Hakham Bashi - Hakham Bashi - Wikipedia

Hakham Bashi[poznámka 1] (Osmanská turečtina: حاخامباشی, turečtina: Hahambaşı, IPA:[haˈham baˈʃɯ]; Ladino: xaxam (חכם) baši; přeloženo do francouzštiny jako: khakham-bachi) je turecký název pro Vrchní rabín národa Židovská komunita. V době Osmanská říše to bylo také používáno pro vrchního rabína určité oblasti říše, jako např Sýrie nebo Irák, ačkoli Hakham Bashi z Konstantinopol byl považován za celkovou hlavu Židů Říše.
Etymologie
Hakham je hebrejština pro „moudrého muže“ (nebo „učence“), zatímco başı je turečtina pro „hlavu“.
The Karaité použil slovo „Hakham“ pro rabína, což se v hebrejštině nedělo,[pochybný ] a osmanští Turci toto použití pro toto jméno přijali.[4]
Dějiny

Instituce Hakham Bashi byla zřízena Osmanský Sultán Mehmet II, v rámci své politiky řízení svých nesmírně rozmanitých subjektů podle jejich vlastních zákonů a úřadů, kdykoli je to možné. Náboženství bylo považováno za prvotní aspekt národní identity komunity, tedy termín Ethnarch byl aplikován na takové náboženské vůdce, zejména (Řecký ortodoxní ) Ekumenický patriarcha Konstantinopole (tj. v sultánově císařském hlavním městě, přejmenováno Istanbul v roce 1930, ale nahrazeno Ankara jako republikánské hlavní město v roce 1923). Tak jako islám bylo oficiálním náboženstvím soudu i státu, Vrchní muftí v Istanbulu měl mnohem vyšší status, dokonce i v kabinetu.
Vzhledem k velikosti a povaze osmanského státu, který obsahuje mnohem větší část diaspora než kterákoli jiná byla pozice Hakhama Bašiho srovnávána s pozicí židovské Exilarch.
V Osmanské říši a jako takové Hakham Bashi byl nejblíže k overalu Exilarchální autorita mezi Židé všude na Středním východě v raném novověku. Měli široké pravomoci vydávat zákony, soudit a vymáhat zákony mezi Židy v Osmanské říši a často seděli na Sultán je pohovka.
Kancelář také udržovala značný vliv mimo Osmanskou říši, zejména po nucená migrace mnoha židovských komunit a jednotlivců z Španělsko (po pádu Granady v roce 1492) a Itálie.
Vrchní rabín moderní sekulární republiky krocan je stále známý jako Hahambaşı.
Termín Hakham Bashi byl také používán pro oficiální vládou jmenovaný vrchní rabín jiných důležitých měst v Osmanské říši, jako např Damašek a Bagdád.
Postavení Hakhama Bašiho z Palestiny skončilo jmenováním samostatných hlavních rabínů Aškenazi a Sephardi v roce 1921.[5]
Seznam zavedených společností
Vrchní rabíni Osmanské říše (Hahambaşı)
Eli Capsali | 1452–1454 |
Mojžíš Capsali | 1454–1495 |
Elijah Mizrachi | 1497–1526 |
Mordechai Komitano | 1526–1542 |
Tam ibn Yahya | 1542–1543 |
Eliyyah Benjamin ha-Levi | 1543 |
Eliyyah ben Ḥayyim | 1543–1602 |
Yeḥiel Bassan | 1602–1625 |
Joseph Miṭrani | 1625–1639 |
Jomṭov Ben Yaʿesh | 1639–1642 |
Yomṭov ben aniaananiah Ben Yaqar | 1642–1677 |
Ḥayyim Qamḥi | 1677–1715 |
Judah Ben Rey | 1715–1717 |
Samuel Levi | 1717–1720 |
Abraham ben Ḥayyim Rosanes | 1720–1745 |
Solomon Ḥayyim Alfandari | 1745–1762 |
Meir Ishaki | 1762–1780 |
Elijah Palombo | 1780–1800 |
Ḥayyim Jacob Benyakar | 1800–1835 |
Abraham ha-Levi | 1835–1836 |
Samuel ben Mojžíš Ḥayyim | 1836–1837 |
Mojžíš Fresco | 1839–1841 |
Jacob Behar David | 1841–1854 |
Ḥayyim ha-Kohen | 1854–1860 |
Jacob (nebo Yakup) Avigdor | 1860–1863 |
Yakir Geron | 1863–1872 |
Mojžíš Levi | 1872–1908 |
Haim Nahum Effendi | 1908–1920 |
Shabbetai Levi | 1918–1919 |
Ishak Ariel | 1919–1920 |
Vrchní rabíni Turecké republiky (Hahambaşı)
