Kyperská turečtina - Cypriot Turkish
| Kyperská turečtina | |
|---|---|
| Kıbrıs Türkçesi Kıbrıslıça | |
| Rodilý k | Severní Kypr, Kypr |
| Kraj | Kypr a Kyperskoturecká diaspora |
| Etnický původ | Turečtí Kypřané |
| žádné formální psaní (kyperskí lidé píší Istanbul turečtina ) | |
| Oficiální status | |
| Regulováno | neregulované (Istanbul turečtina se používá ve vzdělávání, vysílání a právních záležitostech) |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | – |
| Glottolog | cypr1251[1] |
Kyperská turečtina (Kıbrıs Türkçesi) je dialekt turecký jazyk mluví Turečtí Kypřané jak V. .. tak v Kypr a mezi jeho diaspora.
Dějiny
Vychází z Anatolie a vyvíjel se po čtyři století, kyperská turečtina je lidový mluvený Kypřany s Osmanský předky, stejně jako Kypřany, kteří konvertovali na islám během osmanské nadvlády.[2] Rozumí tomu kyperskí krajané žijící ve Velké Británii, Spojených státech, Austrálii a dalších částech světa.
Kyperská turečtina se skládá ze směsi Osmanská turečtina a Yörük dialekt, kterým se mluví v Pohoří Taurus jižní krocan. Kromě toho absorbuje vlivy od řecký, italština a Angličtina. Kyperská turečtina je vzájemně srozumitelná Standardní turečtina.
Od roku 1974 rozdělení Kypru, Turečtina se nachází téměř výlučně v Severní Kypr, s přibližně 300 000 rodilými mluvčími turečtiny (včetně všech dialektů turečtiny) od roku 2016 a 1400 mluvčími na jihu od roku 2013.[3] Z nich je značný počet přistěhovalci z Turecka kteří nemluví kyperskou rozmanitostí turečtiny. Kyperská turečtina se oficiálně nepoužívá na severu, kde moderní standardní turečtina se stal de facto úředním jazykem škol, vlády a médií.[4]
Zvuky
Rozdíly mezi standardní tureckou a kyperskou tureckou
Kyperská turečtina se vyznačuje řadou zvukových střídání, které se nenacházejí ve standardní turečtině, ale některé jsou také zcela běžné v jiných tureckých lidových mluvách:
- Vyjádření některých neznělých zastaví
- t↔d, k↔g
- Standardní turečtina taş ↔ Kyperská turečtina daş "kámen"
- Standardní turečtina kurt ↔ Kyperská turečtina kurva "vlk"
- Standardní turečtina Kıbrıs ↔ Kyperská turečtina Gıprıs "Kypr "
- Zachování dřívějších Turkic *ŋ
- Standardní turečtina syn ↔ Kyperská turečtina syn "konec, poslední"
- Standardní turečtina zásobník ↔ Kyperská turečtina zásobník "tisíc"
- Změna přípony množného čísla 1. osoby
- z↔k
- Standardní turečtina isteriz ↔ Kyperská turečtina isterik "chceme"
- Zrušení některých hlasových zastávek
- b↔p
- Standardní turečtina: Arabaya binmek ↔ Kyperská turečtina: Arabaya pinmek "Nastoupit do auta"[Citace je zapotřebí ]
- Standardní turečtina ahoj ↔ Kyperská turečtina jeho „ne, žádný“
Poslední dvě alternace jsou specifičtější pro kyperskou turečtinu a jsou méně často vidět v jiných tureckých lidových mluvách.
Souhlásky
| Labiální | Alveolární | Palatal | Velární | Glottal | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | p | b | t̪ | d̪ | C | ɟ | k | ɡ | ||
| Složitý | tʃ | dʒ | ||||||||
| Frikativní | F | proti | s̟ | z̟ | ʃ | ʒ | ɣ | h | ||
| Nosní | m | n | ŋ | |||||||
| Klapka / klepnutí | ɾ | |||||||||
| Postranní | l | ɫ | ||||||||
| Polosamohláska | j | |||||||||
Samohlásky
| přední | zadní | |||
|---|---|---|---|---|
| nezaokrouhlený | zaoblený | nezaokrouhlený | zaoblený | |
| vysoký | i (i) | y (ü) | ɯ (ı) | u (u) |
| střední / nízká | ɛ (E) | Ó (Ó) | ɑ (A) | Ó (Ó) |
Gramatika
Kyperská turečtina je strukturována jako a Jazyk VO na rozdíl od standardní turečtiny, která je Jazyk OV. Při vytváření otázky je to velmi typické.
- Standardní turečtina Okula gidecek misin? je v kyperské turečtině, Gideceŋ okula? („Půjdeš do školy?“)
Kyperská turečtina používá teoretik napjatý místo přítomného spojitého času a velmi často i na místě budoucího.
- Standardní turečtina Okula gidiyorum nebo Okula gideceğim („Jdu do školy“) jsou v kyperské turečtině Giderim okula („Jdu do školy“ / „Jdu do školy“ / „Půjdu do školy“)
Kyperská turečtina nepoužívá narativní / neurčitou minulost a místo toho používá pouze jednoduchou minulost.
- Standardní turečtina Eve gitmiş („Uvádí se, že odešel domů“) se v kyperské turečtině nepoužívá. Namísto Eve gitti nebo Gitti předvečer („Šel domů“) stačí.
Kyperskému Turkovi také chybí přípona otázek mi.[5] To je podobné hovorovému Ázerbájdžánu.
- Standardní turečtina Annen evde midir? („Je vaše matka doma?“) Je v kyperské turečtině, Anneŋ evdedir?
V kyperské turečtině zvratné zájmeno ve třetí osobě se liší, a to geŋni („on, on, oni, on sám“). Ve standardní turečtině by to bylo kendisini.
Sémantika
![[ikona]](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Wiki_letter_w_cropped.svg/20px-Wiki_letter_w_cropped.svg.png){kind=small} | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Ledna 2017) |
Typická otázka se obvykle nekvalifikuje jako standardní turecká otázka (viz výše uvedený příklad), protože přípony otázek jsou obvykle vynechány původními tureckými Kypřany. Dalším jemným rozdílem je důraz na slovesa.
Viz také
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Kyperská turečtina“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Jennings, Ronald (1993), Křesťané a muslimové na osmanském Kypru a ve středomořském světě, 1571-1640, New York University Press ISBN 0-814-74181-9.
- ^ "Turečtina". Etnolog. Archivovány od originál dne 6. června 2019. Citováno 2019-11-03.
- ^ Evripidou, Dimitris; Çavuşoǧlu, Çişe (2015). „Postoje tureckých Kypřanů: Případ kyperské turečtiny a standardní turečtiny na Kypru“. Středomořská jazyková recenze. 22: 119–138. ISSN 0724-7567. JSTOR 10.13173 / medilangrevi.22.2015.0119.
- ^ Demir, Nurettin. „Kıbrıs Ağızları Üzerine Notlar“ (PDF). Journal of Turcology (v turečtině). Çukurova univerzita. Citováno 14. června 2011.
Bibliografie
- Erdoğan Saracoğlu (1992). Kıbrıs Ağzı: Sesbilgisi Özellikleri, Metin Derlemeleri, Sözlük. K.K.T.C. Millî Eğitim ve Kültür Bakanlığı. ISBN 975-17-1015-4.
- Yıltan Taşçı (1986). Kıbrıs Ağzı Dil Özellikleri. Lefkoşa: Akar Yayıncılık.