Maoz Tzur - Maoz Tzur - Wikipedia
  Izraelská hudba |
|---|
| Náboženský |
| Světský |
| Izrael |
| Piyyutim |
| Tanec |
| Hudba na dovolenou |
"Ma'oz Tzur" (hebrejština: ֹזוֹז צוּר Māʾōz Ṣūr) je židovský liturgická báseň nebo piyyut. Je napsán v hebrejština, a zpívá se o svátku Chanuka, po rozsvícení festivalových světel. Název je odkazem na Hasmonean pevnost Beth-zur. Předpokládá se, že tato hebrejská píseň byla napsána někdy ve 13. století. Původně byl zpíván pouze v domácnosti, ale byl používán v synagoga od devatenáctého století nebo dříve. V posledních letech se z jejích šesti slok někdy zpívá pouze první sloka (nebo první a pátá).
Obsah
Hymnus je pojmenován po hebrejštině incipit, což znamená „Silná skála (mé spásy)“ a je a název nebo epiteton pro Boha.
„Ma'oz Tzur Yeshuati“ se pravděpodobně píše ve 13. století, během Křížové výpravy.[1] První písmena prvních pěti slok tvoří akrostický skladatelova jména, Mordechai (pět hebrejských písmen מרדכי). Možná byl Mordecai ben Isaac ha-Levi který napsal sabatní hymnus „Mah Yafit“,[2] nebo dokonce učenec uvedený v Tosafoth do Talmudu (Bavli) Niddah 36a. Nebo, soudě podle odvolání v závěrečném verši, to mohl být Mordechaj, jehož tchán byl umučen v Mayence (nyní Mainz, Německo ) v roce 1096 jako součást první křížové výpravy.
Hymnus vypráví židovskou historii v poetické podobě a oslavuje osvobození od čtyř dávných nepřátel, Faraon, Nebuchadnezzar, Haman a Antiochus. Stejně jako mnoho středověkých židovských liturgických poezií je plná narážek na biblickou literaturu a rabínskou interpretaci. Tím pádem, malchut eglah označuje Egypt (Jeremiáš 46:20); noges je Nebuchadnezzar; y'mini je Mordechai (Ester 2: 5); y'vanim je Antiochus; shoshanim je židovský národ (Shir HaShirim 2: 2); b’nei vinah jsou rabínští mudrci; a shir Odkazuje na Židovský rituál žalmy.[3][4]
Druhý acrostic se nachází v prvních písmenech úvodních slov závěrečné sloky, acrostic obsahuje slovo Hazak (což znamená „být silný“).
Báseň připomíná mnohokrát, kdy byly židovské komunity zachráněny před lidmi kolem nich. Druhá sloka vypráví o exodus z Egypta. Třetí sloka vypráví o konci Babylonské zajetí. Čtvrtý vypráví zázrak dovolené Purim. Pouze pátý hovoří o Hasmonean vítězství, které si připomíná Chanuka.
První a poslední sloky jsou psány v přítomném čase. První vyjadřuje naději na opětovné vybudování Chrám a za porážku nepřátel, kteří jsou metaforicky označováni jako štěkání (menabe'ah). Konečná sloka znovu vyzývá k božské odplatě proti nepřátelům židovského národa. Termín Admon, což znamená „ten červený“, někteří chápali jako odkaz na císaře, Friedrich Barbarossa, jehož jméno znamená Frederick „Redbeard“, ale toto čtení je nepřesné, protože se předpokládá, že poslední sloka byla složena na přelomu 16. a 16. století, asi tři sta let po smrti Fredericka I. nebo spolu s dalšími pěti verši. Proto se obecně týká křesťanství, které je v tradičních židovských zdrojích považováno za zrozené z Říma, kterému se říká „Edom“ (kořen slova Admon), protože původní římský národ je považován za potomka Ezaua, známého jako Edom. Tato sloka byla vypuštěna z mnoha výtisků básně, snad ze strachu z křesťanské reakce proti ní, stejně jako v zemích pod komunistickou vládou, protože červená barva je tradičně spojována s komunismem. Šest slok se týká čtyř vyhnanství židovského lidu: babylónského vyhnanství, perského vyhnanství, řeckého vyhnanství a vyhnanství Edom.
