Chad Gadya - Chad Gadya
  Izraelská hudba |
|---|
| Náboženský |
| Světský |
| Izrael |
| Piyyutim |
| Tanec |
| Hudba na dovolenou |
Chad Gadya nebo Gadya (Aramejština: חַד גַדְיָא chad gadya, „jedna malá koza nebo„ jedno dítě “; hebrejština: "גדי אחד gedi echad„) je hravá kumulativní píseň v aramejštině a hebrejština.[1] Zpívá se na konci Pesach Seder, židovský rituální svátek, který označuje začátek Židovský svátek z Pesach. Melodie může mít své kořeny Středověký Němec lidová hudba.[2] Poprvé se objevila v Hagadě vytištěné v Praze v roce 1590, což z ní činí nejnovější zařazení do tradiční Passover seder liturgie.[3]
Píseň je oblíbená u dětí a podobná jiným kumulativním písním:[4] Echad Mi Yodea „(Who Knows 'One'?“), Další kumulativní píseň, je také na Pesachu Hagada.
Text
| Angličtina JEDNA MALÁ KOZA | Romanizace aramejštiny Chad Gadya | Přepis aramejštiny ħad gadyā | Aramejština חַד גַּדְיָא | |
|---|---|---|---|---|
| Verš 1: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzim. | dizabin abah bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 2: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Kočka přišla a snědla kozu, | ve-ata shunra ve-akhlah le-gadya | wəʔāṯā šūnrā wəʔāḵlā ləgaḏyā | וְאָתָא שׁוּנְרָא, וְאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 3: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Pes přišel a kousl kočku, která snědla kozu, | ve-ata kalba ve-nashakh le-shunra, de-akhlah le-gadya | wəʔāṯā ḵalbā wənāšaḵ ləšūnrā, dəʔāḵlā ləgaḏyā | וְאָתָא כַלְבָּא, וְנָשַׁךְ לְשׁוּנְרָא, דְּאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 4: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Hůl přišla a porazila psa, | ve-ata chutra, ve-hikkah le-khalba | wəʔāṯā ħūṭrā, wəhikkā ləḵalbā | וְאָתָא חוּטְרָא, וְהִכָּה לְכַלְבָּא | |
| která kousla kočku, která snědla kozu, | de-nashakh le-shunra, de-akhlah le-gadya | dənāšaḵ ləšūnrā, dəʔāḵlā ləgāḏyā | דְּנָשַׁךְ לְשׁוּנְרָא, דְּאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 5: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Oheň přišel a spálil hůl, | ve-ata nura, ve-saraf le-chutra | wəʔāṯā nūrā, wəśārap̄ ləħūṭrā | וְאָתָא נוּרָא, וְשָׂרַף לְחוּטְרָא | |
| kteří porazili psa, kousli kočku a jedli kozu, | de-hikkah le-khalba, de-nashakh le-shunra, de-akhlah le-gadya | dəhikkā ləḵalbā, dənāšaḵ ləšūnrā, dəʔāḵlā ləgāḏyā | דְּהִכָּה לְכַלְבָּא, דְּנָשַׁךְ לְשׁוּנְרָא, דְּאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 6: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Přišla voda a uhasila oheň | ve-ata maya, ve-khavah le-nura | wəʔāṯā mayyā, wəḵāḇā lənūrā | וְאָתָא מַיָּא, וְכָבָה לְנוּרָא | |
| který spálil hůl, který porazil psa, | de-saraf le-chutra, de-hikkah le-khalba | dəšārap̄ ləħūṭrā, dəħikkā ləḵalbā | דְּשָׂרַף לְחוּטְרָא, דְּהִכָּה לְכַלְבָּא | |
| která kousla kočku, která snědla kozu, | de-nashakh le-shunra, de-akhlah le-gadya | dənāšaḵ ləšūnrā, dəʔāḵlā ləgāḏyā | דְּנָשַׁךְ לְשׁוּנְרָא, דְּאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 7: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Vůl přišel a napil se vody, | ve-ata tora, ve-shatah le-maya | wəʔāṯā tōrā, wəšāṯā ləmayyā | וְאָתָא תוֹרָא, וְשָׁתָה לְמַיָּא | |
