Khoini dialekt - Khoini dialect - Wikipedia
| Kho'ini | |
|---|---|
| Di | |
| Die Zuan دیه زواَن | |
| Výslovnost | [xo.iːniː] |
| Rodilý k | Írán |
| Kraj | Ejarud, Zanjan County |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | xkc |
| Glottolog | khoi1250[1] |
Kho'ini (alternativy: Xoini, Xo'ini, Khoeininebo Di) je Tatic dialekt nebo Jazyk mluvený na severozápadě Írán, a je jedním z mnoha Západní íránské jazyky. Mluví se jím ve vesnici Xoin a okolní oblasti, asi 60 kilometrů jihozápadně od Zanjan město v severním Íránu. Slovní systém Xoini sleduje obecný vzorec nalezený v jiných dialektech Tati. Avšak dialekt má své vlastní speciální vlastnosti, jako je nepřetržitý přítomný který je tvořen minulým kmenem, převratným posunem a použitím spojovacích zvuků. Dialektu hrozí zánik.
Kho'in
Kho'in (Peršan: .وئین), Také hláskovaný jako Xo'in an Khoein, se nachází ve venkovské čtvrti "Ejarud" v Provincie Zanjan na konci dlouhého údolí. V posledních desetiletích obec ztratila svoji ústřednost kvůli odbočce ze silnice Zanjan do Bijar od Xoin. V roce 1960 pěstovali farmáři ovoce na svazích kopců, ale Xoin's Kanáty byly zanedbávány; mnoho z domů se již zhoršilo a řada obyvatel migrovala do Teherán hledání děl. Populace byla v té době 800 až 900 a ubývalo.
Mezi obyvateli vládl pocit nostalgie ohledně lepších dnů Xo'inu. Místní víry to tvrdí v EU Qajar období, do kterého někteří Xoinis emigrovali Merv, Ašchabat a Baku. Existuje jeskynní důlek zvaný „Dei-manda“, což znamená „pozůstatek pevnosti“ (v jiných částech Íránu známý jako „Qaleh Gabri / Gowri“), který údajně vytvořil Zoroastriáni. Někteří vesničané legendárně věřili, že Xoinis dříve byl Gowr. Dali důvěryhodnost původnímu původu Sistan. Někteří řekli kdy Bahman napadl Sistan, aby pomstil svého otce, Esfandiyar potomci Rostam uprchl a přišel k Xoin. Navzdory ubývajícímu statku je v obci 8 udržovaných mešity a a Tekyeh.
Zeměpis
Ázerbájdžánský Turkic většinou nahradil Xoiniho, avšak v 60. letech byl rozsah dialektu následující:
- Sipkamar (Peršan: "Sefidkamar"): Je to vesnice západně od Xoinu. Nejlépe se tam zachoval dialekt. V roce 1963 mělo přibližně 70 domácností. Sefidkamar prosperoval více než Xoin. Přístupová cesta je poměrně dvojnásobně náročná a omezuje komunikaci, která mohla přispět k přežití dialektu.
- Xoin: Ázerbájdžánský jazyk je převládajícím jazykem a domorodý dialekt se v roce 1960 vytrácel a nyní by mohl zaniknout. v Aruz MâlaV severní čtvrti Xoin je dialekt o něco známější než v Aš Mâla, jižní čtvrť, kde už téměř nikdo jazyk nezná.
- Sa'idabad: V jeho spodní čtvrtině mluví většinou dialektem.
- Garne: Pár kilometrů od Xoinu. Lidé mluví dialektem.
- Sura: Vesnice na východ od Xoinu, která měla asi 250 obyvatel. Někteří znali dialekt.
- Balubin (Peršan: „Balbavin“): Dialektem se mluví bok po boku s Turkic.
- Halab: Jazyk prakticky zmizel a byl nahrazen Ázerbajdžánci. Jen jeden stařík si v roce 1960 pamatoval několik vět.
