Osmanské oblečení - Ottoman clothing

Osmanské oblečení je styl a design oblečení nosí Osmanští Turci.

Osmanské období

Osmanský sultán Sulejman Velkolepý zdobené ve studni vyšívané Kaftan.
Stylová mladá žena z poloviny 17. století. Nosí şalvar (kalhoty), dlouhý, naprostý gömlek (chemise) a fialový entari (vnější plášť) po kotníky se zastrčenými konci. Kožušinová podšívka z jejího yelku (bunda nebo vesta) ji označuje jako bohatou a vysoce postavenou.

Zatímco se palác a jeho dvůr honosně oblékaly, obyčejným lidem šlo jen o to, aby se kryli. Počínaje vládou Sulejmana Velkolepého administrátoři přijali zákon souhrnné zákony na oblečení. Oblečení z Muslimové, Křesťané, židovský komunity, duchovenstvo, obchodníci a státní a vojenští úředníci byli během vlády Sulejmana Velkolepého obzvláště přísně regulováni.

V tomto období nosili muži svrchní věci jako „mintan“ (vesta nebo krátká bunda), „zıbın“, „şalvar“ (kalhoty), „kuşak“ (šerpa), „potur“, entari nebo kaftan (dlouhý župan), 'kalpak ', 'Sarik ' na hlavě; 'çarık', çizme (boty), 'çedik', 'Yemeni' na nohou. Správci a bohatí nosili kaftany s kožešinovou podšívkou a výšivkou, zatímco střední třída měla na sobě „cübbe“ (středně dlouhý župan) a „hırka“ (krátký župan nebo tuniku), a chudí nosili „cepken“ nebo „bez límce“yelek „(vesta).

Dámské každodenní oblečení bylo şalvar (kalhoty), gömlek (košile), který sestával až do poloviny lýtka nebo kotníku, krátká přiléhavá bunda zvaná zıbın a šerpa nebo opasek zavázaný kolem pasu nebo těsně pod ním. K slavnostním příležitostem, například na návštěvě u přátel, přidala žena entari nebo kaftan, dlouhý župan, který byl kromě délky střih jako zıbın. Zıbın i kaftan byly zapnuté do pasu a sukně byly vpředu otevřené. Oba oděvy měly také knoflíky až po hrdlo, ale často se zapínaly pouze na spodní straně poprsí, takže oděvy zůstávaly rozevřené přes poprsí. Všechna tato oblečení mohla být pestrobarevná a vzorovaná. Když však žena odešla z domu, zakryla si šaty ferace, tmavým, skromně střiženým rouchem, které se zapínalo až k hrdlu. Také si zakryla vlasy a obličej závojem.

Pokrývky hlavy byly nejsilnějším ukazatelem sociálního postavení mužů. Zatímco obyčejní lidé nosili „külahovy“ pokryté „abani“ nebo „jemenskými“, vyšší muži nosili širokou škálu turbanů.

„Politické krize 17. století se odrážely jako chaos v oděvech. Nadměrně luxusní nutkání ke konzumaci a předvádění se v Tulipánová éra trvala až do 19. století. Pokusy o modernizaci Mahmud II ve třicátých letech 20. století měl nejprve své účinky ve státním sektoru. Zatímco slovo „sarık“ bylo nahrazeno výrazem „fez ", lidé zaměstnaní v Vznešený Porte začal nosit kalhoty „setr“ a „potin“.

Tanzimat období

Hlavní článek: Tanzimat

Během 'Tanzimat „Období„ a „Meşrutiyet“ v 19. století představovalo obyčejné lidi, kteří se stále drží svých tradičních oděvních stylů, ve velkém kontrastu s administrátory a bohatým oblečením „redingot“, ​​saka, vesty, boyunbağı (kravata), „mintanu“, ostrého - špičaté boty na vysokém podpatku. Dámské šaty z osmanského období byly pozorovány na „sídlech“ a palácových dvorech. „Entari“, „kuşak“, „şalvar“, „başörtü“, „ferace“ z 19. století pokračovaly ve své existenci bez velké změny. V 16. století nosily ženy na hlavách dvouvrstvý dlouhý „entari“ a „tül“ sametový šál. Jejich outdoorové oblečení sestávalo z „ferace“ a „yeldirme“. Zjednodušení v 17. století bylo patrné na vnitřním „entari“, který se nosil pod oblečením ve tvaru kaftanu s krátkým rukávem a odpovídajícím doplňkem byl opasek.

Dámské oděvy, které se staly efektnějšími a extravagantnějšími, přinesly zdobené vlasové drdoly a krejčovství. V tomto období začalo krejčovství ve skutečném smyslu. Smysl pro dámské oblečení začal především ve velkých obytných centrech, jako je Istanbul a İzmir, v 19. století a ženy se postupně začaly účastnit společenského života spolu s hnutím westernizace. Pera se stala centrem módy a po pařížské módě následovali krejčí řecký a Arménský původ. V období Abdul Hamid II, bylo použití výrazu „ferace“ (skrytý vnější plášť ve tvaru skromně střižené verze vnitřních šatů) nahrazeno výrazem „çarşaf“ různých stylů. Venkovský sektor však pokračoval ve svém tradičním stylu oděvu.

  • Velvyslanec Ahmed Fethi Pasha v západním oděvu, 1835.

  • Diplomat Ahmed Muhtar Bey v západním oblečení, 1844.

  • Fatma Aliye Topuz byl jedním z prvních práva žen aktivisté, objevit se v západním oblečení po celý svůj veřejný život.

  • Západní šaty byly přijaty správci a bohatými během období Tanzimatu. (Zobrazovaná osoba je Salih Zeki Bey)

Osmanský vliv na západní ženské šaty

Interakce mezi Osmany a Brity probíhaly v celé historii, ale v 18. století se evropští návštěvníci a obyvatelé Osmanské říše výrazně zvýšili a explodovali v 19. století.[1] Móda jako taková je jednou z metod pro měření zvýšených interakcí. Historicky bylo evropské oblečení více vymezeno mezi mužskými a ženskými šaty. Hadice a kalhoty byly vyhrazeny pro muže a sukně byly pro ženy.[2] Naopak v Osmanské říši byly mužské a ženské šaty podobnější. Běžným předmětem, který oba nosili, byl şalvar, objemné spodní prádlo v bílé látce ve tvaru podobného tomu, co se dnes nazývá „harémové kalhoty“.[3] Pro britské ženy cestující v Osmanské říši se şalvar rychle stal symbolem svobody, protože si všimly, že osmanské ženy mají více práv než britské ženy. Lady Mary Wortley Montague (1689–1762), jejíž manželem byl britský velvyslanec v Konstantinopoli, ve svých cestách ve svých „dopisech velvyslanectví“ poznamenala, že osmanské ženy „vlastnily zákonná vlastnická práva a ochranu, která daleko předčila práva západních žen“.[4] Tyto ženy cestující často získaly důvěrný pohled na osmanskou kulturu, protože jako ženy měly snadnější přístup k harémům muslimské elity než muži.[5] Şalvar se úspěšně rozšířil do Evropy na konci 19. století, kdy různé ženské sufragistky a feministky používaly şalvar jako symbol emancipace. Jiné britské vyznamenané ženy, jako Lady (Janey) Archibald Campbell (1845–1923) a Lady Ottoline (Violet Anne) Morrell (1873–1938) nosily şalvar „ve snaze symbolizovat jejich odmítnutí tradičních britských standardů a sexuálních rozdílů. ".[6] Şalvar se rozšířil i mimo Evropu, když Amelia Jenks Bloomer upravila tyto „turecké kalhoty“ tak, aby vytvořily americké „bloomery“.[7]

Další oblastí, kde Osmané ovlivňovali ženské západní šaty, bylo vrstvení. Zpočátku mělo vrstvení praktické využití pro předky Osmanské říše, kteří byli pastoračními nomády a jezdci na koních, a museli se přizpůsobit měnícím se teplotám.[8] Ale jak Osmanská říše vznikla, vrstvení oděvů by rozlišovalo něčí pohlaví, třídu nebo hodnost v konkrétních komunitách a zároveň by zobrazovalo mnoho přepychových textilií, což signalizovalo něčí bohatství a postavení. Vrstvení mělo také duchovní význam. Například v islámském umění představuje vrstvení různých vzorů duchovní metaforu božského řádu, která se zdá být nepochopitelná, ale ve skutečnosti je plánovaná a smysluplná.[9]