| který uhasil oheň, který spálil hůl, | de-khavah le-nura, de-saraf le-chutra | dəḵāḇā lənūrā, dəšārap̄ ləħūṭrā | דְּכָבָה לְנוּרָא, דְּשָׂרַף לְחוּטְרָא | |
| který porazil psa, který kousl kočku, který jedl kozu, | de-hikkah le-khalba, de-nashakh le-shunra, de-akhlah le-gadya | dəhikkā ləḵalbā, dənāšaḵ ləšūnrā, dəʔāḵlā ləgāḏyā | ּ דהִכָּה לְכַלְבָּא, דְּנָשַׁךְ לְשׁוּנְרָא, דְּאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 8: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Vrah (Shohet ) přišel a zabil vola, | ve-ata ha-shochet, ve-shachat le-tora | wəʔāṯā hašōħēṭ, wəšāħaṯ ləṯōrā | וְאָתָא הַשּׁוֹחֵט, וְשָׁחַט לְתוֹרָא | |
| kteří pili vodu, hasili oheň, | de-shatah le-maya, de-khavah le-nura | dəšāṯā ləmayyā, dəḵāḇā lənūrā | דְּשָׁתָה לְמַיָּא, דְּכָבָה לְנוּרָא | |
| který spálil hůl, který porazil psa, | de-saraf le-chutra, de-hikkah le-khalba | dəšārap̄ ləħūṭrā, dəhikkā ləḵalbā | דְּשָׂרַף לְחוּטְרָא, דְּהִכָּה לְכַלְבָּא | |
| která kousla kočku, která snědla kozu, | de-nashakh le-shunra, de-akhlah le-gadya | dənāšaḵ ləšūnrā, dəʔāḵlā ləgāḏyā | דְּנָשַׁךְ לְשׁוּנְרָא, דְּאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 9: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| The Anděl smrti přišel a zabil vraha | ve-ata mal'akh ha-mavet, ve-shachat le-shochet | wəʔāṯā malʔaḵ hammāweṯ, wəšāħaṭ ləšōħēṭ | וְאָתָא מַלְאַךְ הַמָּוֶת, וְשָׁחַט לְשׁוֹחֵט | |
| kdo zabil vůl, který pil vodu, | de-shachat le-tora, de-shatah le-maya | dəšāħaṭ ləṯōrā, dəšāṯā ləmayyā | דְּשָׁחַט לְתוֹרָא, דְּשָׁתָה לְמַיָּא | |
| který uhasil oheň, který spálil hůl, | de-khavah le-nura, de-saraf le-chutra | dəḵāḇā lənūrā, dəšārap̄ ləħūṭrā | דְּכָבָה לְנוּרָא, דְּשָׂרַף לְחוּטְרָא | |
| kteří porazili psa, kousli kočku a jedli kozu, | de hikkah le-khalba, de-nashakh le-shunra, de-akhlah le-gadya | dəhikkā ləḵalbā, dənāšaḵ ləšūnrā, dəʔāḵlā ləgāḏyā | דְּהִכָּה לְכַלְבָּא, דְּנָשַׁךְ לְשׁוּנְרָא, דְּאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| 10. verš: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza: | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
| Pak přišel Svatý, požehnaný buď, | ve-ata ha-Kadosh Baruch Hu | wəʔāṯā haqqadōš bārūḵ hū | וְאָתָא הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא | |
| a porazil anděla smrti, který zabil vraha, | ve-shachat le-mal'akh ha-mavet, de-shachat le-shochet | wəšāħaṭ ləmalʔaḵ hammāweṯ, dəšāħaṭ ləšōħēṭ | וְשָׁחַט לְמַלְאַךְ הַמָּוֶת, דְּשָׁחַט לְשׁוֹחֵט | |
| kdo zabil vola, který pil vodu, | de-shachat le-tora, de-shatah le-maya | dəšāħaṭ ləṯōrā, dəšāṯā ləmayyā | דְּשָׁחַט לְתוֹרָא, דְּשָׁתָה לְמַיָּא | |
| který uhasil oheň, který spálil hůl, | de-khavah le-nura, de-saraf le-chutra | dəḵāḇā lənūrā, dəšārap̄ ləħūṭrā | דְּכָבָה לְנוּרָא, דְּשָׂרַף לְחוּטְרָא | |
| kteří porazili psa, kousli kočku a jedli kozu, | de-hikkah le-khalba, de-nashakh le-shunra, de-akhlah le-gadya | dəhikkā ləḵalbā, dənāšaḵ ləšūnrā, dəʔāḵlā ləgāḏyā | דְּהִכָּה לְכַלְבָּא, דְּנָשַׁךְ לְשׁוּנְרָא, דְּאָכְלָה לְגַדְיָא | |
| Který můj otec koupil za dva zuzimy. | dizabin abba bitrei zuzei. | dəzabbīn abbā biṯrē zūzē. | דְּזַבִּין אַבָּא בִּתְרֵי זוּזֵי | |
| Verš 11: | ||||
| Jedna malá koza, jedna malá koza. | Čad gadya, čad gadya, | ħaḏ gaḏyā, ħaḏ gaḏyā, | חַד גַּדְיָא, חַד גַּדְיָא | |
