Správní rozdělení Ázerbájdžánu - Administrative divisions of Azerbaijan
Ázerbajdžán je administrativně rozdělena do následujících pododdělení:
- 59 okresy (rayonlar; zpívat. - hedvábí ),
- 10 města (əəhərlər; zpívat. - əəhər ),
- 1 autonomní republika (muxtar respublika), který sám o sobě obsahuje:
- 7 okresů
- 1 město
Rayony se dále dělí na obcí (Bələdiyyə).
Okresy Ázerbájdžánu jsou dále seskupeny do 9 hospodářských oblastí (İqtisadi Rayonlar; zpívat. - İqtisadi Rayon).[1]Nejedná se o formální správní rozdělení. Každý ekonomický region obsahuje řadu okresů. Nakhchivanská autonomní republika tvoří samostatný 10. ekonomický region.
Hospodářské regiony a autonomní republika

Ref. Mapy | Hospodářský region /Autonomní republika | Plocha (km2) | Populace |
---|---|---|---|
1 | Absheron | 5,420 | 2,613,300 |
2 | Ganja-Qazakh | 12,480 | 1,191,700 |
3 | Shaki-Zaqatala | 8,969 | 543,400 |
4 | Lankaran | 6,140 | 926,500 |
5 | Guba-Khachmaz | 6,960 | 498,400 |
6 | Aran | 23,375 | 1,893,036 |
7 | Horní Karabach | 7,253.5 | 628,200 |
8 | Kalbajar-Lachin | 6,400 | 231,300 |
9 | Hornatý Širvan | 6,060 | 287,800 |
10 | Nakhchivan | 5,550 | 414,900 |
administrativní oddělení
Sousedící Ázerbájdžán

Území Náhorní Karabach v současné době tvoří součást Ázerbájdžánština rayony Khojavend, Šušo, Khojaly, východní část Kalbajar a západní část Zubní kámen. V sovětských dobách byl region znám jako Autonomní oblast Náhorní Karabach; 26. listopadu 1991 však Parlament Ázerbájdžánské SSR zrušil autonomní status NKAO. Od té doby bylo území autonomní oblasti administrativně rozděleno mezi výše zmíněné rayony.
V důsledku První válka o Náhorní Karabach, většina z tohoto území byla pod kontrolou etnických arménských sil z Náhorní Karabach a Arménie.[2] Samozvaný Republika Náhorní Karabach (NKR) rovněž ovládá velkou část jihozápadního Ázerbájdžánu mimo Náhorní Karabach. Ázerbájdžánské rayony zcela nebo částečně v NKR jsou uvedeny v seznamu. NKR tyto paprsky nerozpozná a má své vlastní systém správního členění. Ázerbajdžán získal po některých z těchto rayonů kontrolu nad nimi 2020 válka v Náhorním Karabachu.
Níže uvedený seznam platí pro hlavní část Ázerbájdžánu, s výjimkou paprsků Nakhchivanské autonomní republiky.
Ref. Mapy | Správní rozdělení | Ázerbájdžánské jméno | Hlavní město | Plocha[3] (km²) | Populace[3] (2011 odhad) | Kraj | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Absheron District | Abşeron | Xirdalan | 1,360 | 192,900 | Absheron | Zahrnuje exclave v Baku |
2 | Okres Aghjabadi | Ağcabədi | Aghjabadi | 1,760 | 124,000 | Aran | |
3 | Okres Agdam | Ağdam | Alibeyli | 1,150 | 180,600 | Yukhari-Karabakh | |
4 | Agdash District | Ağdaş | Agdash | 1,050 | 100,600 | Aran | |
5 | Okres Agstafa | Ağstafa | Agstafa | 1,500 | 81,400 | Ganja-Qazakh | |
6 | Okres Agsu | Ağsu | Agsu | 1,020 | 72,100 | Daglig-Shirvan | |
7 | Širvan (město) | Şirvan | 30 | 78,700 | Aran | Pojmenovaný Ali Bayramli (Əli Bayramlı) do 24. dubna 2008 | |
8 | Okres Astara | Astara | Astara | 620 | 98,300 | Lankaran | |
9 | Baku (město) | Bakı | 2,130 | 2,092,400 | Absheron | Zahrnující 12 rayonlar je to hlavní a největší město Ázerbájdžánu | |
10 | Okres Balakan | Balakən | Balakan | 920 | 91,100 | Shaki-Zaqatala | |
11 | Okres Barda | Bərdə | Barda | 960 | 143,900 | Aran | |
