Octan molybdeničitý - Molybdenum(II) acetate
![]() | |
Jména | |
---|---|
Ostatní jména Dimacetát dimolybdeničitý, tetra (aceto) dimolybden, Dimer octanu molybdeničitého | |
Identifikátory | |
3D model (JSmol ) | |
ChemSpider | |
Informační karta ECHA | 100.034.611 ![]() |
Číslo ES |
|
PubChem CID | |
Řídicí panel CompTox (EPA) | |
| |
| |
Vlastnosti | |
C8H12Mo2Ó8 | |
Molární hmotnost | 428,1010 g / mol |
Vzhled | Žluté pevné látky |
Bod varu | rozkládá se |
nerozpustný | |
Nebezpečí | |
Bezpečnostní list | Externí bezpečnostní list |
R-věty (zastaralý) | 20/21/22, 36/37/38 |
S-věty (zastaralý) | 7/9, 22, 24/25, 29/35, 42, 43, 64 |
Související sloučeniny | |
Související sloučeniny | Octan měďnatý Octan chromitý |
Pokud není uvedeno jinak, jsou uvedeny údaje o materiálech v nich standardní stav (při 25 ° C [77 ° F], 100 kPa). | |
![]() ![]() ![]() | |
Reference Infoboxu | |
Octan molybdeničitý je koordinační sloučenina se vzorcem Mo2(Ó2CCH3)4. Je to žlutá, diamagnetický, na vzduchu stabilní pevná látka, která je mírně rozpustná v organických rozpouštědlech. Octan molybdeničitý je ikonickým příkladem sloučeniny s kovem a kovem čtyřnásobná vazba.[1]
Struktura a lepení
Přijímá to samé Čínská lucerna struktura jako příbuzné acetátové dimery, jako je octan rhodnatý, octan měďnatý, a octan chromitý.[2] Každé centrum Mo (II) v Mo2(Ó2CCH3)4 má čtyři d valenční elektrony. Těchto osm d-elektronů tvoří jeden σ, dva π vazby a jeden δ vazba, vytvoření vazby elektronová konfigurace z σ2π4δ2. Každá z těchto vazeb je tvořena překrýváním dvojic d orbitalů.[3] Čtyři acetátové skupiny překlenují dvě kovová centra. Vazba Mo-O mezi každým středem Mo (II) a atomem O z acetátu má a vzdálenost 2,119 Å a vzdálenost Mo-Mo mezi dvěma kovovými středy je 2,0934 Å.
Příprava
Mo2(Ó2CCH3)4se připravuje zpracováním hexakarbonyl molybdenu (Mo (CO)6) s octová kyselina. Proces proužky CO ligandy z hexakarbonylu a vede k oxidaci Mo (0) na Mo (II).[4][5]
- 2 měsíce (CO)6 + 4 HO2CCH3 → Mo2(Ó2CCH3)4 + 12 CO + 2 H2
Trojjaderné klastry jsou vedlejšími produkty.[6]
Reakce HO2CCH3 a Mo (CO)6 byl poprvé zkoumán Bannisterem a spol. v té době ještě nebyly objeveny čtyřnásobné vazby kov-kov, takže tito autoři navrhli, aby Mo (O2CCH3)2 byla čtyřboká.[7][8] Tato perspektiva se změnila s Masonovou charakterizací.[9]
Aplikace
Mo2(Ó2CCH3)4 se obecně používá jako meziproduktová sloučenina v procesu přípravy dalších čtyřnásobně vázaných sloučenin molybdenu.[1] Acetátové ligandy mohou být nahrazeny za vzniku nových sloučenin, jako je [Mo2Cl8]4− a Mo2Cl4[P (C.4H9)3]4.[1][10][11]
Reference
- ^ A b C Girolami, G. S .; Rauchfuss, T. B. a Angelici, R. J., „Syntéza a technika v anorganické chemii, třetí vydání“, University Science Books: Mill Valley, CA, 1999, ISBN 0-935702-48-2
- ^ Cotton, F. A .; Hillard, E.A.; Murillo, C. A .; Zhou, H.-C. „Po 155 letech vznikl krystalický chromkarboxylát chromu s vazbou Supershort Cr-Cr“ J. Am. Chem. Soc., 2000, 122, 416-417. doi:10.1021 / ja993755i.
- ^ Blaudeau, J. P .; Pitzer, R. M. „Ab Initio Studies of Ligand Effects on the Metal-Metal Bond in Dimolybdenum Complexes“ J.Phys. Chem. 1994, roč. 98, str. 4575-4579.
