Inuitská gramatika - Inuit grammar
Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace.Květen 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Domorodé národy v Kanadě |
---|
Dějiny
|
Politika |
Kultura
|
Demografie
|
Náboženství |
Index
|
Wikipedie Portály
WikiProject
První národy Inuit Métis |
The Inuitské jazyky, jako ostatní Eskimo – aleutské jazyky, exponát A pravidelný tmelivý a silně příponovou morfologii. Jazyky jsou bohaté na přípony, takže slova jsou velmi dlouhá a potenciálně jedinečná. Například v Nunavut Inuktitut:
- ᑐᓵᑦᓯᐊᕈᓐᓇᖖᒋᑦᑐᐊᓘᔪᖓ
- tusaatsiarunnanngittualuujunga
- Neslyším moc dobře.
Toto dlouhé slovo se skládá z kořenového slova tusaa- – slyšet - následované sedmi příponami (přípona začínající samohláskou vždy vymaže konečnou souhlásku předchozí přípony končící souhláskou):
- -tsiaq-: "studna"
- -junnaq- (nebo -gunnaq-): "být schopný"
- -nngit-: negace
- -tu (q): orientační singulární třetí osoba (ve skutečnosti nominální forma)
- -alu (k) -: augmentativní („velmi“)
- -u-: „být“
- -junga: indikativní singulární osoba v první osobě (samotná složená z indikativního morfému -ju- a značka první osoby -nga)
Všimněte si souhlásky sandhi (viz Inuitská fonologie ): / Q / z -tsiaq- následuje / j / z -junnaq- stává se ‹r› [ʁ], jediná souhláska brát svůj bod artikulace z / q / a jeho způsob artikulace z / j /. / Q / z -junnaq- je asimilován do / ŋŋ / -nngit-, protože Inuktitut zakazuje souhlásky trojité délky a protože se k nim připojují morfofonologická pravidla -nngit- požadovat, aby odstranil jakoukoli souhlásku, která předchází.
Tento druh konstrukce slov je v inuitských jazycích všudypřítomný a je velmi odlišný od angličtiny. V jednom velkém Inuktitut korpus - Nunavut Hansard - 92% všech slov se objevuje pouze jednou, na rozdíl od malého procenta ve většině anglických korpusů podobné velikosti. Díky tomu je aplikace Zipfův zákon Docela obtížné.[Citace je zapotřebí ]
Pojem a část mluvy může být v inuitských jazycích poněkud komplikované. Plně skloňovaná slovesa lze interpretovat jako podstatná jména. Slovo ilisaijuq lze interpretovat jako plně skloňované sloveso - „studuje“ - ale lze jej interpretovat také jako podstatné jméno: „student“.
Kvůli bohaté a komplikované morfologii jazyků může tento článek představit pouze omezený a nesystematický vzorek jeho funkcí. Je založen převážně na inuktitutských dialektech severního Baffinova ostrova a centrálního Nunavutu. Morfologie a syntaxe inuitského jazyka se mezi dialekty do určité míry liší, ale základní principy se obecně budou vztahovat na všechny a do určité míry na Yupik také.
Podstatná jména
Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Leden 2012) |
Slovesa v hlavních větách
Slovesa Inuktitut spadají do dvou hlavních kategorií s různými morfologickými vlastnostmi: nespecifická slovesa a konkrétní slovesa. Mnoho sloves patří do obou kategorií a může mít libovolnou sadu zakončení v závislosti na typu informace o argumentech slovesa, které mají mluvčí v úmyslu komunikovat. Jiní jsou omezeni na jednu kategorii nebo vyžadují morfologickou změnu, aby se mohli pohybovat mezi kategoriemi.
Každé plně skloňované sloveso inuktitutů může fungovat samostatně jako tvrzení. K vytvoření syntakticky správné věty nejsou zapotřebí žádná další slova.
Tato část bude obsahovat pouze dvě nejběžnější sady zakončení pro tyto dvě třídy sloves a malý výběr slovních modifikátorů. Inuktitut má velkou a různorodou sadu verbálních skloňování, přičemž tento článek může pokrýt pouze malou část navrženou tak, aby poskytla určitý smysl pro fungování jazyka Inuktitut.
Nespecifická slovesa
Nespecifická slovesa jsou slovesa, která jsou intranzitivní (nemají č přímý objekt ), nebo mít neurčité podstatné jméno jako jejich objekt. V angličtině je neurčité podstatné jméno poznamenáno nedostatkem článku the nebo je-li podstatné jméno singulární (a spočetné) článek a (n). Když je v Inuktitutu předmět slovesa, vyznačuje se použitím nespecifického slovesa a konkrétní přípony popsané níže. Jednoznačné podstatné jméno naopak vyžaduje použití a konkrétní sloveso když je předmětem slovesa.
