Giovanni Gabrieli - Giovanni Gabrieli

Hrobka Giovanniho Gabrieliho v Santo Stefano, Benátky

Giovanni Gabrieli (c. 1554/1557 - 12. srpna 1612) byl italský skladatel a varhaník. Byl jedním z nejvlivnějších hudebníků své doby a představuje vyvrcholení stylu Benátská škola, v době posunu od renesance na Barokní idiomy.

Životopis

Gabrieli se narodila v roce Benátky. Byl jedním z pěti dětí a jeho otec pocházel z regionu Carnia a šel do Benátek krátce před Giovanniho narozením. I když toho o Giovanniho mládí není příliš známo, pravděpodobně studoval u svého strýce, skladatele Andrea Gabrieli, který byl zaměstnán v Bazilika svatého Marka od 60. let 15. století až do své smrti v roce 1585. Giovanniho mohl skutečně vychovat jeho strýc, jak vyplývá z věnování jeho knize koncertů z roku 1587, ve které se svému strýci popsal jako „o něco méně než syn“.^[1]

Giovanni také šel do Mnichov studovat s renomovanými Orlando de Lassus u soudu v Vévoda Albert V; pravděpodobně tam zůstal až do roku 1579. Lassus měl být jedním z hlavních vlivů na vývoj jeho hudebního stylu.^[1]

V roce 1584 se vrátil do Benátek, kde se stal hlavním varhaníkem v Bazilika svatého Marka v roce 1585, po Claudio Merulo opustil post; po smrti svého strýce následujícího roku nastoupil také na post hlavního skladatele. Také po smrti svého strýce začal editovat hodně hudby staršího muže, která by se jinak ztratila; Andrea měl zjevně malou tendenci vydávat svou vlastní hudbu, ale Giovanniho názor na ni byl natolik vysoký, že věnoval většinu svého času jejímu sestavování a editaci pro vydání.

Kariéra Gabrieliho dále rostla, když nastoupil na další místo varhaníka v Scuola Grande di San Rocco, další příspěvek, který si udržel po celý svůj život. San Rocco bylo nejprestižnějším a nejbohatším ze všech benátských bratrstev a na druhém místě za samotným San Marco v nádheře svého hudebního založení. Vystupovaly zde některé z nejznámějších zpěvaček a instrumentalistů v Itálii a živý popis její hudební aktivity přežívá v cestopisných pamětech anglického spisovatele Thomas Coryat. Hodně z jeho hudby bylo napsáno speciálně pro toto místo,^[2] i když pravděpodobně složil ještě více pro San Marco.

San Marco měl dlouhou tradici hudební dokonalosti a díky Gabrieliho práci se tam stal jedním z nejznámějších skladatelů v Evropě. Móda, která začala jeho vlivným objemem Sacrae symphoniae (1597) byl takový, že do Benátek přijížděli studovat skladatelé z celé Evropy, zejména z Německa. Evidentně také nařídil svým novým žákům, aby studovali madrigaly psáno v Itálii, takže nejen že odnesli grand Benátský polychorální styl do jejich domovských zemí, ale také intimnější styl madrigalů; Heinrich Schütz a další pomohli přepravit přechodnou raně barokní hudbu na sever do Německa, což byl trend, který rozhodujícím způsobem ovlivnil další historii hudby. Produkce německého baroka, které vyvrcholily hudbou J.S. Bach, byly založeny na této silné tradici, která má své kořeny v Benátkách.

Asi po roce 1606 byl Gabrieli stále nemocnější a církevní úřady začaly jmenovat zástupce, aby převzali povinnosti, které již nemohl vykonávat. Zemřel v roce 1612 v Benátkách na komplikace způsobené a ledvinový kámen.

Hudba a styl

Canzon Septimi Toni č. 2, skladba pro dva antifonální sbory po čtyřech nástrojích; původní nástroje nespecifikováno,^[3] ale často hráli s osmi pozouny.^[4] Syntetizovaný zvuk:

Ačkoli Gabrieli skládal v mnoha formách současných v té době, dával přednost duchovní vokální a instrumentální hudbě. Celá jeho světská vokální hudba je relativně brzy v jeho kariéře; nikdy nenapsal lehčí formy, například tance; a později se soustředil na posvátnou vokální a instrumentální hudbu, která využívala zvučnost pro maximální efekt.^[5] Mezi inovacemi, které mu byly připsány - a přestože nebyl vždy první, kdo je použil, byl nejslavnějším ve svém období - dynamika; konkrétně notované přístrojové vybavení (jako ve slavném Sonáta pian 'e forte ); a obrovské síly seskupené do několika prostorově oddělených skupin, což byla myšlenka, která měla být genezí baroka koncertní stylu, a který se rychle rozšířil do severní Evropy, a to jak zprávou návštěvníků Benátek, tak Gabrieliho studenty, včetně Hans Leo Hassler a Heinrich Schütz.^[6][7]

