Náš Bože, naše pomoc v minulých věcích - Our God, Our Help in Ages Past

Náš Bože, naše pomoc v minulých věcích
Isaac Watts v roce 1705
Žánr	Hymnus
Psaný	1708
Text	Isaac Watts
Na základě	Žalm 90
Metr	8.6.8.6 (CM.)
Melodie	„St. Anne“ od William Croft

"Náš Bože, naše pomoc v minulých věcích„je hymnus od Isaac Watts v roce 1708 to parafrázuje 90. žalm z Kniha Žalmů. Původně se skládala z devíti slok; v současném použití se však čtvrtá, šestá a osmá sloka běžně vynechává, aby zanechala celkem šest (metodistické knihy také obsahují původní šestou sloku, která zanechala celkem sedm). V roce 1738 John Wesley v jeho zpěvníku, Žalmy a hymny, změnil první řádek textu z „Náš Bože“ na „Bože“. Jak Wattsova formulace, tak Wesleyova formulace zůstávají v současné době v platnosti.

Dějiny

Chvalozpěv byl původně součástí Davidovy žalmy napodobené v jazyce Nového zákona, vydané Wattsem v roce 1719. V této knize parafrázoval Christian verš celá žaltář s výjimkou dvanácti žalmů, které podle jeho názoru nebyly vhodné pro křesťanské použití.

Hymnus je často zpíván jako součást vzpomínkový den služba v Kanadě a při podobných příležitostech ve Velké Británii, včetně každoroční služby Památná neděle v Kenotaf v Londýně.

The hymnusová melodie „St. Anne“ (běžný měřič 86.86), ke kterému je text nejčastěji zpíván, složil William Croft v roce 1708, kdy byl varhaníkem Kostel sv. Anny, Soho: odtud název melodie. Poprvé se objevil anonymně v Dodatek k Nové verzi Žalmů, 6. vydání v roce 1708. Původně měl být používán s verzí Žalm 62. Teprve později, když byla nastavena na Wattsův text, získala melodie uznání.

William Croft jako pěvecký sbor, kolem roku 1690. National Portrait Gallery, Londýn.

Později skladatelé následně začlenili melodii do svých vlastních děl. Například, George Handel použil melodii v hymně s názvem „O chvála Pánu“. J. S. Bach Fuga Es dur BWV 552 je v anglicky mluvícím světě často nazývána „sv. Annou“, a to kvůli podobnosti jejího předmětu s první linií melodie hymny, ačkoli existuje určitá debata o tom, zda Bach použil vlastní melodii poté, co ji vyslechl, nebo si shodou okolností vytvořil velmi podobnou melodii používanou jako fuguální téma. Inspektor a mentor mladého Bacha Dieterich Buxtehude, správce kostela a varhaník Panny Marie v Lübeck v severním Německu použil stejný první řádek melodie hymny jako téma pro (první) fugu svého Praeludium-pedaliter E-dur pro varhany.

	J.S. Bach, Prelude a fuga Es dur - fuga
Máte potíže s přehráváním tohoto souboru? Vidět mediální pomoc.

Arthur Sullivan používá melodii v první a poslední části svého Festival Te Deum, nejprve v relativně standardním prostředí, ale nakonec jej spárovat s vojenským doprovodem. Americký skladatel Carl Ruggles (1876–1971) použil text ve své poslední skladbě „Povýšení“ (pro Brass, Chorus a Organ) v roce 1958 na památku své manželky Charlotte, která zemřela v předchozím roce. Chvalozpěv a slova jsou také vystupoval v Vaughan Williams Hymna "Pane, ty jsi byl naším útočištěm", používající obě Kniha společné modlitby 'slova a slova Watts. Bratr Colin Smith také uspořádal nastavení této hymny,^[1] stejně jako Katharine Mulky Warne.

Pozoruhodná použití

• 14. dubna 1912 - podle cestujícího Archibald Gracie IV, byla to poslední hymna zpívaná na bohoslužbě, které předsedal kapitán Edward John Smith ráno před RMS Titánský klesl.^[2]
• 1941 - na palubě HMSPrinc z Walesu na bohoslužbě za účasti Winston Churchill a Franklin Delano Roosevelt v rámci konference o vytvoření Atlantická charta.^[3]
• Květen 1942 - Elizabeth Goudge cituje na dálniční známce London Blitz řádek „Tisíc věků v očích tvých je jako večer pryč“, když jsou manželé a manželky, vzpomínající na svůj společný život, zabiti během náletu v její válce -časový román Hrad na kopci (Kapitola X, část II, s. 207)
• H. G. Wells cituje sedmou sloku hymnu v první kapitole - „Konec se blíží mysli“ - poslední ze 146 knih, které vydal během svého života, bezútěšný Mysl na konci svého postroje (1945), a přidává svůj vlastní komentář: „Doposud se však objevili další synové a nyní pouze život přechází zcela jasně do fáze úplné konečnosti, aby bylo možné zatknout a předvídat jeho konec.“
• Bing Crosby zahrnul hymnu do svého alba Milované hymny (1951).
• Zpívalo se to na pohřbu Winston Churchill.
• Je to univerzitní hymna University of California, Berkeley.
• Je to také školní hymnus pro Škola krále Edwarda VI, Southampton, kterého se zúčastnil sám Isaac Watts, a drzost Občanské centrum v Southamptonu hodinová věž.
• Chvalozpěv melodie je zaměstnán prominentně v John Addison je Oscarový skóre pro film z roku 1963 Tom Jones.
• v Evelyn Waugh je Pokles a pád vězni sdělují smrt Prendergasta a obcházejí pravidlo mlčení změnou slov hymny v kapli.^[4]
• Sloka začínající slovy „Čas, jako neustále se valící proud“ je doslovně citována v prvních řádcích „Bath“ na Božská komedie album Promenáda.
• Dne 10. Listopadu 1986 to bylo zpíváno na zahajovací schůzce Ulster věrný polovojenská skupina Ulster Resistance, setkání více než 2 000 lidí na Ulster Hall, Belfast, kde byla hymna popsána jako „Ulsterova bitevní hymna“.^[5]

Text

V moderních zpěvnících jsou některé sloky vynechány, například jako v Nový anglický kancionál:^[6]

Reference

externí odkazy

• „Bože, naše pomoc v minulých věcích“ (arr. Cleobury ) provádí King's College Choir