Nespecifická orientační konjugace
Obecně platí, že správně vytvořené sloveso Inuktitut musí začínat kořenem a končit příponou, která označuje gramatickou osobu subjektu:
- ᖁᕕᐊᓱᒃᑐᖓ
Quviasuktunga.
ᖁᕕᐊᓱᒃ | + | ᑐᖓ |
quviasuk- | + | -tunga |
být šťastný | + | 1. osoba jednotného čísla („I“) |
- jsem šťastný
- ᐊᓂᔪᖅ
Anijuq.
ᐊᓂ | + | ᔪᖅ |
ani- | + | -juq |
jít ven | + | 3. osoba jednotného čísla |
- on / ona / právě to zhaslo.
The orientační je nejjednodušší forma slovesa v Inuktitutu a pro státní slovesa - slovesa označující podmínku nebo situaci - tato forma označuje přítomný čas: Podmínka nebo situace je v současné době. U sloves akce to znamená, že akce byla nedávno dokončena, míchá čas a aspekt. Inuktitutská slovesa se dělí na státní slovesa a akční slovesa. Rozdíl se však nemusí shodovat s tím, jak by neintuktitští mluvčí kategorizovali slovesa. Například kořen slovesa pisuk-, což znamená „chodit“ - je stavové sloveso v Inuktitutu.
- pisuktunga - Jdu. (právě teď)
Když kořen slovesa končí souhláskou, všechny přípony, které označují gramatickou osobu, začínají t. Například, pisuk- - chodit - je konjugován následovně:
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
---|---|---|---|
První osoba | ᐱᓱᒃᑐᖓ pisuktunga (jdu) | ᐱᓱᒃᑐᒍᒃ pisuktuguk (my [dva] kráčíme) | ᐱᓱᒃᑐᒍᑦ pisuktugut (my [více než dva] kráčíme) |
Druhá osoba | ᐱᓱᒃᑐᑎᑦ pisuktutit (vy [zpíváte] chodíte) | ᐱᓱᒃᑐᓯᒃ pisuktusik (vy [dva] jdete) | ᐱᓱᒃᑐᓯ pisuktusi (vy [více než dva] jdete) |
Třetí osoba | ᐱᓱᒃᑐᖅ pisuktuq (chodí) | ᐱᓱᒃᑑᒃ pisuktuuk (chodí) | ᐱᓱᒃᑐᑦ pisuktut (chodí [více než dva]) |
Slovesné kořeny, které končí samohláskou, mají přípony, které začínají a j. Například, ani- - jít ven:
Jednotné číslo | Dvojí | Množný | |
---|---|---|---|
První osoba | ᐊᓂᔪᖓ anijunga (Právě jsem šel ven) | ᐊᓂᔪᒍᒃ anijuguk (my [dva] jsme právě vyšli ven) | ᐊᓂᔪᒍᑦ anijugut (my [více než dva] jsme právě odešli) |
Druhá osoba | ᐊᓂᔪᑎᑦ anijutit (vy [zpíváte] jste právě odešli) | ᐊᓂᔪᓯᒃ anijusik (vy [dva] jste právě odešli) | ᐊᓂᔪᓯ anijusi (vy [více než dva] jste právě odešli) |
Třetí osoba | ᐊᓂᔪᖅ anijuq (on / ona / právě to zhaslo) | ᐊᓂᔫᒃ anijuuk (právě [dva] právě odešli) | ᐊᓂᔪᑦ anijut (právě [více než dva] právě odešli) |
Všimněte si, že Inuktitut má plně produktivní dvojí číslo, přítomný u všech tří osob.
|
|
Alternativní forma
Existuje alternativní forma výše uvedené konjugace, která se používá různými způsoby a v různé míře v závislosti na dialektu. Místo toho, abych začal s t po souhlásky a j po samohlásky začíná tato podoba p po souhlásky a proti podle samohlásky. Přesný rozdíl se u jednotlivých dialektů liší. V západních dialektech, včetně Inuinnaqtun a Inupiatun, pouze t/j formuláře se někdy používají pro prohlášení a p/proti forma je zřídkakdy slyšena. V Grónsku pouze p/proti používá se formulář. V centrálních a východních kanadských dialektech se používají obě formy.
|
|
Tazatelé
Existují další p/proti formuláře používané v Nunavutu k označení tázacích výroků - kladení otázek - i když mohou naznačovat další jemné rozdíly v aspektu. Když jsou zvyklí klást otázky, může být poslední samohláska zdvojnásobena, aby nepřímo naznačovala stoupající výšku tónu. Takže otázka „Už jsme tam?“ lze psát jako Tikippita? (tikip- - přijet a pro -pita viz tabulka níže), ale mohou být také zapsány jako Tikippitaa?
