Píseň (stát) - Song (state)

Pro pozdější čínskou dynastii viz Dynastie písní.
Píseň

宋
11. století před naším letopočtem - 286 před naším letopočtem
Mapa států dynastie Zhou, včetně Song
Mapa států dynastie Zhou, včetně Song
PostaveníStát
Hlavní městoShangqiu (商丘)
Náboženství
Čínské lidové náboženství, uctívání předků, Taoismus
VládaMonarchie
Dějiny 
• Zavedeno
11. století před naším letopočtem
• Dobyl Qi
286 př
MěnaČínská mince
Uspěl
Qi (stát)
Píseň
Píseň (čínské znaky). Svg
„Píseň“ ve starověku pečeť skript (nahoře) a moderní (dole) čínské znaky
čínština宋
Čínské státy v 5. století před naším letopočtem

Píseň (čínština : 宋; Stará čínština: *[s] ˤuŋ-s) byl Stát Během Zhou dynastie starověké Číny s hlavním městem Shangqiu. Stát byl založen brzy poté Král Wu Zhou dobyl Dynastie Shang založit Zhou dynastie v roce 1046 před naším letopočtem. To bylo podmanil si Stát Qi v roce 286 př. n. l., během Období válčících států. Konfucius byl potomkem písničkáře, který se přestěhoval do Stát Lu.

Původ

Po Král Wu svržen poslední vládce Shang, označující přechod na Dynastie Zhou, vítěz byl vázán ctí feudální etiketou, aby umožnil poraženému domu (Shang ) nadále nabízeli oběti svým předkům. Výsledkem je, že se Shang na nějaký čas stal vazalským státem Zhou s dědicem Shang Wu Geng dovoleno pokračovat v uctívání předků v Jin (殷). Tato praxe byla označována jako Èr wáng Sān kè (二 王三恪 ).

Po smrti krále Wu však Wu Geng podnítil povstání s aliancí východních států a byl zabit Vévoda ze Zhou. Další potomek královské rodiny Shang, Weizi (微 子), byla udělena země v Shangqiu (商 商 „vrch Shang“), kde bylo postaveno hlavní město nového státu Song.

Známkou jejího sestupu ze Shangu je, že Píseň v raném období následovala princip posloupnosti agnatická seniorita, spíše než agnatická prvorozenství jako Zhou.

Dějiny

V roce 701 př. N. L. Došlo k politickému sňatku mezi lady Yong z Song (宋 雍氏) a Vévoda Zhuang ze Zhengu (stejně jako zajetí Zhai Zhong (祭仲), přední válečník) zmocnil Song manipulovat s administrací Zheng.

V roce 651 př. N.l. vévoda Huan z Song (宋 桓公) zemřel a nechal okres vládnout Vévoda Xiang, který vládl od 651 do 637 PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM. Byl považován za Hegemon někteří, ale nedokázal tuto roli udržet. Nakonec podlehl vojskům z Chu.

V roce 355 BC, Dai Ticheng (戴 剔 成), vzdálený příbuzný vládnoucí královské linie a jednou ministr Vévoda Huan II se podařilo uchvátit trůn. V roce 328 BC, Dai Yan, mladší bratr Tichenga, nastoupil na trůn a prohlásil se za krále Kang of Song, přičemž Ticheng byl zavražděn nebo vyhoštěn. Král byl ambiciózní a podařilo se mu porazit vojáky z Chu, Wei a Qi a anektování Teng. Nicméně, království bylo nakonec připojeno Qi v 286 Před naším letopočtem, přičemž jednotky Qu a Wei sloužily jménem Qi. Qin, který byl spojencem Song, odmítl zasáhnout ze strategických a diplomatických důvodů poté, co byl přesvědčen Su Dai od Wei. Ukázalo se, že Suovy předpovědi byly správné a Qin těžil z pádu svého bývalého spojence.

Filozof Mozi odkazuje na tento stav v kapitole „Zjevná existence duchů“, ve které zmiňuje řadu Jarní a podzimní Annals, včetně těch z Zhou, Yan, a Qi. The Jarní a podzimní Annals of Song nepřežil.

Vládci státu

Pokud není uvedeno jinak, je vládce synem jeho předchůdce.

