Jazyk Iwal - Iwal language

Iwal
	Kaiwa
Rodilý k	Papua-Nová Guinea
Kraj	Provincie Morobe
Rodilí mluvčí	2,100 (2011)
Jazyková rodina	Austronesian Malajsko-polynéský Oceánský Západní oceán Severní Nová Guinea ? Ngero – Vitiaz ? Huonský záliv Záliv South Huon Iwal; ; ; ; ; ; ; ;
Kódy jazyků
ISO 639-3	kbm
Glottolog	iwal1237

Iwal (také zvaný Kaiwa od Jabêm Kai Iwac "Iwac Highlanders") je Austronesian jazyk hovoří asi 1900 lidí z devíti vesnic v Provincie Morobe, Papua-Nová Guinea (Cobb & Wroge 1990). I když se zdá, že nejvíce souvisí s Jazyky v jižním zálivu Huon, to je nejvíce konzervativní členem její podskupiny.

Fonologie

Iwal rozlišuje 5 samohlásek a 16 souhlásek. Na rozdíl od většiny sousedních jazyků odlišuje laterální / l / od trylku / r /, druhý odvozený od dřívějších * s, jako v aru z Proto-Oceanic (POc) * qasu 'smoke', ruru- z POc * susu „prsa“ a ur z POc * qusanského „deště“. Jinak se zdá, že je to fonologicky nejkonzervativnější jazyk v řetězci South Huon Gulf (viz Ross 1988: 154–160). Zachovala POc * t jako / t / (ne / l / nebo / y /) a POc * mw jako / mw / (ne / můj / nebo / ny /), jako v mwat „had“ z POc * mwata.

Samohlásky (pravopisné)

	Přední	Centrální	Zadní
Vysoký	i		u
Střední	E		Ó
Nízký		A

Souhlásky (pravopisné)

	Bilabiální	Alveolární	Palatal	Velární	Glottal
Neznělé zastavení	str	t		k
Hlasová zastávka	b	d		G
Nosní	m	n		ng
Frikativní	proti	s			-h-
Postranní		l
Rhotic		r
Přibližně	w		y

Morfologie

Zájmena a značky osob

Volná zájmena

Osoba	Jednotné číslo	Množný	Dvojí	Paucal
1. osoba včetně		eitit	tutlu	totol
1. osoba exkluzivní	ayeu ~ au	amei	eilu	eitol
2. osoba	mie	yem	yemlu	yemtol
3. osoba	ei	eisir	sulu	sotol

Genitivní zájmena

Osoba	Jednotné číslo	Množný
1. osoba včetně		a
1. osoba exkluzivní	a-ngg	a-meimei
2. osoba	dopoledne	cíl
3. osoba	a-ne	tak jako

Přivlastňovací přípony

Osoba	Jednotné číslo	Množný
1. osoba včetně		-(a
1. osoba exkluzivní	- (a) ngg	- (a) nggamei
2. osoba	-m (-am> -em)	- (a) nggaim
3. osoba	-Ø (-a> -e)	-s

Deictics

Iwal deiktici korelovat s první, druhou a třetí osobou, z nichž každá má dlouhý a krátký tvar. Zdá se, že to druhé je anaforický v použití. Deictics také slouží k držáku vztažné věty: ete / ebe ... ok / nok / nik. Zdaleka nejběžnější závorky jsou ebe ... OK, ale pokud jsou informace v klauzuli spojeny buď s mluvčím, nebo s adresátem, závorky pravděpodobně budou ete ... nik nebo ete ... nok. Deiktici se mohou vyskytovat buď namísto podstatných jmen, nebo mohou být uložena jako podstatná jména nalk etok „ta země / půda“.

ete (n) ik, nik 'blízko reproduktoru'
ete (n) ok, nok 'blízký adresát'
et (e) ok / eb (e) ok, ok „mimo mluvčího nebo adresáta“

Číslice

Tradiční postupy počítání Iwal začaly číslicemi levé ruky, poté pokračovaly po pravé ruce a poté po chodidlech k číslu 20, což se překládá jako „jedna osoba“. Vyšší čísla jsou násobky „jedné osoby“. V dnešní době se nejvíce počítá nad „5“ v Tok Pisinu; v Iwalském Novém zákoně všechna čísla nad „5“ - kromě bage isgabu „10“ - jsou psány arabskými číslicemi a s největší pravděpodobností čteny v Tok Pisin.