|
|
Tímto způsobem lze velmi kompaktně položit a odpovědět na jednoduché otázky ano / ne:
ᖁᕕᐊᓱᒃᐱᑦ? Quviasukpit? ᖁᕕᐊᓱᒃᐲᑦ? Quviasukpiit? | Jsi šťastný? |
ᐄ, ᖁᕕᐊᓱᒃᑐᖓ. II, quviasuktunga. | Ano, jsem šťastný. |
Předměty
Předmět nespecifického slovesa nemá žádnou zvláštní morfologickou známku:
ᐲᑕ ᐊᓂᔪᖅ. Piita anijuq. | Peter právě vyšel ven. |
ᓗᐃ ᖁᕕᐊᓱᒃᑐᖅ. Lui quviasuktuq. | Louis je šťastný. |
Objekty
Objekt nespecifického slovesa musí končit příponou, která označuje jeho syntaktickou roli:
ᐲᑕᒥᒃ ᑕᑯᕕᑦ? Piitamik takuvit? | Vidíš Petra? |
Objekt nespecifického slovesa má jednu z níže uvedených přípon v závislosti na jeho počtu:
Neurčité přípony | ||
---|---|---|
Jednotné číslo | ᒥᒃ -mik | / m / nasalizuje předchozí souhlásku |
Dvojí | ᕐᓂᒃ -rnik | odstraní jakoukoli předchozí souhlásku a zdvojnásobí délku předchozí samohlásky |
Množný | ᓂᒃ -nik | / n / nasalizuje předchozí souhlásku |
Příklad použití slovesa taku- - vidět - a inuviniq - mrtvá osoba:
Jednotné číslo: | ᐃᓄᕕᓂᕐᒥᒃ ᑕᑯᔪᖓ. Inuvinirmik takujunga. | Vidím mrtvou osobu. |
Dvojí: | ᐃᓄᕕᓃᕐᓂᒃ ᑕᑯᔪᖓ. Inuviniirnik takujunga. | Vidím dva mrtvé lidi. |
Množný: | ᐃᓄᕕᓂᕐᓂᒃ ᑕᑯᔪᖓ. Inuvinirnik takujunga. | Vidím mrtvé lidi. |
Říct "Chápu the mrtvá osoba " nebo "Chápu the mrtví lidé" vyžaduje konkrétní sloveso, který je popsán v následující části.
Konkrétní slovesa
Specifická slovesa - slovesa, jejichž objekty jsou na rozdíl od neurčitých definitivní - mají příponu, která označuje gramatickou osobu subjektu i objektu, ale ne jejich gramatický počet.
Specifická orientační konjugace
Specifické přípony sloves použité po samohlásky:
Předmět | ||||
---|---|---|---|---|
První osoba | Druhá osoba | Třetí osoba | ||
Objekt | První osoba | ᔭᕐᒪ -jarma | ᔮᙵ -jaanga | |
Druhá osoba | ᔭᒋᑦ -jagit | ᔮᑎᑦ -jatit | ||
Třetí osoba | ᔭᕋ -jaro | ᔦᑦ -jeit | ᔭᖓ -janga |
Specifické přípony sloves použité po souhlásky:
Předmět | ||||
---|---|---|---|---|
První osoba | Druhá osoba | Třetí osoba | ||
Objekt | První osoba | ᑕᕐᒪ -tarma | ᑖᙵ -taanga | |
Druhá osoba | ᑕᒋᑦ - štítek | ᑖᑎᑦ -taatit | ||
Třetí osoba | ᑕᕋ -tara | ᑌᑦ - čau | ᑕᖓ -tanga |
Všimněte si, že přípony v této tabulce nelze použít pro reflexivní slovesa. To bude projednáno samostatně.
Alternativní forma
Stejně jako u nespecifických sloves mají i konkrétní slovesa alternativu proti/p forma použitá k vyloučení j/t formy v Grónsku, do určité míry zaměnitelně v Nunavutu, a vůbec ne na západě:
Specifické přípony sloves použité po samohlásky:
Předmět | ||||
---|---|---|---|---|
První osoba | Druhá osoba | Třetí osoba | ||
Objekt | První osoba | ᕙᕐᒪ -varma | ᕚᙵ -vaanga | |
Druhá osoba | ᕙᒋᑦ -vagit | ᕚᑎᑦ -vatat | ||
Třetí osoba | ᕙᕋ -vara | ᕓᑦ - počkej | ᕙᖓ -vanga |
Specifické přípony sloves použité po souhlásky:
Předmět | ||||
---|---|---|---|---|
První osoba | Druhá osoba | Třetí osoba | ||
Objekt | První osoba | ᐸᕐᒪ -parma | ᐹᙵ -paanga | |
Druhá osoba | ᐸᒋᑦ -pagit | ᐹᑎᑦ -patka | ||
Třetí osoba | ᐸᕋ -para | ᐯᑦ - platba | ᐸᖓ -panga |
Tazatelé
Specifický tázací dotaz se také někdy používá k označení podmíněných forem nebo jiných aspektů. Silně se překrývá s proti/p výše popsaná alternativní forma:
Po samohlásky:
Předmět | ||||
---|---|---|---|---|
První osoba | Druhá osoba | Třetí osoba | ||
Objekt | První osoba | ᕕᖓ -vanda | ᕚᙵ -vaanga | |
Druhá osoba | ᕙᒋᑦ -vagit | ᕚᑎᑦ -vaatit | ||
Třetí osoba | ᕕᒍ / ᕙᕋ -vigu / -vara | ᕕᐅᒃ -viuk | ᕙᐅᒃ -vauk |
Po souhlásky:
Předmět | ||||
---|---|---|---|---|
První osoba | Druhá osoba | Třetí osoba | ||
Objekt | První osoba | ᐱᖓ -pinga | ᐹᙵ -paanga | |
Druhá osoba | ᐸᒋᑦ -pagit | ᐹᑎᑦ -patka | ||
Třetí osoba | ᐱᒍ / ᐸᕋ -pigu / -para | ᐱᐅᒃ -piuk | ᐸᐅᒃ -Pauza |
Předměty
Předmět konkrétního slovesa vyžaduje specifickou příponu k označení jeho syntaktické role:
ᐲᑕᐅᑉ ᑕᑯᔮᑎᑦ Piitaup takujaatit | Peter tě vidí |
Předmět konkrétního slovesa má v závislosti na jeho gramatickém čísle následující přípony:
Jednotné číslo | -nahoru | / u / zmizí, když mu předchází dvojitá samohláska |
---|---|---|
Dvojí | -k | zdvojnásobí předchozí samohlásku, pokud již není zdvojnásobena |
Množný | -to | / i / zmizí, když mu předchází dvojitá samohláska |
Všechny výše uvedené přípony smazají jakoukoli souhlásku, která je bezprostředně předchází. Například, qajaq se stává qajaup v jednotném čísle, qajaak v duálním a qajait v množném čísle, pokud je předmětem konkrétního slovesa.
Jako příklad:
ᐸᓖᓯᐅᑉ ᑕᑯᔮᑎᑦ Paliisiup takujaatit | Policista vás vidí. |
ᐸᓖᓰᒃ ᑕᑯᔮᑎᑦ Paliisiik takujaatit | Uvidí se dva policisté. |
ᐸᓖᓰᑦ ᑕᑯᔮᑎᑦ Paliisiit takujaatit | Někteří policisté (více než dva) vás vidí. |
Objekty
Objekt konkrétního slovesa nepotřebuje vůbec žádnou zvláštní příponu. Můžeme tedy kontrastovat Inuviniq takujara - Chápu the mrtvá osoba - s stůl pro nespecifická slovesa výše. Pokračování příkladu shora:
ᐲᑕᐅᑉ ᐸᓖᓯ ᑕᑯᐸᐅᒃ? Piitaup paliisi takuvauk? | Vidí to Peter? the policista? |
ᐋᒃᑲ, ᐸᓖᓯᓂᒃ ᐲᑕ ᑕᑯᔪᖅ. Aakka, paliisinik Piita takujuq. | Ne, Peter vidí nějaký policisté. |
Změna tříd slovesa
Některá slovesa jsou automaticky specifická i nespecifická slovesa, záleží pouze na tom, které přípony dostanou. Sloveso taku- - vidět - je jeden příklad. Jiná slovesa však vyžadují další příponu k posunu tříd.
Mnoho akčních sloves, která konkrétně zahrnují herce provádějícího akci na jiném, jsou konkrétní slovesa které mají příponu -si- aby se stal nespecifická slovesa:
Charakteristický: | ᖁᑭᖅᑕᕋ ᕿᒻᒥᖅ Qukiqtara qimmiq | Právě jsem střílel the Pes. |
Nespecifické: | ᖁᑭᖅᓯᔪᖓ ᕿᒻᒥᕐᒥᒃ Qukiqsijunga qimmirmik | Právě jsem střílel A Pes. |
Mnoho sloves emocí se střídá mezi příponami -suk- a -gi- změnit, zda jsou konkrétní:
Nespecifické: | ᐃᓕᕋᓱᒃᑐᖓ ᐃᓕᓭᔨᒥᒃ Ilirasuktunga ilisaijimik | Jsem zastrašen A učitel |
Charakteristický: | ᐃᓕᕋᒋᔭᕋ ᐃᓕᓭᔨ Iliragijara ilisaiji | Jsem zastrašen the učitel |
To je důležité při přisuzování emocí osobě bez označení příčiny. Inuktitut k tomu vždy používá nespecifické formulář:
ᑯᑉᐱᐊᓱᒃᑐᖓ Kuppiasuktunga | bojím se |
Reflexivní slovesa
A zvratné sloveso je sloveso, které musí mít jak předmět, tak předmět, ale kde v nějakém kontextu jsou předmět i předmět totožné. V Inuktitutu je tato situace vyjádřena pomocí a konkrétní sloveso ale připojením a nespecifické končí to.