Naladit
Jasná a strhující melodie, nyní tak obecně spojená s „Ma'oz tzur“, slouží jako „reprezentativní téma“ v hudebních odkazech na svátek (srovnej Addir Hu, Aḳdamut, Hallel). Na tomto festivalu to zpívají Židé téměř všeobecně (i když existuje mnoho dalších tradičních melodií [5]). Začalo to být považováno za jedinou melodii Hannukah, další čtyři hebrejské hymny pro tuto příležitost byly také zpívány [6][7]). Původně se zpívalo pro „Shene Zetim " ("Olivy Twain „),“Me'orah, „nebo piyyut, předcházející Shema z shaharith z (první) Shabat Chanuka. Kupodivu, “Shene Zetim „sám je nyní někdy zpíván na melodii, která byla před dvěma stoletími spojována s„ Ma'oz tzur “. Ten je židovsky znějícím vzduchem v módě a nachází se v Benedetto Marcello „Estro Poetico Armonico“ nebo „Parafrasi Sopra li Salmi“ (Benátky, 1724), citovaný jako melodie německých Židů, a Marcello jej použil jako téma svého „žalmu XV“. Tento vzduch přepsal Cantor Birnbaum z Königsbergu v „Israelitische Wochenschrift“ (1878, č. 51).[8]
Nejpopulárnější melodii chanukové hymny Birnbaum identifikoval jako adaptaci ze staré německé lidové písně „So weiss ich eins, dass mich erfreut, das pluemlein auff preiter heyde“, uvedené v Böhmově „Altdeutsches Liederbuch“ (č. 635); to bylo široce rozšířené mezi německými Židy již v roce 1450. Zajímavou náhodou byla tato lidová melodie také první, kterou Luther použil pro své německé chorály. Nastavil to na jeho „Jeptiška freut euch, lieben Christen g'mein ".[9] Jde o melodii k překladu hymnu „Sei Lob und Ehr dem höchsten Gut“ F. J. Coxe J. J. Schütze (1640–1730). Jako takový se nazývá „Erk“ (podle německého hymnologa) a podle harmonií Bacha (BWV 388) se jeví jako č. 283 „Hymns, Ancient and Modern“ (Londýn, 1875). Nejdříve přepis židovské formy melodie je Isaac Nathan, který ji nastavil na báseň „On Jordan's Banks“ v Byronově „Hebrew Melodies“ (Londýn, 1815). Pozdější přepisy byly četné a vzduch si našel místo v každé sbírce židovských melodií. Byl upraven do podoby, kterou nyní upřednostňují britští Židé Julius Mombach, kterému je modulace způsobena dominantní v opakování prvního kmene. V Mombachově verzi se závěrečná fráze každého verše neopakuje.[10]
Moderní kreativní zmínka
The piyyut inspirovaný izraelský písničkář Naomi Shemer napsat píseň „Shivchei Ma'oz“ (což znamená „chvály pevnosti“), kterou předvedla skupina Pikud Darom v roce 1969. V této písni Shemer vytvořil spojení mezi židovskou hymnou a vojenskými pozicemi, které byly napadeny Válka vyhlazování času.
Text
| hebrejština | Přepis | Překlad[11] |
|---|---|---|
מָעוֹז צוּר יְשׁוּעָתִי, לְךָ נָאֶה לְשַׁבֵּחַ | Ma'oz Tzur Yeshu'ati, lekha na'eh leshabe'ah. Tikon beit tefilati, vesham toda nezabe'ah. | Moje útočiště, moje skála spásy! „Je příjemné zpívat Tvoje chvály. Nechť je obnovena naše modlitebna. A tam vám nabídneme naše poděkování. Když zabiješ štěkajícího nepřítele. Pak budeme slavit písní a žalmem zasvěcení oltáře. |
רָעוֹת שָׂבְעָה נַפְשִׁי, בְּיָגוֹן כֹּחִי כָּלָה | Ra'ot save'ah nafshi, beyagon kohi kala. Hayyai mereru vekoshi, beshi'abud malkhut egla. | Moje duše byla nasycena utrpením, Moje síla byla vyčerpána žalem. Ztrpčili můj život strádáním, když zotročeni pod vládou Egypt. Ale Bůh se svou mocnou mocí vysvobodil svůj cenný lid; Zatímco Faraon hostitel a následovníci klesali jako kámen do hlubin. |
דְּבִיר קָדְשׁוֹ הֱבִיאַנִי, וְגַם שָׁם לֹא שָׁקַטְתִּי | Dvir kodsho hevi'ani, vegam sham lo shakateti. Uva noges vehiglani, ki zarim avadti. | Přivedl mě do svého svatého sídla; Ani tam jsem nenašel žádný odpočinek. Přišel utlačovatel a mě vyhnal, Protože jsem sloužil cizím bohům, a pil jedovaté víno.[A] Přesto jsem stěží odešel do exilu, Když Babylon spadl a Zerubbabel ujal se vedení; Během sedmdesáti let jsem byl zachráněn. |
כְּרוֹת קוֹמַת בְּרוֹשׁ, בִּקֵּשׁ אֲגָגִי בֶּן הַמְּדָתָא | K.erot komat berosh bikesh, Agagi ben Hamdatah. veniheyata lo lefah ulemokesh, vega'avato nishbata. | The Agagit,[b] syn Hammedatha, spiknutý s cílem pokácet vznešenou jedle;[C] Ukázalo se mu to však léčkou a jeho drzost byla umlčena. Zvedl jsi hlavu Benjamite,[d] ale jméno nepřítele jsi vymazal. Jeho četní synové a jeho domácnost jste viseli na šibenici. |
יְוָנִים נִקְבְּצוּ עָלַי, אֲזַי בִּימֵי חַשְׁמַנִּים | Yevanim nikbetzu alai, azai bimei Hashmanim. Ufartzu homot migdalai, vetim'u kol hashemanim. | Řekové se proti mně shromáždili ve dnech Hasmoneans. Rozbili stěny mých věží a pošpinili všechny oleje. |
חֲֹףוֹף זְֹעַוֹעַ קָדְשֶׁךָ וְקָרֵב קֵץ הַיְשׁוּעָה | Hdo zroa kodshekha, vekarev ketz hayeshu'a. Nkom nikmat dam avadeikha me'uma haresha'a. | Ó, holá svatá paže, a přiveď konec spásy[E]. Udělejte pomstu na ničemném národu jménem vašich věrných služebníků. |
