Zhang Hongjian - Zhang Hongjian

Nesmí být zaměňována s Zhang Hongjiang.
„Zhang Hongjian“
Zhang Hongjian.jpg
Zhang Hongjian narazí na Shi a Shunhua při doprovodu do hlavního města, na ilustraci z 19. století z Xiangzhu liaozhai zhiyi tuyong (Liaozhai Zhiyi s komentářem a ilustracemi; 1886)
AutorPu Songling
Originální název"张 鸿渐 (Zhang Hongjian) "
PřekladatelSidney L. Sondergard (2012)
ZeměČína
Jazykčínština
Žánr
Publikoval vPodivné příběhy z čínského studia
Typ médiaTisk (Rezervovat )
Datum publikace1740
Předcházet"Proměna půdy v králíky (土 化 兔)"
Následován"Císařský lékař (太医)"

"Zhang Hongjian" (čínština : 张 鸿渐; pchin-jin : Zhang Hóngjiàn) je krátký příběh od čínského spisovatele Pu Songling shromážděny v Podivné příběhy z čínského studia v roce 1740 a přeložil Sidney L. Sondergard v roce 2012. Děj se odehrává v různých částech Číny v 18. století a točí se kolem titulní postava a jeho neštěstí na útěku. Pu adaptoval příběh do dvou svých her.

Spiknutí

Pobouřen zvěrstvy zkorumpovaných Lulong County soudce Zhao, skupina vědců, se obrací na učence Zhang Hongjian (张 鸿渐), obyvatele Yongpingu, aby jim pomohl se zpracováním potřebných právních dokumentů.[1] Zhang zpočátku souhlasí, ale je odrazen od další účasti jeho manželkou Fang, která varuje, že Zhang by byl zapleten, kdyby se věci zhoršily.[1] Mezitím Zhao podplatí svou cestu do imunity a ostatní učenci jsou zatčeni, než mohou svůj případ vyslechnout.[2] Zhang přeskočí město a po nějaké době dorazí Fengxiang County, Shaanxi, a hledá útočiště na chatě udržované postarší hospodyní jménem Shi; ona informuje Zhang, že původní vlastníci rezidence jsou mrtví a jejich tři dcery zůstávají. Zatímco zpočátku naštvaná na Shi za pozvání uprchlíka do jejich domova, nejstarší dcera Shunhua (舜华), když se dozvěděla o svém vědeckém zázemí, navrhuje Zhangovi, aby se vzali. Zhang sděluje svůj rodinný stav, ale nakonec souhlasí s návrhem Shunhua.[3]

Uplyne půl roku, přičemž všechny Zhangovy výdaje hradí Shunhua. Jednoho dne se Zhang vrátí domů dříve než obvykle, jen aby zjistil, že budova chybí. Zjistí, že Shunhua je liščí duch, ale zůstává do ní zamilovaný. Nyní si je vědom svých nadpřirozených schopností a žádá Zhang, aby ho Shunhua poslala zpět do jeho rodného města Yongping, aby se mohl znovu setkat s Fangem a jeho dětmi.[4] Shunhua vyhovuje a Zhang se vrací domů, aby zjistil, že jeho syn stárl o několik let, a vědci zapojení do případu Zhao od té doby zemřeli nebo se odstěhovali z Lulongu. Fang kárá Zhanga za to, že tak dlouho opustil rodinu; znovu potvrzuje svou lásku k ní a bagatelizuje význam jeho romantického vztahu se Shunhuou. Najednou se z Fanga stane Shunhua a Zhang si uvědomí, že po celou dobu byl pod vlivem čarodějnictví Shunhua. Zklamaný v něm, Shunhua pošle Zhang domů navždy a dvěma způsoby.[5]

Od chvíle, kdy Zhang opustil Yongping, chuligán jménem Jia obtěžoval Fanga. Jia je svědkem Zhangova setkání s Fangem, a protože o něm nic neví, předpokládá, že jsou milenci. Jia se postaví Fangovi a hrozí, že prozradí svůj „tajný románek“. Zhang rozzuřený vyskočí na Jia a zabije ho mečem.[5] Zhang plný viny, řekne Fangovi, aby se o jejich syna dobře postaral, než se obrátil k úředníkům.[5] Zhang musí být postaven před soud u císařského dvora, takže je doprovázen dvojicí stráží do hlavního města.[6] Po cestě se setkají s Shi a Shunhua. Když se stará žena dozvěděla o Zhangově nesnázích, pozve je do hostince a ošetřuje stráže alkoholem. Když byli stráže pod vlivem alkoholu, Shunhua pouta Zhanga a spěšně uprchli na koni.[7] Po dálce se Šunhua rozloučí s Zhangem.[7]

