie se za ni nechce oženit, ale jeho osobní zákon mu brání odmítnout jakoukoli ženu, a tak jede do Herne Bay, aby získal pomoc od Jeevese. Jeeves souhlasí s návratem do Brinkley s Bertie. Bobbie brzy odpustí Kipperovu dopisu, ale Kipper, navzdory Bobbiemu, se zasnoubí s Phyllis.

Teta Dahlia řekne Bertie, že Wilbert Cream krádež krav neukradl. Strýček Tom mu to prodal. Mezitím má Upjohn v úmyslu žalovat Kipperovu knihu za pomluvu. Zatímco jeho recenze byla většinou legitimní, Bobbie tajně přidal malou urážlivou část. Omluvně se Bobbie smíří s Kipperem. Glossop navrhuje, aby Kipper zachránil svou práci tím, že zachránil Upjohna před utonutím. Poté, co Bertie a Bobbie nedokážou tlačit Upjohna v nedalekém jezeře, místo toho spadnou Bertie a Phyllisův pes Poppet. Kipper se ponoří, aby pomohl Bertie, zaměňuje ho s Upjohnem, a Wilbert se ponoří, aby pomohl Phyllisovu psovi Poppetovi. Přesunuta, Phyllis zasnoubená s Wilbertem. To zpočátku rozrušilo tetu Dahliu, i když se ukázalo, že Wilbert není ve skutečnosti nechvalně známý Broadway Willie: to je jeho mladší bratr Wilfred.

Upjohn si uvědomí, že Kipper napsal kousavou recenzi, a odmítá zůstat ve stejném domě. Jeeves se sbalí pro Upjohna, aniž by zabalil Upjohnovu typizovanou řeč. Po obdržení strojopisu od Jeevese Bobbie přiměje Upjohna, aby stáhl svou pomluvu, než mu ji vrátí.

Když si myslel, že to Wilbert ukradl, Glossop zabavil krémotvorce. Adela Cream najde kravičku v Glossopově pokoji a myslí si, že ji ukradl. Aby se zabránilo nedorozumění, Glossop odhalil své skutečné zaměstnání. Na základě Jeevesovy rady Glossop prohlásil, že byl přiveden k pozorování Bertieho a že z Bertieho pokoje získal kravského smetana. Bertie je naštvaný, že rodina Cream si myslí, že je kleptoman, ale Jeeves si Bertieho uklidňuje tím, že má uspokojení z pomoci svému strýci. Bertie, když si pamatuje, jak dostával dary od strýčka Toma v přípravné škole, odpovídá: „Jak se máš pravdu, Jeevesi!“.[3]

Styl

Wodehouse kombinuje slang s formálním jazykem pro komický efekt. Jedním ze způsobů, jak k tomu dochází, je, když se Bertie pokouší vyvolat citát nebo Jeeves ho recituje, a Bertie pak tuto citaci přeformuluje více hovorovým jazykem. Například Bertie a Jeeves zmiňují Shakespearovy Macbeth a Osada v kapitole 11:

„[Poppetův] agresivní přístup je jednoduchý -“
„Zvuk a vztek nic neznamenají, pane?“
„To je ono, čistá labužník. Několik civilních slov a on tě uchopí ... jaký výraz jsem tě slyšel používat?“
„Chytil mě do jeho duše ocelovými obručemi, pane?“
„V prvních dvou minutách.“[4]

Kromě sbírání literárních narážek od Jeevese se Bertie od něj učí mnoho slov a frází, zejména latinskou terminologii. Zatímco ilustruje vliv, který má Jeeves na Bertieho, vede to také k tomu, že Bertie komiksově přeformuloval Jeevesův formální jazyk. Například absurdní efekt se vytvoří, když Bertie zkombinuje latinskou frázi nolle prosequi, který se naučil od Jeevese, s biblickým odkazem, když vysvětlil Bobbiemu, že to byl Balaamův zadek, o kterém se v 19. kapitole zmiňovala tvrdohlavost, nikoli Jonášův:

