Koncept: Shamshadil - Draft:Shamshadil
Shamshaddilův sultanát Şəmşəddil sultanlığı (v Ázerbájdžánu) Shamshadil sultanlygy | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1747 –1801 | |||||||||
Mapa zemí na Kavkaze, včetně Shamshadil sultanate v roce 1801 | |||||||||
Postavení | sultanát | ||||||||
Hlavní město | Oksuzlu | ||||||||
Oficiální jazyky | Ázerbájdžánština | ||||||||
Náboženství | islám | ||||||||
Vláda | Absolutní monarchie | ||||||||
Dějiny | |||||||||
• Zavedeno | 1747 | ||||||||
• Zrušeno | 1801 | ||||||||
Plocha | |||||||||
• Celkem | 4 481,4 km2 (1730,3 čtverečních mil) | ||||||||
|
Shamshadil, Shamshaddilnebo Shamshaddilův sultanát (рус. Шамшадиль, Шамшадинский султанат, azerb. Şəmşəddil sultanlığı ) byl sultanát založena v roce 1747. Jeho rozloha byla 4 200 versty (jeden verst se rovná 1 067 metrů čtverečních) a počet obyvatel se skládal hlavně z klanu Zulgadar, který se zakořenil v Qizilbash Turkic kmeny. Sultanát se nacházel poblíž Jezero Sevan a pokrývala území moderní doby Provincie Tavush v Arménii a některých částech Okres Tovuz v Ázerbajdžán, s centrem v obci Oksuzlu, na území Tovuzu.[1]
V jejím čele stál klan Zulgadarů, který žil hlavně ve vesnici Khilkhina. Přestože byl šamšaddilský sultanát podřízen Ganja Khanate a Kartli Car čas od času vždy bojoval za nezávislost.
V roce 1801 byl připojen k Shamshadil Sultanate Ruská říše společně se sultanáty Borchaly a Kazašský.
Prvním Shamshaddilovým sultánem byl sultán Allahverdi Zulqadar který vládl v letech 1747 až 1761. Nejmocnější sultán - Nasib - vládl v letech 1797 až 1819.[2][3]
Viz také
- Smlouva o Gulistánu
- Smlouva Turkmenchay
- Severní Kavkaz
- Jižní Kavkaz
- Khanates of the Caucasus
- Khanáti jižního Kavkazu
- Rusko-perské války
- Ázerbájdžánská demokratická republika
- Ázerbajdžán
- Guvernorát Erivan
- Západní Ázerbájdžán
Reference
- ^ Şahsevən (Əliyarlı), İltifat (2013). İstiqlal fədailəri - Azərbaycan Xalq Cümhuriyyətinin Daxili İşlər Nazirləri və silahdaşları: 1918-1920. Bakı - Mütərcim.
- ^ Обозрение российских владений за Кавказом, в статистическом, этнографическом, топографическом и о Часть II. Санкт-Петербург: Типография Департамента Внешней Торговли. 1836. str. 256–257. ISBN 978-5-4460-2609-8.
- ^ Бобровский, Павел (1892–1898). 13стория 13-го Лейб-Гренадерского Эриванского Его Величества полка за 250 лет. IVасть IV. Тип. В.С. Балашева. str. 34–35. ISBN 5458045785.
Tento článek o umístění v Tavush Provincie, Arménie je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
Tento Tovuz Rayon článek o umístění je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |