Ministerstvo zahraničních věcí (Osmanská říše) - Ministry of Foreign Affairs (Ottoman Empire)

The Ministerstvo zahraničních věcí ČR (Osmanská turečtina: Hariciye Nezâreti; francouzština: Ministère des Affaires Étrangères[1]) bylo oddělení Imperiální vláda odpovědný za zahraniční vztahy z Osmanská říše, od jejího založení v roce 1836 do jejího zrušení v roce 1922. Před rokem 1836 byly zahraniční vztahy řízeny Reis ül-Küttab, který byl nahrazen ministerstvem západního stylu jako součást Tanzimat modernizační reformy. Nástupcem osmanského ministerstva zahraničních věcí je Ministerstvo zahraničních věcí ČR z Turecká republika.

Francouzština byla oficiálně pracovním jazykem ministerstva v období po Krymská válka.[2]

Organizace

V jejím čele stál ministr zastupující Réis Effendi a šestičlenná rada, kterou vede státní podtajemník (mustéchar). Mezi další významné postavy patřil Velmistr obřadů hlavy Drogmanat císařského Pohovka a velmistr ceremonií (Techrifati-Hardjié) v režii Zaváděcího velvyslance.[1]

Včetně oddělení:[1]

  • Účetnictví (Direction de Comptabilité)
  • Komora právníků (Bab-i-ali Istikharé Odassi, Chambre des Conseillers légistes)
  • Obchodní záležitosti (Tidjarié, Direction des Affaires Commerciales)
  • Konzuláty (Chehpendéri, Direction des Consulats)
  • Zahraniční korespondence (Tahrirat-i-Hardjié, Direction de la Correspondance étrangère)
  • Zahraniční tisk (Direction de la presse étrangère)
  • Soudní spory (Oumori-Houkoukié-i-Muhtélita, Direction du Contentieux)
  • Národnosti (Direction des Nationalités)
  • Personál (Sigilli Ahwal, Direction du Personnel)
  • Překlad (Terdjumé, Direction de Traduction)
  • Turecká korespondence (Mektoubi-Hardjié, turque Direction de la Correspondance)

Seznam ministrů

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Young, George (1905). Corps de droit osmanský; recueil des codes, lois, règlements, ordonnances et actes les plus importants du droit intérieur, et d'études sur le droit coutumier de l'Empire ottoman (francouzsky). 3. Clarendon Press. p.1.
  2. ^ Turecká ročenka mezinárodních vztahů. Ankara Üniversitesi Diş Munasebetler Enstitüsü, 2000. (hlavní kniha uvádí 2000/2 Zvláštní vydání turecko-amerických vztahů. Číslo 31, s. 13. "Chambre des Conseillers Légistes de la Porte stejně jako jejich název ve francouzštině, který se po krymské válce stal oficiálním pracovním jazykem osmanského ministerstva zahraničí. “
  3. ^ Wasti, Syed Tanvir (2012). „Ahmed Rüstem Bey a konec éry“. Středovýchodní studia. 48 (5): 781–796. doi:10.1080/00263206.2012.703616. - Publikováno online 14. srpna 2012 - Obsah v části s poznámkami uvádí roky jeho aktivní činnosti.

externí odkazy