Jazyk Meriam - Meriam language
Meriam | |
---|---|
Východní úžina Torres | |
Meriam Mir | |
Kraj | Murray Island, Torresův průliv, Queensland, Austrálie |
Etnický původ | Meriam |
Rodilí mluvčí | 217 (2016 sčítání lidu)[1] |
Znakový jazyk východní Torres Strait Islander | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | ulk |
Glottolog | meri1244 [2] |
AIATSIS[3] | Y3 |
Linguasphere | 20-OD (A-a) |
Meriam (Meriam Mir: Meriam Mìr; taky Miriam, Meryam, Mer, Mir, Miriam-Miratd. a Východní, Isten, Esten a Schopen Schopen) nebo Východní Torresův průliv je jazykem lidí na malých ostrovech v Mer (Murray Island ), Waier a Dauar, Erub (Darnley Island ), a Ugar (Stephensův ostrov ) na východě Torresův průliv, Queensland, Austrálie. V západním Torresově průlivu Kalaw Lagaw Ya, to se nazývá Mœyam nebo Mœyamau Ya. Je to jediný Papuánský jazyk v Australan území.
Klasifikace
Meriam byl zařazen do Východní rodina Trans-Fly z Trans – Nová Guinea Kmen od Stephen Wurm, kteří si však mysleli, že si u nich zůstaly zbytky přednastavovacích jazyků; poté následuje Etnolog (2005). V roce 2005 Malcolm Ross dospěl k závěru, že východní jazyky Trans-Fly nebyly součástí kmene Trans – Nová Guinea. R. M. W. Dixon (2002) považuje tvrzení o vztahu mezi jazyky Fly River a Meriam za neprokázané, ačkoli to, na čem své tvrzení zakládá, není jasné, protože Meriam Mir má se svými sesterskými jazyky vysokou míru shody a určitá míra vzájemné srozumitelnosti je tvrdí reproduktory Meriam. Mitchell zjistil, že Meriam Mìr má 78% příbuzných se svými sesterskými Trans-Fly papuánskými jazyky, přičemž zbývající slovní zásoba je převážně australského původu.[4] Tito příbuzní Trans-Fly zahrnují osobní zájmena a slovní a nominální morfologii.
Zdroj | WCL | MM |
---|---|---|
Australan | 22.5% (9) | 5% (2) |
papuánský | 22.5% (9) | 62.5% (25) |
Derivace / sloučeniny | 20% (8) | 17.5% (7) [společné pro Eastern Trans-Fly 15% (6)] |
Austronesian | 12.5% (5) | 2.5% (1) |
Více než jeden možný původ | 15% (6) | 17.5% (7) |
Nezařaditelné | 32.5% (13) | 20% (8) |
Meriam Mìr a její sousedé
Meriam má přibližně 40 procent svého slovníku společného se svým nepříbuzným sousedem se Západním Torresovým průlivem Kala Lagaw Ya, což je Australský jazyk.[4] Sdílená slova pokrývají širokou škálu sémantických domén (části těla, příbuzní, klasifikace člověka, jazyk, mytologie, obřad, artefakty, topografie, přírodní prvky, mořský život, vlastnosti, umístění, směry a čas), i když ne slovesa. Tento druhý argument posiluje argumenty o genetické rozmanitosti, ale stále existuje mnoho, co by naznačovalo vzájemný vliv. Běžná slovní zásoba sahá od „přesných příbuzných“ po slova, která vypadají příbuzně, ale prošla sémantickými změnami, jak je uvedeno v následujícím seznamu ze 250 položek (Mitchell 1995) (kde přesná „příbuzná“ číslo 62 (24,8%), částečná „příbuzní“ 26 (10%) a „příbuzní“ se sémantickou diferenciací číslo 34 (13,7%), celkem [122 „příbuzných“, 48,8%]):
WCL | MM | význam |
---|---|---|
dhangal (a) | deger | "dugong" |
bal | bar | "napříč / křivý" |