„Jeeves.“
"Vážený pane?"
„Abych urovnal sázku, nebyl to Balaamův zadek, který vstoupil do nolle prosequi?"
„Ano, pane.“[5]

Když Bertie používá slovo nebo frázi, které se naučil od Jeevese, je to obvykle ten, který Jeeves použil dříve ve stejném příběhu nebo v předchozím příběhu. Nicméně, při několika příležitostech, Bertie zmiňuje vyzvednout slovo nebo frázi z Jeeves, že Jeeves nebyl nikdy líčen pomocí dříve v seriálu. K tomu dochází v kapitole 1, kdy Bertie slovo používá altruistický: "Pravděpodobně nejste obeznámeni s tímto slovem, ale je to ten, který jsem slyšel od Jeevese. Je to to, co říkáte o člověku, který poskytuje nezištnou službu, nepočítaje náklady."[6]

Wodehouse občas používá Bertieho přenesená epiteta, obvykle úpravou gramatiky objekt věty s adjektivem namísto použití příslušného příslovce k úpravě slovesa věty. (Například: „Teď kouřil smutnou cigaretu a čekal, až úder dopadne“).[7] Alespoň v jedné instanci Wodehouse používá přenesený epiteton úpravou gramatiky předmět věty s přídavným jménem k popisu emocí dotyčné osoby. K tomu dochází v kapitole 2: „Bylo jasné, že jsem ním otřásl. Jeho oči se rozšířily a z jeho sevření spadl úžasný kousek toastu.“[8]

Pozadí

Výraz „in the offing“, použitý v názvu románu pro britské vydání, popisuje něco, co se pravděpodobně stane nebo brzy dorazí.

Nejstarší dochované poznámky k románu, napsané Wodehouseem v listopadu 1956, ukazují, že původně plánoval spiknutí s tetou Dahliou a strýcem Tomem v Americe, zatímco Teta Agatha a Lord Worplesdon bydleli v Brinkley Court. Tato předběžná zápletka zahrnuje amerického milionáře a krádež stříbrné kravičky, podobné závěrečnému příběhu, stejně jako Bertieho čtení v novinách o jeho zasnoubení s někým, i když jde o dívku, kterou nikdy nepotkal.[9] Poznámky naznačují, že Wodehouse určil některé základní části zápletky, než se rozhodl pro konkrétní znaky, protože zástupné symboly jsou místo jmen postav, jako v následující poznámce: „X se chce oženit s Y, dostane B., aby řekl, že je engd … Y. Impozantní matka. “[10]

Po upuštění od projektu v prosinci 1956 Wodehouse pokračoval v práci na něm počátkem roku 1958. V srpnu 1958 složil seznam postav, který obsahuje několik postav, které ve finální verzi knihy nejsou. Mezi tyto postavy patří sestra strýčka Toma Judson Coker (postava z románu Wodehouse z roku 1924) Bill Dobyvatel ), a skaut Edwin (nepříjemný mladý bratr Florence Craye ), který by působil jako detektiv.[11]

Přežívající pozdní koncept románu ukazuje některé malé změny provedené Wodehouse, aby byl Bertieho jazyk komičtější a komplikovanější. Například ve větě „Jeho krevní tlak byl vysoký [, jeho oko se převalilo v tom, čemu říkají jemné šílenství,] a byl smrtí, kde ho pálí jako věc nikoho“, klauzule v závorkách byl vložen.[12]

Jako v Jeeves a feudální duch, v knize je odkaz na David Niven, herec, který ztvárnil Bertie Wooster v dřívějším filmu z roku 1936 Děkuji, Jeeves!. V románu Bertie popisuje podezřelého playboye Wilberta Cream, který připomíná Davida Nivena.[13]