Fonologie
Některé zvuky jsou přibližné. Některé samohlásky jako „e, â, o, u“ a „i“ vykazují variace.
| Jednonožky | |||
|---|---|---|---|
| Zvuk (IPA ) | Poznámky | Romanizace | Příklady |
| ɒ | obecně poněkud zaoblené / ɔ / | A | âynakâ |
| … | - | A | dehet |
| E | - | E | já |
| Ó | má široký rozsah mezi / u / a / ɔ /. Může to být allophone / ɒ / nebo / u /. | Ó | xorâk |
| u | - | u | buri |
| y | pravděpodobně nejde o samostatný foném. Palatalizací může být turkický vliv. | ü | dü, mü, lüt |
| - | foném nebo alofon / o / nebo / u / | Ó | höröm, čöröl |
| i | - | i | pir |
Souhlásky jsou: p, b, t, d, č, j, k, g, x, xʷ, q, f, m, n, r, l, s, z, ž, š, h, v, w, y.
| Poznámky k některým Souhlásky | |||
|---|---|---|---|
| Zvuk (IPA ) | Poznámky | Romanizace | Příklady |
| k | Konečný / k /, následující samohlásku je většinou vyslovován jako / g / a jako ve 3. bodě. singulární přípona osoby, začíná jako polohlasná zastávka a končí jako frikativní /X/. | k | xorâk, nedârek |
| ʒ | je vzácný zvuk | ž | žani, gužd |
| m, n | Konečné / m / a / n / za samohláskou (zejména / ɒ /) mají tendenci pouze nasalizovat předchozí samohlásku. Například v 1. osobě množného čísla přípona osoby: -ɒm / -ɒ̆̆ / | m, n | merdân |
| w | není časté. Po několika samohláskách to lze považovat za dvojhlásku. Obecně ve většině případů je zrušen nebo může být považován za vyrovnávací paměť nebo polosamohláska. | w | wâ (souhláska), wuj-, uwâ |
| j | se mohou objevit ve všech částech slov | y | yem |
| X | V řadě slov následuje slabé / w / nebo / u / bez provedení jakýchkoli změn v slabičném počtu slova. Ať už xu by měl být počítán jako samostatná souhláska nebo by měl být považován takovými slovy jako Xuan kontrakce xua je diskutabilní. | X | Xuan (nebo xwan), xalâw. |
| ʋ | - | proti | vel |
V Xoini, harmonie samohlásek, geminace a prodloužení více či méně dochází.
Gramatika
Podstatná jména a přídavná jména
Podstatná jména mají dva případy: Přímo a šikmé. Na rozdíl od toho, co je v perštině často, adjektivum není Post-pozitivní. Tvoření různých druhů podstatných jmen a přídavných jmen a jejich pořadí jsou následující:
| Podstatná jména a přídavná jména | ||||
|---|---|---|---|---|
| Formace a poznámky | Příklady | Peršan | Angličtina | |
| Abstraktní podstatné jméno: přídavné jméno + zdůrazněno -i | gallawân → gallawâni | čupân → čupâni | pastýř → pastýř | |
| přídavné jméno + -a / -e + podstatné jméno | süjestA kömer; dehetA jeptiška | suxte zoqâl; nâne tâze (tar) | spálené uhlí; čerstvý chléb | |
| Izafat je obrácen ve srovnání s perštiny | ast-E mezg | maqz-e ostoxân | kostní dřeň | |
| Věcné adjektivum: - nebo + přítomný kmen slovesa | pül âdâ-r-nebo | pul dahande | dárce peněz | |
| Přídavné jméno: podstatné jméno + -v | gulek- (spodní část) → roklev lavenj | Labe Payin | spodní ret | |
| Přídavné jméno: přítomný kmen + -ganin | enta:ganin | âšâmidani | pitný | |
| Přídavné jméno: -červenec | kermačervenec-e (nebo možná: kermaj (červivý) + -ul + E) | kerm-ur-e (kerm-var-e) | (Je) červivé | |
| Přídavné jméno vztahující se k osobě k místu nebo jazyku: -ej | diej; spekamarej | di-gu; sefidkamar-i | Reproduktor Di (Xoini); Sefidkamari | |
Zájmena
| Zájmena | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | Množný | |||||
| Osoba | 1 | 2 | 3 | 1 | 2 | 3 |
| Jmenovaný | az | te | a (v) | mâ | šemâ | - |
| Šikmý | muž | te | A | mâ | šemâ | - |
| Přivlastňovací | Če-man | eš-te | č-a | če-mâ (n) | še-mâ (n) | umět |
The přivlastňovací zájmena se také používají s oběma předložka a poloha, např .:
- a: râ buri čeman ku pül ar-gi (zítra přijde (a) vezme peníze ode mě). čeman ku znamená „ode mě“
- de man panir a-čman xarat- (e) š-e (prodal mi dvě sýry). a-čman znamená „pro mě“
Také se chovají jako přivlastňovací adjektiva:
- čeman da: s-em begi (vezmi mě za ruku). Všimněte si, že zájmeno se opakuje znakem klitický -em.
