Páni, můj pastýři - The Lords my Shepherd - Wikipedia

Tento článek je o hymnu. Pro další použití viz Pán je můj pastýř (disambiguation).
Pán je můj pastýř
Christian hymnus /Metrický žalm
Vitráže
Mozaikové okno zobrazující Ježíše jako Dobrý pastýř
PsanýC. 1650
TextMetrický překlad připisovaný Francis Rous
Na základěŽalmy 23
Metr8.6.8.6
MelodieCrimond podle Jessie Seymour Irvine
Složenc.1872

„Pán je můj pastýř“ je křesťan hymnus. Je to metrický žalm běžně se připisuje anglickému puritánovi Francis Rous a na základě textu Žalm 23 v Bibli. Hymnus se poprvé objevil v Skotský žaltář v roce 1650.

Obvykle se zpívá na melodii Crimond, kterému se obecně připisuje Jessie Seymour Irvine.[1]

Dějiny

Francis Rous (1579-1659), připočítán jako autor knihy „Pánův můj pastýř“

„Pán je můj pastýř“ je založen na slovech Žalm 23:

Pán je můj pastýř; Nechce mě. Přiměje mě ležet na zelených pastvinách: Vede mě ke stojatým vodám.

— Žalm 23

Během Protestantská reformace ve Skotsku, praxe exkluzivní psalmody učinil Žalmový zpěv ústřední součástí veřejného uctívání. The Kniha společného řádu, představený v Skotská církev reformátor John Knox v roce 1564 obsahoval metrické verze všech Žalmy, převzato z John Calvin je Genevan Psalter (1539). Žalmy byly zpívány podle ženevských melodií a směly se zpívat pouze unisono. Bylo vydáno mnoho revizí, ale v polovině 17. století byly církve v Anglie a Skotsko oba potřebovali nový překlad.[2]

Anglický právník a politik Francis Rous je autorem nové metrické parafráze Knihy žalmů, kterou vydal v roce 1641. Under Oliver Cromwell, Rous byl jmenován členem Westminsterské shromáždění a byl prominentní osobností mezi Angličtí puritáni.[3] Než mohly být schváleny jeho žalmy, byly podrobeny kontrole Dlouhý parlament, a byla vytvořena komise překladatelů, aby přezkoumala podání Rouse a jeho rivala, William Barton. Výbor projednával šest let a provedl rozsáhlé úpravy textů.[3]

Ačkoli Rous je nyní připočítán jako autor knihy „Pánův můj pastýř“, jeho text byl po vydání podstatně upraven. Rousova původní verze 23. žalmu zněla:[4][5]

Můj pastýř je živý pán a ten, kdo mě krmí
Jak mi pak může chybět cokoli, o čem jsem v nouzi?

Odhaduje se, že ve finální verzi bylo zachováno pouze 10% původního textu Rouse.[4] V Anglii si Bartonova verze našla přízeň u anglického parlamentu, ale ve Skotsku získala schválení verze Rous kvůli vnímané přesnosti při překladu zdrojových textů a v roce 1650 Valné shromáždění církve Skotska, vládní orgán církve, schválil verzi Rous pro Skotský žaltář.[3]

Naladit

Crimond Farní kostel
Plaketa Davida Granta (1833-93)

"Pán je můj pastýř" je uvnitř běžný měřič (A Metr 8.6.8.6) a nejčastěji se zpívá na hymnusová melodie Crimond, pojmenoval podle Crimond Church v Aberdeenshire město Crimond.[6] Předpokládá se, že tuto melodii složil Jessie Seymour Irvine, dcera reverenda Alexandra Irvina, ministr farnosti Crimond. Jessie byla vášnivá hudebnice a prošla výcvikem jako varhaníci v nedalekém městě Banff. Podle některých zpráv složila melodii v roce 1871 jako cvičení pro třídu kompozice a poprvé byla provedena při večerním bohoslužbě v Auchterless Farní kostel. Nespokojená se svými harmonizace, požádala Davida Granta, hudebníka z Aberdeenu, aby jí to znovu zařídil.[7]