gamu | klenot | "tělo" |
riidh (a) | víčko | "kost, listové žebro" |
saamu | sam | "cassowary" |
thawal (a) | tawer | "pobřeží" |
gabu | geb | "chlad)" |
ùmai | omái | "Pes" |
ngœnakap (u) | nerkep | "srdce" |
naigay (i) | naiger | „sever / severovýchod“ |
wathai | watwet | "suchý" |
WCL | význam | MM | význam |
---|---|---|---|
dhang (a) KLY dhaanga | "hrana, zub" | deg | "hrana, strana" |
wati | "špatný, zlý" | vtip | "špatně dělá" |
mùdh (a) KLY mùùdha | "úkryt, dvorek, zastíněné místo, útočiště" | bláto | "odstín" |
gœiga zastavit gœigœyi- | "Neděle" | pohromadě | "den" |
wœibadh (a) | "jikry" (badh a) „jídelní postel“) | my jsme | "vejce" |
Baba, Baab (a) | "Tati, tati" | bab | "otec" |
[wera] kapu | "pouze jeden)" (wara "jeden ze skupiny, jiný") | kepkep | "málo" |
karùm (a) | "goanna; neohrabanost, omyl" | Karom | „černý skink; neohrabanost, omyl“ |
ngœna | „dech, intelekt, paměť“ | ner | "dech" |
kaimi; kaimel, KKY kalmel | „společnost, společník, spolu-“; „společně s“ | kem | „společnost; asociativní (případ)“ |
WCL | význam | MM | význam |
---|---|---|---|
thapi | „tenký kousek kůry nebo dřeva, strana“ | tep | "ovocná slupka" |
kapu | "špice" | kep | "Šíp" |
maitha | "břicho" | Mait | "hruď" |
susu | "bílá míza" | susu sus | "sprej, pěna" "bílá míza" |
uum (a) awum (a) | "smrt" "smutek" | eumi (singulární) baum (množné číslo) (zastavit -um) | "zemřít" |
buudh (a) | "bílá barva" (pro smutek) | pupen | "smutek" |
aap (a) apa- | "zahradní postel" „dole, dole, pod“ | září | „země, země; dolů, dole, pod " |
KKY, KulY kom (a) KKY, KulY kœman (a) KLY, MY-KY kœman (a) | "teplo, hořet" "pára" "teplo, hořet, pára" | kemur | "kouř" (ur "oheň") |
bibir (i) KLY biber (e) | "síla, síla" | beber beberbeber | "hmotnost" "těžký, těžký" |
Existují také různé položky sémantického vztahu, ale nikoli formálního vztahu, například WCL puuy (i), MM lu "rostlina, strom; magie".
Mitchell a Piper (nepublikované poznámky k výzkumu) použili Holman et al. Seznam 40 slov níže, který zobrazuje 9 (22,5%) přesných položek, 5 (12,5%) částečných a 3 (7,5%) sémanticky příbuzná slova. Tento seznam však byl navržen pro použití v euroasijských jazycích a je možná poněkud nevhodný; například neexistují žádná rohatá zvířata, ani jazyk nemá sloveso „přijít“ a Holman a kol. předpokládejme jeden tvar pro „my“; WCL má 4 a MM má 2.
PCD Proto Central-District Papuan Austronesian, PETrf Proto East Trans Fly; POC Proto Oceanic Austronesian; PP Proto Paman; PSEPap Proto South-East Papuan Austronesian [sousední jazyky jsou uvedeny: Papuan: Gizrra, Bine / Kunini, Wipi (Eastern Trans Fly Family), Kiwai (Trans-New Guinea Phylum), Idi, Agöb (Pahoturi family); Australan: Gudang a jazyk Northern Cape York, dialekty: Wudhadhi, Atampaya, Angkamuthi, Yadhaykenu]
slovo | MM | Gizrra | Bine | Wipi | PETrF | Kiwai | Idi / Agöb | WCL | Gudang | Urradhi | PP | PSEPap |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
veš | nem | ngüóm, ngóm | ngaamo, ngame, ngamwe | ngüɨm | * ŋamͻ | nimo | A. kabana | aari (neznámý původ) | aaku klíště, vši | aku klíště, vši | -- | -- |