Číslice	Období	Lesk
1	dongke / ti	'jeden'
2	ailu	'dva'
3	aitol	'tři'
4	aivat	‚čtyři '
5	bage tavlu	'ruce napůl / část'
6	bage tavlu ano dongke	‚ruce napůl pravé '
7	bage tavlu ano ailu	‚ruce napůl vpravo dvě '
8	bage tavlu ano aitol	‚ruce napůl vpravo tři '
9	bage tavlu ano aivat	‚ruce napůl vpravo čtyři '
10	bage isgabu	'ruce obě / pár'
15	bage isgabu be va tavlu	‚ruce obě a nohy napůl '
20	buni amol ti	„[?] osoba jedna“
100	buni amol bage tavlu	„[?] osoba předává polovinu [= '5'] '

Předpony pro bioklasifikaci

Jedním neobvyklým rysem Iwalu je malá sada bioklasifikačních předpon: ei- (POc * kayu) pro stromy, my jsme- pro jedlé zelené, muž (k) - (POc * manuk) pro ptáky, ih- (POc * ikan) pro ryby.

eivovo „kánoe, kánoe“
eiweiwei 'mango tree' (POc * waiwai)
weru „dvoulistý (Tok Pisin tulipán), Gnetum gnemon, strom se spárovanými jedlými listy '
weryambum 'zelí'
mankbubu 'holub' (POc * bune)
mankaruel 'cassowary' (POc * kasuari)
ihtangir „Španělská makrela“ (Tok Pisin tangir)

Syntax

Slovosled

Základní slovosled v Iwalu je SVO s (většinou) předložkami, předpokládanými genitivy, postulovanými adjektivy a relativními klauzulemi. Relativní věty jsou označeny na obou koncích, stejně jako některé předložkové věty. Negativy přicházejí na konci vět, které negují. Existuje také třída deverbálních výslednic, které následují hlavní sloveso (a jeho předmět, pokud existuje).

	ei	ni-	tle	eivovo	butu
	3SG	FUT3SG	kotleta	kánoe	dolů

"Bude kácet strom kánoe."

	wakas	gi-	sov	nalk	aplo	gi-	le	ite
	vykořenit	3SG	sestoupit	Země	uvnitř	3SG	jít	ne

"Kořeny nešel hluboko do země."

	v-	di	gen	ete	ano	ga-	lgum	nik
	3PL	vidět	věc	DEM	1SG	1SG	dělat	DEM

"Uvidí, co jsem udělal."

Serializace slovesa

Serializace slovesa je v Iwalu velmi časté. V rámci konstrukce sériového slovesa se musí všechna slovesa shodovat čas a dokonalý marker je sám o sobě serializovaným slovesem. Negativy přicházejí na konci vět, které negují.

	ei	ni-	tle	butu	ni-	le	ni-	tak	ni-	kwai
	3SG	FUT3SG	kotleta	dolů	FUT3SG	jít	FUT3SG	pobyt	FUT3SG	Dokončit

"Naseká to a půjde si tam lehnout."

	atob	ei	ni-	mbweg	ni-	Wei	nalk	ite
	pak	3SG	FUT3SG	pobyt	FUT3SG	být na	Země	ne

"Pak nebude sedět na zemi."

	gi-	dugdug	gi-	sov	gi-	le	gi-	tak
	3SG	válec	3SG	sestoupit	3SG	jít	3SG	pobyt

"Pojíždělo to dolů, dokud se nezastavilo."

Poznámka

Primárním zdrojem tohoto článku je Bradshaw (2001), jehož držitelem autorských práv je Joel Bradshaw, jehož příspěvky zde podléhají licenci podle GFDL.

Reference

^ Iwal na Etnolog (18. vydání, 2015)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Iwal". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

Anon. (2004). Organizovaná fonologická data: jazyk Iwal (Kaiwa). Letní lingvistický institut. [1]
Bradshaw, Joel (2001). „Základy gramatiky Iwal se srovnávacími poznámkami.“ V Andrew Pawley, Malcolm Ross, Darrell Tryon, eds., Chlapec z Bundabergu: Studium melanéské lingvistiky na počest Toma Duttona, 51–74. Canberra: Pacifická lingvistika.
Cobb, Elyse a Diane Wroge (1990). „Přenosový primer Iwal a výcvikový kurz učitelů.“ Číst 25 (2): 40–44. Letní lingvistický institut.
Ross, Malcolm (1988). Proto Oceanic a Austronesian jazyky západní Melanésie. Canberra: Pacifická lingvistika.

[e18-1] Iwal na Etnolog (18. vydání, 2015)

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Iwal". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[1]

[2]