Říkejte tomu spánek - Call It Sleep

Říkejte tomu spánek
CallItSleep.JPG
První vydání
AutorHenry Roth
ZeměSpojené státy
JazykAngličtina
VydavatelRobert O. Ballou
Datum publikace
1934
Typ médiaTisk (Vázaná kniha )

Říkejte tomu spánek je román z roku 1934 od Henry Roth. Kniha pojednává o mladém chlapci, který vyrůstal v židovském přistěhovalci ghetto z New Yorku Lower East Side na počátku 20. století.

Přestože si kniha získala uznání, prodávala se špatně a téměř 30 let byla vyprodána. To dostalo druhý život, když to bylo přezkoumáno literárním kritikem Irving Howe na přední straně Recenze knihy New York Times dne 25. října 1964. Jeho brožované vydání, publikoval Avon, se prodalo přes 1 milion kopií.[1] Román byl zařazen dne ČAS časopis Seznam 100 nejlepších anglických románů od roku 1923 z roku 2005.[2]

Shrnutí spiknutí

Říkejte tomu spánek je příběh galicijského Žida přistěhovalec rodiny v New Yorku na počátku 20. století. Šestiletý David Schearl má blízký a milující vztah se svou matkou Genyou, ale jeho otec Albert je vůči své manželce a synovi rezervovaný, rozčílený a rozzlobený. Davidův vývoj se odehrává mezi strachem z potenciálního násilí jeho otce a degradací života v ulicích nájemních slumů. Poté, co se rodina začala usazovat v New Yorku, přijíždí z Rakouska génská sestra Bertha Galicie (dnes západní Ukrajina) zůstat s nimi. Hrubá a neomezená povaha Berty uráží Alberta a její přítomnost v domácnosti obnovuje a zhoršuje napětí v rodině.

David poslouchal rozhovory mezi Genyou a Berthou a začal přijímat náznaky, že jeho matka mohla mít poměr s nežidským mužem v Haliči, než se oženil s Albertem. David si představuje romantické prostředí „v kukuřičných polích“, kde by se dvojice tajně setkala. Bertha opouští schearlskou domácnost, když se provdá za Nathana, muže, kterého potkala v zubní ordinaci. Ona a Nathan si otevřou cukrárnu, kde žijí s Nathanovými dvěma dcerami, Polly a Esther.

David začíná svou náboženskou výchovu a jeho rabínský učitel Reb Yidel jej rychle identifikuje jako výjimečného studenta hebrejština. Davida fascinuje příběh Izajáš 6 poté, co slyší rabína přeložit pasáž pro staršího studenta; konkrétně obraz anděla, který držel horké uhlí na Izaiášových rtech a očistil jeho hřích.

Během Pesach o prázdninách David potká několik starších záškoláků, které ho přinutí doprovázet a upustit kousek zinku na živou železnici trolejbusu. Elektrická energie uvolněná z toho se v Davidově mysli spojuje s mocí Boží a Izajášovým uhlím. Albert si vzal práci jako doručovatel mléka. David, který jednoho dne doprovázel svého otce, vidí, jak Albert brutálně bičuje muže, který se pokusí ukrást některé z lahví mléka a případně ho zabít.

David se setká a okouzlí se starším katolickým chlapcem jménem Leo. Leo využije Davidova přátelství a nabídne mu a růženec - o kterém David věří, že má zvláštní ochranné pravomoci - výměnou za příležitost setkat se s Davidovými nevlastními bratranci Polly a Esther. Leo vezme Esther do suterénu cukrárny a znásilní ji.

David je uvržen do rozrušeného stavu. Chodí za Rebem Yidelem a vymyslí si příběh, který mu říká, že Genya je ve skutečnosti jeho teta, jeho pravá matka je mrtvá a že je synem jejího vztahu s nežidovským mužem. Polly řekne Berthě a Nathanovi o tom, co Leo udělal s Esther. Když rabín jde do Schearl domácnosti, aby informoval Genyu a Alberta o tom, co mu David řekl, Bertha prosí Nathana, aby nekonfrontoval Alberta o Davidově roli v Leových činech. Nathan stejně jde, ale obává se také Albertovy hněvu.