dva | neis | nis | neneni | noog srov. MM kus "kus" | * ni- [isV] | netewa, Bamu teibo | komblebe | ùka- „dva“ ùkasar (a) „dva (pouze)“ (-sar (a) „malé číslo“) | ilaabayu (srov. Y inychantu, At / A ilvan many) | Y / A udhima, At udhyama / makyaana, W aroma / adhoma | * gujarra | * drua |
voda (1) | gur "slaná voda" | -gul- "umýt" bapür- PlOb, apur VN | atnana umýt VN | ponuré „praní“ imangena "plavání" | * gulV "voda, plavat, umýt" | hoboj, Kope oru'o umýt se VN | I. tetu „umýt“, A. bemine „mořská voda“ | wœr ~ wur ~ uur ~ wœir "voda" | G ungunya slaná voda | -- | -- | * vodní pár |
voda (2) (čerstvý; nápoj, džus) | ni | naiy, nai, nae | niye, niiye | ni, niya, nyɨ, ngi | * niya / * nayi | hoboj | ni | ngùki | -- | -- | * ŋugu / * ŋugi | -- |
ucho srov. slyšet | laip, girip | gublang, gublam | tablamo | yɨpiya, yɨpyar, yɨkɨpya, yɨrpya, irkɨpia ucho; yɨpiarom, yakrom vnější brzy | *? (+ * raamo list) | gare ucho, sepate lalok, vnější ucho | běžel ucho, jo vnější ucho, A. laandra | Kaura kurusai- (ve sloučeninách) | iwunya | Y iwuny Na ikuchi W iwui | * gaalu | -- |
smrt | eud smrt; eumi Sg, baum PL "zemřít"; bud "smutek" | büdül "mrtvý", budül- "zemřít" | budre smrt; (w) uje zemřít | budɨ „smrt“; (w) uj (e) „mrtvý, smrt“ | * wudi "zemřít" | odio, P para, M uparu „mrtvý“; orisiai, M / Kerewo oihiai "zemřít" | kududar "zemřít" | uum (a) „smrt, bezvědomí“ awum (a) „smutek, nářek“ (na smrt) buudh a) „bílá barva“ (tradičně používaná pro smutek) | ithuurra / ithuulma „mrtvý“ | Y / A yuthu, At ruthu, W alghan "mrtvý", W unga "truchlit", U alga "smrt" | -- | -- |
Já | ka | kó | hůl, kane | kon | * ka (nV) | mai | ngén, A. ngana | ngayi | G [] yuba, aipaana | Y / A / At ayu (va) | * ŋayi | -- |
játra | Ó | konkon (puringai) | owolaamo, uweraame | wurom, vurom, sukəp, tsɨkɨp | * ͻwͻ + * raamͻ „list“ * siba + kapu | K / Kerewo beu, M beo M siba „srdce“, D sibo „srdce“) | A. yoa / siba / zebe | siib (a) játra; centrum | iipa "srdce" | Y / A yipa, At lipa, W tepa, tipa | * jiba | -- |
oko | ponì (neznámý původ) erkep | ilküp, ilkóküp | irecu | yɨr, yer "eye", yɨrkɨp, ilkɨp, yɨrtyen, yɨttwin "eyeball" | * iri „vidět“, * kapu „semeno, část těla, ovoce atd.“ | damari, Kerewo idomai | kalye, A. yende "oko", ikép / ikapa "oční koule" (kép "vejce") | pùrka (neznámý původ) daan (a) (také „pool“, „life“, „kernel“, „shell-food“) srov. -kap (u) "část těla" | daanha, rathair | Y anngal, At ipanh, A angwaa, W yeithi / yithi | -- | * dano "jezero, bazén" |
ruka | štítek | tang, opálení paže, ruka | imo "ruka, paže" | yɨm | * taaŋV, * iimo "ruka, paže" | K tu, Bamu tuu ruka, paže | tang, A. tranga | geth (a) (neznámý původ) | arta | Y / At / A mata, W ara | * mara | * taŋa |
slyšet | asor- | -rrkrru-, -rrkurru- | -tecij- (-tecind- ~ cind-) slyšet, ätecija VN slyšet / poslouchat | utkunj ~ utkund- | * Vrkundi | irovidiro, Mawata erebidiro, Kope orovidio VN | A. dandarla | karnge [mi] -, kœrngai VN; kùrùsai- ucho | ? | Y / A / At ami- | -- | * roŋor |