V Evropě v 16. století začaly mít sukně vrstvený vzhled. Před 16. stoletím byly sukně rozřezány pouze dole, ale nyní rozparek rozděloval přední část sukně, aby odhalil kontrastní vrstvu pod ní. Podložka se často koordinovala s vrstveným rukávem.[10] Závěsné rukávy byly také evropským pojmem, který byl odvozen od Osmanů, ačkoli do Evropy dorazily mnohem dříve než vrstvené sukně. Ve 12. století si náboženské a vědecké národy oblékaly kabáty se zavěšenými rukávy, podobné vnějším kaftanům v tureckém stylu. Tyto závěsné rukávy znamenaly, že bylo možné vidět druhou vrstvu látky pod vnější vrstvou.[11] Ačkoli visící rukávy byly v Evropě přítomny od 12. století, neunikly fascinaci lady Mary Montague v 18. století. V dopise ze dne 10. března 1717 napsala hraběnce z Marabout Hafiz (Hafsa) sultánce, ženě, která byla oblíbenou osobou sesazeného sultána Mustafy: „Ale její šaty byly něčím tak překvapivě bohatým, že si nemůžu dovolit popsat je měla na sobě vestu zvanou donalmá, která se od kaftanu liší dlouhými rukávy a přeložením přes spodní část. Byla z fialové látky, rovné jejímu tvaru, a na každé straně hustě posazená, dolů k nohám a kulatá rukávy s perlami té nejlepší vody, stejně velké jako jejich knoflíky. “[12]

Republikánské období

Běžné oděvní styly převládající v polovině 19. století uložené z náboženských důvodů vstoupily v období republikánů do transformační fáze. V tomto období se „şapka“ a následující reforma „kılık kıyafet“ uskutečňují pod vedením Mustafa Kemal Atatürk v Kastamonu v roce 1925 měl plný dopad v Konstantinopoli. Dámské „çarşaf“ a „peçe“ byly nahrazeny kabátem, šátkem a šálem. Muži začali nosit klobouky, saka, košile, vesty, kravaty, kalhoty a boty. S industrializací 60. let vstoupily ženy do pracovního života a krejčí byly nahrazeny konfekčním průmyslem. Koncept současné módy, jak je tomu na celém světě, je v sociálním a ekonomickém rozměru patrný krocan také.

Moderní využití

Moderní turečtí designéři jako např Rıfat Özbek „Cemil İpekçi, Vural Gökçaylı, Yıldırım Mayruk, Sadık Kızılağaç, Hakan Elyaban a Bahar Korçan čerpají inspiraci z historických osmanských vzorů a osmanské nebo osmanské vzory jsou pro turecký textilní průmysl důležité.

Galerie

Náboženský oděv

Klasické období

  • Turecký rolník (1878)

  • turečtina Zeybek (1878)

Pokles

  • Turecký muž (1878)

  • Turecká žena doma (1878)

  • Zahalená Turecká žena (1878)

  • Porter (1878)

  • Žebravý Derviši (1878)

  • Dervish (1878)

  • Turecký chlapec (1878)

  • Turecký chlapec (1878)

  • Turecká dívka (1878)

  • Gypsy Girl (1878)

  • Muži na palubě trajektu (1878)

  • Muži na palubě trajektu (1878)

  • Odaliský (1878)

  • Žena venku (1878)

Kroje v roce 1873

  • 1. Měšťan z Konstantinopole
    2. Aiwas (sluha)

  • 1. Caikji (převozník)
    2. Sakka (nosič vody)
    3. Hammal (vrátný)

  • 1. Mevlevi Derviši
    2. Bektashi Derviši
    3. Mullah

  • 1 a 2. Turecké dámy z Konstantinopole
    3. Turecký školák

  • 1. Arménská nevěsta
    2. Židovka z Konstantinopole
    3. Řecká dívka

  • 1. Muslimský obyvatel Edirne
    2. Muslimský jezdec z Edirne
    3. Křesťanský řemeslník z Edirne

  • 1. Makedonský rolník z Monastir
    2. Makedonská rolnická žena Monastir
    3. Bulharská žena z Shkodër

  • 1. Muslimský jezdec z Plovdiv
    2. Bulharská žena z Koyountepe
    3. Bulharská žena z Ah'i Tchelebi

  • 1. Bulharka z Ahi Tchelebi
    2. Řecká žena z Haskovo
    3. Rolnička z Baidjasu

  • 1: Bulharština z Sofie
    2. Bulharka ze Sofie

  • 1: Bulharka z Lest
    2. Christian Bulgarian od Vidin
    3. Muslimský Bulhar z Vidinu

  • 1: Muslimská žena z Prizren
    2. Farmáři z okolí Prizrenu
    3. Křesťanská rolnická žena z Matefse

  • 1: Hodja od Shkodër
    2. Křesťanský kněz ze Shkodëru

  • 1: Muslimská dáma ze Shkodëru
    2. Křesťanská dáma ze Shkodëru
    3. Rolnička z Malissoru

  • 1: Muslim ze Shkodëru
    2. Muslimská dáma ze Shkodëru

  • 1: Christian ze Shkodëru
    2. Křesťanská dáma ze Shkodëru

  • 1: Pastýř a rolnická žena z Malissoru

  • 1: Bohatý Arnaut z Ioannina
    2. Bohatá dáma z Arnautu z Ioanniny
    3. Arnautské dítě z bohaté rodiny.