Zhang cestuje do Taiyuan, kde se živí výukou pod pseudonymem Gong Ziqian (宫 子 迁).[7] O deset let později se dozví, že veškeré úsilí o jeho znovudobytí bylo ukončeno, a tak se rozhodne vrátit se domů.[7] Emocionální Fang mu řekne, že jeho syn se od té doby stal úspěšným učencem a oženil se a odešel na zkoušky ze státní služby. Té noci na ně zaklepe cizinec; ze strachu, že se to dozví, Zhang tajně unikne, poté se cizinec představí Fangovi jako posel, který nese dobrou zprávu, že Zhangův syn na zkouškách předvedl vynikající výkon.[8]

Mezitím Zhang prchá do vzdálené vesnice a hledá úkryt u chatrče staršího muže Xu. Xu je vládní úředník ve výslužbě a jeho role se ujal jeho starší syn. Zve Zhanga, aby zůstal a učil svého mladšího syna. Xuův starší syn se vrací domů o měsíc později, spolu s osmnáctiletým úspěšným kandidátem na zkoušku s příjmením Zhang. Zhang má podezření, že mladík je jeho syn, a potvrzuje jeho tušení seznamem úspěšných kandidátů na zkoušky, které Xu má. Ve skutečnosti identifikuje jméno svého syna a oba se šťastně sejdou.[9] Vracejí se domů k Fangovu překvapení a radosti a Zhang to napraví s Jiainým otcem.[10]

Historie publikace

Příběh se poprvé objevil v antologii nadpřirozených příběhů Pu Songlinga, Podivné příběhy z čínského studia (Liaozhai) v roce 1740. Byl zahrnut do pátého dílu anglického překladu Sidney L. Sondergarda Liaozhai, publikováno v roce 2012.[1] „Zhang Hongjian“ významně obsahuje jeden z prvních zmínek o pisatelích duchů, což dokazuje, že psaní duchů bylo praktikováno již v době Pu nebo dokonce před ní.[11]

Adaptace

Pu Songling byl také dramatikem a adaptoval film „Zhang Hongjian“ do dvou národních her: Nesmrtelní s bohatstvím a ctí (富贵 神仙)[A] a Píseň soužení (磨难 曲),[13] i když se druhý zaměřuje převážně na samotný Zhangův život, „zasazený do kontextu venkovského ponoření na sever a zaměřený na Zhangovu byrokratickou kariéru a vojenské vykořisťování“.[14] Hongkong Černý a bílý film Víla, hrát Wu Chufan (吴楚帆) jako Zhang Hongjian a Zi Luolian (紫 罗 莲) jako Shunhua a režírovaný Li Zhenfeng, měla premiéru 19. února 1962.[15]

Viz také

  • Aplikace Nuvola bookcase.svg Knihový portál
  • Vlajka Čínské lidové republiky.svg Čína portál
  • Vampire Smiley.png Spekulativní fikce / Hororový portál
  • Dragon-149393.svg Spekulativní fikční portál

Reference

Poznámky

  1. ^ Přeloženo také jako Bohatství a sláva: Božští nesmrtelní.[12]

Citace

  1. ^ A b C Sondergrad 2012, str. 1742.
  2. ^ Sondergrad 2012, str. 1743.
  3. ^ Sondergrad 2012, str. 1744.
  4. ^ Sondergrad 2012, str. 1745.
  5. ^ A b C Sondergrad 2012, str. 1748.
  6. ^ Sondergrad 2012, str. 1749.
  7. ^ A b C d Sondergrad 2012, str. 1750.
  8. ^ Sondergrad 2012, str. 1751.
  9. ^ Sondergrad 2012, str. 1752.
  10. ^ Sondergrad 2012, str. 1753.
  11. ^ Berg 2007, str. 270.
  12. ^ Owen 2010, str. 360.
  13. ^ Berg 2007, str. 36.
  14. ^ Ko 2005, str. 176.
  15. ^ "Víla" (v čínštině). Citováno 15. listopadu 2016.

Bibliografie