| Ukazovací zájmena | |||
|---|---|---|---|
| Jmenovaný | Akuzativ | Šikmý | |
| Přibližný | |||
| Jednotné číslo | em | eme | čia / čie, čem |
| Množný | eme | emân | čiân |
| Dálkový | |||
| Jednotné číslo | a (v) | ave | ča / čâ |
| Množný | ave | dodávka | umět |
Například:
- čia ku (z tohoto),
- ču ku (od toho).
Slouží také jako přídavná jména:
- čiân / čân daste begi (vezměte tyto / ty za ruce)
- čie / čâ daste begi (vezmi ruku toho / toho)
Držení je také vyjádřeno přidáním přípon k podstatným jménům. Ty se přidávají po skloňování čísla. Viz tabulka „Přípony osob“ níže.
Zvratné zájmeno: geg. Ale je to považováno za podstatné jméno, pokud jde o deklinaci, např .:
- mâ a gege-mân viar seg-mân či (nahromadili jsme kameny před sebou).
Slovesa
Slovní systém sleduje obecný vzorec nalezený v jiných dialektech Tati. Zaměstnává:
- Současnost a minulost
- Osobní přípony
- předslovy: â-, (âje-), ar-, baʋ- / ʋaʋ-, bay / ʋay-, či-, da (r) -, dari-, pa (r) -, wut-
- Negativní značka: ne-
- Zakazující značka: ma-
- Subjunktivní / imperativní prefix: be-
- Imperfective: -in - / - en - / - m-
- Naléhání, nutnost, vůle: pi-; např.: te pi niši (nesmíš jít)
- Touha, potřeba: pi-sta-; např.: pist-am / pista-r-im bešum (Chci jít)
Hlavní výjimečné vlastnosti Xoini jsou však:
- Kontinuální přítomnost je tvořena minulým kmenem;
- Preverbs mění své pozice v závislosti na čase a náladě;
- Použití spojovacího zvuku je časté. Obecně je -r- a někdy -y-, když samohlásky různých prvků slovesa přicházejí do styku. Například: mesar te nâza-r-A-m-bim (letos se budete cítit dobře).
| Přípony osob | ||
|---|---|---|
| Osoba | Jednotné číslo | Množný |
| 1. místo | - (e) m | -muž |
| 2. místo | -i (-y podle samohlásky) | - ano |
| 3. místo | - (e) š | - (e) šân |
Výše uvedené přípony slouží jako:
- Majetky, např .: berâ-m âmi (Můj bratr přišel).
- Agenti minulých přechodných sloves v ergativní konstrukce, např .: te o-i ente (Pili jste vodu).
- Předměty, přímé nebo nepřímé, např .: ü seg-ešân p (e) tow-šân kay (Hodili kámen).
Přípony mohou být připojeny ke slovesu; agent slovesa v ergativní konstrukci; příslovce; předložková nebo postpoziční fráze; a v složené sloveso k jeho nominální Doplněk.
Stejná sada zakončení se používá pro přítomnost a spojovací způsob. Konce preteritů a přítomného dokonalého jsou v podstatě enklitické přítomné tvary slovesa „být“ (* ach-, zde nazývaná základní jedna). Pro dokonalé a konjunktivní zdokonalení volně stojící pomocné sloveso „být“ (* bav-, zde nazývaná základna dvě). Singulární imperativ nemá konec a je -An pro množné číslo. Pro skloňování „to be“ viz níže „Pomocné skloňování“.
Konjugace
Stonky a imperativní nálada
Minulé a současné stonky jsou nepravidelné a formované historickým vývojem, např .: wuj- / wut- (říct); xaraš- / xarat- (prodat); taj- / tat- (běžet). V mnoha slovesech je však minulá stopka postavena na současné stopce přidáním - (e) sv; např.: brem- → bremest- (plakat).
Imperativ je tvořen modální předponou být- pokud sloveso neobsahuje žádné přísloví, plus přítomný kmen a bez ukončení v jednotném čísle a s -An v množném čísle. být- se často mění na bi-, bo- nebo bu- podle situace a vypadá jako b- před samohláskou slovního kmene.
Aktivní hlas
| Aktivní hlas | |||
|---|---|---|---|
| Formulář | Čas | Poznámky | Příklady |
| Infinitiv | - | minulá stopka + -E | dakošt-e (uhasit) |
| Orientační | Současnost, dárek | přítomný kmen + osobní zakončení | taj-em (Běžím) |
| „ | Preterite nepřechodných sloves | minulý kmen (stres dopadající na jeho poslední slabiku) + současný čas „být“ (což jsou osobní konce) | verit-im (Běžel jsem) |
| „ | Preterite přechodných sloves | Totéž jako výše, kromě toho, že se normálně vloží do 3. osoby jednotného čísla, ať už je jeho objekt, který je uveden v přímém případě, jednotné číslo nebo množné číslo. | Příklad s enclitickými zájmeny jako agentem: vind-em (e) (Viděl jsem) |
| „ | Perfektní nepřechodných sloves | minulé příčestí (obvykle vyrobené z minulého kmene plus stresované -A-) + přítomný čas „být“ | tânesta-r-im (Byl jsem schopen) |
| „ | Perfektní přechodných sloves | minulé příčestí + zájmeno přípony jako agent + -E (3. osoba jednotného čísla přítomného času „být“) | vind-a-m-e (Viděl jsem) |
| „ | Imperfective perfektní nepřechodných sloves | 1) minulý kmen + současný čas „být“. 2) Přípona en- / in- / em- + minulá stopka (zdá se, že ukazuje nedokonalost). | 1) še-m (Chodil jsem). 2) em-kak (on dělal); xuand-em-e (Říkal jsem) |
| „ | Imperfective perfektní nepřechodných sloves | Stejné jako „1)“ výše s tím rozdílem, že enklitická zájmena se přidávají jako agenty slovesa buď před stopku, nebo za ni. | harru ... xwand-eg / xwand-em-eg (Řekl bych ... každý den) |
| „ | Předminulý čas | minulé příčestí + předmluva „být“ | rast-a b-im (Dosáhl jsem) |
| „ | Nedokonalý dokonalý | minulý čas slovesa + dokonalost „být“ (akt) | berembeste dar-e biak (pláče) - nepřítomný informátor - |
| „ | Budoucnost | podobně jako Současnost intransitivů | ra: s-ek (dorazí) |
| „ | Současný progresivní | minulý kmen + zdůraznil -A (vypadá jako minulé příčestí) + přítomný čas „být“ | xarat-a-r-im (I sell, lit .: I am seller) |
| „ | Preterite progresivní | minulý kmen + zdůraznil -A + předpoklad „být“ | arga: ta b-im (Bral jsem) |
| Spojovací způsob | Současnost, dárek | být- (pokud není obsaženo nějaké přísloví) + přítomný kmen + osobní zakončení | be-ttaj-em ((že) běžím) |
| „ | Perfektní | minulé příčestí + konjunktiv „být“ | agar az ša: -bum (kdybych měl jít) (Peršan: rafte bâšam) |
| Optativní | současnost, dárek | používá se spojovací způsob | xodâ ještě omr be-d-ek (Bůh ti dá (dlouhý) život) |
| Podmiňovací způsob | současnost, dárek | používá se spojovací způsob | aga az bettajem nengem šigek (pokud běžím noha se mi zlomí) |
Pasivní a kauzální
| Formulář | Poznámky | Příklady |
|---|---|---|
| Pasivní | Pasivní kmen: současný kmen + - (e) sv | šur-est-e (byl vymyt); â-kar-est-i / karesti-â / karesti-râ (bylo otevřeno, svítí: bylo otevřeno); xuar-est-i (byl sežrán) |
| Kauzativní | přítomný kmen + -en nebo -jen | bekejer! (smích!) → 'bekejer-en! (rozesmát!); betta (j)! (běž!) → bettâ-jen! (utíkej !, tryskem!) |
Pomocné skloňování
Konjugace slovesa „být“ používá dva různé základy; historicky jeden z kořene * ach- a druhý z kořene * bav-.