  • 1: Arnaut z Ioanniny (střední třída)
    2. Arnaut z Ioanniny (nižší třída)

  • 1: Valaška (Aromanian ) Žena z Ioanniny
    2. Křesťanská žena z Preveza
    3. Rolnická žena z okolí Trikala

  • 1: Hodja ze Saloniki
    2. Hakham Bashi Saloniki
    3. Měšťan z Monastiru

  • 1: Muslimská dáma ze Saloniki
    2. Židovská dáma ze Saloniki
    3. Makedonská žena z Prilep

  • 1: Obyvatel Mostar
    2. Měšťan z Sarajevo
    3. Dáma ze Sarajeva

  • 1. Christian měšťan z Chania
    2. Křesťanský jezdec z Chanie
    3. Muslimská dáma z Chanie

  • 1. Křesťanská vesničanka z Chanie
    2. Křesťanský vesničan z Chanie
    3. Obyvatel Sfakia

  • 1. Muslimský řemeslník muž a žena z Çanakkale

  • 1. Yorouk (nomád) z Bigo
    2. Křesťanský obyvatel Chios
    3. Christian z Lemnos

  • 1. Yorouk žena z Biga
    2. Křesťanská žena z Chiosu
    3. Křesťanská žena z Lemnos

  • 1. Muslim z Rhodos
    2. Muslimská dáma z Rhodosu

  • 1. Žid z Rhodosu
    2. Židovka z Rhodosu

  • 1. Křesťanský obyvatel Lesbos
    2. Křesťanská žena z Lesbosu
    3. Křesťanská žena z Symi

  • 1. Křesťanský obyvatel Famagusta
    2. Křesťanská žena z Famagusty
    3. Řecký řeholník z kláštera Tchiko poblíž Lefko

  • 1. Turkmenština z okolí Bursa

  • 1. Rolník a žena z okolí Bursy (ve svatebním oblečení)
    2. Seis (koňský ženich)

  • 1. Žid a Židovka z Bursy

  • 1. Zeibek
    2. Řemeslník z Aydın

  • 1. Křesťanský obchodník z Aydınu
    2. Haham z Izmir
    3. Měšťan z Manisa

  • 1. Muslimská dáma z Manisy
    2. Muslimská dáma z Izmiru

  • 1. Christian z Konya
    2. Muslimský jezdec z Konyi
    3. Obyvatel Elmalı

  • 1. Arménský kněz z Konyi
    2. Mullah z Konyi
    3. Řecký kněz z Konyi

  • 1. Měšťan z Konyi
    2. Řecká žena z Burdur
    3. Muslimka z Burduru

  • 1. Arménská žena z Burduru
    2. Turkmenská žena z Karie de Outmouk
    3. Kurdská žena z Sarıkaya

  • 1. Muslimský řemeslník z Ankara
    2. Christian Artisan z Ankary
    3. Kurd z okolí Yozgat

  • 1. Bashi-bazouk z Ankary
    2. Muslimský rolník z okolí Ankary
    3. Muslimská rolnická žena z okolí Ankary

  • 1. Kurdská žena z okolí Yozgatu
    2. Křesťanská řemeslnice z Ankary
    3. Muslimská žena z Ankary

  • 1. Turecká žena z Osmancık
    2. Muslimský řemeslník z Amasya
    3. Křesťanská dáma z Tokat

  • 1. Muslimská žena z Sivas
    2. Arménská žena ze Sivasu
    3. Kurdská žena z okolí Sivas

  • 1. Muslim z Trabzon
    2. Muslimská rolnická žena z okolí Trabzonu
    3. Laz muž

  • 1. Muslimská dáma z Trabzonu (vnitřní šaty)
    2. Stejné (venkovní šaty)

  • 1. Pracovník z okolí Erzurum
    2. Muslimská žena z dodávka
    3. Arménská žena z Van

  • 1. Arménský kněz z Akhtamar
    2. Kurdský jezdec z Hakkari
    3. Kurdská piade (pěšák) z Hakkâri

  • 1. Muslim z Diyarbakır
    2. Christian z Diyarbakır
    3. od Palu

  • 1. Muslimská dáma z Diyarbakır.
    2. Křesťanská dáma z Diyarbakıru
    3. Žena z Palu