strom (také „rostlina“, „dřevo“, „kouzlo“) | lu (g) „strom, rostlina, magie“ | nugup "strom" | uli, uri "strom, rostlina" | wul (a), ul "strom" | * wuli, * [ln] ugu [p] „strom“ | ota "strom, rostlina", Kope nu'a "strom" | lu, A. ra / rati-ra / ro | puuy (i), Dobře puuRi; yuu "plivat, špíz" | puri "strom", yuuku "dřevo", upiirri "lék" | Y / At / A yuku "dřevo, strom, hůl, kulatina", Y / At / A upirri "bolavý, bolestivý, čarodějnictví" | * lugu „strom, dřevo“ | * pu [l] i magie |
Ryba | lar (neznámý původ) | wapi, wapui | kibu, cupya, kopae, kopäi | kabum; waji | -- | arimina / irisina jídlo, ryby; Kerewo na, Kope nai Ryba | kwalba | Waapi (neznámý původ) | Waapi | Y yatpan / yadpa, A inhanyii, W nheya | -- | -- |
název | nei | ngi, ngui | ngi | ni, niœ, nyœ | * nyilya | Paina, Kerewo Paena | ben, A. bena | nel Saibai varianta nei | yini | V úhlu A anyii, W anyel | -- | -- |
kámen | bakìr (neznámý původ) | inglkup, inglkurp | kula, kura | gli (muz), gɨmo, gɨmokɨp, kula, guma, nadi, motɨr | * kula | kura, M nora | dadar, A. dader | kùla | uulpa | Y / A aypany, At aypanh | * gul (g) an | -- |
zub | tìrìg srov. znovu "jíst" deg "edge, side" | zirgup (gup část těla, ovoce atd. | giricu; cidi "hrana" | orkak nebo - "jíst", kak "kost" dɨng „trn“ | * daŋa „zub, hrana atd.“ | ibuanara, Parama iawa; K iawa „řezák“ | dhéndhég "kousnout INF"; A. ngui, nggoia, uguwoi „zub“; Lenge, lenga "zub" | dhang (a) (také „hrana“) | ampu | Y / A ampu, At ngampu | * jaaŋa „zub, hrana atd.“ | -- |
prsa (srov. matka, mléko) | nano ama, apu "maminka, matka, teta" nanosus "mléko" (sus "bílá míza", "pěna") | ngum, ngiam, ngüam; aip matka | ngaamo, nono; mago "matka", yääye "maminka" | ngom, ngum, ngiam, ngɨmb, ngɨmdor; mog, ag "matka" | * ŋaamͻ „prsa, matka“ * maago matka * susu "prsa, mléko" | bodoro; aida, M maramu, Bamu onoo, Kerewo mamo matka | ngém / nono "prsa"; Nene "matka" | ama "maminka, matka, teta" aapu (wa) „matka, teta“ susu (také „bílá míza“; „bochník“), susuikai "mléko" (ikai "džus, míza") | [] yuungu „prsa, mléko“, athiinya „matka“ | Y / At / A ungunyu "matka, prsa, mléko" Také awucha, yathu „mléko“, W nono "matka, prsa" | * ŋam [u / a] ŋ „prsa, matka“ * juju „prsa, mléko“ | * susu "prsa, mléko" |
cesta | gab | kwat, kuat | gaabo, raare | nia, nga, nyau | * gaabͻ | gabo | nyénggo | yabu, KLY yaabu | alka | Y / A ulumu, At ulumu / anyaarra | ? | POC * tyapu |
ty Sg | ma | ma | maane, maano | muž (a) | * ma (nV) | rai | být (S / Du / Pl) | KLY / KulY / KY ni KKY / OKY ngi | (an) tuuba / tuuba | Y / At antu (va), A antu (ba), W endouva | * ŋin / * nin | * kau |
oheň | ur | uur | ulikobo, uliobo, urikobe, ulikobe, olobo, uli, Kunini muye-uliobo | uur, [wul (a)] odst | * uur [], * kͻbͻ, * pVrV „oheň“, * wuli „strom, dřevo“ | éry, Bamu mahi | yu | mui (Boigu, KY také mœi) | uma | Y / At / A uma, W entovo | * tuma | -- |
jazyk | werut | ulit | wätä, wärtä, warta, wate | welat, my (y) at, vlat, yat | * wilͻtV | watotorope, Kerewo mototobe | A. dogmar, dangamai | ne (neznámý původ) | až [h] aar [r] a | Y yalan, punhu, At lalan, A yalan | -- | -- |
