Žert - A Prank
| "Žert" | |
|---|---|
 Ilustrace z 19. století z Xiangzhu liaozhai zhiyi tuyong (Liaozhai Zhiyi s komentářem a ilustracemi; 1886) | |
| Autor | Pu Songling |
| Originální název | "戏 缢 (Xi yi) " |
| Překladatel | John Minford |
| Země | Čína |
| Jazyk | čínština |
| Žánr | Zhiguai |
| Publikoval v | Podivné příběhy z čínského studia |
| Typ publikace | Antologie |
| Datum publikace | C. 1740 |
| Publikováno v angličtině | 2006 |
| Předcházet | „Bůh hromu (雷公)" |
| Následován | „Mrtvý mnich (死 僧)" |
"Žert" (zjednodušená čínština : 戏 缢; tradiční čínština : 戲 縊; pchin-jin : Xì Ano) je povídka od Pu Songling shromážděny v Podivné příběhy z čínského studia (1740), který se týká šprýmaře, jehož čin se zvrtne. Překlad do angličtiny přeložil John Minford v roce 2006.
Spiknutí
Renomovaný vtipálek z Shandong pokusy o humor dívku na koni; podnícen svými přáteli, předstírá, že se oběsil na proso stonek z dálky a vykřikl, že si přeje zemřít.[1] Dívka je pobavená a odjede, ale zloděj zůstává ve svém činu, který začíná vypadat věrohodněji.[1] Pravda je objevena při zkoumání - skutečně se oběsil k smrti! Pu Songling komentuje: „Ať je to varování pro všechny libertines a vtipálek. “[1][A]
Pozadí
Příběh, sotva čtyři až pět řádků dlouhý v původní podobě, napsal Pu Songling a objevil se v něm Podivné příběhy z čínského studia (1740).[3] Původní název „Xi yi“,[2] v roce 2006 byl plně přeložen do angličtiny John Minford jako „žert“.[1] Recenzent třicátého svazku roku 1991 Journal of Central China Normal University: Philosophy and Social Sciences (华中师范 大学 学报) považuje celý příběh za alegorie z Dynastie Čchin což zdůrazňuje prchavost života.[3] Samostatně vstup v Wai guo wen xue yan jiu (Foreign Literature Study) zdůrazňuje, že smrt šprýmaře byla výsledkem vzájemného vlivu; kdyby ho jeho přátelé nepodněcovali k předstírání, že se oběsí, možná by se kvůli lacinému smíchu nepotkal s takovým zvláštním zánikem.[4] Podobně píše další kritik Beifang luncong, konstatuje, že takovéto incidenty, i když jsou „absurdní“, jsou zcela běžné. Příběh je citován v Judith T. Zeitlin Historik Strange (1996) jako „Hra na visí“.[5]
Viz také
Čína portál
Čína portálReference
Poznámky
Citace
- ^ A b C d Minford 2006, str. 381.
- ^ A b 聊齋志異 戲 縊 [Strange Tales from a Chinese Studio: Xi yi] (v čínštině). Sidney Luo. Citováno 29. února 2016.
- ^ A b Journal of Central China Normal University 1991, str. 96.
- ^ Wai guo wen xue yan jiu 1992, str. 66.
- ^ Zeitlin 1997, str. 166.
Bibliografie
- Zeitlin, Judith T. (1997). Historian of the Strange: Pu Songling and the Chinese Classical Tale. Press Stanford University. ISBN 9780804729680.
- Minford, John (2006). Podivné příběhy z čínského studia. Knihy tučňáků. ISBN 9780140447408.
- Wai guo wen xue yan jiu [Studium zahraniční literatury] (v čínštině). Zhongguo ren min da xue shu bao zi liao ona. 1992.
- 華中師範 大学 学報 華中師範 大学 学報 [Journal of Central China Normal University, Philosophy and Social Sciences] (v čínštině). 30. Normální univerzitní tisk ve střední Číně. 1991.