Symbolismus
Jako u každého díla poezie, i Čad Gadya je otevřený výkladu. Podle některých moderních židovských komentátorů může být to, co se jeví jako odlehčená píseň, symbolické. Jeden výklad je, že Čad Gadya je o různých národech, které dobyly Země Izrael: Dítě symbolizuje židovský národ; kočka, Asýrie; pes, Babylon; Hůl, Persie; oheň, Makedonie; voda, římská říše; vůl, Saracéni; vrah, Křižáci; anděl smrti, Turci. Na konci se Bůh vrací, aby poslal Židy zpět do Izraele. Opakující se refrén „dvou zuzimů“ je odkazem na dvě kamenné desky, které byly dány Mojžíšovi na hoře Sinaj (nebo odkazují na Mojžíše a Árona). Tato interpretace byla zjevně poprvé široce publikována v brožuře vydané v roce 1731 v Lipsku Philipem Nicodemem Lebrechtem.[5] Tato interpretace se stala docela populární, s mnoha variantami, z nichž utlačovatel je představován kterou postavou v písni.[6]
Ačkoli se tato píseň běžně interpretuje jako historická alegorie židovského národa, může také představovat cestu k vlastnímu rozvoji. Cena dvou zuzim, zmíněný v každé sloce, je (podle Targum Jonathan prvnímu Samuelovi 9: 8) rovnající se dani půl šekelu na každého dospělého izraelského muže (v 2. Mojžíšově 30:13); takže cena dvou zuzimů bude cenou židovské duše. V článku poprvé publikovaném v Journal of Jewish Music & Liturgy v roce 1994, Rabín Kenneth Brander, spoluautor Yeshiva University Haggadah, shrnul výklady tří rabínů: (1) Rabín Jacob Emden v roce 1975, jako seznam nástrah a nebezpečí, kterým čelí duše během života. (2) Rabín Jonathan Eybeschuetz (1690-1764) jako velmi zkrácená historie Izraele od Paktu dvou kusů zaznamenaného v Genesis 15 (dva zuzimové), až po otroctví v Egyptě (kočka), Mojžíšova hůl a končí římským dobyvatelem Titusem (Andělem smrti). A (3) od rabína Mosese Sofera, Hatima Sofera (1762-1839), ve kterém píseň popisovala pasachový rituál v jeruzalémském chrámu - koza zakoupená za paškálskou oběť, podle talmudského snění o kočce je předtucha zpěvu, jaká se vyskytuje v sederu, Talmud také uvádí, že psi štěkají po půlnoci, což je časový limit pro seder, kněz, který vedl čištění oltáře na Pesach ráno, by si umyl ruce vodou, mnoho lidí ten den v chrámu přinesl voly jako oběti, anděl smrti je římská říše, která zničila druhý chrám atd.[7]
Jazyk
Popisy toho, že Čad Gadya je „zcela v aramejštině“, jsou mylné; píseň je kombinací aramejštiny a hebrejštiny a naznačuje, že skladatelovo uchopení aramejštiny bylo omezené. Například píseň začíná ḥad gadya, což je aramejština, místo hebrejské podoby gədi ʾeḥada pro kočku aramejštinu shunra místo hebrejštiny ḥatul a pro psa aramejština kalba místo hebrejštiny kelevatd., ale ke konci písně zjistíme, že vrahem je hebrejština ha-shoḥet místo aramejštiny nakhosa and the Angel of Death is the Hebrew malʾakh ha-mavet místo aramejštiny malʾach mota a nakonec „Svatý, buď požehnán“, je hebrejština ha-qadosh barukh hu zatímco aramejština by byla qudsha bərikh hu.[8] Například aramejská gramatika je nedbalá. „pak přišla [mužský forma] kočka a [ženský forma] jedl ".[9] Návrh, že píseň byla formulována v aramejštině, aby zakryl její význam před nežidy[10] je také omylem, protože jeho první publikace obsahovala plný německý překlad.