kůže | gegur; tep slupka ovoce | sopai, sopae; kwan, kuan kůra | tääpo, tääpe, taape, tääpwo; uli tääpo (atd.) kůra | gɨm (jeden dialekt gunja); wul gɨm, gɨm, yug kůra | * taapi | tama | thoe | gœngáw (u), KLY gœngaawu, KulY gœngáy (u) | ikwurra kůže ranga kůra | Y / At / A akuny kůže, kůra | * Cagurr | |
noc | ki | irrüb, irrub, irrib | kiye, ciye | sɨwɨny, sɨwɨn, sowɨny, sɨrɨn, sowi, tsowony, sɨwɨng, sɨrɨng, sɨrɨm | * kiya | duo, Bamu duwo | A. kuteine, kwete | kubil (odvozeno, kùbi "dřevěné uhlí") | G yulpalga noc, tma | Y yupul, Y manara, na manmu noc, tma, W jagula | -- | -- |
list | (lu) lam (lu „rostlina“) | lam, lang (hlavně sloučeniny), pórgae ~ prangai, prórngae, pórngae | laamo, racme, raame | (wulœ) rom (wulœ "strom") | * laamͻ „list“ | ota-pasa, M ota-hrášek (ota strom) | oro-popo / ru-pi / ro-rual (oro / ru / ro strom, rostlina); (lu) pi (lu strom, rostlina) | niis (a) | itrara "list" | Y / At / A yukum yampa (yuku „strom, dřevo“), A ithagha, W vždy; Y / At / A yampa "list, květ, plíce"; AT yamparra, „inparra“ „plíce“ | -- | -- |
krev | mam (neznámý původ) | jo, jo | uudi | woi, woj, kus, ku | * wodi | arima, Kope ora | A. mem, mami, teia | kùlka (neznámý původ) | ichunya | Y / A lukuny, At uchuny | -- | -- |
roh | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- | -- |
osoba | -am / -iam; le | -pam; pam, pama | -yame / -yamo; binamo, biname, binam; imä, im mužský, rooriye, loori "muž" | -am, -iam; rɨga "muž, muž" leo "manžel" | * pyama; * [rl] i [g] ͻ | dubu, Kerewo meréha; arubi, -rubi lidé, Kerewo oubi; Kope dubuiro člověk, člověče; M auana muž, didiri muži, pouhý mužský | la "muž" | -ig (a) osobní jmenovatel) mabaig (a) (odvozeno, rozsvíceno „chodítko“, maab (a) „chodit“ | ama | Y / At / A ama | * bama | -- |
koleno (1) | kolo | -- | (ngawengawe loket) | kumkak, yɨmkak loket (kak kost) | * kͻlͻ "koleno, loket, roh" | -- | -- | kulu srov. kudu "loket", kœru "roh" | yurtu loket | Y / Na yutu, yurtu loket | * yurru "loket" | * turu "koleno, loket" |
koleno (2) | kokni kok "nožní kloub +?" mzda "koleno" | wagusingül, wagósingül, wagasingól | koko / coco (rar / kaako) (vzácné, kaako, kak, ror "bone") | kɨ, kɨror, kum; kumop kolenní koule, (mop „konec, hlava“) | * kͻkͻ „noha kloub“ | popu koleno, loket | D tubu, tang-kum; putukupi čéška; Tran-kwimbe loket | kokan i) „podkolenka“; kuku vnitřní část kolena, kolenní kloub | iingku koleno | Y / A / At wungku, W owen | PP * wuŋgu [] „koleno“ | -- |
jeden další | nerut "další" brodidlo „někteří, jiní“ (neznámý původ) netat jeden | darrpan, dórpan "jeden, jeden ze skupiny" darrü "ostatní" (+ -pan) | jo, neetera jeden; nuuja jiný, další | jo jeden; nɨnda jiné, jiné, některé; b’enga jiný, jiný (jiný) | * ni + [rl] ͻtV jiný * [yi / dVr] pͻnV, * ni + ta [tr] V „one“ | ata, Bamu kaiibi jeden další, nau jeden | A. tupulibi | wara, war "one of group, other" (neznámý původ) dhurai "někteří, jiní" wœrapùn, ùrapùn, ùrpùn (starší waraponi) "pouze jeden" wara "jeden ze skupiny, jiný" + -pùn [i] | ipiyamanha inyaanha další | Y / A ipima, Y také ipinyama, At nhipima; W wema jeden, sám Y unya, At unyinha, wanhu, A unyinha jiné, jiné W emo jiný | * nyupun, * NipiyamaNa | -- |