  • 1. Pastýř z okolí Diyarbakıru
    2. Turek z Cizre
    3. Turek z okolí Mardin

  • 1. Muslimská dáma ze Sa'ntu (vnitřní oblečení)
    2. Totéž (outdoorové oblečení)
    3. Turkizská žena z Elâzığ

  • 1. beduín z vilyyet z Aleppo
    2. Beduínská žena z vilayetu v Aleppu
    3. Židovská dáma z Aleppa

  • 1. Muslim z okolí Adana
    2. Muslimská žena z okolí Tarsus
    3. Obyvatel Hadjin

  • 1. Křesťanský obyvatel Beirut (letní šaty)
    2. Muslimská dáma z Bejrútu
    3. Křesťanská dáma z Bejrútu (zimní šaty)

  • 1. Muslim z Libanonu
    2. Muslimská žena z Libanonu

  • 1. Křesťanský obyvatel hor, od Zahlé (Libanon)
    2. Křesťanský obyvatel hor, od Zgharta (Libanon)
    3. Druze z Libanonu

  • 1. Křesťanka ze Zahlé (Libanon)
    2. Křesťanka ze Zgharty (Libanon)
    3. Druze žena z Libanonu

  • 1. Beduín z Mount Libanon.
    2. Beduínská žena z Libanonu

  • 1. Fellah z okolí Damašek
    2. Druze z okolí Damašku
    3. Arabská nomádka z kmene Ourban

  • 1. Fellah žena z celého Damašku
    2. Druze žena z okolí Damašku
    3. Dáma z Damašku

  • 1. Křesťanský řemeslník z Belky
    2. Řemeslnice z Belky
    3. Rolnická muslimka z okolí Belky

  • 1. Obchodník z Belky
    2. Fellah z okolí Belky
    3. Muslimský řemeslník z Belky

  • 1. Žid z Jeruzalém
    2. Židovka z Jeruzaléma

  • 1. Arabská dáma z Jeruzaléma
    2. Fellah z okolí Jeruzaléma
    3. Žena Fellah z okolí Jeruzaléma

  • 1. Arabská žena z Shammar kmen
    2. Arabská Zobeid žena
    3. Muslimská dáma z Bagdád

  • 1. A'alim z Mekka
    2. Obyvatel z Djeaddele (okolí Mekky)
    3. Baveri stráže Sharif z Mekky

  • 1. Kabyle z Harb kmen (okolí Mediny)
    2. Kabyle žena kmene Harb (okolí Mediny)
    3. Muslimka z Djeaddele (okolí Mekky)

  • 1. A'alim od Al Hudaydah
    2. Měšťan z Al Hudaydah
    3. Muslimská dáma z Sana'a

  • 1. Obchodník z Moka
    2. Muslimská dáma z Mekky
    3. Maurská dívka z Tripolis

Viz také

Reference

  1. ^ Charlotte Jirousek. Osmanské kostýmy: Od textilu po identitu. S Faroqhi a C. Neumann, ed. Istanbul: Eren Publishing, 2005. http://char.txa.cornell.edu/influences.htm
  2. ^ Inal, Onur. „Móda žen v přechodu: Osmanské pomezí a anglo-osmanská výměna kostýmů.“ Journal of World History 22.2 (2011): 243–72. Web. p. 234
  3. ^ Inal, str. 252
  4. ^ Jirousek, str. 8
  5. ^ Inal, str. 264
  6. ^ Inal, str. 258
  7. ^ Jirousek, str. 9
  8. ^ Jirousek, str. 2
  9. ^ Jirousek, str.2
  10. ^ Jirousek, str. 12
  11. ^ Jirousek, str. 12
  12. ^ Inal, s. 253
  • Feyzi, Muharrem. Eski Türk Kıyafetleri ve Güzel Giyim Tarzları.
  • Koçu, Reşat Ekrem. Türk Giyim Kuşam ve Süslenme Sözlüğü. Ankara: Sümerbank, 1967.
  • Küçükerman, Önder. Türk Giyim Sanayinin Tarihi Kaynakları. Istanbul: GSD Dış Ticaret AŞ, 1966.
  • Sevin, Nurettin. Onüç Asırlık Türk Kıyafet Tarihine Bir Bakış. Ankara: T.C. Kültür Bakanlığı, 1990.
  • Tuğlacı, Pars. Osmanlı Saray Kadınları / Osmanský palác Ženy. Istanbul: Cem Yayınevi, 1985.

externí odkazy