Verze písně existují v jidiš, Ladino (Un cavritico), Židovsko-italský a Judaeo-arabština.
Variace
Slova „dizabin abah“ (ִדְּזַבִּין אַבָּא) ve druhém řádku písně doslovně znamenají „který otec prodal“, spíše než „který otec koupil“. Aramejština pro „který otec koupil“ je „dizvan abah“ (דִּזְבַן אַבָּא) a některé Haggadot mít to jako text.[11]
V populární kultuře
- Kontroverzní protiválečný verzi Chad Gadya složil izraelský zpěvák Chava Alberstein. V roce 1989 se v izraelském rádiu objevily výzvy k zákazu písně, ačkoli se stala velmi známou a nyní se často hraje během Pesachu.[12][13][14][15] The soundtrack filmu z roku 2005 Volná zóna obsahuje píseň.[16]
- V 1. sezóně, epizodě 14 The West Wing „Take This Sabbath Day“, rabín chrámu Toby Zieglera zmiňuje tento příběh jako odstrašující prostředek proti trestu smrti a zmiňuje, že pomsta není židovská.[17]
- Je zdrojem titulu Dítě pro dva Farthings, 1953 román napsaný Vlk Mankowitz, Základ filmu z roku 1955 a hudební hry z roku 1996.[18]
- To bylo vystupoval v americkém televizním seriálu NCIS v sezóně 7 otvírák „Truth or Consequences“ od Abby a McGee, a poté byl vtipně zazpíván ve scéně Dinozzo v další epizodě sezóny 7 s názvem „Reunion“. McGee vysvětluje, že přistupovali k zašifrovaným souborům Mossadu, „ale nebyli v angličtině, takže jsme museli udělat trochu základní lingvistiky. Je to hebrejská školní říkanka.“ Chad Gadya (Jedna malá koza). McGee a Abby začínají nadšeně zpívat spolu s dětskou říkankou. “ [19]
- Nahrávka „A Different Night“ od skupiny Hlas želvy má 23 různých verzí Chad Gadya ve všech různých jazycích.[20]
- Izraelský satirický tým Latma vytvořil parodii „Chad Bayta“ („Jeden dům“), na melodii „Chad Gadya“, která vypráví příběh domu v osadách. Místo kočky, psa, hůlky atd. Je tato píseň vybavena Haaretz, Benyamin Netanjahu, Tzipi Livni, Barack Obama, Ahmadínežád a OSN, mezi ostatními.[21][22]
- To je zpíváno v seder scéně filmu z roku 1999 Ďáblova aritmetika, s Kirsten Dunst.
- V Itálii se píseň stala velmi populární od 70. let, kdy italský folkový zpěvák a skladatel Angelo Branduardi zaznamenal to s názvem Alla fiera dell'est.
- Je to název divadelní společnosti se sídlem v kanadském Torontu: Jedna malá kozí divadelní společnost
- Je předmětem lekce na hebrejské škole v Henry Roth román z roku 1934 Říkejte tomu spánek.
- Jack Black zpívá anglický překlad této písně na YouTube ve svém klasickém stylu Jack Black Metal. [23]
- Komik Gilbert Gottfried zmiňuje to mimochodem, aniž by to pojmenoval, v některých svých výkonech neslavného vtipu Aristokrati.
