Lekhah Dodi - Lekhah Dodi
  Izraelská hudba |
|---|
| Náboženský |
| Světský |
| Izrael |
| Piyyutim |
| Tanec |
| Hudba na dovolenou |
Lekha Dodi (hebrejština: לכה דודי; taky přepsal tak jako Lecha Dodi, L'chah Dodi, Lekah Dodi, Lechah Dodi; Ashkenazic výslovnost: Lecho Dodi) je hebrejština -Jazyk Židovská liturgická píseň přednesl v pátek v soumrak, obvykle v západ slunce, v synagoga uvítat Šabat před večerními bohoslužbami. Je součástí Kabbalat Šabat ("přivítání sabat ").
Lekhah Dodi znamená „pojď, můj milovaný“, a je to žádost tajemného „milovaného“, což by mohlo znamenat buď Bůh nebo něčí přítel (přátelé), aby se spojili v uvítání Šabat který se označuje jako „nevěsta ": likrat kallah („pozdravit [Šabat] nevěsta "). Během zpěvu posledního verš, celý sbor stoupá a otáčí se na západ k zapadajícímu slunci (nebo ke vchodu do synagógy),[1] pozdravit „královno Šabat„jak dorazí.
To bylo složeno v 16. století Shlomo Halevi Alkabetz, který se narodil v Soluň a později se stal Zajištěno Kabalista. Jak bylo v té době běžné, píseň je také akrostický, s prvním písmenem prvních osmi sloky hláskování jména autora. Autor čerpá z rabínského výkladu Píseň písní ve kterém je dívka vnímána jako metafora pro Židé a milenec (dod) je metafora pro Boha a od Nevi'im, který používá stejnou metaforu.[2] Báseň ukazuje, že Izrael žádá Boha, aby přivedl to velké Šabat z Mesiášské osvobození.[3] Je to jedna z nejnovějších hebrejských básní pravidelně přijímaných do liturgie, a to jak v jižním použití, kterým se autor řídil, tak ve vzdálenějším severním obřadu.
Melodie
Jeho význam v úctě židovských věřících vedl každého Hazzan a pěvecký sbor - režisér, který se snaží věnovat své nejsladší kmeny šabatové uvítací písni. Nastavení Lekhah Dodi, obvykle s velkou expresivitou a nezřídka s velkou něhou a krásou, lze podle toho nalézt v každé publikované kompilaci synagogálních melodií.
Mezi Sefardské sbory, hymnus je někdy zpíván starověku Maurský melodie, o které je známo, že je mnohem starší než text Lekhah Dodi. To je zřejmé nejen z interních důkazů, ale také z rubrika ve starých siddurim směřující hymnu ", aby byla zpívána na melodii Shuvi Nafshi li-Menukhayekhi, složení Judah Halevi, který zemřel téměř pět století před Alkabetzem. Při tomto ztvárnění, které do Izraele přinesli španělští uprchlíci před dny Alkabetzu, je hymna zpívána kongregačně, refrén je používán pouze jako úvod.
V některých velmi starých aškenazských synagógách jsou verše obvykle zpívány v komplikované délce Hazzanem a refrén je používán jako sborová odpověď, ale ve většině aškenazských pravoslavných synagógách je zpívá každý společně kterékoli z velkého počtu melodie. Patří sem pravoslavné synagogy, které tento prvek používají, a synagogy pod moderně ortodoxním deštníkem.
Tento milovaný piyyut zpívá se na mnoho různých melodií po celém světě, včetně melodií z Indie, Střední Asie (Bukhara), Jemen, Kurdistán, Itálie, Bulharsko, Německo a Horští Židé Kavkazu. Kdekoli se v pátek večer shromáždí Židé k modlitbě, tam lze najít zpívanou Lechu Dodi.
Staré německé a polské melodie
V určitých obdobích roku mnoho severních sborů zavrhuje pozdější skladby ve prospěch dvou jednoduchých starších melodií, které výjimečně připomínají lidovou píseň severní Evropy v tomto století, které následovalo po písních veršů. Známější z nich je vzduch vyhrazený pro Omer týdny mezi Pesach a Šavuot, který byl kvůli určitým frázím různě popsán jako adaptace slavné politické písně "Lillibullero "a cavatina na začátku roku Mozart „“Nozze di Figaro. “Ale podobnosti s německou lidovou písní z konce sedmnáctého století lze obecně najít v celé melodii.
