Der Tod fürs Vaterland - Der Tod fürs Vaterland
Der Tod fürs Vaterland je óda podle Friedrich Hölderlin který byl nastaven na hudbu uživatelem Walter Braunfels, Fritz Brandt a Carl Gerhardt.
Text
Němec | Angličtina[1] |
---|---|
Du kömmst, o Schlacht! schon wogen die Jünglinge | Ty se blížíš, bitvo! a mladí už bouří |
Kömmt über sie die Seele der Jünglinge, | duše mladých na ně přijde, |
O nehmt mich, nehmt mich mit in die Reihen auf, | Ó, vezmi mě, nech mě se připojit k tomu kruhu |
Fürs Vaterland, z Bluten des Herzens Blut | za vlast, abych krvácel krev mého srdce, |
Wie oft im Lichte dürstet 'ich euch zu sehn, | Jak často jsem tě ve světle chtěl vidět, |
Und Siegesboten kommen herab: Die Schlacht | A hlasatelé vítězství sestupují: Máme |
Pozadí
Verše jsou živeny revolučními aspiracemi, které se objevily v Hölderlinově mysli po invazi francouzských vojsk do jižního Německa v roce 1796.[2]
První koncept ódy měl název „Die Schlacht“ (Bitva) a ilustruje Hölderlinovy záměry:[3]
O Schlacht fürs Vaterland, | Ó bitva o vlast, |
Der nun nimmer zögert, der nun | Kdo už neváhá, kdo už ne |
Wie ein zahmes Tier, zum Dienste gebraucht. | A použili je, jako domestikované zvíře, pro svou službu. |
Tady Hölderlin znamená Němec Landesväter (Landesvater: otec země), tj. Knížata, a kritizuje slovo a koncept, protože takové pozitivní pojmy byly použity za účelem maskování jejich despotismus a udržet si své poddané unmündig.[4]
Pro Hölderlina je Vaterland byla tedy hlavně komunitou, kterou muselo bránit jak zahraniční invaze, tak domácí tyrani, myšlenka založená na principech francouzská revoluce, který obdivoval, jak napsal v roce 1792 své sestře, když jí řekl, že se „modlí [za] Francouze, zastánce lidských práv“.[5]
Óda tedy podněcuje německou mládež k zahájení revoluční války za osvobození: v prvních dvou slokách Hölderlin podporuje Jünglinge bojovat proti tyranským žoldnéřským armádám princů, kteří jsou lépe vybaveni, ale méně motivováni, protože nebojovali za svou zemi, ale pouze za peníze. „Vaterlandsgesängen"(vlastenecké paeans), které vyvolává, jsou odkazem na Marseillaise který byl v té době velmi populární, dokonce i mimo Francii.[6]
Reference
- ^ Překlad stanzas 3, 4 a 6 v: Baird, Jay W. Zemřít pro Německo: Hrdinové v nacistickém Pantheonu. Bloomington: Indiana University Press, 1990. Strana 197.
- ^ In: Friedrich Hölderlin, Sämtliche Gedichte, Deutscher Klassiker Verlag im Taschenbuch, Band 4, Frankfurt 2005, strana 627
- ^ Jochen Schmidt, in: Friedrich Hölderlin, Sämtliche Gedichte, Deutscher Klassiker Verlag im Taschenbuch, Band 4, Frankfurt 2005, strana 625.
- ^ Kommentar in: Friedrich Hölderlin, Sämtliche Gedichte, Deutscher Klassiker Verlag im Taschenbuch, Band 4, Frankfurt 2005, S. 625
- ^ Zobrazit více: Wolf Biermann, Vaterlandsphrasen oder schwäbische Marseillaise ?, in: 1000 Deutsche Gedichte und ihre Interpretationen, Hrsg. Marcel Reich-Ranicki, Von Friedrich Schiller bis Joseph von Eichendorff, Insel-Verlag, Frankfurt am Main und Leipzig 1994, strana 95.
- ^ Jochen Schmidt, in: Friedrich Hölderlin, Sämtliche Gedichte, Deutscher Klassiker Verlag im Taschenbuch, Band 4, Frankfurt 2005, strana 626.