nos | pit "nos, zobák, bod (země) " | syók | keke, cece | tak, sok, sokak (kak kost) | ? | wodi, Kope modi (srov. Bamu pito otvor) | A. murung, wede | piti "nos" (neznámý původ; buna zobák; nguur směřovat) | iyi nos, zobák | Y / A iyi, W enmoi, nundagel; Na umughanhu | -- | -- |
úplný | e) osmer (rozsvícený „vyčnívat, ukázat sebe“): neznámý původ) | buku, ibib | puuwe | ngor plnost) | ? | Kerewo arara'ohuai | -- | 1) gùdapœlam (a) (odvozeno: „opening-SpecLOC + Cause-VerbForm) (2) KLY / KulY / MY-KY pùsakar (a), srov. sakar „vesmír“ | mur [r] ku propíchnutý | Y / At / A wampan plný / oteklý, W weithinyo úplný | -- | -- |
Přijít (1) | ta-, te-, ti-, t- | to'-, tü- | t- (s- allophone) | t- irrealis; ik-, -itk-, -etk- Přijít, tu [i] - Pl, menamena, menon jdi, pojď VN | * ta „přijď, přiblíž se“ | -ogu-, Kerewo -oho-, Kope -o'u- jdi, pojď | -být- | ngapa příslovce TR / INTR, srov. nga- 1. osoba, pa- telic, -pa dativ bœi INTR příslovce, srov. pœipai, KKY bœi „u boku“ | impiibinhu pojď, přiblíž se (-nhu DAT), ainpirra jít | Y / A / W ana, At ana / anma jdi, pojď | -- | -- |
Přijít (2) (rozkazovací způsob) | taba (ta-ba "come-INTR"), maiem (? + ALL) | -- | tädi M, tocli F | ayo | -- | -- | abe Sg, yebe PL; Yau | ano, KKY aya imperativní příslovce (Malajský nebo podobný úvěr: ayo, ayu) | -- | -- | -- | * mai "přijít" |
hvězda | my jsme | wimurr | wale, walo, gugie, griga (vidět Neděle) | ikui, ɨki, ɨkwi, guje (jeden dialekt bedam) | * wa [rl] i | gugi, M zogubo, Kope oroi'io | A. piro, kwatai | Wœœy (i), OKY WœœRi „Venuše“ thithúy (i), KLY thithuuyi, OKY thithúRi; zugub (a) souhvězdí, významná hvězda | uunpi | Y / At / A unpi, At wintamwintama (vyhýbání se) | -- | * waRi slunce PSEPap * pituqon, PCD * pitui, * pitiu, * pitiriu „hvězda“ |
kopec | paser | podo kopec, dorro vyvýšený | podo, doro kopec, doro pevnina, pobřeží | podo, dor kopec | * pͻntͻ [r], * doro | podo, Mawata také damera; idodoro útes | I. duidui, A. pad | paad (a) (také „vrchol, výška, vrchol, vrchol“); baudhar (a) horský vrchol | pada | Y yantal, At rantal, A yantaa; W mara hora | * baanda "top" | * pantar "kopec, hora" |
kost, listové žebro | víčko | kus | kaako, kaake, caace kost; Raare kost, vzácné skořápka, lžíce | kak, kaak, kagɨ kak, kaga kost, hůl, (tvrdý) kus, stopka; ror kost (ve sloučeninách) | * riida / * raadi "kost, listové žebro" | soro, M kako | A. kwetr / kut | riidh (a) | Athirra | Y / At / A apudha, A avoidance ikyalitha, W watha / ua | -- | -- |
my včetně | mi, mer-inclusive | mi | těžit | muži, mɨn | * mi (ni) | nimo, Kerewo imo [exc and inc.] | ybi | ngœba dual inclusive ngalpa množné číslo včetně | ? | Y / At / A ali (va) DU, ana (va) PL | * ŋali včetně; * ŋana (pula) (duální) exkluzivní | * kita |