Historie publikace

Tento příběh se objevil ve třech časopisech pod názvem Jak máš pravdu, Jeevesi. Nejprve byl příběh v britském časopise serializován od 29. srpna do 19. září 1959 John Bull časopis, ilustrovaný Richardem O. Roseem, poté publikovaný v únoru 1960 v americkém časopise Playboy, ilustrovaný Billem Charmatzem, a naposledy publikován 23. dubna 1960 v kanadském časopise Hvězda týdně, ilustroval Gerry Sevier.[14]

Tak jako Jak máš pravdu, Jeevesi, příběh byl uveden ve sbírce 1976 Jeeves, Jeeves, Jeeves, jehož součástí byly i další dva romány, Tuhý horní ret, Jeeves a Jeeves and the Tie That Binds.[15]

Recepce

  • Charles Poore, The New York Times (28. června 1960): „Je rychlý a lehký, přesto bohatý na rodové linie lidské zkušenosti - obvykle se projevuje nádechem vajíčka na tváři.… Zápletky pana Wodehouse způsobují, že nejsložitější mechanismy jsou házeny do vzduchu na mysu Canaveral se zdá primitivní. V okamžiku, kdy se zdá, že řešení problému v Brinkley Hall je k dispozici, je omezeno novým, hanebnějším rozvětvením. Jedině když se neporovnatelný Jeeves vrátí z krátké dovolené u moře, nastane pořádek. začíná převládat “.[16]
  • J. M. Richardson, Birmingham Daily Post (16. srpna 1960): „Ve světě, který se vyznačuje změnami a nejistotou, nadčasová a neměnná vzbuzuje zvláštní náklonnost. PG Wodehouse napsal svůj první Jeevesův příběh v roce 1916, slavil fantastickou popularitu a nyní, o více než čtyřicet let a šedesát románů později, Jeeves se stále třese na snídani u stolu se syčícími vejci a b. - a je to ještě zábavnější ... Nikdo nikdy nemohl vymyslet idiosynkratičtější humor z více hackovaných komponent. Nejnovější Jeeves je skutečně vintage, i když sám Jeeves do značné míry chybí na dovolené v zátoce Herne pro krevety, odkud se vrací jako deus ex machina právě včas na záchranu Bertie ".[17]

Adaptace

Tento příběh nebyl upraven pro žádné Jeeves a Wooster epizoda. Nezkrácenou audioknihu vytvořil Slyšitelné vypráví Ian Carmichael.[18]

Viz také

Reference

Poznámky
  1. ^ McIlvaine (1990), str. 94-95, A83.
  2. ^ Wodehouse (2008) [1960], kapitola 2, s. 26.
  3. ^ Wodehouse (2008) [1960], kapitola 21, s. 200.
  4. ^ Thompson (1992), str. 297–298.
  5. ^ Thompson (1992), str. 293.
  6. ^ Thompson (1992), str. 289.
  7. ^ Hall (1974), str. 86. Citace se objeví v Nepokojné peníze (1917), kapitola 9.
  8. ^ Hall (1974), str. 87.
  9. ^ Thompson (1992), str. 69–79.
  10. ^ Thompson (1992), str. 74.
  11. ^ Thompson (1992), str. 75.
  12. ^ Thompson (1992), str. 84.
  13. ^ Wodehouse (2008) [1960], kapitola 3, s. 29.
  14. ^ Cawthorne (2013), str. 134.
  15. ^ McIlvaine (1990), str. 123-124, B18a.
  16. ^ Poore, Charles (28. června 1960). "Knihy časů". The New York Times. New York. Citováno 3. dubna 2018.
  17. ^ Richardson, J. M. (16. srpna 1960). „Once More Unto the B., Dear Jeeves“. Birmingham Daily Post. Birmingham, Anglie. Citováno 3. dubna 2018.
  18. ^ „Jeeves ve hře“. Slyšitelné. Citováno 13. prosince 2020.
Bibliografie

externí odkazy