Charakteristický: | ᓇᓄᖅ ᖁᑭᖅᑕᕋ Nanuq qukiqtara | Právě jsem zastřelil ledního medvěda |
Nespecifické: | ᓇᓄᕐᒥᒃ ᖁᑭᖅᓯᔪᖓ Nanurmik qukiqsijunga | Právě jsem zastřelil ledního medvěda |
Reflexní: | ᖁᑭᖅᑐᖓ Qukiqtunga | Jen jsem se zastřelil |
Slovesa v sekundárních větách
Sloveso, které bylo plně skloněno, jak je popsáno výše, je úplnou větou, která je schopna obstát sama. Když jsou však v Inuktitutu spojeny klauze, vstupuje do hry řada dalších morfosyntaktických jevů.
Nejprve mnoho sekundárních struktur používá jiné třídy přípon sloves, než jaké byly použity v hlavních klauzích. Tento článek nemůže pokrýt celou morfologii Inuktitutů, zejména proto, že každá třída inflexe má svou vlastní sadu nespecifických a specifických zakončení a liší se významně od dialektu po dialekt. Níže uvedené příklady jsou založeny na Severní Baffin dialekt.
Sklon čtvrté osoby
V sekundárních klauzulích musí inflexe třetích osob rozlišovat mezi případy, kdy mají dvě klauzule stejný předmět, a případy, kdy je předmět odlišný. V angličtině věta „Odchází, protože je unavený“ je nejednoznačný, pokud nevíte, zda jsou ti dva "on"odkazují na různé lidi. V Inuktitutu je naopak tato situace jasně vyznačena:
- ᐊᐅᓪᓚᖅᑐᖅ ᑕᖃᒐᒪ
Aullaqtuq taqagama.
ᐊᐅᓪᓚᖅ | + | ᑐᖅ | ᑕᖃ | + | ᒐᒪ | |
aullaq- | + | -tuq | taqa- | + | -gama | |
opustit | + | 3. os. sg. nespecifické | být unavený | + | 3. os. sg. nespecifický původce |
- On1 odchází, protože on1 je unavený
- ᐊᐅᓪᓚᖅᑐᖅ ᑕᖃᖕᒪᑦ
Aullaqtuq taqangmat.
ᐊᐅᓪᓚᖅ | + | ᑐᖅ | ᑕᖃ | + | ᖕᒪᑦ | |
aullaq- | + | -tuq | taqa- | + | -mat | |
opustit | + | 3. os. sg. nespecifické | být unavený | + | 4. os. sg. nespecifický původce |
- On1 odchází, protože on2 je unavený
Sada přípon používaných k označení druhé třetí osoby se někdy nazývá třetí osoba jiná, ale také se mu často říká čtvrtá osoba. Tento další gramatická osoba je všudypřítomná vlastnost Inuktitutu.
Kauzativní
The kauzativní se používá k propojení návrhů, které logicky následují. V Inuktitutu se používá mnohem častěji než podobné struktury v angličtině. Kauzativ je jedním z nejdůležitějších způsobů propojení dvou klauzulí v Inuktitutu:
- ᖃᓐᓂᕐᒪᑦ ᙯᙱᑦᑐᖓ
Qannirmat qainngittunga
ᖃᓐᓂᖅ | + | ᒪᑦ | ᙯ | + | ᙱᑦ | + | ᑐᖓ | |
qanniq- | + | -rohož | qai- | + | -nngit- | + | -tunga | |
sněžit | + | 4. os. nespecifický původce | přijít | + | ne | + | 1. os. sg. nespecifické |
- Protože sněží, nepřijdu.
Podmíněné a konjunktivní
Tato struktura má význam blíže k „pokud ... pak ...“ ' věta v angličtině než druh struktury, který se obvykle označuje jako "podmiňovací způsob". Obvykle zahrnuje použití dalšího markeru budoucí čas nebo podmíněná nálada v hlavní větě:
- ᙯᒍᕕᑦ ᓂᕆᓂᐊᖅᐱᑦ?
Qaiguvit niriniaqpit?