Stejně jako skladatel před ním i po něm využil neobvyklého uspořádání kostela San Marco s jeho dvěma sborovými lofy obrácenými k sobě, aby vytvořil nápadné prostorové efekty. Většina jeho skladeb je napsána tak, aby a pěvecký sbor nebo instrumentální skupina bude nejprve slyšet na jedné straně, následovaná odpovědí hudebníků na druhé straně; často na scéně poblíž hlavního oltáře uprostřed kostela byla třetí skupina.^[8] Zatímco tohle polychorální styl existoval po celá desetiletí (Adrian Willaert možná to využili jako první, alespoň v Benátkách) Gabrieli propagoval použití pečlivě specifikovaných skupin nástrojů a zpěváků s přesnými pokyny pro instrumentaci a ve více než dvou skupinách. Akustika byla a je v kostele taková, že nástroje, správně umístěné, byly slyšet s dokonalou čistotou ve vzdálených bodech. Tedy instrumentace, která na papíře vypadá divně, například jeden strunný hráč postavený proti velké skupině dechových nástrojů, může v San Marku znít v dokonalé rovnováze. Skvělý příklad těchto technik lze vidět v bodování V Ecclesiis.

První moty Gabrieliho byly publikovány společně s kompozicemi jeho strýce Andrea v jeho 1587 svazku Concerti. Tyto kousky ukazují velký vliv stylu jeho strýce při používání dialogových a ozvěnových efektů.^[9] Existují nízké a vysoké sbory a rozdíl mezi jejich výškami je poznamenán použitím instrumentálního doprovodu. Moteta publikovaná v Giovanniho 1597 Sacrae Symphoniae Zdá se, že se vzdalují od této techniky úzké antifony směrem k modelu, ve kterém hudební materiál není jen ozvěnou, ale je vyvíjen postupnými sborovými vstupy. Některá moteta, jako např Omnes Gentes vyvinul model téměř na hranici svých možností. V těchto motetech jsou nástroje nedílnou součástí představení a zpěváky pro každou část mají hrát pouze sbory označené „Capella“.^[9]

Zdá se, že po roce 1605, roku vydání roku, došlo ve Gabrieliho stylu k výrazné změně stylu Monteverdi je Quinto libro di madrigalia Gabrieliho skladby jsou v mnohem více homofonní jako výsledek. K dispozici jsou sekce čistě pro nástroje - zvané „Sinfonia“ - a malé sekce pro sólisty zpívající květinové linky, doprovázené jednoduše basso continuo. "Aleluja" refrény poskytují refrény ve struktuře, tvořící rondo vzory v motetech, s úzkým dialogem mezi sbory a sólisty. Zejména jeden z jeho nejznámějších kousků, V Ecclesiis, je přehlídkou takových polychorálních technik využívajících čtyři samostatné skupiny instrumentálních a pěveckých interpretů, podporované všudypřítomným orgánem a Continuo.

O slově „Canzon“

Italský výraz canzon, množné číslo canzoni, jak jej používá Gabrieli a další, pochází z francouzského slova „chanson“ a brzy po Gabrieliho době bylo plně vtaženo do italského jazyka jako canzona, množné číslo italská píseň. Angličtina používá tento druhý italský formulář s canzonas jako množné číslo.

Funguje

Concerti (1587)

„Concerti di Andrea, et di Giovanni Gabrieli, Organisti della Serenissima Signori di Venetia“: Sbírka 77 děl, z nichž většina pochází od strýce, Andrea Gabrieli, ale také obsahující některé z polychorálních motetů mladší Gabrieli.^[10][11]

• 9.) Inclina Domine aurem a 6
• 19.) Ego dixi Domine a 7
• 33.) O magnum mysterium a 8
• 37.) Deus meus ad te de luce a 10
• 40.) Angelus ad pastores ait a 12
• 77.) Sacri di Giove augei a 12

Sacrae Symphoniae (1597)

Sbírka: 45 motetů pro 6, 7, 8, 10, 12, 14, 15 nebo 16 hlasů; 14 canzonas v 8, 10, 12 nebo 15 hudebních liniích; a dvě sonáty, jedna z 8 hudebních linií, druhá z 12.^[12]

