Shalom Aleichem (liturgie) - Shalom Aleichem (liturgy)

Tento článek je o židovské liturgické básni. Pro jidiš spisovatel, viz Sholem Aleichem. Pozdrav viz Shalom alechem.

Shalom Aleichem (hebrejština: שָׁלוֹם עֲלֵיכֶם„Peace be upon you“) je tradiční píseň zpívaná Židy každý páteční večer po návratu domů z modlitby synagogy. Signalizuje příchod židovského Sabatu, přivítání andělé kteří doprovázejí člověka doma v předvečer sabatu.

Zdroje

Tuto liturgickou báseň napsali kabalisté z Zajištěno na konci 16. nebo na počátku 17. století.[1] Kompletní přehled existujících rukopisů, sestavený Chaimem Leibermanem, je k dispozici v Kirjath Sepher sv. 38–9.[2]

Podle homiletického učení v Talmud, dva andělé doprovázejí lidi na zpáteční cestě z synagoga v pátek večer - dobrý anděl a zlý anděl. Pokud byl dům připraven na šabat („lampa byla rozsvícena, stůl položen a jeho gauč se rozšířil“), dobrý anděl vydá požehnání, že další šabat bude stejný, a zlý anděl je nucen reagovat "Amen ". pokud však dům není připraven na šabat, zlý anděl vyjadřuje přání, aby příští šabat byl stejný, a dobrý anděl je nucen reagovat" Amen ".[3]

Zvyk zpívat Shalom Aleichem v pátek večer předtím Kiduš je nyní téměř univerzální, i když některé rabínské autority vyjádřily pochybnosti. Rabín z 18. století Jacob Emden ve své modlitební knize Sidur Beth Ya'aqov poukázal na mnoho problémů týkajících se této písně (adresování žádostí andělům, výrazy, které nedávají smysl atd.). Podobný přístup ke zpěvu Shaloma Aleichema je přičítán rabínovi Eliášovi Vilna Gaon.

Slova

Texty v hebrejštině jsou následující:

שָׁלוֹם עֲלֵיכֶם מַלְאֲכֵי הַשָּׁרֵת מַלְאֲכֵי עֶלְיוֹן
מִמֶּלֶךְ מַלְכֵי הַמְּלָכִים הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא

בּוֹאֲכֶם לְשָׁלוֹם מַלְאֲכֵי הַשָּׁלוֹם מַלְאֲכֵי עֶלְיוֹן
מִמֶּלֶךְ מַלְכֵי הַמְּלָכִים הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא

בָּרְכוּנִי לְשָׁלוֹם מַלְאֲכֵי הַשָּׁלוֹם מַלְאָכֵי עֶלְיוֹן
מִמֶּלֶךְ מַלְכֵי הַמְּלָכִים הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא

{בְּ} צֵאתְכֶם לְשָׁלוֹם מַלְאֲכֵי הַשָּׁלוֹם מַלְאָכֵי עֶלְיוֹן
מִמֶּלֶךְ מַלְכֵי הַמְּלָכִים הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא‎

Píseň v hebrejština je přepsán takto:

Shalom aleichem malachei ha-sharet malachei Elyon,
mi-melech malachei ha-melachim ha-kadosh Baruch Hu.

Bo'achem le-shalom malachei ha-shalom malachei Elyon,
mi-melech malachei ha-melachim ha-kadosh Baruch Hu.

Barchuni le-shalom malachei ha-shalom malachei Elyon,
mi-melech malachei ha-melachim ha-kadosh Baruch Hu.

{Be} Tzeitechem le-shalom malachei ha-shalom malachei Elyon,
mi-melech malachei ha-melachim ha-kadosh Baruch Hu.

Slova k písni se překládají takto:[4]

Mír s vámi, sloužící andělé, poslové Nejvyššího,
Požehnáni jsou poslové krále krále, Svatého.

Pojďte v míru, poslové míru, poslové Nejvyššího,
Požehnáni jsou poslové krále krále, Svatého.

Požehnej mi mírem, posly míru, posly Nejvyššího,
Požehnáni jsou poslové krále krále, Svatého.

Jděte v míru, poslové míru, poslové Nejvyššího,
Požehnáni jsou poslové krále krále, Svatého.

Tradice Mizrahi (ne Sefard) zahrnuje předposlední verš, začátek בְּשִׁבְתְּכם לשׁלוֹם‎, "{In} [Může] váš odpočinek [být] pro mír ... “a poslední verš má před צ vložen {בְּ}, o kterém Koren tvrdí, že nemění význam posledního verše.[5] Toto {בְּ} je také přítomné v Tikunei Shabbos, nejdříve známém tisku básně; stejně jako jeden před {ב} druhého verše.

Yaakov Chaim Sofer, ve své práci Kaf Hachayim, (262: 16) poznámky:

ומנהגינו לומר אחר ברכוני לשלום וכו 'בשבתכם לשלום וכו' ואח"כ חוזרים לומר ברכוני לשלום וכו 'ואח"כ אומרים בצאתכם לשלום וכו' וחוזרים לומר ברכונו לשלום וכו‘ור"ל ברכוני בעת בואכם ובעת שבתכם ובעת צאתכם ור"ל בשעה שאתם יוצאים באיזה שעה שרוצים לצאת‎

A naším zvykem je říkat, po „Požehnej mi za mír atd.“, „{In} odpočívej za mír atd.“. A poté opakujeme: „Požehnej mi za mír atd.“ A potom řekneme „{In} tvůj odchod do míru atd.“, A potom opakujeme: „Požehnej mi za mír atd .;“ účelem je požádat o požehnání během vašeho příjezdu a během vašeho odpočinku a během vašeho odjezdu - a můj význam je v době, kdy odjíždíte, tj. kdykoli chcete odjet.