Poté, co Reb Yidel spojí Davidův příběh s Genyou a Albertem, dorazí David do bytu. Albert začíná prozrazovat, co měl podezření o Davidově narození. Říká Geni, že jejich manželství je předstíraný, uspořádaný tak, aby jeden hřích zakrýval druhý - její záležitost, která byla utajována - proti jeho hříchu, což umožnilo jeho násilníkovi otrávit býka, který je obecně známý v galicijské vesnici vlevo, odjet. Navzdory odmítnutí Genya Albert znovu potvrzuje svou víru ve svou verzi příběhu. Prohlašuje, že David není jeho synem, ale výsledkem aféry v Genyi.

V tu chvíli dorazí Nathan a Bertha. Nathan zaváhá v okamžiku, kdy pod Albertovou chladnou zuřivostí promluví. ale David vykročí vpřed, aby svým rodičům přiznal svou účast na tom, co se stalo. Dává svému otci bič, který byl použit na rádoby zloděje mléka. Když Albert dosáhne výšky svého rozzuřeného šílenství, objeví růženec, který David vlastní, a věří, že je to znamení prokazující jeho podezření. Albert dělá, jako by chtěl svého syna zabít bičem.

Když ostatní zadržují Alberta, David uprchne z bytu a vrátí se na elektrifikovanou kolejnici. Tentokrát se dotkne třetí kolejnice dlouhou naběračkou mléka ve snaze vytvořit světlo a dostane obrovský elektrický šok. Znemožněn, on je objeven blízkými hostinců, obnoven lékařem sanitky a vrátil se domů policistou. Když jsou jeho rodiče informováni, co se stalo, objeví se Albert poprvé se svým synem kajícně a soucitně. Když ho matka vezme do náruče, zažívá David pocit, že „by to mohl klidně nazvat spánkem“.

Historie publikování

Po jeho zveřejnění v roce 1934 kritici oslavovali Říkejte tomu spánek jako modernista mistrovské dílo připomínající dílo James Joyce a další modernističtí spisovatelé, stejně jako realistické zobrazení života imigrantů v New Yorku.[3] Čas časopis to popsal v recenzi z února 1935 jako „příběh tří let v životě citlivého židovského slumu, vyprávěného s pečlivou a bolestivou věrností slumovému dialektu, slumovým neurózám“.[4] I přes ohlas u kritiků se kniha neprodávala dobře a do tisku se nedostala téměř 30 let.

V roce 1960 Americký učenec, literární čtvrtletník Společnost Phi Beta Kappa, publikoval dílo s názvem „Nejzanedbávanější knihy posledních 25 let“. V něm židovští literární kritici Irving Howe a Leslie Fiedler prohlásil Říkejte tomu spánek jako americká i židovská klasika. Kniha byla znovu vydána v roce 1960 a vydána v brožované podobě v roce 1964. Howeova recenze knihy na titulní straně Recenze knihy New York Times označeno poprvé, když se na titulní stránce objevila brožovaná recenze.[3]

Reference

  1. ^ Severo, Richard (14.10.1995). „Henry Roth je mrtvý ve věku 89 let; napsal román„ Call It Sleep “'". The New York Times. Citováno 2010-03-24.
  2. ^ Grossman, Lev; Richard Lacayo (16. 10. 2005). „Historky 100 všech dob: Kompletní seznam“. Čas.
  3. ^ A b „Nazvěme to spánkem Henry Roth“. Herbert D. Katz Center for Advanced Judaic Studies, University of Pennsylvania. Citováno 2010-03-23.
  4. ^ „Beletrie: Nedávné knihy: 25. února 1935“. Čas. 1935-02-25. Citováno 2010-03-23.

externí odkazy