1. Motet „Cantate Domino“ a 6, kap. 6
2. Exaudi Domine, justitiam meam, kap.7
3. Motet „Beata es virgo Maria“ a 6, kap. 8
4. Motet „Miserere mei Deus“ (Žalm 51) a 6, kap. 9
5. O quam suavis est, Domine, kap.10
6. Benedixisti Domine terram tuam, kap.11
7. Motet „Exaudi Deus orationem meam“ (Žalm 55) a 7, kap. 12
8. Motet „Sancta Maria succurre miseris“ a 7, kap. 13
9. O Domine Jesu Christe, kap. 14
10. Domine exaudi orationem meam, kap.15
11. Jubilate Deo, omnis terr, kap.16
12. Misericordias Domin, kap. 17
13. Beati immaculati, kap. 18
14. Laudate nomen Domini, kap.19
15. Jam non dicam vos servos, Ch.20
16. Beati omnes, kap.21
17. Domine, Dominus noster, kap.22
18. Sestup Angelus Domini, kap.23
19. Motet „O Jesu mi dulcissime“ a 8, Ch. 24
20. Motet „Sancta et immaculata virginitas“ a 8, kap. 25
21. Diligam te, Domine, kap.26
22. Jásejte Justi v Dominu, kap.27
23. Hoc tegitur, kap.28
24. Ego sum qui sum, kap.29
25. In te Domine speravi, Ch.30
26. Jubilemus singuli, Ch.31
27. Magnificat, kap. 32
28. Canzon na sonar primi toni a 8, kap. 170
29. Canzon na sonar septimi toni a 8, kap. 171
30. Canzon na sonar septimi toni a 8, kap.172
31. Canzon na sonar noni toni a 8, kap. 173
32. Canzon na sonar duodecimi toni a 8, kap. 174
33. Sonata pian e forte, kap.175
34. Benedicam Dominum, kap. 33
35. Domine exaudi orationem meam, Ch.34
36. Motet „Maria virgo“ a 10, kap. 35
37. Motet „Deus qui beatum Marcum“ a 10, kap. 36
38. Bonus Surrexit Pastor, kap. 37
39. Judica mě, Domine, kap. 38
40. Quis est iste qui venit, kap.39
41. Motet „Hodie Christus natus est“ a 10, kap. 40
42. Canzon na sonar primi toni a 10, kap. 176
43. Canzon na sonar duodecimi toni a 10, kap.177
44. Canzon na sonar duodecimi toni a 10, kap. 178
45. Canzon na sonar duodecimi toni a 10, kap.179
46. Canzon v echo duodecimi toni à 10, kap. 180
47. Canzon sudetta ubytování na koncert con l’Organo a 10, kap.181
48. Plaudit, psallit, jubilát Deo omnis terra, kap.41
49. Virtute magna, kap.42
50. Kyrie (primus), kap. 43
51. Christe, kap.44
52. Kyrie (tertius), kap. 45 (kap. 43–45 jsou jedinou skladbou)
53. Gloria, kap. 46
54. Sanctus, kap. 47
55. Magnificat, kap. 48
56. Regina coeli, lætare, kap.49
57. Canzon na sonar septimi & octavi toni a 12, kap.182
58. Canzon na sonar noni toni a 12, kap. 183
59. Sonata octavi toni a 12, kap. 184
60. Nunc dimittis, Ch.50
61. Jubilate Deo, omnis terra, kap.51
62. Canzon quarti toni a 15, kap. 185
63. Omnes gentes plaudite manibus, kap. 52

Canzoni na sonar (1608)

Sbírka 36 krátkých děl Gabrieliho, Girolamo Frescobaldi, a další. První čtyři a 27. a 28. jsou Gabrieli.^[13][14]

• Canzon (I) a 4 „La spiritata,“ Ch. 186
• Canzon (II) a 4, Ch. 187
• Canzon (III) a 4, Ch. 188
• Canzon (IV) a 4, Ch. 189
• Canzon (XXVII) a 8 „Fa sol la re,“ Ch. 190
• Canzon (XXVIII) a 8 „Sol sol la sol fa mi,“ Ch. 191

Canzoni e Sonate (písemné č. 1612, vyd. 1615)

Sbírka 16 canzoni a 5 sonát pro 3, 5, 6, 7, 8, 10, 12, 14, 15 a 22 „Voci, per sonar con ogni sorte di instrumenti, con il basso per l’organo (hudební části, znít na nejrůznějších nástrojích, s basy pomocí varhan)“.^[15] Publikováno posmrtně v roce 1615. (†) Všimněte si, že číslování tak, jak bylo publikováno (římský systém), zcela nesouhlasí s katalogem Charteris.