A. ^ Následovník kacířské výuky, tj. Kacířské doktríny
b. ^ Haman
C. ^ Mordechaj
d. ^ Doslova „růže“, láskyplný název pro Izrael
E. ^ „Yeshua“ doslovně znamená „spasení“, ale je slovní hříčkou, protože je podobné hebrejskému slovu pro Ježíše.
F. ^ Doslova „červený“ s odkazem na Ezau (Edom) (Genesis 25:25). S největší pravděpodobností odkazuje na křesťanství.
G. ^ „Tzalmon“ doslovně znamená „idol“ nebo „obraz“, ale ve středověku odkazoval na kříž křesťanství.
h. ^ Kdo osvobodí Izrael od útlaku (Micah 5:4)
Anglická verze
Populární doslovný překlad s názvem „Rock of Ages“ vychází z německé verze Leopolda Steina (1810–1882) a napsal jej Talmudic lingvista Marcus Jastrow a Gustav Gottheil.[12]
Toto jsou původní anglické texty,[13] které se někdy mění v genderově neutrální jazyk. Viz například[14]
Rock of Ages, ať naše píseň, chvála tvé úspory energie;
Ty, uprostřed zuřících nepřátel, jsi promarnil naši přístřeší.
Zuřivě nás napadli, ale Tvoje paže nás využila,
A Thy Word zlomil meč, když nás naše vlastní síla zklamala.
Zapalují nové svaté lampy, kněží, schválené v utrpení,
Vyčistil svatyni národa a přinesl Bohu jejich nabídku.
A jeho dvory obklopují, slyší, v radosti hojné,
Šťastné zástupy, zpívající písně s mocným zvukem.
Děti mučednické rasy, ať už svobodné nebo spoutané,
Probuďte ozvěny písní, kde můžete být rozptýleni.
S pozdravem, že se blíží čas
Což uvidí, všichni muži svobodní, tyrani mizí.
Reference
- ^ Zunz "Literaturgesch. “str. 580
- ^ Triumf Mordechai
- ^ Rabín Dr. Raymond Apple http://www.oztorah.com/2007/07/the-strange-6th-verse-of-maoz-tzur
- ^ http://www.piyut.org.il/browsing/123.html
- ^ http://www.piyut.org.il/tradition/207.html?currPerformance=232
- ^ Zunz str. 422, 429
- ^ D. Kaufmann, vHa-Asif „ii. 298
- ^ Adler, Cyrus; Cohen, Francis L. „MA'OZ ẒUR“. www.jewishencyclopedia.com.
- ^ Julian, „Dictionary of Hymnology“, s. v. „Zpívejte chválu Bohu, který vládne výše“
- ^ Adler, Cyrus; Cohen, Francis L. „MA'OZ ẒUR“. www.jewishencyclopedia.com.
- ^ Překlad a poznámky z The Autorizovaná denní modlitební kniha, Eli Cashdan (Londýn 1990)
- ^ „Maoz Tzur (Rock of Ages)“ na Online časopis Židovské dědictví. Získaný 13. ledna 2006.
- ^ Chanuka Songs - German Maoz Tzur na Chazzanut.com. Citováno 7. prosince 2011.
- ^ Chanukové písně: Maoz Tzur (Rock of Ages) - Vše o chanukové písni Maoz Tzur, Ariela Pelaia, na Judaism.about.com
externí odkazy
- Irwin Oppenheim, „Chanuka Songs“ na Chazzanut Online. Webová stránka obsahuje MIDI zvuk německé a italské melodie pro Maoz Tzura a holandská melodie pro Shene Zetima.
- Sefardský projekt Pizmonim: Obsahuje píseň a lze ji slyšet podle sefardské tradice.
| Tradice |
|  | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Makabejská vzpoura |
| |||||||||||||||