The Great Sage, Heavens Equal - The Great Sage, Heavens Equal - Wikipedia

Tento článek je o povídce od Pu Songling. O postavě známé jako Velký mudrc, Nebeský rovný, viz Sun Wukong.
„Velký mudrc, nebe je stejné“
Qitiandasheng.png
Ilustrace z 19. století z Xiangzhu liaozhai zhiyi tuyong (Liaozhai Zhiyi s komentářem a ilustracemi; 1886)
AutorPu Songling
Originální název„齐天 大圣 (Qitian dasheng)“
PřekladatelSidney L. Sondergard
ZeměČína
Jazykčínština
ŽánrZhiguai
Fantazie
Publikoval vPodivné příběhy z čínského studia
Typ publikaceAntologie
Datum publikaceC. 1740
Publikováno v angličtině2014
Předcházet"Knihomol (书 痴) "
Následován"Žabí bůh (青蛙 神) "

"The Great Sage, Heaven's Equal" (zjednodušená čínština : 齐天 大圣; tradiční čínština : 齊天 大聖; pchin-jin : Qí Tiān Dà Shèng) je krátký příběh podle Pu Songling poprvé publikováno v Podivné příběhy z čínského studia (1740). Točí se kolem Shandong rodák Xu Sheng, který původně odmítá existenci Sun Wukong ale postupně se z něj stává pevný oddaný poté, co se s ním setkal a zažil jeho moc. Příběh funguje jako sociální komentář o uctívání mýtických postav, v tomto případě Sun Wukong. V roce 2014 ji přeložil Sidney L. Sondergard do angličtiny.

Pozadí

Sun Wukong se poprvé objevil v 16. století Čínský klasický román Cesta na západ podle Wu Cheng-en. V románu se o něm také hovoří jako o „Velkém mudrci, nebeských rovných“ a „hezkém králi opic“.[1] Wuova postava byla dobře přijata do té míry, že ho někteří považovali za skutečného boha. Během Puovy doby existovaly nebo se objevovaly skutečné a skutečné svatyně slunce Wukong jako součást „kultu této božské opice“. Ve větším fenoménu přispěla beletristická díla k tomu, jak veřejnost vnímala božstva nebo k víře v ně. Proto Shahar a Weller ve své práci z roku 1996 Neposlušní bohové, domnívají se, že Pu Songling kritizoval uctívání lidí fiktivní postavy.[2] Překlad příběhu s názvem „The Great Sage, Heaven's Equal“ od Sidney L. Sondergarda byl vydán v roce 2014.[1]

Knihovna Nadace Martina Bodmera sídlí v 19. století Liaozhai rukopis, hedvábně tištěný a vázaný leporello-styl, který obsahuje tři příběhy včetně „Knihomol „,„ Velký mudrc, nebeské rovné “, a„Žabí bůh ".[3]

Spiknutí

Bojující obchodník, Xu Cheng (许 成), a jeho bratr, Xu Sheng (许 attend), se zúčastní obřadu v Sun Wukong chrám v Fujian, Čína. Xu je zcela skeptický vůči samozvanému „Velkému mudrci, nebeskému rovnému“ (齐天 大圣); v ostrém kontrastu se jeho bratr stává horlivým oddaným. Poté, ke šoku a zlosti svého bratra, Xu poznamenává: „Sun Wukong není nic jiného než podobenství vynalezené starým Qiu. Jak mu může někdo upřímně věřit?“[4][A] Poté vyzve Slunce, aby mu určil božský trest, pokud skutečně existuje. Místní obyvatelé Fujian, kteří žijí ve strachu z boha opic, jsou stejně zděšeni povýšenými komentáři Xu.[5]

O chvíli později se Xu začne cítit špatně. Jeho pověrčivý bratr se za něj spěšně modlil za Sun, ale fyzické strasti Xu pouze pokračují. Xu se chystá uvěřit v statečnost Velkého mudrce, když se po návštěvě lékaře zbaví další agónie. Cheng se téměř okamžitě stane nemocným a jeho stav se zhorší, když se Xu odmítne modlit ke Slunci. Netrvalo dlouho a Xuův bratr zemřel; v hněvu a zármutku vtrhne Xu do chrámu Sun Wukong a postaví se svému podobizna, požadující zpět svého bratra. V noci Xu ve svých snech narazí na opičího krále, který mu oplatí kritiku za jeho hrubost a najetí nešikovného praktikujícího, který by se choval k jeho bratrovi. Sun nicméně slibuje, že přivede zpět Xuova bratra.[6]

Jistě, po probuzení najde Xu svého bratra naživu ve své rakvi - právě v tomto okamžiku začne ve Sun Wukonga skutečně věřit.[6] Je to však pro Xu hořkosladká příležitost, vzhledem k nákladům, které mu vznikly během cesty do Fujian, a na pohřeb a pohřeb svého bratra.[7] Navíc, i když je jeho bratr oživen, stále zůstává relativně slabý. Nějaký čas poté, zpět v Yanu (nyní součástí Shandong ) venkov, Xu potká na ulici cizince, kterému se svěřuje se svými finančními potížemi a podivnou událostí ve Fujian.[7] Cizinec má určité znalosti magie, zejména procházky v oblacích. Společně jdou do „nebeského chrámu“,[7] kde cizinec získá několik magických kamenů, řekl, aby přinesl štěstí, pro Xu. Na konci cesty se tajemný muž zjeví jako Sun Wukong a poté zmizí.[8]

Bratři Xu získávají ze svého podnikání obrovské zisky a podnikají četné zpáteční cesty do chrámu Sun Wukong.[9] Pu Songling připojuje poznámku pod čarou, která si dělá srandu u Xu Shenga, a zdůrazňuje, že „Shengova mysl musela být oklamána, protože to, co viděl, prostě nemohla být pravda“, a dospěl k závěru, že „se scházejí lidé, kteří sdílejí stejnou víru, vyberou si nějakou ústřední postavu, která bude reprezentovat jejich víru “.[9]

Recepce

Píše Judith T. Zeitlin Historik Strange že kromě své „typické blahosklonnosti k populárním kultům“ si Pu přál vyjádřit „tato duchovní síla nezávisí na skutečné existenci boha nebo fiktivní postavy, ale na iluzorní síle lidské víry a touhy“.[10] Srovnává případnou víru Xu Sheng v Sun Wukong s uctíváním Qian Yi Pavilon Pivoňka charakter Du Liniang;[11] oba měli sny, které změnily „skeptika na věřícího“.[10]

Viz také

Reference

Poznámky

  1. ^ V čínštině: „孙悟空 乃 丘 翁 之 寓言, 何 遂 诚信 若此?“. Autorství Cesta na západ je mylně přičítán taoistickému mudrci Qiu Chuji („Staré Qiu“).[5]

Citace

  1. ^ A b Sondergrad 2014, str. 2078.
  2. ^ Shahar a Weller 1996, s. 193–194.
  3. ^ "Dálný východ". Nadace Martin Bodmer. Citováno 2. března 2016.
  4. ^ Shahar a Weller 1996, str. 194.
  5. ^ A b Sondergrad 2014, str. 2080.
  6. ^ A b Sondergrad 2014, str. 2082.
  7. ^ A b C Sondergrad 2014, str. 2083.
  8. ^ Sondergrad 2014, str. 2084.
  9. ^ A b Sondergrad 2014, str. 2085.
  10. ^ A b Zeitlin 1997, str. 170.
  11. ^ Zeitlin 1997, str. 168.

Bibliografie