| Konjugace „být“ | |||
|---|---|---|---|
| Formulář | Čas | Časování | Poznámky |
| Infinitiv | - | být | - |
| Rozkazovací způsob | - | bebe (zpěv); bebuin (pl.) | z kořene * bav- a řídí se obecným pravidlem |
| Orientační | Současnost, dárek | im, iš, e; âm, ân, konec | Po E a A, E 3. osoby jednotného čísla se změní na y. např. te-yš (jsi (zpívej.)) |
| „ | Preterite | bim, biš, být; biyâm, biyân, ohnout | minulost kmene * bav- + konce převzaté ze základny jeden z „být“ |
| „ | Nedokonalý preterite | harvax za: m bustek (kdykoli to bylo / bolelo); az harvax nâwxaš bustim (kdykoli jsem onemocněl / onemocněl) | sekundární příčestí v -ste „být + přítomnost„ být “(základní jedna) (tj. osobní konce) |
| „ | Perfektní | biyam, biay, biak; biayâm, biayân, biaynd | příčestí bia základny dvě + přítomnost „být“ od základny jedna. |
| „ | Předminulý čas | bia bim, bia biš, bia be; bia biâm, bia biân, bia bend. | příčestí základny dva + preterit stejného slovesa jako pomocný |
| Spojovací způsob | Současnost, dárek | bebum, bebin, bebu (k); bebiâm, bebiân, bebunda | současný kmen * bav- + slovní předpona být- s konci: -m, -in, -k, -âm, -ân, -nda. Někdy předpona být- je vynechán, |
Současnost z kořene * bav- je přítomnost „stát se“, která je ze stejného kořene s přidáním přísloví A- a nedokonalá předpona e) m-, tím pádem: â-m-bum, â-m-bin, â-m-buk; â-m-biâm, â-m-biân â-m-ohyb (Stávám se, vy se stáváte atd.). Neznamená to tedy „být“.
Existuje další forma, hest- který se vyskytuje ve smyslu „být, existovat“: hest-im, hest-iš, hest-e; hest-im, hest-iân, hest-end.
Částice
Předložky, postpozice a spojení „a“ Xoini jsou následující:
| Částice | ||||
|---|---|---|---|---|
| Částice | Příklad | Peršan | Angličtina | |
| a (do) | xerdege seg-eš darderare A xumme. | Bačče zpíval râ miandâzad být xomre. | Dítě hodí kámen na (velkou hliněnou) nádobu. | |
| â (do) | A fekr-em âmi. | být fekram âmad. | Přišlo mi to na mysl. | |
| da (do) | pase neng-eš da Dar ohnout. | Lenge gusfand râ být dband beband. | Svázejte ovčí nohu ke stromu! | |
| ta (s) | xâwey ta gigay beba. | xâharat râ bâ xodat bebar. | Vezměte svou sestru s sebou! | |
| avi (bez) | avi ačman maš | bi chlape maro (mašo)! | Nechoď beze mě! | |
| bi (bez) | bi berâ maš. | bi barâdar maro (mašo). | Nechoďte bez (svého) bratra. | |
| pa (zapnuto) | pa tantanan sar ne | ruye sare ham neh. | Hromadit (nebo ležet) na sebe! | |
| viar (před) | mâ a gege-mân viar seg-mân či. | madam jelowe-mân zpíval čidim. | Nakládali jsme kameny před sebe. | |
| -da (r) (v) | daryâye lavenj-da čadereš žay | (kámo) labe daryâ čâdoraš râ bepâ kard | Postavil svůj stan na okraji moře. | |
| -ku (od) | čeman-ku xabar magi! | az Man Xabar Magir (Mapors)! | Mě se neptej! | |
| -tan (od) | va-opálení âmayma terân. | az ânjâ âmadeam tehrân. | Přišel jsem odtud do Teheránu. | |
| -da (od) | vela-da tuma bigi | toxmhâ râ az Gol Begir | Vezměte semena z květu. | |
| - (r) â (pro) | yem galân-A pa: n karek. | râš râ Baraye gale pahn kard. | Rozloží krmivo pro stádo. | |
| o (a) | jeptiška Ó ow âjade â jem faqire | ne Ó (va) âb bede být v faqire. | Dejte chleba a vodu tomuto chudému (člověku)! | |
Turkic vliv
Xoini byl ovlivněn Turkic Azeri do určité míry. To zahrnuje výpůjčky řady verbálních forem, například: -miš který je připojen k minulému kmeni některých sloves k vytvoření slovesného podstatného jména, např. wut-miš (rčení). Postpozice, -da (od) se zdá být Turkic. Existuje také řada slov, např .: düz (rovný, pravý).