Haim Moşe Becerano | 1920–1931 |
Haim Ishak Saki | 1931–1940 |
Rafael David Saban | 1940–1960 |
David Asseo | 1961–2002 |
Ishak Haleva | 2002– |
Vrchní rabíni Osmanské Galileje
Makhlouf Eldaoudi | 1889–1909 |
Vrchní rabíni osmanské Palestiny
Chaim Abraham Gagin | 1842–1848 |
Isaac Kovo | 1848–1854 |
Haim Nisim Abulafia | 1854–1861 |
Haim David Hazan | 1861–1869 |
Abraham Ashkenazi | 1869–1880 |
Raphael Meir Panigel | 1880–1892 |
Jacob Saul Elyashar | 1893–1906 |
Elijah Mojžíš Panigel | 1907 |
Vrchní rabíni Sephardi z britské povinné Palestiny
Jacob Meir | 1921–1939 |
Ben-Sion Meir Hai Uziel | 1939–1948 |
Vrchní izraelští rabíni Sephardi
Ben-Sion Meir Hai Uziel | 1948–1953 |
Jicchak Nissim | 1955–1972 |
Ovadia Yosef | 1972–1982 |
Mordechai Eliyahu | 1982–1993 |
Eliyahu Bakshi-Doron | 1993–2003 |
Shlomo Amar | 2003–2013 |
Yitzhak Yosef | 2013 – současnost |
Viz také
Poznámky
- ^ V jazycích jiných etnických menšin:
- Arabsky: ruʾasāʾ al-khākhāmāt[1]
- Arménština: Termín xaxamglxut‘iwn se v dokumentech používá, i když arménština měla slovo pro rabína „rabbuni“. xaxam je z turečtiny, pro rabína, a „glux“ znamená „hlava“.[2]
- Bulharština: Xaxamabaši[3]
- řecký: χαχαμπάσης (chachampasēs), který je vysvětlen jako „μεγάλος ραβίνος“ nebo „velký rabín“.[2]
- Peršan: khākhāmbāšīgarī se používá v perské verzi Osmanská ústava z roku 1876. Strauss uvedl, že existuje možnost, že Peršan převzal slovo z osmanské turečtiny, protože ji v dřívějších slovnících neviděl.[1]
Reference
- Haim Ze'ew Hirschberg „Hakham Bashi“, Encyclopaedia Judaica (CD-ROM Edition verze 1.0), editoval Cecil Roth (Nakladatelství Keter, 1997). ISBN 965-07-0665-8
- Bernard Lewis, Židé islámu (Princeton: Princeton University Press, 1984). ISBN 0-691-00807-8
- Stanford J. Shaw „Dodatek 1: Velcí rabíni Istanbulu a Osmanské říše a vrchní rabíni republikánského Turecka“, v Židé Osmanské říše a Turecké republiky (New York City: New York University Press, 1991), 272-273.
Referenční poznámky
- ^ A b Strauss, Johann (2010). "Ústava pro vícejazyčné impérium: Překlady Kanun-i Esasi a další oficiální texty do menšinových jazyků. “In Herzog, Christoph; Malek Sharif (eds.). První osmanský experiment v demokracii. Wurzburg. str. 21-51. (informační stránka knihy na Univerzita Martina Luthera ) - Citováno: str. 49–50 (PDF str. 51–52)
- ^ A b Strauss, Johann (2010). "Ústava pro vícejazyčné impérium: Překlady Kanun-i Esasi a další oficiální texty do menšinových jazyků. “In Herzog, Christoph; Malek Sharif (eds.). První osmanský experiment v demokracii. Wurzburg. str. 21-51. (informační stránka knihy na Univerzita Martina Luthera ) - Citováno: str. 47–48 (PDF str. 49–50)
- ^ Strauss, Johann (2010). "Ústava pro vícejazyčné impérium: Překlady Kanun-i Esasi a další oficiální texty do menšinových jazyků. “In Herzog, Christoph; Malek Sharif (eds.). První osmanský experiment v demokracii. Wurzburg. str. 21-51. (informační stránka knihy na Univerzita Martina Luthera ) - Citováno: str. 45–46 (PDF str. 47–48)
- ^ Strauss, Johann (2010). "Ústava pro vícejazyčné impérium: Překlady Kanun-i Esasi a další oficiální texty do menšinových jazyků. “In Herzog, Christoph; Malek Sharif (eds.). První osmanský experiment v demokracii. Wurzburg. str. 21-51. (informační stránka knihy na Univerzita Martina Luthera ) - Citováno: str. 46 (PDF str.
- ^ Úřední věstník vlády Palestiny, číslo 40, 1. dubna 1921, strana 10.