12 | Okres Beylagan | Beyləqan | Beylagan | 1,130 | 87,900 | Aran | |
13 | Okres Bilasuvar | Biləsuvar | Bilasuvar | 1,400 | 90,300 | Aran | |
14 | Okres Jabrayil | Cəbrayıl | Jabrayil | 1,050 | 72,700 | Yukhari-Karabakh | |
15 | Jalilabad District | Cəlilabad | Jalilabád | 1,440 | 196,500 | Lankaran | |
16 | Dashkasan District | Daşkəsən | Daşkəsən | 1,050 | 33,200 | Ganja-Qazakh | |
17 | Shabran District | Sabran | Shabran | 1,090 | 53,000 | Quba-Khachmaz | Do roku 2010 se jmenoval Davachi (Dəvəçi) |
18 | Fuzuli District | Füzuli | Füzuli | 1,390 | 118,900 | Yukhari-Karabakh | |
19 | Okres Gadabay | Gədəbəy | Gadabay | 1,290 | 95,000 | Ganja-Qazakh | Hranice exklávy Arménie |
20 | Ganja (město) | Gəncə | 110 | 316,300 | Ganja-Qazakh | Zahrnující 2 rayonlar a druhé největší město Ázerbájdžánu | |
21 | Goranboy District | Goranboy | Goranboy | 1,760 | 96,200 | Ganja-Qazakh | |
22 | Goychay District | Göyçay | Goychay | 740 | 111,100 | Aran | |
23 | Okres Hajigabul | Hacıqabul | Hajiqabul | 1,640 | 67,300 | Aran | |
24 | Okres Imishli | İmişli | Imishli | 1,820 | 116,600 | Aran | |
25 | Ismailli District | İsmayıllı | Ismailli | 2,060 | 80,900 | Daglig-Shirvan | |
26 | Kalbajar District | Kəlbəcər | Kalbajar | 3,050 | 83,200 | Kalbajar-Lachin | |
27 | Kurdamir District | Kürdəmir | Kurdamir | 1,630 | 105,700 | Aran | |
28 | Okres Lachin | Laçın | Lachin | 1,840 | 70,900 | Kalbajar-Lachin | |
29 | Lankaran District | Lənkəran | Lankaran | 1,540 | 209,900 | Lankaran | |
30 | Lankaran (město) | Lənkəran | 70 | 83,300 | Lankaran | ||
31 | Okres Lerik | Lerik | Lerik | 1,080 | 76,400 | Lankaran | |
32 | Masally District | Masallı | Masálně | 720 | 202,500 | Lankaran | |
33 | Mingachevir (město) | Mingəçevir | 130 | 97,800 | Aran | ||
34 | Naftalan (město) | Naftalan | 30 | 9,100 | Ganja-Qazakh | ||
35 | Okres Neftchala | Neftçala | Neftchala | 1,450 | 81,300 | Aran | |
36 | Oghuz District | Oğuz | Oghuz | 1,220 | 40,900 | Shaki-Zaqatala | |
37 | Okres Qabala | Qəbələ | Kabala | 1,550 | 95,600 | Shaki-Zaqatala | |
38 | Qakh District | Qax | Qakh | 1,490 | 53,900 | Shaki-Zaqatala | |
39 | Qazakh District | Qazax | Qazakh | 700 | 90,800 | Ganja-Qazakh | Zahrnuje dvě exclaves v Arménii |
40 | Gobustan District | Qobustan | Gobustan | 1,370 | 41,100 | Daglig-Shirvan | |
41 | Okres Quba | Quba | Quba | 2,580 | 155,600 | Quba-Khachmaz | |
42 | Qubadli District | Qubadlı | Qubadli | 800 | 36,700 | Kalbajar-Lachin | |
43 | Qusar District | Qusar | Qusar | 1,540 | 89,300 | Quba-Khachmaz | |
44 | Saatly District | Saatlı | Saatly | 1,180 | 95,100 | Aran | |
45 | Okres Sabirabad | Sabirabad | Sabirabad | 1,470 | 155,400 | Aran | |
46 | Shaki District | Şəki | Shaki | 2,430 | 173,500 | Shaki-Zaqatala | |
47 | Shaki (město) | Şəki | 9 | 63,700 | Shaki-Zaqatala | ||
48 | Salyan District | Salyan | Salyan | 1,790 | 124,900 | Aran | |
49 | Shamakhi District | Şamaxı | Shamakhi | 1,610 | 93,700 | Daglig-Shirvan | |
50 | Shamkir District | Şəmkir | Shamkir | 1,660 | 196,100 | Ganja-Qazakh | |
51 | Samukh District | Samux | Nebiagali | 1,450 | 54,600 | Ganja-Qazakh | |
52 | Okres Siazan | Siyəzən | Siazan | 700 | 38,400 | Quba-Khachmaz | |
53 | Sumqayit (město) | Sumqayıt | 80 | 314,800 | Absheron | ||