jsme exkluzivní | ki, ker - exkluzivní | ki | kine, cine | sɨn | * ki (ni) | nimo, Kerewo imo [exc and inc.] | bi, A. ba | ngalbai, KKY ngalbe, archaický KulY ngœibai, dual exclusive ngœi, ngœlmù-, KKY / MY-KY ngœimù-, OKY ngœRi (mù-) množné číslo exkluzivní | aaku | Y / A / At ampu (la) | * ŋali včetně; * ŋana (pula) (duální) exkluzivní | * kami |
napít se (sloveso) | iri | - (a) nan- | ene- | -ona- ~ -ena- Sg, anain- NSg | * ini / ani / ina | Kope idio napít se, odio pije | A. ine / ngi -ni - / - na- pít vodu (-ni / na- jíst) | wani- (neznámý původ; odvozený? ungkenka napít se | Y / U ungye, A ungya pít, jíst; | Wical napít se -- | -- | |
vidět, najít | dasmer, erdar (stopka er-) | -sen- vidět | -pän, pánev vidět, najít, hněv vidět VN | yɨr -ong- (ong kousat), yɨr -a- podívej, podívej, yeri-, yiry-, oraka VN najít, hledat, ɨdar Sg, adar NSg nalézt | * ira vidět | eáuri vidět VN | -dívka- vidět | iima- | angkanya nalézt | W iangin nalézt | * kiima "vidět" | -- |
Nový | kerkar | küsil, küsül, kósil Nový; kari, karian malý, malý | kirece, mamye, cireni, mamie ~ mapa Nový; matimati, matikäli, matikolä, matikola, matikari, geglo malý, malý | sisel, sisɨl | * kari [kari] / * kira [kira] | oliómoto | -- | kayin (a) | -- | -- | -- | -- |
Pes | omai | umai, umae, ume | drenggo, drego, drengo | yongg, yongk, yongga, yangg, yoorɨnk | * omái | Kerewo kaukau, Kope umu | dréngg | ùmai | ingkud [h] iinya | Y / At / A utagha | * gudaga | -- |
Neděle | gerger "den, denní světlo" jsem "slunce" | abüs, óbüs | bimu, abeji, abweji, abuji; gugie, griga "hvězda" | bibɨr den, lom, lomkongga, lemkogal, ganggal slunce (konga, kogal "žena") | * limͻ / * lͻmi | M iwio, Parama ivio, Kerewo hewio, Kope hivio slunce; sai den | yébodh slunce | gœiga, gœygœyi-, gœigi-, OKY gœRigaR (i) | inga | Y / At / A wunga, W unga, W mungbatho den | * gari, * wuŋa | -- |
Nedávné půjčky
Hlavním zdrojem přejatých slov do jazyka od poloviny 19. století byl Yumplatòk (Torres Strait Creole ) a angličtina. Existuje také několik menších půjček od společnosti Lifu / Drehu, Polynéský (zejména Samoan a v menší míře Rotuman ), Indonéský, filipínský, japonský a evropský původ. Mnoho takových cizinců bylo přijato - nebo v ojedinělých případech černý pták - v 19. století pro perlové potápění a jiné námořní práce, zatímco jiní (z Lifu a Samoa) byli misionáři u Britské a zahraniční biblické společnosti.
Dialekty
Jazyk je v současné době bez dialektu. Kdysi se však mluvilo o samostatném dialektu Erub a Ugar ostrovy, které se vyznačují částečně zachováním fonemických rozdílů mezi písmeny „ng“, „g“, „n“ a „r“, kde se tyto dva případy v Meriam Mir rozpadly dvěma způsoby. Zvuk „ng“ v Modern Meriam se stal „n“ na začátku slov a „g“ ve slovech; „n“ se v mnoha případech stalo slovem „r“. Příklady si pamatuje jeden důležitý Erubův folktale (Lawrie 1970: 283–284):
Erub: Aka nade ki andinane? Ge au?
Mer: Aka nade ki ardirare? Ge au?
Kam to dáme? Tam?
Erub: Mena inggandane / ingandane! Keniba uzen unken a keniba imut unken.
Mer: Mena igardare! Keriba uzer urker a keriba imut urker.
Mějte to stále na sobě! Naše pádla a naše póly jsou stále silné.