Slovník a ukázkové věty
| Angličtina | Xoini | Peršan | Příklad věty | Angličtina | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| velký | pilulka | bozorg (pil) | em kay pilli | Tenhle dům je velký. | ||
| přinést (v) | wty jsi | âvardan | wuar-ek | Přináší. | ||
| bratr | berâ | Baradar | berâ-y nâmi | Tvůj bratr nepřišel. | ||
| přijít (v) | âme / owme / o: já | âmadan | agar angâ bubum mâm | Pokud tu mám být, přijdu. | ||
| pláč (v) | Bereme | geristan | xorde beremasta-r-e | Dítě pláče | ||
| den | ru | ruz | moru nürüja paši pistarim bešum | Dnes odpoledne chci jít | ||
| dělat (v) | kaye | Kardan | te čekâra kay'da-r-iš? | Co to děláš? | ||
| dveře | bar | kámo | moru hüš bare ka-y (r) ar-e? | Zavřel jsi dnes vůbec dveře? | ||
| jíst (v) | xuae | xordan | jeptiška xuay-dar-im | Jsem v (aktu) jíst chléb | ||
| oko | gelgân | češm | xodâ gelgân-i sibi bevendâ (r) neg | kéž vám Bůh zbledne oči (tj. ztratíte zrak) | ||
| otec | piar | pedar | xodâ piar-eš rahmat bekarek | Kéž Bůh prokáže milosrdenství svému otci. | ||
| oheň | âtaš | âtaš | âtaš daš-kaye | zapálit oheň | ||
| dobrý | nâza | xub | pa: ta xorâk čie-râ nâza nigi | Vařené jídlo pro něj není dobré (rozsvícené: toto). | ||
| Dům | kay | xâne | mâ kay-mân na-xarata-mân | náš dům jsme neprodali. | ||
| smích (v) | kejer | xandidan | te tanga omri da hüš kejerestayš | Doposud jste se někdy ve svém životě zasmáli? | ||
| matka | mâ | Madar | mayem wujem | Řeknu to své matce. | ||
| otevřené (v) | kare / kar-âje | gošudan | xurdek kay da ništa be, vindeš divâr kareste-r-âje | Dítě sedělo v domě (když) vidělo prasklou zeď. | ||
| neloupané | čaltuk | čaltuk | bav-šân-est-a (g) čaltuk hani nembu jam-kay | jeden už může sbírat rozptýlenou rýži. | ||
| místo | laka | jâ | em laka a laka tafâvot nedârek | Toto místo (nebo) toto místo nedělá žádný rozdíl. | ||
| číst (v) | xuande / xwand | xandan | bavandân-da az harru xuanda wut-m-išt-im, dasnamâz-em gat-e-par-e, namâzema xuand-em-e xalaw-em da: -m-en-kak gerava-m da: menkak še-ma wâjâr | V té době jsem vstával ze spánku, očistil se, řekl své modlitby, oblékl si šaty, obul si ponožky (a) šel na trh. | ||
| řekni (v) | wuje /wute | goftan | nemâz-eš en-wuj-ek | (každý den) říká své modlitby. | ||
| sestra | xow / xâw | xâhar | em kâqe xowem berâsen | Oslovte (doručte) tento dopis mé sestře. | ||
| voda | ou | luk | parsâr ow-ni-mon darde / owmon nedard | Minulý rok jsme neměli vodu. | ||
| žena | žani | zan | em žani nâzi | Tato žena je dobrá. | ||
| včera | zir | diruz / di | az zir va bim te n-âmayš | Byl jsem tam včera (ale) nepřišel jsi (rozsvícený: nepřišel). |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Kho'ini". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
Yarshater, E., 2002. Xo'ini dialekt. Persica, sv. 18, str. 85-102. doi:10,2143 / PERS.18.0.494