54 55 | Okres Šuša | Şuşa | Šušo | 290 | 32,800 | Yukhari-Karabakh | |
56 | Tatarský okres | Tərtər | Zubní kámen | 960 | 98,400 | Yukhari-Karabakh | |
57 | Okres Tovuz | Tovuz | Tovuz | 1,900 | 160,700 | Ganja-Qazakh | Hranice s exclave Arménie |
58 | Ujar District | Ucar | Ujar | 850 | 79,800 | Aran | |
59 | Okres Khachmaz | Xaçmaz | Khachmaz | 1,050 | 162,100 | Quba-Khachmaz | |
60 | Khankendi (město) | Xankəndi | 8 | 55,200 | Yukhari-Karabakh | De facto hlavní město NKR jménem Stepanakert | |
61 | Goygol District | Göygöl | Goygol | 1,030 | 58,300 | Ganja-Qazakh | Dříve Khanlar |
62 | Khizi District | Xızı | Khizi | 1,850 | 14,700 | Absheron | |
63 | Okres Khojaly | Xocalı | Khojali | 940 | 26,500 | Yukhari-Karabakh | De facto řízen NKR |
64 | Okres Khojavend | Xocavənd | Khojavend | 1,460 | 42,100 | Yukhari-Karabakh | Díly ovládané pomocí NKR |
65 | Yardymli District | Yardımlı | Yardymli | 670 | 59,600 | Lankaran | |
66 | Yevlakh District | Yevlax | Jevlak | 1,540 | 119,600 | Aran | |
67 | Jevlak (město) | Yevlax | 95 | 59,036 | Aran | ||
68 | Okres Zangilan | Zəngilan | Zangilan | 710 | 40,500 | Kalbajar-Lachin | |
69 | Zaqatala District | Zaqatala | Zaqatala | 1,350 | 120,300 | Shaki-Zaqatala | |
70 | Okres Zardab | Zərdab | Zardab | 860 | 54,000 | Aran | |
Celkový | 81,100 | 8,700,600 |
Nakhchivanská autonomní republika

1. Okres Babek 2. Okres Julfa 3. Kangarli District 4. Nakhchivan (město) | 5. Ordubad District 6. Sadarak District 7. Shahbuz District 8. Sharur District |
Sedm okresů a jedna obec Nakhchivanská autonomní republika jsou uvedeny níže.
Ref. Mapy | Správní rozdělení | Ázerbájdžánské jméno | Hlavní město | Plocha[3] (km²) | Populace[3] (2011 odhad) | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Okres Babek | Babəku | Babek | 900 | 65,100 | Dříve známý jako Nakhchivan; přejmenován po Babak Khorramdin v roce 1991 |
2 | Okres Julfa | Culfa | Julfa | 1,000 | 42,600 | Také hláskoval Jugha nebo Dzhulfa. |
3 | Kangarli District | Kəngərli | Givraq | 680 | 28,600 | Rozdělen od Babek v březnu 2004 |
4 | Nakhchivan (město) | Naxçıvan | 130 | 84,700 | Rozdělen od Nakhchivan (Babek Rayon) v roce 1991 | |
5 | Ordubad District | Ordubad | Ordubad | 970 | 46,100 | Rozdělen od Julfa během Sovětizace[4] |
6 | Sadarak District | Sədərək | Sədərək | 150 | 14,400 | Rozkol od Sharuru v roce 1990; zahrnuje Karki exclave v Arménii |
7 | Shahbuz District | Şahbuz | Shahbuz | 920 | 23,200 | Rozkol od Nakhchivana (Babka) během sovětizace[4] |
8 | Sharur District | Şərur | Sharur | 810 | 105,400 | Dříve známý jako Bash-Norashen během svého začlenění do Sovětského svazu a Ilyich (po Vladimír Ilyich Lenin ) od post-sovětského období do roku 1990[4] |
Celkový | 5,560 | 410,100 |
Viz také
Reference
- ^ „Ázerbájdžánské regiony“ Archivováno 2016-02-24 na Wayback Machine, Centrum regionálního rozvoje v Ázerbájdžánu.
- ^ „The World Factbook - Central Intelligence Agency“. www.cia.gov.
- ^ A b C d „Území, počet, hustota obyvatelstva a územní jednotky podle hospodářských a správních oblastí Ázerbájdžánské republiky“ Archivováno 7. ledna 2012, v Wayback Machine, Státní statistický výbor Ázerbájdžánské republiky.
- ^ A b C Hewsen, Robert H. (2001). Arménie: Historický atlas. University of Chicago Press.