- ^ Brignole, A.G .; Cotton, F.A., „Sloučeniny rhenia a molybdenu obsahující čtyřnásobné sloučeniny“ Inorg. Synth. 1972, svazek 13, str. 81-89. doi:10.1002 / 9780470132449.ch15
- ^ Pence, L. E.; Weisgerber, A. M .; Maounis, F.A.; „Syntéza čtyřnásobných vazeb molybden-molybden“, J. Chem. Educ., 1999, roč. 76, 404-405.
- ^ Bino, A .; Cotton, F.A.; Dori, A .; J. Am. Chem. Soc. 1981, sv. 103, s. 243-244. „Nová vodná chemie organokovových, trinukleárních shlukových sloučenin molybdenu“.
- ^ Bannister, E .; Wikinson, G. „Molybdenum (II) carboxylates“ Chem. Ind. 1960, 319.
- ^ Stephenson, T. A.; Bannister, E .; Wilkinson, G. „Molybdenum (II) Carboxylates“ J. Chem. Soc., 1964, s. 2538. doi:10.1039 / JR9640002538
- ^ D. Lawton, R. Mason "Molekulární struktura octanu molybdenu (II)" J. Dopoledne. Chem. Soc. 1965, sv. 87, str. 921–922. doi:10.1021 / ja01082a046
- ^ Tsai, Y.C .; Chen H.Z .; Chang, C.C .; Yu, J. K.; Lee, G.H .; Wang, Y .; Kuo, T.S. „Cesta ze čtyřnásobných dluhopisů Mo-Mo do pětinásobných dluhopisů“ J. Am. Chem. Soc., 2009, 131, 12534-12535. doi:10.1021 / ja905035f
- ^ Handa, M .; Mikuriya, M .; Kotera, T .; Yamada, K .; Nakso, T .; Matsumoto, H .; Kasuga, K. „Sloučeniny lineárního řetězce molybdenu (II) acetátu spojené pyazinem, 4,4’-bipyridinem a 1,4-diazabicyklo [2.2.2] oktanem“ Bull. Chem. Soc. Jpn., 1995,68, 2567-2572.
AcOH | On | ||||||||||||||||||
LiOAc | Být (OAc)2 BeAcOH | B (OAc)3 | AcOAc ROAc | NH4OAc | Ahoj | FAc | Ne | ||||||||||||
NaOAc | Mg (OAc)2 | Al (OAc)3 ALSOL Al (OAc)2ACH Al2TAK4(OAc)4 | Si | P | S | ClAc | Ar | ||||||||||||
KOAc | Ca (OAc)2 | Sc (OAc)3 | Ti (OAc)4 | VO (OAc)3 | Cr (OAc)2 Cr (OAc)3 | Mn (OAc)2 Mn (OAc)3 | Fe (OAc)2 Fe (OAc)3 | Co (OAc)2, Co (OAc)3 | Ni (OAc)2 | Cu (OAc)2 | Zn (OAc)2 | Ga (OAc)3 | Ge | Jako (OAc)3 | Se | BrAc | Kr | ||
RbOAc | Sr (OAc)2 | Y (OAc)3 | Zr (OAc)4 | Pozn | Mo (OAc)2 | Tc | Ru (OAc)2 Ru (OAc)3 Ru (OAc)4 | Rh2(OAc)4 | Pd (OAc)2 | AgOAc | Cd (OAc)2 | v | Sn (OAc)2 Sn (OAc)4 | Sb (OAc)3 | Te | IAc | Xe | ||
CsOAc | Ba (OAc)2 | Hf | Ta | Ž | Re | Os | Ir | Pt (OAc)2 | Au | Hg2(OAc)2, Hg (OAc)2 | TlOAc Tl (OAc)3 | Pb (OAc)2 Pb (OAc)4 | Bi (OAc)3 | Po | Na | Rn | |||
Fr. | Ra | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt. | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |||
↓ | |||||||||||||||||||
La (OAc)3 | Ce (OAc)X | Pr | Nd | Odpoledne | Sm (OAc)3 | EU (OAc)3 | Gd (OAc)3 | Tb | Dy (OAc)3 | Ho (OAc)3 | Er | Tm | Yb (OAc)3 | Lu (OAc)3 | |||||
Ac | Čt | Pa | UO2(OAc)2 | Np | Pu | Dopoledne | Cm | Bk | Srov | Es | Fm | Md | Ne | Lr |