  1. Weizi 微 子 (Qi 啟), bratr posledního krále Shang, Di Xin
  2. Weizhong 微 仲 (Yan 衍), mladší bratr výše uvedeného
  3. Ji, vévoda písně 宋公 稽
  4. Duke Ding 宋丁公 (Shen 申)
  5. Duke Min I 宋 湣 公 (Gong 共), předek z Konfucius
  6. Duke Yang 宋 煬 公 (Xi 熙), mladší bratr výše uvedeného
  7. Duke Li 宋 厲 公 (Fusi 鮒 祀), syn vévody Min I
  8. Duke Xi 宋 僖 公 (Ju 舉), 859-831
  9. Duke Hui 宋惠公 (Jian 覵), 830-800
  10. Duke Ai 宋 哀公, 799
  11. Duke Dai 宋 戴 公, 799-766
  12. Duke Wu 宋武公 (Sikong 司空), 765-748
  13. Duke Xuan 宋宣公 (Li 力), 747-729
  14. Duke Mu 宋 穆公 (He 和), 728-720, mladší bratr výše uvedeného
  15. Duke Shang 宋 殤 公 (Yuyi 與 夷), 719-711
  16. Duke Zhuang 宋莊 公 (Feng 馮), 710-692
  17. Duke Min II 宋 閔 公 (Jie 捷), 691-682
  18. Vy, vévoda z Songu 游 游, jste zavraždili méně než 3 měsíce po vstupu.
  19. Duke Huan I 宋 桓公 (Yuyue 御 說), 681-651, mladší bratr vévody Min II
  20. Vévoda Xiang 宋襄公 (Zifu 茲 父), 650-637
  21. Duke Cheng 宋成公 (Wangchen 王臣), 636-620
  22. Yu, vévoda z Song 宋公 禦, mladší bratr výše uvedeného, ​​zavraždil méně než měsíc po vstupu.
  23. Duke Zhao I 宋昭公 (Chujiu 杵臼), 619-611, syn vévody Cheng
  24. Duke Wen 宋文公 (Bao 鮑), 610-589, mladší bratr výše
  25. Duke Gong 宋 共 公 (Xia 瑕), 588-576
  26. Duke Ping 宋平公 (Cheng 成), 575-532
  27. Duke Yuan 宋元公 (Zuo 佐), 531-517
  28. Duke Jing 宋景公 (Touman 頭 曼), 516-451
  29. Duke Zhao II 宋昭公 (De 得), 450-404, pravnuk vévody Yuan; pravděpodobně 468-404, což z něj dělá jednoho z nejdéle vládnoucí panovníci.
  30. Duke Dao 宋 悼公 (Gouyou 購 由), 403-396
  31. Duke Xiu 宋 休 公 (Tian 田), 395-373
  32. Duke Huan II 宋 桓公 (Bibing 辟 兵), 372-370
  33. Ticheng, Lord of Song 宋 剔 成 君, 369-329, potomek 11. vévody, Dai
  34. Yan, král písně 宋王 偃, král Kang 宋 康王, 328–286, mladší bratr výše uvedeného

Potomci

Hlavní článek: Rodokmen Konfucia v hlavní linii původu

Konfucius byl potomkem vévodů písně, stejně jako jeho potomci, Dukes of Yansheng.

Název Duke of Song a „Duke Who Continues and Honors the Yin“ (殷紹嘉 公 ) byly uděleny Kong An (孔 安 (東漢) ) podle dynastie Východní Han, protože byl součástí dědictví dynastie Shang.[1][2] Tato větev rodiny Konfuciusů je samostatnou větví od linie, která držela titul markýz z vesnice Fengsheng a později vévoda Yansheng.

Píseň v astronomii

Píseň je reprezentována hvězdou Eta Ophiuchi v asterismu Levá zeď, Nebeská tržnice (vidět Čínská konstelace ).[3]

Viz také

Reference

  1. ^ Rafe de Crespigny (28. prosince 2006). Biografický slovník pozdějšího Han ke třem královstvím (23–220 n. L.). BRILL. 389–. ISBN  978-90-474-1184-0.
  2. ^ 《汉书 · 杨 胡 朱梅云 传》 ： 初 ， 武帝 时 ， 始 封 周 后 嘉 为 周子南 君 ， 至 元帝 时 ， 尊 周子南 君 周 承 休 侯 ， 位次 诸侯 王。 使 诸 大夫 博士 求 殷 后 ， ， ， 后 ，为 十余 姓 ， 郡国 往往 得其 大家 ， 推求 子孙 ， 绝 不能 纪。 时 ， 议 ， 以为 „王者 存 二 王后 ， 所以 尊 其 先王 而 通 三 统 也。 其 犯 诛 绝 罪 罪 者 绝， 而 更 封 他 亲 为 始 封君 ， 上 承 其 王者 之 始祖。 《》 之 义 ， 诸侯 不能 守 其 社稷 者 绝 今 宋 国 已 不 守 其 统 而 失 国 矣 ， 则 宜 更 立 立 立 立后 为 始 封君 ， 而 上 承 汤 统 ， 非 当 继 宋 之 绝 侯 ， 宜 明 得 殷 后 而已。 今 之 故 ， 推求 其 嫡 ， 久远 不可 得 ； 虽 得其 ， ， 嫡 之 先 已 已 已 已 已， 不当 得 立。 《礼记》 孔子 曰 ： '丘 ， 殷人 也。' 先 师 所 共 传 ， 宜 以 孔子世 为 汤 后。 ”上 以其 语 不 经 ， 遂 见 寝。
  3. ^ (v čínštině) AEEA (Činnosti výstavy a vzdělávání v astronomii) 天文 教育 資訊 網 2006 年 6 月 23 日