Fangyan - Fangyan
Fangyan | |||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
čínština | 方言 | ||||||||||||||||||||||||||
Doslovný překlad | „Regionální řeč“ | ||||||||||||||||||||||||||
|
The Fāngyán (čínština : 方言), sestavil Dynastie Han básník a filozof Yang Xiong (53 př. N. L. - 18 n. L.), Byl první Čínský slovník regionalismu. Překlady názvu tohoto starověkého slovníku zahrnují: 'regional words',[1] 'regional expressions',[2] 'dictionary of local expressions',[3] a „regionální mluvená slova“.[4][A]
Yang Xiong Fangyan je považován za „nejvýznamnější lexikografický práce " Západní Han.[5] Předmluva jeho slovníku vysvětluje, jak strávil 27 let shromažďováním a shromažďováním slovníku. Yang shromažďoval regionalismy z mnoha zdrojů, zejména z yóuxuān (輶 軒 „lehké přepravy“), které byly a Zhou a Dynastie Čchin tradice každoročního posílání císařských vyslanců na venkov, kde se shromažďují lidové písně a populární výroky, které zaznamenávaly lokalismy z celé Číny a až na sever až do Koreje.[5] The Fangyan 'Celý název je Yóuxuān shǐzhĕ juédài yǔ shì biéguó fāngyán (輶 軒 使者 絕代 語 釋 別 國 方言„Místní výrazy jiných zemí v dobách od nepaměti vysvětlovaných Messengerem pro přepravu světla“).
Obsah

Fangyan původně obsahoval asi 9 000 znaků v 15 kapitolách (卷), ale dvě kapitoly byly následně ztraceny.
Definice obvykle uvádějí regionální synonyma. Například kapitola 8, která katalogizuje názvy zvířat, uvádí regionální slova pro hu (虎 'tygr') v Han časech.
虎, 陳 魏 宋 楚 之間 或 謂 之 李 父, 江淮 南 楚 之間 謂 之 李耳, 或 謂 之 於 菟.自 關 東西 或 謂 之 伯 都.
"Tygr: v oblastech Chen -Wei Píseň -Chu [Střední Čína], někteří tomu říkají lifu; v regionech Jiang -Huai Nan-Chu [jižní Čína], říkají tomu lhářa někteří tomu říkají wutu. Z průsmyku východní a západní část [východní a západní Čína] to někteří také nazývají bodu."[6]
Srovnávací lingvisté použili údaje o dialektu z Fangyan při rekonstrukci výslovnosti Eastern Han Chinese (1. století n. L.), Což je důležitá diachronní fáze mezi Stará čínština a Střední Číňan. Ve výše uvedeném příkladu Paul Serruys rekonstruuje „tygra“ jako staročínské *blxâg.
Serruys také použil techniky moderní dialektologie k distribuci regionálních slov, identifikaci oblastí dialektu a jejich vztahů.
Terminologie
To navrhl Victor Mair čínština : 方言 fāngyán být přeložen jako topolekt, zatímco dialekt by měl být přeložen do čínštiny jako 通 言 tōngyán.[7] Na základě toho byl „topolekt“ použit k charakterizaci jiných variet řeči, kde by identifikace jako „jazyk“ nebo „dialekt“ byla kontroverzní. Mezi příklady patří Skoti a různé regionální odrůdy arabština a Romština. Ve všech těchto situacích je identifikace odlišných jazyků přímým kritériem vzájemná srozumitelnost nemusí být politicky nebo společensky přijatelné pro významný počet vědců. Například několik odrůd jihozápadní mandarínštiny není vzájemně srozumitelných a byly by klasifikovány jako odlišné jazyky v rámci mandarínské větve čínštiny (nebo Sinitic ) jazyková rodina, pokud by neexistovala dominantní sociální, historická a politická koncepce čínštiny jako jednotného jazyka. Mandarín, jihozápadní mandarín, vzájemně nesrozumitelné odrůdy jihozápadní mandarínky a skutečně vzájemně srozumitelné dialekty v těchto odrůdách se nazývají „topolekty“.
Viz také
Poznámky
- ^ V moderním použití, termín fāngyán je obvykle přeložen do angličtiny dialekt, ale lingvisté navrhli přímé neologismy regionalect (John DeFrancis ) a topolekt (Victor Mair ).
Reference
- ^ Knechtges, David R.; Chang, Taiping, eds. (2014). Starověká a raně středověká čínská literatura. Referenční příručka. Část třetí. Leiden / Boston: Brill. p. 1935.
- ^ Yao, Xinzhong, vyd. (2015). Encyklopedie konfucianismu. Routledge. p. 472.
- ^ Needham, Joseph; Ronan, Colin A., eds. (1978), Kratší věda a civilizace v Číně, Cambridge: Cambridge University Press, str. 118
- ^ O’Neill, Timothy Michael (2016). Ideografie a teorie čínského jazyka: Historie. Berlín / Boston: de Gruyter. p. 206.
- ^ A b Creamer 1992, str. 113.
- ^ Serruys 1967, str. 256.
- ^ Mair, Victor (21.11.2016). „Jazyk vs. scénář“. Jazykový protokol. Citováno 2020-10-12.
- Creamer, Thomas B.I. (1992). "Lexikografie a historie čínského jazyka". v Zgusta, Ladislav (vyd.). Historie, jazyky a lexikografové. Řada Lexicographica. Maior 41. Niemeyer. p. 105-135.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- DeFrancis, John (1984). The Chinese Language: Fact and Fantasy. University of Hawaii Press.
- Groves, Julie M. (2008). „Jazyk nebo dialekt - nebo topolekt? Srovnání postojů hongkongů a pevninské čínštiny ke stavu kantonštiny“ (PDF). Sino-platonické papíry. 179: 1–103.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mair, Victor H. (1991). „Co je to čínský" dialekt / topolekt "? Úvahy o některých klíčových čínsko-anglických jazykových termínech" (PDF). Sino-platonické papíry. 29: 1–31. Archivovány od originál (PDF) dne 10.05.2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Serruys, Paul LM. (1959). Čínské dialekty času Han podle Fang Yen. Berkeley: University of California Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Serruys, Paul LM. (1967). "Pět slovních studií na Fang Yen (Třetí část): Dialektová slova pro „Tygra“'". Monumenta Serica. 26 (1): 255–285. doi:10.1080/02549948.1967.11744969.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Gina Anne Tam. 2020. Dialekt a nacionalismus v Číně, 1860–1960. Cambridge University Press.
externí odkazy
- Fangyan 方言 Chinaknowledge
- 方言, text v čínštině na CText
- 方言: 13 卷 (粤東 書局) 1873 v Knihách Google
- 方言 v internetovém archivu