V té době Grant spolupracoval se skupinou spolupracovníků, kteří sestavovali hymny a metrické žalmy z celé Severně od Skotska se záměrem zveřejnit je v novém chorálový. Jeho kolegové byli Robert Cooper, precentor z Peterhead Farní kostel, William Clubb, precentor v Crimondu, a William Carnie, novinář z Aberdeenu. Irvine přednesl melodii Carnie. Severní žaltář byla zveřejněna v roce 1872, ale s Crimond připsána pouze Davidu Grantovi jako jeho skladateli. Nový zpěvník byl velmi úspěšný a prodalo se přes 70 000 kopií.[8]

Irvine zemřel v roce 1887 a připsání melodie Grantovi zůstalo po mnoho let bez povšimnutí. Ve čtyřicátých letech minulého století se objevil konkurenční nárok ve formě dopisu napsaného v roce 1911 Jessiinou sestrou Annou Irvine reverendovi Robertu Monteithovi, tehdejšímu ministrovi Crimond Church. V dopise Anna tvrdila, že melodii složila Jessie a že Grant poskytl pouze harmonii. Účet Anny napadli redaktoři Severní žaltář, která napsala Monteithovi, že si pletla melodii s jinou oprávněnou Ballantine které Jessie složila a předložila jim ke zveřejnění. Poté, co byl účet poskytnutý dopisem Anny zveřejněn v Bulletin společnosti Hymn Society a Skot noviny, mnoho hymnals začalo přisuzovat Irvine místo Granta jako skladatele a hymnus je nyní pravidelně - ale ne všeobecně - připisován Jessie Seymour Irvine. Annino tvrzení bylo v poslední době zpochybňováno některými učenci, kteří upřednostňují Granta, a některé hymnaly stále připisují Granta jako skladatele.[9][8][10][11][1] Tato kontroverze byla diskutována v článku Ronalda Johnsona z roku 1988 v Bulletin společnosti Hymn Society„Jak daleko je to do Crimondu?“,[12] a novinami sloupkař Jack Webster v Glasgow Herald, ve kterém ve svém sloupku vyjádřil podporu nároku Jessie Irvine na základě zpráv od obyvatel Crimond, kteří byli osobně spojeni s Irvine.[13][14]

Domnělí skladatelé mají oba památníky; pamětní deska na východním kostele sv. Klimenta v Aberdeenu připomíná Davida Granta, bývalého tamního farníka, jako skladatele,[15] zatímco uvnitř farního kostela Crimond, sada čtyř leptané sklo panely instalované v roce 2002 připomínají Jessie Seymour Irvine jako skladatelku.[7][16]

Pozdější publikace hymnové melodie v roce 1929 Skotský žaltář byl znovu harmonizován editorem, Thomas Cuthbertson Leithead Pritchard (1885-1960).[17]

The Crimond prostředí se ukázalo jako velmi populární a bylo zpíváno při mnoha významných náboženských příležitostech, jako například Svatba princezny Elizabeth a Philipa Mountbattena v roce 1947,[7] pro kterou příležitost speciální soprán byl složen.[18][19]

Chvalozpěv se někdy zpívá i na jiné melodie jako např Bratr Jamesův vzduch podle James Leith Macbeth Bain nebo Mučednictví podleHugh Wilson (1824).

Text

Biblický text (Verze King James, 1611)Rousova parafráze (1641)[5]Text písně (Rous, 1650)[6]
1 Pán je můj pastýř; Nebudu chtít.Můj pastýř je živý pán

A ten, kdo mě krmí

Jak mi pak může něco chybět

o čem stojím v nouzi?

1. Pán je můj pastýř, nebudu chtít;

nutí mě lhát

na pastvinách zelená; vede mě

tiché vody.

2 Přiměl mě ležet na zelených pastvinách:

vede mě vedle stojatých vod.

2. Na pastvinách zelené a kvetoucí

Nutí mě to louhovat:

A poté, co mě žene k potokům

Které běží nejpříjemněji.

3 Obnovuje mou duši, vede mě

na stezkách spravedlnosti pro jeho jméno.