Méně široce využívaný v současnosti je speciální vzduch tradiční pro „Tři týdny "předchozí Tisha b'Av, i když se vyznačuje mnohem něžnějším kouzlem, které v melodii chybí Eli Tziyyon, který častěji nahrazuje. Ale kdysi se to velmi obecně zpívalo v severních sborech Evropy; a variantu zvolil Benedetto Marcello za ztvárnění žalmu xix. v jeho „Estro Poetico-Armonico“ nebo „Parafrasi Sopra li Salmi“ (Benátky, 1724), kde je citován jako ovzduší německých Židů. Cantor Eduard Birnbaum ("Der Jüdische Kantor„, 1883, s. 349) objevil zdroj této melodie v polské lidové písni,“Wezm ja Kontusz, Wezm", uvedeny v Oskar Kolberg „“Piesni Ludu Polskiego„(Varšava, 1857). Stará melodie, podobně zjevného původu lidových písní, byla v londýnském židovství upřednostňována před sto lety a byla zpívána ve dvou mírně odlišných formách ve staroměstských synagógách. Obě tyto formy jsou dány Isaac Nathan v jeho prostředí Byron "Hebrejské melodie„(London, 1815), kde tvoří vzduch vybraný pro“Chodí v kráse “, první verše v seriálu. Od té doby se melodie přestala používat v anglických sborech i jinde.
Text
Plná verze písně (všimněte si, že mnoho Reforma sbory vynechávají verše 3, 4, 6, 7 a 8, které odkazují na mesiášské vykoupení),[4] zatímco sefardské sbory založené v rituálech v Jeruzalémě a Aleppu vynechávají verš 4 a verše 6 až 8, protože odkazují na agónii:[5]
| # | anglický překlad | Přepis | hebrejština |
|---|---|---|---|
| Refrén: | |||
| 1 | Pojďme, můj milovaný, setkat se s nevěstou, | Lekhah dodi liqrat kallah | לכה דודי לקראת כלה |
| 2 | a přivítáme přítomnost Šabat. | p'ne šabat neqabelah | פני שבת נקבלה |
| Verš 1: | |||
| 3 | „Zabezpečit“ a „Pamatovat“ v jediné promluvě, | Shamor v'zakhor b'dibur eḥad | שמור וזכור בדבור אחד |
| 4 | Byli jsme dáni slyšet sjednoceným Bohem, | hishmiʿanu El hameyuḥad | השמיענו אל המיחד |
| 5 | Bůh je jeden a Boží jméno je jedno, | Adonai eḥad ushemo eḥad | יי אחד ושמו אחד |
| 6 | Ve slávě a lesku a chvályhodné písni. | L'Shem ul'tiferet v'lit'hilah | לשם ולתפארת ולתהלה |
| Verš 2: | |||
| 7 | Pozdravit Šabat pojďme, pojďme cestovat, | Liqrat Šabat lekhu v'nelekhah | לקראת שבת לכו ונלכה |
| 8 | Neboť je pramenem požehnání, | ki ahoj m'qor haberakhah | כי היא מקור הברכה |
| 9 | Od začátku, od starověku byla vybrána, | merosh miqedem nesukhah | מראש מקדם נסוכה |
| 10 | Naposledy vyrobeno, ale nejprve plánováno. | sof maʿaseh b'maḥashavah teḥilah | סוף מעשה במחשבה תחלה |
| Verš 3: | |||
| 11 | Svatyně krále, královské město, | Miqdash melekhʿir melukhah | מקדש מלך עיר מלוכה |
| 12 | Vstaň! Odejděte ze středu vřavy; | Qumi tz'i mitokh ha-hafekhah | קומי צאי מתוך ההפכה |
| 13 | Dost dlouho jsi seděl v slzavém údolí | Rav lakh shevet b'emeq habakha | רב לך שבת בעמק הבכא |
| 14 | A slituje se nad tebou soucitně. | v'hu yaḥamol ʿalayikh ḥemlah | והוא יחמול עליך חמלה |
| Verš 4: | |||
| 15 | Otřes se, vstaň z prachu, | Hitnaʿari me'afar qumi | התנערי מעפר קומי |
| 16 | Obleč se do svých nádherných šatů, můj lid, | Livshi bigde tifartekh ʿami | לבשי בגדי תפארתך עמי |