Jiná použití
- v jidiš slang, termín „chad gadya“ je eufemismus pro vězení. A vězeň se říká, že chradne v Čad gadya - tedy úplně sám.[24]
- Chad Gadya byl pseudonym Marousie (Miriam) Nissenholtzové, jediné studentky Akademie umění a designu Bezalel v Mutasarrifate Jeruzaléma v roce 1912.[25]
Reference
- ^ Birnbaum, Philip, Birnbaum Haggadah (1976, NY, Hebrew Publ'g Co.) strana 156 („formulováno nejjednodušším stylem aramejsky-hebrejsky“); podobně, Birnbaum, Philip, Encyclopedia of Jewish Concepts (1975, NY, Hebrew Publ'g Co.) strana 203, s.v. Gadya; Cohen, Jeffrey M., 1001 otázek a odpovědí na Pesach (1996, NJ, Jason Aronson Inc.) strana 173 („variace populární německé lidové písně, .... její aramejština je chybná, ...“); Guggenheimer, Heinrich, Vědecká Hagada (1995, NJ, Jason Aronson Inc.) strana 390 („sporná aramejština“); Glatzer, Nahum N., Schocken Passover Haggadah (1996, NY, Schocken Books) strana 119 („napsáno špatnou aramejštinou s rozptylem hebrejských slov…“).
- ^ Roth, Cecil, The Haggadah, A New Edition (1959, Londýn, Soncino Press) strana 85 („Někteří vědátoři tvrdí, že Gadya je založen na slavné staré německé říšce, Der Herr der schickt den Jokel aus, který se obvykle zpíval na svátek svatého Lamberta (17. září); sám o sobě ve skutečnosti pravděpodobně napodobováním staršího francouzského originálu. Tato teorie není v žádném případě jistá, „Německá říkanka je obsažena v Kohutu, George Alexander,„ Le Had Gadya et les Chansons Similaires “, Revue des Etudes Juives, sv. 31 (č. 62), (Paříž, říjen-prosinec 1895) strany 243-244; začíná „Šéf (nebo Pán) poslal yokel ven, aby posekal obilí, ale yokel nesekal obilí a on nepřišel domů. Takže šéf poslal svého pudla, aby kousl yokel, ale pudl ho nekousl a yokel nekosil ..... “a pokračuje dál a dál, aby nakonec poslal ďábla, aby vzal katy, kteří nedokázali pověsit řezníka, který měl zabít vola, který byl poslán, aby se napil vody, která měla uhasit oheň, který byl poslán, aby spálil bič, který byl poslán, aby porazil pudla, a nakonec přijde šéf sám a všechny ty úkoly jsou konečně hotové. K dispozici je také francouzská říkanka „The Old Woman and her Pig“ s podobným seznamem - je však důležité, že v německých i francouzských říškách se postavy zdráhají a odmítají dělat své přirozené nebo přidělené činnosti, zatímco v Had Gadya „je situace naprosto obrácená ... agenti nevykazují žádný způsob neochoty vykonávat dílo zkázy, projevovat své panství nad svými podřízenými.“ Abrahams, Izrael, Festivalová studia: Myšlenky na židovský rok (1906, Philadelphia) strana 108.
- ^ Roth, Cecil, The Haggadah, A New Edition (1959, Londýn, Soncino Press) strana 85; Idelsohn, Abraham Z., Židovská hudba v jejím historickém vývoji (1929, NY, Henry Holt & Co.) strana 361; Idelsohn, Abraham Z., Židovská liturgie a její vývoj (1932, NY, Henry Holt & Co.) strana 186; Nulman, Macy, Encyklopedie židovských modliteb (1993, NJ, Jason Aronson Inc.) strana 145, s.v. Gadya. Neobjevil se v Hagadě vytištěné v Praze v roce 1526, ale objevil se v pražské Hagadě 1590 doprovázené německým překladem. Židovská encyklopedie (1906, NY) sv. 8 strana 190 s.v. „Had Gadya“.
- ^ Například, "Byla tam stará dáma, která spolkla mouchu ", Toto je dům, který Jack postavil a prosí o odpuštění čtenáře, Dvanáct dní Vánoc. George Alexander Kohut uvedl ve svém článku „Le Had Gadya et les Chansons Similaires“ bibliografii srovnatelných básní, Revue des Etudes Juives, sv. 31 (č. 62), (Paříž, říjen-prosinec 1895), strany 240-246; také Newell, William Wells, „Pesach dítěte a jeho ekvivalent z Nové Anglie“, Journal of American Folk-Lore, sv. 18, č. 68 (leden-březen 1905) strany 33-48.