ᙯ | + | ᒍᕕᑦ | ᓂᕆ | + | ᓂᐊᖅ | + | ᐱᑦ | |
qai- | + | -guvit | niri- | + | -niaq- | + | -jáma | |
přijít | + | 2. os. sg. nespecifické podmíněné | jíst | + | budoucí čas | + | 2. os. sg. nespecifický tázací |
- Pokud přijdete, budete jíst?
- ᖃᓐᓂᖅᐸᑦ ᐊᓂᓇᔭᙱᑦᑐᖓ
Qanniqpat aninajanngittunga
ᖃᓐᓂᖅ | + | ᐸᑦ | ᐊᓂ | + | ᓇᔭᖅ | + | ᙱᑦ | + | ᑐᖓ | |
qanniq- | + | -pat | ani- | + | -najaq- | + | -nngit- | + | -tunga | |
sněžit | + | 4. os. sg. nespecifické podmíněné | jít ven | + | podmíněná nálada | + | ne | + | 1. os. sg. nespecifické |
- Kdyby sněžilo, nešel bych ven.
Častý
The častý konce naznačují, že dva výroky se běžně vyskytují společně. V angličtině je to vyjádřeno slovy jako obvykle, často, obvykle a kdykoli. Obvykle zahrnuje použití další značky v hlavní klauzuli k označení frekvence:
- ᑳᒃᑳᖓᒥ ᓂᕆᖃᑦᑕᖅᑐᖅ
Kaakkaangami niriqattaqtuq
ᑳᒃ | + | ᑳᖓᒥ | ᓂᕆ | + | ᖃᑦᑕᖅ | + | ᑐᖅ | |
kaak- | + | -kaangami | niri- | + | -qattaq- | + | -tuq | |
mít hlad | + | 3. os. sg. nespecifické časté | jíst | + | obvykle | + | 3. os. sg. nespecifické |
- Když má hlad, jí.
Dubitativní
The pochybně přípony vyjadřují nejistotu nebo nedůvěru ohledně tvrzení:[Citace je zapotřebí ]
- ᓈᓚᖕᒪᙶᕐᒥᑎᑦ ᓇᓗᔪᖓ
Naalangmangaarmitit nalujunga
ᓈᓚᒃ | + | ᒪᙶᕐᒥᑎᑦ | ᓇᓗ | + | ᔪᖓ | |
naalak- | + | -mangaarmitit | nalu- | + | -junga | |
poslouchat | + | 3. os. předmět 2. os. objektově specifické dubitativní | nevědět | + | 1. os. nespecifické |
- Nevím, jestli tě poslouchá.
Modifikátory slovesa
Kromě morfémů a inflexí kořenových sloves k označení počtu a osob argumentů má Inuktitut rozsáhlý soupis morfémů, které sloveso modifikují a mohou být umístěny mezi kořenovým morfémem a inflexiemi nebo na konci skloňovaného slovesa. V pedagogické a jazykové literatuře o Inuktitutu se tyto infixové morfémy často nazývají slovesné kousky. Tyto modifikátory označují čas, aspekt, způsob a řadu funkcí, které v angličtině vyžadují pomocná slovesa, příslovce nebo jiné struktury.
V této části lze uvést pouze malý výběr z mnoha bloků sloves, abychom získali představu o fungování systému:
Modifikátory způsobu
- ᙱᑦ
-nngit- - popírá sloveso
- N.B.: Tato přípona odstraní předchozí souhlásku.
ᖁᕕᐊᓱᙱᑦᑐᖓ quviasunngittunga | ||||
ᖁᕕᐊᓱᒃ | + | ᙱᑦ | + | ᑐᖓ |
quviasuk- | + | -nngit- | + | -tunga |
být šťastný | ne | 1. os. sg. | ||
Nejsem šťastný. |
ᓴᓇᙱᑦᑐᖅ sananngittuq | ||||
ᓴᓇ | + | ᙱᑦ | + | ᑐᖅ |
sana- | + | -nngit- | + | -tuq |
pracovat, být zaměstnán | ne | 3. os. sg. | ||
Nepracuje. (= Je nezaměstnaný.) |
- ᓗᐊᖅ
-luaq- - nadměrně
- N.B.: Tato přípona odstraní předchozí souhlásku.