| 17 | Rukou Jesseho syna Betléma, | „Al yad ben Yishai vsadil ha-laḥmi | על יד בן ישי בית הלחמי |
| 18 | Vykoupení se blíží mé duši. | Qorvah el nafshi g'alah | קרבה אל נפשי גאלה |
| Verš 5: | |||
| 19 | Probuďte se! Probuďte se! | Hitʿoreri hitʿoreri | התעוררי התעוררי |
| 20 | Vaše světlo se blíží, vstává a září. | Ki va orekh qumi ori | כי בא אורך קומי אורי |
| 21 | Probuďte se! Probuďte se! vyslovit píseň, | „Uri ʿuri shir daberi | עורי עורי שיר דברי |
| 22 | Zjevuje se na vás Pánova sláva. | K'vod Adonai ʿalayikh niglah | כבוד יי עליך נגלה |
| Verš 6: | |||
| 23 | Nestyď se! Nestyď se! | Lo tevoshi v'lo tikalmi | לא תבושי ולא תכלמי |
| 24 | Proč být sklíčený? Proč sténat? | Mah tishtoḥaḥi umah tehemi | מה תשתוחחי ומה תהמי |
| 25 | Všichni moji postižení lidé ve vás naleznou útočiště | bakh yeḥesu ʿaniye ʿami | בך יחסו עניי עמי |
| 26 | A město bude obnoveno na jejím kopci. | v'nivnetah ʿir ʿal tilah | ונבנתה עיר על תלה |
| Verš 7: | |||
| 27 | Vaši despoilery se stanou vaší kořistí, | PROTI'hayu limshisah shosayikh | והיו למשסה שאסיך |
| 28 | Daleko bude kdokoli, kdo by tě pohltil | V'raḥaqu kol mevalʿayikh | ורחקו כל מבלעיך |
| 29 | Váš Bůh se bude z vás radovat, | Yasisʿalayikh Elohayikh | ישיש עליך אלהיך |
| 30 | Jako ženich se raduje z nevěsty. | Kimsos ḥatan ʿal kalah | כמשוש חתן על כלה |
| Verš 8: | |||
| 31 | Po pravé a levé straně vybuchneš, | Yamin usmol tifrotzi | ימין ושמאל תפרוצי |
| 32 | A Hospodine budeš ctít | V'et Adonai taʿaritzi | ואת יי תעריצי |
| 33 | Rukou dítěte Peretz, | „Al yad ish ben Partzi | על יד איש בן פרצי |
| 34 | Budeme se radovat a šťastně zpívat. | V'nismeḥah v'nagilah | ונשמחה ונגילה |
| Verš 9: | |||
| 35 | Pojď v klidu, koruna jejího manžela, | Boi v'shalom ateret baʿalah | בואי בשלום עטרת בעלה |
| 36 | Jak ve štěstí, tak v radosti | Gam b'simḥah uvetzahalah | גם בשמחה ובצהלה |
| 37 | Uprostřed věřících cenného národa | Tokh emune ʿam segulah | תוך אמוני עם סגלה |
| 38 | Pojď, nevěsta! Pojď, nevěsta! | Boi khalah boi khalah | בואי כלה בואי כלה |
V Sefardský rituál a chasidská tradice je poslední část přednesena jako taková:
| # | anglický překlad | Přepis | hebrejština |
|---|---|---|---|
| Verš 9: | |||
| 35 | Pojď v klidu, koruna jejího manžela, | Boi v'shalom ateret baʿalahh | בואי בשלום עטרת בעלה |
| 36 | Jak V. .. tak v píseň a v radosti | Gam b'rinah uvtzaholah | גם ברינה ובצהלה |
| 37 | Uprostřed věřících cenného národa | Tokh emune ʿam segulah | תוך אמוני עם סגלה |
| 38 | Pojď, nevěsta! Šabatová královna! | Boi khallah Šabat malketa | בואי כלה שבת מלכתא |
Poznámky
Verš 1, řádek 3: „Chraňte“ a „Pamatujte si“ v jedné promluvě: Desatero přikázání se v Tóře objevuje dvakrát, v Exodu 20: 8 zní „Pamatuj (zakhor) den sabatu “a v 5. Mojžíšově 5:12 zní„ Ochranu (shamor) den sabatu "; folklórní vysvětlení rozdílu spočívá v tom, že nadpřirozeně obě slova vyslovil Bůh současně. Zde se druhý výraz používá jako první ve verši, aby se přizpůsobila akrostice skladatelova jména.
