Dem Vaterland - Dem Vaterland

Dem Vaterland je vlastenecká hymna, kterou napsal Robert Reinick a zhudebnit pomocí Hugo Wolf.

Dějiny

Vlk, který se neúspěšně pokusil věnovat Dem Vaterland na Císař Vilém II, původně ji napsal jako píseň pro tenor a klavír v roce 1890, později ji zařídil pro mužské hlasy a orchestr. O jeho osobní lásce k písni svědčí následující dopis, který napsal Melanie Köchert:

Včera jsem byl nesmírně šťastný. Podařilo se mi napsat další novou píseň, ale dobrá nebesa, co [kus] !!! Když to německý císař uslyší, udělá ze mě kancléře na místě. Je pojmenován po Reinickově „Dem Vaterland“ a uzavírá se slovy „Heil dir, heil dir, du deutsches Land!“ „Heil dir“ lze dlouho křičet, než se dostane do krve tak, jak to dělá moje hudba. Jak jsem dosáhl tohoto vlasteneckého tónu vzdorujícího smrti, je pro mě záhadou. Do této doby si začínám myslet, že mohu udělat téměř cokoli.[1]

Text

Dem Vaterland!
Das ist ein hohes helles Wort,
Das Hallt durch unsre Herzen Fort
Wie Waldesrauschen, Glockenklang,
Drommetenschmettern, Lerchensang,
Das fällt ein Blitz in unsre Brust,
Zu heil’ger Flamme wird die Lust!
Dem Vaterland!

Dem Vaterland!
Das Wort gibt Flügel dir, o Herz!
Flieg auf, flieg auf, schau niederwärts
Die Wälder, Ströme, Tal und Höh’n:
O deutsches Land, wie bist du schön!
Und überall klingt Liederschall
Und überall ein Widerhall:
Dem Vaterland!

Dem Vaterland!
Das seinen Töchtern hat beschert
Der keuschen Liebe stillen Herd,
Das seinen Söhnen gab jako Hort
Die freie Tat, das treue Wort,
Das seiner Ehren blanken Schild
Zu wahren allzeit sei gewillt,
Dem Vaterland!

Dem Vaterland!
O hohes Wort, o helles Wort,
Du tön ‘für alle Zeiten tvrz
Wie Waldesrauschen, Glockenklang,
Drommetenschmettern, Lerchensang!
Zu heil’ger Flamme weih ’die Lust,
Takže lange schlägt die deutsche Brust
Dem Vaterland!

Heil dir! Heil dir du deutsches Land!

Otčina!
Jasné a vznešené slovo,
To se odráží v našich srdcích
Jako šustění lesů a zvonění zvonů,
Kvílející trubky a skřivánská píseň,
To bliká jako blesk v našich prsou
Změna radosti na posvátný plamen!
Otčina!

Otčina!
Slovo ti dává křídla, ó srdce!
Letět nahoru, letět nahoru, dívat se dolů
Na lesích, řekách, údolích a kopcích:
Ó německá země, jak jsi velmi dobrý!
A všude se ozývají písně
A ozvěna všude:
Otčina!

Otčina!
To dalo jeho dcerám
Tichý krb cudné lásky,
To dalo svým synům útočiště
Skutky zdarma a loajální slova,
Že se mohou vždy snažit držet ve vzduchu
Zářící štít cti vlasti,
Otčina!

Otčina!
Ó jasné a vznešené slovo,
Zní to navždy
Jako šustění lesů a zvonění zvonů,
Kvílející trubky a skřivánská píseň!
Věnujte veškerou radost tomuto posvátnému plameni,
Dokud německé srdce bije
Pro vlast!

Sláva tobě! Zdravte, německá země![2]

Reference

  1. ^ Urban, Louise McClelland (ed.). Hugo Wolf. Dopisy Melanie Köchertové. University of Wisconsin Press. Strana 7.
  2. ^ Brožura na CD. Hugo Wolf. Kompletní písně.

externí odkazy