ᓴᓇᓗᐊᖅᑐᖅ sanaluaqtuq | ||||
ᓴᓇ | + | ᓗᐊᖅ | + | ᑐᖅ |
sana- | + | -luaq- | + | -tuq |
pracovat, být zaměstnán | nadměrně | 3. os. sg. | ||
Pracuje příliš mnoho. |
ᓯᓂᓗᐊᖅᑐᑎᑦ siniluaqtutit | ||||
ᓯᓂᒃ | + | ᓗᐊᖅ | + | ᑐᑎᑦ |
sinik- | + | -luaq- | + | -tutit |
spát | nadměrně | 2. os. sg. | ||
Spíš moc. |
- -galuaq- - i když, ale
- N.B.: Tato přípona prochází souhláskovým sandhi:
Předchozí kontext dopisu | Formulář | Příklad | |||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
... (libovolná samohláska) | ᒐᓗᐊᖅ -galuaq- |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
... k | ᑲᓗᐊᖅ -kaluaq- mění G do k G + k = kk |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
... t | ᑲᓗᐊᖅ -kaluaq- mění t do k t + k = kk |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
... q | ᕋᓗᐊᖅ -raluaq- odstraní q q + G = r |
|
- V důsledku toho lze říci:
ᖃᓐᓂᓗᐊᙱᒃᑲᓗᐊᖅᑐᖅ ᐊᓂᙱᑦᑐᖓ Qanniluanngikkaluaqtuq aninngittunga. | ||||||||||||||
ᖃᓐᓂᖅ | + | ᓗᐊᖅ | + | ᙱᑦ | + | ᒐᓗᐊᖅ | + | ᑐᖅ | ᐊᓂ | + | ᙱᑦ | + | ᑐᖓ | |
qanniq- | + | -luaq- | + | -nngit- | + | -galuaq- | + | -tuq | ani- | + | -nngit- | + | -tunga | |
sněžit | nadměrně | ne | Ačkoli | 3. os. sg. | jít ven | ne | 1. os. sg. | |||||||
I když moc nesněží, nejdu ven. |
Modifikátory času
Zatímco Indoevropské jazyky mají tendenci dělat napjaté rozdíly, pokud jde o před nebo po nějaké referenční události, Inuktitut dělá řadu poněkud nejasných rozdílů v závislosti na tom, jak daleko do minulosti nebo budoucnosti se událost odehrála. V angličtině toto rozlišení vyžaduje další slova k umístění události v čase, ale v Inuktitutu samotný napjatý marker nese většinu těchto informací.
- ᓛᖅ
-laaq- - budoucnost, zítra nebo později
- N.B.: Tato přípona odstraní předchozí souhlásku.
ᐅᖃᓛᖅᑕᕋ uqalaaqtara | ||||
ᐅᖃᖅ | + | ᓛᖅ | + | ᑕᕋ |
uqaq- | + | -laaq- | + | -tara |
mluvit | později, po dnešku | 1. os. předmět 3. osoba konkrétní objekt | ||
Promluvím si s ním někdy jindy. |
- ᓂᐊᖅ
-niaq- - dnes později
- N.B.: Tato přípona nasalizuje předchozí souhlásku.
ᑎᑭᒻᓂᐊᖅᑐᖅ tikimniaqtuq | ||||
ᑎᑭᑉ | + | ᓂᐊᖅ | + | ᑐᖅ |
tikip- | + | -niaq- | + | -tuq |
přijet | dnes později | 3. os. sg. nespecifické | ||
Přijíždí později. |
- ᓕᖅ
-liq- - právě probíhá
- N.B.: Tato přípona odstraní předchozí souhlásku. Při aplikaci na stavové sloveso zdůrazňuje, že stav platí v přítomném okamžiku. U akčních sloves to znamená, že akce se koná právě teď, místo aby byla právě dokončena.
ᖃᖓᑕᓲ ᒥᓕᖅᑐᖅ qangatasuu miliqtuq | ||||||
ᖃᖓᑕᓲ | ᒥᓪ | + | ᓕᖅ | + | ᑐᖅ | |
qangatasuu | mil | + | -liq- | + | -tuq | |
letoun | přistát, přistát | právě teď | 3. os. sg. nespecifické | |||
Letadlo přistává. |
- ᕋᑖᖅ
-rataaq- - bezprostřední minulost, před chvílí, ne více než pár sekund
- N.B.: Tato přípona odstraní předchozí souhlásku.
ᐃᓱᒪᕋᑖᖅᑐᖓ isumarataaqtunga | ||||
ᐃᓱᒪ | + | ᕋᑖᖅ | + | ᑐᖓ |
isuma- | + | -rataaq- | + | -tunga |
myslet | před chvílí | 1. os. sg. nespecifické | ||
jen jsem přemýšlel |
- ᖅᑲᐅ
-qqau- - právě teď, před pár minutami
- N.B.: Tato přípona odstraní předchozí souhlásku.
ᑐᓵᖅᑲᐅᙱᑦᑕᒋᑦ tusaaqqaunngittagit | ||||||
ᑐᓵ | + | ᖅᑲᐅ | + | ᙱᑦ | + | ᑕᒋᑦ |
tusaa- | + | -qqau- | + | -nngit- | + | -tagit |
slyšet | právě teď | ne | 1. os. předmět 2. osoba konkrétní objekt | |||
Právě jsem tě neslyšel |
- ᓚᐅᖅ
-lauq- - vzdálenější minulost, včera nebo dříve, snad až rok
- N.B.: Tato přípona odstraní předchozí souhlásku.