1. Canzon prima (položka I) a 5, kap. 195
2. Canzon (II) a 6, Ch. 196
3. Canzon (III) a 6, Ch. 197
4. Canzon (IV) a 6, Ch. 198
5. Canzon (V) a 7, Ch. 199
6. Canzon (VI) a 7, Ch. 200
7. Canzon (VII) a 7, Ch. 201
8. Canzon (VIII) a 8, Ch. 202
9. Canzon (IX) † a 8
10. Canzon (X) † a 8
11. Canzon (XI) † a 8
12. Canzon (XII) a 8, Ch. 205
13. Sonáta (položka XIII) a 8, kap. 206
14. Canzon (položka XIV) a 10, kap. 207
15. Canzon (XV) a 10, Ch. 208
16. Canzon (XVI) a 12, kap. 209
17. Canzon (XVII) a 12, kap. 210
18. Sonáta (položka XVIII) a 14, kap. 211
19. Sonáta (XIX) a 15, kap. 212
20. Sonáta (XX) a 22, kap. 213
21. Sonáta (XXI) per tre violini e basso (a 4), Ch. 214

Sacrae Symphoniae II (písemné č. 1612, vyd. 1615)

Sacrae symphoniae Liber secundus. Publikováno posmrtně v roce 1615.

1. Exultavit cor meum
2. Congratulamini mihi
3. Ego dixi Domine
4. Sancta et immaculata
5. O Jesu mi dulcissime
6. Hodie completi sunt
7. Ó quam suavis
8. Deus v nomine tuo
9. Attendite popule meus
10. Cantate Domino
11. Benedictus es Dominus
12. Litania Beatae Mariae Virginis
13. Deus Deus meus
14. Vox Domini
15. Iubilate Deo
16. Motet „Surrexit Christus“ a 11, kap. 66
17. Exaudi Deus
18. O gloriosa virgo
19. Misericordia tua Domine
20. Suscipe clementissime Deus
21. Kyrie
22. Sanctus
23. Magnificat 12 vocum
24. Confitebor tibi Domine
25. Motet „Quem vidistis pastores“ a 14
26. Motet „In ecclesiis“ a 14
27. Magnificat 14 vocum
28. Salvator Noster
29. Ó quam gloriosa
30. Exaudi me Domine
31. Magnificat 17 vocum
32. Buccinate

Reference

Další čtení

• Arnold, Denis. Giovanni Gabrieli a hudba benátské vrcholné renesance. London: Oxford University Press, 1979. ISBN  0-19-315247-9
• Arnold, Denis. Monteverdi. London, J.M.Dent & Sons Ltd, 1975. ISBN  0-460-03155-4
• Arnold, Denis. „Giovanni Gabrieli,“ v The New Grove Dictionary of Music and Musicians, vyd. Stanley Sadie. 20 obj. London, Macmillan Publishers Ltd., 1980. ISBN  1-56159-174-2
• Bartlett, Clifford & Holman, Peter. Giovanni Gabrieli: Průvodce výkonem jeho instrumentální hudby. In Early Music, sv. 3, č. 1 (leden 1975), s. 25–32.
• Bryant, David. „Gabrieli, Giovanni.“ V Grove Music Online. Oxford Music Online, http://www.oxfordmusiconline.com/subscriber/article/grove/music/40693 (zpřístupněno 22. září 2009).
• Bukofzer, Manfred. Hudba v barokní éře. New York, W.W. Norton & Co., 1947. ISBN  0-393-09745-5
• Charteris, Richarde. Giovanni Gabrieli (asi 1555–1612): tematický katalog jeho hudby s průvodcem po pramenech a překladech jeho vokálních textů. New York, 1996.
• Spárovací hmota, Donald Jay. Historie západní hudby. W.W. Norton & Co., 1980. ISBN  0-393-95136-7
• Kenton, Egon. Život a dílo Giovanniho Gabrieliho. American Institute of Musicology, 1967 (Armen Carapetyen).
• Ongaro, Giulio a kol. "Benátky." V Grove Music Online. Oxford Music Online, http://www.oxfordmusiconline.com/subscriber/article/grove/music/41311 (zpřístupněno 22. září 2009).
• Reese, Gustave. Hudba v renesanci. New York, W.W. Norton & Co., 1954. ISBN  0-393-09530-4
• Selfridge-Field, Eleanor,Benátská instrumentální hudba, od Gabrieliho po Vivaldiho. New York, Dover Publications, 1994. ISBN  0-486-28151-5

externí odkazy

• Giovanni Gabrieli na Encyklopedie Britannica
• Zdarma skóre od Giovanniho Gabrieliho na Projekt mezinárodní hudební skóre (IMSLP)
• Zdarma skóre od Giovanniho Gabrieliho v Sborová knihovna veřejných domén (ChoralWiki)
• Poslouchat bezplatné nahrávky písní z Umeå Akademiska Kör.