Verš 2, řádek 10: Naposledy vyrobeno, ale nejprve plánováno: Sobotní den, sedmý a poslední den stvoření, byl v podstatě poslední věcí stvořenou v tomto týdnu, a přesto se věří, že den zastavení, reflexe a uctívání byl součástí Božího plánu od samého prvního.
Verš 8, řádek 33: Rukou dítěte Peretze: Znamená to potomka Peretze, syna Judova, předka krále Davida; poetický popis Mesiáše.
Viz také
Reference
Poznámky
- ^ Macy Nulman, Encyklopedie židovských modliteb (1993, NJ, Jason Aronson Inc.) s.v. „Lekha Dodi“, s. 223, sl. 2.
- ^ Hoffman, Lawrence A. Kabbalat Šabat: (Přivítání Šabatu v synagoze). Modlitební kniha mých lidí.
- ^ Kladivo, Reuven. Nebo Hadash: Komentář k Siddurovi Sim Shalomovi pro šabat a festivaly. 21.
- ^ Jakob J. Petuchowski, Reforma modliteb v Evropě: Liturgie evropského liberálního a reformního judaismu (1968, NYC, Světová unie pro progresivní judaismus) str. 121, citující „Synagogenordnung“ vydaný kolem roku 1853 pro progresivní sbor v Mayence v Německu za vlády rabína Josepha Auba; R 'Eric L. Friedland, Historický a teologický vývoj neortodoxních modlitebních knih ve Spojených státech (1967, Ph.D. disertační práce, Brandeis Univ., NYC) s. 108, že Marcus Jastrow, ve své revizi německého vydání z roku 1871 Avodat Yisroel (Reformní modlitební kniha) snížit Lekhah Dodi na tři sloky, „která verze byla později přijata v roce 1940 v knize Union Prayer Book [Americký reformní modlitební kniha] .....“
- ^ R 'Eliezer Toledano, Orotský sefardský Shabat Siddur (1995, Lakewood, NJ, Orot Inc.) str. 68.
Bibliografie
- Anglický překlad a diskuse: v Kabbalat Šabat: Vítání šabatu v synagoze, Rabín Lawrence A. Hoffman, ed. Nakladatelství Jewish Lights Publishing. 2004. ISBN 1-58023-121-7.
Hebrejská kniha s anglickým úvodem: Reuven Kimelman, Mystický význam slov „Lekhah Dodi“ a „Kabbalat Shabbat“, The Hebrew University Magnes Press a Cherub Press, 2003
- Tradiční nastavení: A. Baer, Ba'al Tefillah326-329, 340-343, Gothenburg, 1877, Frankfort, 1883;
- Francis Cohen a David M. Davis, Hlas modlitby a chvály18, 19a a 19b, London, 1899;
- F. Consolo, Libro dei Canti d'Israelečást. i, Florencie, 1892;
- De Sola a Aguilar, Starověké melodie, str. 16 a č. 7, Londýn, 1857;
- Izrael, Londýn, i. 82; iii. 22, 204;
- Journal of the Folk-Song Society, i., No. 2, str. 33, 37, London, 1900. Překlady atd .: Izrael, iii. 22;
- H. Heine „Werke, iii. 234, Hamburk, 1884;
- J. G. von Herder Werke, Stuttgart, 1854;
- A. Lucas, Židovský rok, str. 167, London, 1898
externí odkazy
- Lecha Dodi Hassidic verze volného stylu od Cantor Fahlenkamp všechny verše s texty YouTube video
- Lecha Dodi se sefardským posledním veršem YouTube video
- לכה דודי / Lecha Dodi- אסף נוה שלום pouze verše 1-5. YouTube video
- Zvukový soubor MP3 ke stažení "Lekhah Dodi"
- Zvukový soubor MP3 ke stažení "Lekhah Dodi"
- Lekhah Dodi s hudbou The Jewish Learning Group z mediálního centra Chabad-Lubavitch
- Ladhah Dodi a nahrávky v databázi Zemirot
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Zpěvák, Isidore; et al., eds. (1901–1906). Židovská encyklopedie. New York: Funk & Wagnalls. Chybějící nebo prázdný | název =(Pomoc) [1] „Lekah Dodi“
Tento článek včlení text z publikace nyní v