ᐃᒡᓗᒥᒃ ᓂᐅᕕᐊᓚᐅᖅᑐᖓ Iglumik niuvialauqtunga | ||||||||
ᐃᒡᓗ | + | ᒥᒃ | ᓂᐅᕕᐊᖅ | + | ᓚᐅᖅ | + | ᑐᖓ | |
iglu | + | -mik | niuviaq- | + | -lauq- | + | -tunga | |
Dům | akuzativ sg. | k nákupu | nedávno, v posledním roce | 1. os. sg. nespecifické | ||||
Nedávno jsem koupil dům |
- ᓚᐅᖅᓯᒪ
-lauqsima- - vzdálená minulost, před několika lety nebo více
- N.B.: Tato přípona odstraní předchozí souhlásku.
ᐃᓄᒃᑎᑐᑐᒻᒥᒃ ᐃᓕᓭᓚᐅᖅᓯᒪᔪᖓ Inuktitummik ilisailauqsimajunga | ||||||||
ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ | + | ᒥᒃ | ᐃᓕᓭ | + | ᓚᐅᖅᓯᒪ | + | ᔪᖓ | |
inuktitut | + | -mik | ilisai- | + | -lauqsima- | + | -junga | |
inuktitut | akuzativ sg. | studovat | před pár lety | 1. os. sg. nespecifické | ||||
Před nějakou dobou jsem studoval Inuktitut. |
Ergativita v Inuktitutu
Inuktitut označuje předmět nespecifického slovesa a předmět konkrétního slovesa stejným způsobem - nepřítomnost konkrétního morfologického markeru - a označuje předmět konkrétního slovesa a předmět nespecifického slovesa konkrétními morfologickými elementy. Tento druh morfosyntaktické struktury se často nazývá an ergativní struktura. Avšak ergativita v nejjasněji definovaných případech je primárně o přechodných a nepřechodných slovesech. Tato dichotomie není totožná se specifickým / nespecifickým rozlišením sloves v Inuktitutu, protože použití Inuktitutu se také týká definitivity předmětů slovesa,
V důsledku toho je použití pojmu ergativity na Inuktitut a na mnoho dalších jazyků poněkud kontroverzní. Bez ohledu na to, analogicky s konvenčnějšími ergativními jazyky, -nahoru, -k, -to popsané konce výše jsou často nazývány ergativní přípony které jsou považovány za indikativní pro ergativní případ, zatímco -mik, -rnik, -nik zakončení (viz Nespecifická slovesa - Objekty ) jsou nazývány akuzativ. Toto použití je často vidět v lingvistické literatuře popisující Inuktitut a někdy v pedagogické literatuře a slovnících, ale pro většinu Inuitů zůstává zcela cizím slovníkem.
Viz také
Reference
- Inuktitut lingvistika pro technokraty, Mick Mallon. [z tohoto článku je vynechána nominální morfologie Inuktitut]
- Úvodní Inuktitut a Úvodní referenční gramatika Inuktitut, Mick Mallon, 1991. ISBN 0-7717-0230-2 a ISBN 0-7717-0235-3
- Inuktitut: Multidialektický obrysový slovník (se základnou Aivilingmiutaq), Alex Spalding, 1998. ISBN 1-896204-29-5
- Inuktitut: Grammar of North Baffin Dialects, Alex Spalding, 1992. ISBN 0-920063-43-8
- Arktické jazyky: ProbuzeníVyd.: Dirmid R. F. Collis. ISBN 92-3-102661-5 Dostupné v PDF na webových stránkách UNESCO.
- Učebnice Let's Learn Eskimo (2. vyd.), Donald H. Webster, 1968. Fairbanks, Aljaška.
Ačkoli je co nejvíce příkladů nových nebo extrahovaných z textů Inuktitut, některé příklady v tomto článku jsou čerpány z Úvodní Inuktitut a Inuktitut lingvistika pro technokraty.
externí odkazy
Slovníky a lexika
- Slovník gramatiky Inuktut
- Inuktitut - anglický slovník
- Nunavut Living Dictionary
- Interaktivní slovník IñupiaQ
- Databáze jazyků Oqaasileriffik
Webové stránky
- Stručná historie kultury psaní Inuktitut
- Náš jazyk, naše já
- Alt.folkore.urban na eskimácká slova pro sníh.
- Arktické jazyky: ProbuzeníVyd.: Dirmid R. F. Collis. ISBN 92-3-102661-5 Dostupné v PDF na webových stránkách UNESCO (kapitola s inuitskou gramatikou).