Rabín Jacob Emden ve své modlitební knize Vsadit El (1745), kritizoval jak použití hymnu (z důvodu, že prosby o sabatu a prosby k andělům byly nevhodné), tak jeho gramatiky - argumentujíc tím, že zahrnutí předpony מִ na začátku každého druhého řádku (tj. já -melech) byla špatná forma, protože poskytovala pasáž, „andělé Nejvyššího, pryč od Král, který vládne nad králi. “Proto vypustil מִ, čímž omezil mi-melech na melech, a toto vypuštění bylo napodobeno v některých dalších modlitebních knihách (zjevně malá menšina), jako je Seligman Baer Siddur Avodat Yisroel (1868), Orot Sephardic a Korenův Mizrahi (ale ne Korenův Ashkenaz nebo Sefard) modlitební kniha, ačkoli to dělá hudební metr trochu nepříjemným.[6]

Melodie

Bylo napsáno mnoho různých melodií Shalom Aleichem.

Pomalou, dobře známou melodii k písni složil americký skladatel a dirigent Rabbi Izrael Goldfarb 10. května 1918, když seděl poblíž Alma Mater socha před Nízká pamětní knihovna v Columbia University, a poprvé zveřejněna později v tomto roce jako "Sholom Alechem— שָׁלוֹם עֲלֵיכֶם" v Páteční večerní melodie Izraelem a jeho bratrem Samuele.[7] Slavná píseň Goldfarb je často považována za tradiční Chasidský melodie. I. Goldfarb napsal v roce 1963: „Popularita melodie se šíří nejen po této zemi, ale po celém světě, takže mnoho lidí uvěřilo, že píseň byla předána Mojžíšovi z hory Sinaj.“[8] V předmluvě „Páteční večerní melodie“ skladatelé vyjádřili cíl vyhnout se extrémům jak emotivního východoevropského hudebního liturgického stylu ve volné formě, tak klasické západní evropské hudební struktury „Israel Emancipated“.

Moderní, bujně radostnou verzi této melodie zpopularizovali Idan Yaniv a Kinderlach; vyšlo v září 2009.[9]

Jako jeden z jejích posledních činů Debbie Friedman sdílela svoji verzi „Shalom Aleichem“ s rabínkou Joy Levitt. Friedman věřil, že právě tato píseň se stane jejím odkazem.

Další obyčejnou melodii s rychlejším a optimističtějším tempem složil rabín Šmuel Brazílie.[10]

Reference

  1. ^ Poprvé se nachází v Tikkune šabat, vydané v Praze v roce 1641, podle B.S. Jacobson, Sobotní služba (Sinai Publ'g, Tel-Aviv, English ed. 1981) strana 123; M. Nulman, Encyklopedie židovských modliteb (Aronson, N.J. 1993) strana 290; a A.Z. Idelsohn, Židovská liturgie a její vývoj (New York, 1931) strana 54.
  2. ^ Liebermann, H., „ספר ״תקוני שבת״“ Kirjath Sepher 38 (1962–1963), str. 401–414; 39 (1963/1964), s. 109–116. http://bookreader.nli.org.il/NliBookViewer/?ie_pid=IE47264668&_ga=2.92572701.1262827958.1526342677-1205974753.1526342676#page/n0/mode/2uphttp://bookreader.nli.org.il/NliBookViewer/?ie_pid=IE47265177&_ga=2.169298081.1262827958.1526342677-1205974753.1526342676#page/n0/mode/2up
  3. ^ Šabat 119b.
  4. ^ "Shalom Alechem 1". Komunitní překlad Sefaria. Sefaria. Citováno 2019-11-24.
  5. ^ Koren Siddur Tefila„Mizrahi ed., 1988 Jeruzalém, strana 156; Orot sefardský šabat Siddur1995 NJ, strana 140; M. Nulman, Encyclopedia of Jewish Prayer, 1993 NJ, strana 291; ale nenalezeny v modlitebních knihách „Sefard“ od Korena, ArtScrollu nebo de Sola Pool.
  6. ^ B.S. Jacobson, Sobotní služba (Sinai Publ'g, Tel-Aviv, anglicky vyd. 1981) strany 124–125; Siddur Avodat Yisroel strana 196.
  7. ^ Páteční večerní melodie - שיר ישראל לליל שבת, kterou složili rabín Israel Goldfarb a Samuel Eliezer Goldfarb, publikoval Bureau of Jewish Education, New York, 1981, strany 83–86.
  8. ^ http://www.kanestreet.org/wp-content/uploads/2008/09/hjbinder06sacred_music.pdf#page=6
  9. ^ https://soundcloud.com/mimyusof/kinderlach-idan-yaniv-shalom
  10. ^ Moshe Stern a Ira Heller (1990). Moshe Stern Ira Heller ve shodě (audiokazeta). Národní rada mladého Izraele.

externí odkazy