3. A když uvítám, že jsem se ztratil,

Pak domů mě vezme,

Vedení mě svými správnými cestami,

I kvůli Jeho vlastním jménům.

2. Moje duše se znovu obnoví,

a já chodíme, děláme

na stezkách spravedlnosti,

e'en pro jeho vlastní jméno.

4 Ano, i když procházím údolím stínu smrti,

Nebojím se ničeho zlého; nebo ty jsi se mnou;

~ Tvůj prut a hůl mě utěšují.

4. A přestože jsem byl dokonce na smrti

Přesto bych se nebál, že bych byl nemocný;

Tvůj prut, Tvůj personál mě utěšuje,

A ty jsi stále se mnou.

3. Ano, i když procházím temným údolím smrti,

přesto se nebudu bát žádného nemocného

neboť jsi se mnou; a tvůj prut

a stále mě utěšuj.

5 Připravuješ přede mnou stůl v přítomnosti

mých nepřátel: pomažeš mi hlavu olejem;

můj pohár utekl.

5. Můj stůl jsi bohatě skladoval

V přítomnosti mého nepřítele;

Moji hlavu s olejem pomažeš,

Můj pohár přetéká.

4. Můj stůl jsi vybavil

v přítomnosti mých nepřátel;

moji hlavu dostaneš olejem pomazaným,

a můj pohár přetéká.

6 Po všechny dny mého života mě jistě bude následovat dobrota a milosrdenství:

a navždy budu přebývat v domě Hospodinově.

6. Tvá milost a milosrdenství všechny mé dary

Určitě mě následovat;

A vždy v domě Božím

Moje bydliště bude

5. Dobro a milosrdenství celý můj život

určitě mě bude následovat;

a v Božím domě navždy

moje bydliště bude.

Reference

Citace

  1. ^ A b "Hymnology". hymnology.hymnsam.co.uk. Citováno 3. června 2020.
  2. ^ Gillingham 2012, str. 153.
  3. ^ A b C Lamport & Forrest 2019, str. 158.
  4. ^ A b Petersen 2014, str. 327.
  5. ^ A b „Příručka evangelické luteránské kancionály“. dokumen.tipy. Uctívací výbor evangelické luteránské synody. Citováno 3. června 2020.
  6. ^ A b „Pán je můj pastýř“. Hymnary.org. Citováno 3. června 2020.
  7. ^ A b C "Dějiny". Crimond Farní kostel. Citováno 3. června 2020.
  8. ^ A b Procházet, označit (2015). Ó městečko. Lulu.com. str. 25-27. ISBN  978-1-326-29701-5. Citováno 7. června 2020.
  9. ^ Ewan a kol. 2007, str. 180.
  10. ^ Humphreys & Evans 1997, str. 180.
  11. ^ Ronander 1966, str. 70.
  12. ^ Johnson, Ronald (červenec 1988). Massey, Dr. Bernard (ed.). „Jak daleko je to do Crimondu?“. Bulletin společnosti Hymn Society. Redhill, Surrey: The Hymn Society of Great Britain and Ireland. XII (176): 38.
  13. ^ Glasgow Herald, 17. září 1991
  14. ^ Webster, Jack (1996). „Seeking Justice for Jessie“. The Herald Years. Black & White Publishing. ISBN  978-1-84502-924-1. Citováno 8. června 2020.
  15. ^ „Historický záznam o prostředí - NJ90NE0064 - Kostel East St Clement's Church“. online.aberdeenshire.gov.uk. Rada Aberdeenshire. Citováno 3. června 2020.
  16. ^ „O Little Town: Crimond“. Ó městečko. 4. července 2015. Citováno 7. června 2020.
  17. ^ McKim, Linda Jo H. (1993). Presbyteriánský zpěvník. Westminster John Knox Press. str. 136. ISBN  978-0-664-25180-2. Citováno 7. června 2020.
  18. ^ „Pán je můj pastýř“. Gresham knihy. 7. září 2015. Citováno 3. června 2020.
  19. ^ „Soul Music - Series 20 - The descant for a royal wedding - BBC Sounds“. www.bbc.co.uk. Zní to BBC. Citováno 3. června 2020.

Zdroje

externí odkazy