- ^ „Had Gadya („ One Kid “)“. Židovská encyklopedie. 1906. Citováno 29. března 2013.
- ^ Například v Cecil Roth Haggadah, kočka je Asýrie, pes je Babylon, hůl je Persie, voda je Řecko, vůl je Řím, řezník je muslimská říše a Anděl smrti jsou křesťanské národy Evropy. Roth, Cecil, Hagada, nové vydání (1959, London, Soncino Press), strany 87-88. Další výklad, připisovaný Vilna Gaon, ve kterém je většina postav ztotožňována s biblickými postavami, vůl je odkaz na Řím, který zničil Druhý chrám, a evidentně slouží k reprezentaci veškerého útisku a pronásledování od té doby, řezník, který zabije vola, je Messiah ben Joseph, který (v určitém blíže neurčeném budoucím období) vede válku proti všem nepřátelům Židů a který je nakonec zabit - Andělem smrti, který je poté zabit Všemohoucím, čímž nastává zlatý věk, v němž bude židovský národ plně obnovena. Herczzeg, vydavatel Jisrael, Vilna Gaon Haggadah: Pasach Haggadah s komentáři Vilny Gaon a jeho syna, R 'Avraham (1993, Brooklyn, Mesorah Publ'ns), strany 130-136; Kahane, Binyamin Zev, Haggada židovského nápadu (2003, Ariel, Centrum židovské myšlenky) strany 222-227; Idelsohn, Abraham Z., Židovská liturgie a její vývoj (1932, NY, Henry Holt & Co.), strany 186-187.
- ^ „Analýza Had Gadyi“ (PDF). YUTorah online. Citováno 27. března 2014.
- ^ Pinner, Daniel, „Vrchol sederové noci: Čad Gadya“, Izraelské národní zprávy, 17. dubna 2008.
- ^ Hoffman, Lawrence A., Pesach mých lidí Hagada, svazek 2 (2008, Vt., Jewish Lights Publ'g) strana 223; také Guggenheimer, Heinrich, Vědecká Haggadah (1995, NJ, Jason Aronson), strany 390-39.
- ^ Avigdor, Isaac, „Čad Gadya - jedna malá koza“, Židovský tisk, 25. dubna 1997.
- ^ Například Rodelheim Haggadah z roku 1839; také Guggenheimer, Heinrich, Vědecká Haggadah (1995, NJ, Jason Aronson) strana 390; a Hoffman, Lawrence A., Pesach mých lidí Hagada, svazek 2 (2008, Vt., Jewish Lights Publ'g) strana 223.
- ^ https://articles.latimes.com/1999/may/10/entertainment/ca-35675
- ^ Dorian, Frederick; Duane, Orla; McConnachie, James (1999). World Music: Afrika, Evropa a Střední východ. ISBN 9781858286358.
- ^ http://www.jewishaustralia.com/ppt-chadgadya06.htm
- ^ „Izrael: Chava Alberstein zakázán“. Freemuse. Archivovány od originál dne 19. ledna 2009. Citováno 9. února 2012.
- ^ "Volná zóna elektronická tisková sada " (PDF) (Tisková zpráva). BAC filmy. 9. května 2005. Archivovány od originál (PDF) dne 27. září 2007. Citováno 10. prosince 2006.
- ^ „The West Wing“ Take This Sabbath Day (2000). IMDB.
- ^ Steven H. Gale, Mankowitz, Vlk, Literární analýza, Encyclopedia of British Humorists, sv. 2, 1996.
- ^ TV.com. „NCIS: Truth or Consequences - Sezóna 7, 1. epizoda“. TV.com. Citováno 9. února 2012.
- ^ „Židovská hudba“. Židovská hudba. Citováno 9. února 2012.
- ^ „חד ביתא“. Youtube. 4. dubna 2010. Citováno 9. února 2012.
- ^ anglická verze
- ^ „Jack Black Chad Gadya“. Youtube. 8. dubna 2020.
- ^ Kolatch, Alfred (30. dubna 2006). Uvnitř judaismu: koncepty, zvyky a oslavy židovského lidu. Jonathan David Publ. ISBN 9780824604660.
- ^ Žil jsem život naplno, Haaretz