Nejstarší záznamy (počátek 19. století) Meriama Mir zahrnovaly frázi debelang dobrou chuť / pěkné, v dnešní Meriam Mìr debe lag. To ukazuje, že změna „ng“> „n“ / „g“ je poměrně nedávného data; jazyk, Nyní zpoždění, je totožný s Gizrra jazyk stejného významu.
Fonologie
Samohlásky
Přední | Zadní | |
---|---|---|
Vysoký | i ⟨I⟩ | u ⟨U⟩ |
Zasunuto vysoko | ɪ ⟨I⟩⟨e⟩⟨ì⟩ | ʊ ⟨U u⟩ |
Střední | E ⟨E⟩ | Ó ⟨Ó⟩ |
Nízký | A, ʌ ⟨A⟩ | ɔ ⟨O⟩⟨ò⟩ |
Zvuky představované [A] a [ʌ] jsou alofonní. [ʌ] objevuje se hlavně v slabikách před přízvuk stresu a volitelně v otevřených nepřízvučných slabikách jinak. [A] objevuje se ve zdůrazněných slabikách a v nepřízvučných uzavřených slabikách.
U některých řečníků vykazují následující páry variace a možná mají neidentifikovanou alofonickou variantu: [E] a [ɪ] (hlavně Erub / Ulag), [ɪ] a [i] (hlavně Mer), [u] a [ʊ], [ʊ] a [Ó], a [Ó] a [ɔ]. Zdá se, že starší reproduktory udržují samohlásky zřetelnější.
Souhlásky
Bilabiální | Zubní | Alveolární | Alveo-Palatal | Velární | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Stop | Neznělý | p | t | k | ||
Vyjádřený | b | d | ɡ | |||
Nosní | m | n | ||||
Frikativní | Neznělý | s | ||||
Vyjádřený | z | |||||
Postranní | l | |||||
Trylek /Klepněte na | r | |||||
Polosamohláska | w | j |
Stres
Stres je u Meriama kontrastní a může se vyskytovat na první nebo druhé slabice. Mezi příklady patří tábo 'had', tabó 'krk'.
Znaková řeč
Ostrované v Torresově úžině ano podepsané formuláře jejich jazyků,[5] i když ze záznamů není zřejmé, že jsou ve srovnání s jinými zvláště dobře rozvinuté Australské domorodé znakové jazyky.[6]
Viz také
Reference
- ^ „Sčítání lidu 2016, jazyk, kterým se mluví doma podle pohlaví (SA2 +)“. stat.data.abs.gov.au. břišní svaly. Citováno 30. října 2017.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Meriam". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Y3 Meriam v databázi australských domorodých jazyků, Australian Institute of Aboriginal and Torres Strait Islander Studies
- ^ A b Mitchell 2015.
- ^ Haddon, Alfred C. (1907). Gesto jazyka východních ostrovanů, v „Zprávách z Cambridge antropologické expedice do Torres Straits.“ Cambridge, Anglie: The University Press, v.3.
- ^ Kendon, A. (1988) Znakové jazyky domorodé Austrálie: kulturní, semiotické a komunikativní perspektivy. Cambridge: Cambridge University Press
Bibliografie
- Dixon, R. M. W. (2002). Australské jazyky: jejich povaha a vývoj. Cambridge: Cambridge University Press.
- Mitchell, Rod (Duben 2015), „Ngalmun Lagaw Yangukudu: Jazyk naší vlasti v Goemulgaw Lagal: Kulturní a přírodní historie ostrova Mabuyag v úžině Torres ", Memoirs of the Queensland Museum - Culture, 8 (1): 323–446, ISSN 1440-4788
- Passi, Gamalai Ken; Piper, Nick (1994). „Meryam Mir“. V Nick Thieberger; William McGregor (eds.). Macquarie Aboriginal Words. Knihovna Macquarie. str. 320–351.
- Piper, N. (1989). Náčrt gramatiky Meryam Mer. MA práce. Australská národní univerzita.
- Ross, Malcolm (2005). "Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupení papuánských jazyků". V Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 15–66.
- Lawrie, Margaret (1970). Mýty a legendy o Torresově průlivu. Svatá Lucie: University of Queensland Press.
externí odkazy
- Opolera Wetpur Anglikánská služba svatého přijímání v Meriamu